2
Yesu à supyimuruŋɔ cùuŋɔ maa ku kapegigii yàfa ku na
(Macwo 9.1-8; Luka 5.17-26)
Canmpyal'à tòro ke, ka Yesu si núr'a kàre Kapɛrɛnamu kànhe e. Ka sùpyire si lógo na u ɲyɛ wani bage k'e, maa mpa bínni mà bage ɲî. Tatɛɛngɛ sàha mpyi mɛ, bage ɲwɔge mpyi a ɲî. Ka Yesu si wá na Kile jwumpe yu pi á. Lire na u ɲyɛ, ka pi i mpa ná yaŋi w'e, u mpyi a mûruŋɔ. Nàmbaa sicyɛɛre mpyi a u tugo. Ŋka sùpyire ɲyahaŋi kurugo, pi ɲyɛ a jà a nɔ ná u e Yesu na mɛ. Ka pi i dùgo bage kàtanŋke na, maa kuru fûru, maa yaŋi ná u yasinniŋke le a tîrige kuru wyige e Yesu fere e sùpyire shwɔhɔl'e. Yesu à li ɲya na mpii nàmpil'à dá uru na ke, ka u u jwo supyimuruŋk'á: «Na jya, mu kapegigil'à yàfa mu na.»
Kile Saliyaŋi cyelentiibii pi mpyi a tɛ̀ɛn wani kuru cyage e ke, ka pire si wá na yu piye funŋ'i: «Ɲaha na ŋge nàŋi ɲyɛ na mpe jwumpe shiŋi yu yɛ? U na Kile mɛge kɛ̀ɛge. Fo Kile kanni bà mɛ, wà sì n‑jà sùpya kapegii yàfa u na mɛ!» Ka Yesu si ntíl'a pi funŋɔ sɔ̀nŋɔre cè, maa yi jwo pi á: «Ɲaha na yii ɲyɛ ná nte sɔ̀nŋɔre shiŋi i yɛ? Mà jwo “Mu kapegigil'à yàfa mu na” ná “Yîri, ma a ma yasinniŋke lwɔ́ ma a ɲaare” yii ɲyii na cyire kapyaagii mú shuunni i ndire jwumɔ p'à táan yɛ? 10 Ŋka yii pi li cè na li síŋi na ɲyɛ Supyaŋi Jyaŋi na, naha ɲìŋke na, u wà kapegii yàfa u na.» 11 Lire e u à jwo supyimuruŋk'á: «Ta núru na ɲwɔ na, yîri ma a ma yasinniŋke lwɔ́, ma a sì pyɛngɛ.» 12 Ka nàŋi si ntíl'a yîri, maa u yasinniŋke lwɔ́ mà fworo sùpyire puni ɲyii na, ka li i pi puni kàkyanhala, ka pi i Kile pêe sèl'e, maa jwo: «Wuu sàha nde fiige ɲya mɛ!»
Yesu à lyî ná mɛpɛngɛ shiinbil'e
(Macwo 9.9-13; Luka 5.27-32)
13 Yesu à núr'a kàre Galile baŋi ɲwɔge na. Ka shinɲyahara si wá na ma u yyére, ka u u wá na pi kâlali. 14 U nintoroŋ'à Alife jyaŋi Levi ɲya u à tɛ̀ɛn múnalwɔɔre tashwɔge e. Ka u u yi jwo u á: «Yîr'a taha na fye e». Ka Levi si yîr'a taha u fye e. 15 Canŋka Levi à Yesu ná u cyelempyiibii yyere pi sà lyî. Múnalwɔɔre shwofeebii ná mɛpɛngɛ shiinbii piibɛrii mpyi a ɲyaha Yesu fyèɲwɔhɔshiinbil'e, ka Levi si pi niɲyahamii yyere pi sà lyî mú. 16  Kile Saliyaŋi cyelentiibii pi mpyi Farizhɛɛnbii toŋkuni i ke, pire pìl'à lire ɲya ke, maa Yesu cyelempyiibii pyi: «Ɲaha na yii cyelentuŋi na lyî ná múnalwɔɔre shwofeebii ná mɛpɛngɛ shiinbii piibɛril'e yɛ?» 17 Yesu à yire lógo ke, maa jwo: «Mpii pi à cùuŋɔ ke, wempyiŋi kyaa ɲyɛ pire na mɛ, mpii pi na yà ke, pire na u kani ɲyɛ. Mpii pi ɲyɛ na piye sɔ̂nŋi na pir'à tíi ke, mii ɲyɛ a pa ɲìŋke na pire tayyerege e mɛ. Ŋka mpii pi à li cè na pire ɲyɛ a tíi mɛ, pire tayyerege e mii à pa.»
Jwumpe Nintanmpe fành'à ɲyaha Yahutuubii làdaabii woge na
(Macwo 9.14-17; Luka 5.33-39)
18 Ɲyɛ Yuhana Batizelipyiŋi cyelempyiibii ná Farizhɛɛnbii mpyi maha súnŋi leni, ka sùpyire tà si mpa Yesu pyi: «Ɲaha na Yuhana Batizelipyiŋi cyelempyiibii ná Farizhɛɛnbii wuubii maha súnŋi leni, mu cyelempyiibii sí ɲyɛ na u leni mà yɛ?» 19 Ka Yesu si pi pyi: «Cipooŋi ká mpyi ná cikwɔnbil'e, pi sí n‑jà n‑pyi lyìmbaa lire tèni i la? Mà pi ná uru yaha siɲcyan pi sì n‑sìi n‑jà n‑kwôro lyìmbaa mɛ. 20 Ŋka tèni là na ma, cipooŋi sí n‑pa n-yige pi shwɔhɔl'e. Lire tèni i pi sí n‑ta raa súnŋi leni.»
21 Ka Yesu si núr'a jwo: «Wà ɲyɛ na vàanvɔnŋɔ tɛ̀gɛ na vàanɲjyɛga tacwɔngɔ jwooli mɛ. Lire ká mpyi, vàanvɔnŋke maha vàanɲjyɛge kɛ̀ɛge, tacwɔng'a sì nâara a pêe. 22 Wà mú sí ɲyɛ na sinmpurugo leni seeye boolyɛgil'e* Seeyi boni na ɲyɛ boro, Yahutuubii maha ndemu jwoolo ná yatɔɔre seeyi i maa lwɔhe, lire ɲyɛ mɛ nùjirimpe, lire ɲyɛ mɛ ɛrɛzɛn sinmpe leni l'e ke. mɛ. Lire baare e p'aha mpa ntanha, pu maha pu yaleŋke jya, maa wu, yaleŋk'a sì ŋkɛ̀ɛge. Sinmpurug'à yaa k'a leni seeyi boofɔnŋkil'e!»
Ɲje Yesu à jwo canŋɔŋke kyaa na ke
(Macwo 12.1-8; Luka 6.1-5)
23 Ɲyɛ canŋka Yesu ná u cyelempyiibii mpyi na ntùuli sùma kooyi y'e. Kuru canŋke na mpyi canŋɔŋɔ. Ka u cyelempyiibii si cye le sùmaŋi i na ŋkwùun na mínage na ŋkùru Kile Jwumpe Semɛŋi à li cyêe na wà katege wu ká a ntùuli kɛrɛg'e, na u sí n‑jà sùmaŋi wà kwɔ̀n ná cyɛge e, si ɲjyî wani kɛrɛge e (Duterenɔmu 23.25).. 24  Farizhɛɛnbii pìl'à lire ɲya ke, maa Yesu pyi: «Wíi, ɲaha na mu cyelempyiibii na canŋɔŋke kafuunŋkii pyi yɛ Mà tàanna ná Farizhɛɛnbii sɔ̀nŋɔŋkanni i, mu aha sùma kwɔ̀n ná cyɛge e, mu à báara pyi. Lire e pi à Yesu cyelempyiibii cɛ̂ɛgɛ na pi à báara pyi canŋɔŋke (Ɛkizodi 34.21).25 Ka u u pi pyi: «Nde saanŋi Dawuda à pyi ke, yii ɲyɛ a lire kâla mà? Canŋka mà u ná u fyèɲwɔhɔshiinbii katege wuubii yaha, 26 u à jyè Kile bage e, lire tèni i Abyatari u mpyi Kile sáragawwuubii ɲùŋufembwɔhe, maa sárage bwúuruŋi wà lwɔ́ a kyà, maa wà kan u fyèɲwɔhɔshiinbil'á. Mà li ta sáragawwuubii kanni pi mpyi a yaa pi jà a uru bwúuruŋi kyà.»
27 Lire kàntugo ka Yesu si yi jwo pi á: «Canŋɔŋk'à yaa sùpyire mɛɛ na, ku ɲyɛ a yaa ku pyi tuguro pi á mɛ. Sùpyire ɲyɛ a yaa canŋɔŋke mɛɛ na mɛ. 28 Lire l'à li ta Supyaŋi Jyaŋi ká kyaa maha kyaa jwo ali mà yyaha tíi ná canŋɔŋke e ke, li sì n‑jà n‑tòro lire na mɛ.»

*2:22 Seeyi boni na ɲyɛ boro, Yahutuubii maha ndemu jwoolo ná yatɔɔre seeyi i maa lwɔhe, lire ɲyɛ mɛ nùjirimpe, lire ɲyɛ mɛ ɛrɛzɛn sinmpe leni l'e ke.

2:23 Kile Jwumpe Semɛŋi à li cyêe na wà katege wu ká a ntùuli kɛrɛg'e, na u sí n‑jà sùmaŋi wà kwɔ̀n ná cyɛge e, si ɲjyî wani kɛrɛge e (Duterenɔmu 23.25).

2:24 Mà tàanna ná Farizhɛɛnbii sɔ̀nŋɔŋkanni i, mu aha sùma kwɔ̀n ná cyɛge e, mu à báara pyi. Lire e pi à Yesu cyelempyiibii cɛ̂ɛgɛ na pi à báara pyi canŋɔŋke (Ɛkizodi 34.21).