7
Irudunga oyi ọkhọli-okhuẹ ọyi iRomu
(iMat 8.5-13)
Abi iJesu ọ rọ ngme enana nya shi esọ eyi eni ẹgbọ se, ọ lo elemhi ẹoli iKapanọmu. Oobọ a mẹ ọmọse ni ọọ ga ọkhọli-okhuẹ ọniẹmhi, ni ingme oyọli o lolo mu ọga ọyọli egbe. Ọni ọmọse ọọ ghu ughuamhi ni o rọli ramhi eghuli. Abi ọni ọkhọli-okhuẹ ọnọfunẹ ọ rọ suọ eko iJesu, ọ ghie egbhali eyi ẹgbọ iJu ghi ọli, ọ bhale ya ri ọni ọọ ga ọyẹluẹ ze. Abi e rọ bhale deba iJesu, e lema li egbegbọ, ẹẹ iJesu, “Ọni ọmọse ọna, ọ khi ọni u kha kpaghiẹ obọ. Irari khi ọ ma nono ingme oyi ẹgbọ eyi anye gba, ọ gbo tọ owa ugamhi na anye.” Ighọ iJesu ọ deba wẹ vu. Ọ she kia a ramhi owa oyi ọni ọkhọli-okhuẹ ni ọ rọ ghie emọle ọli e liẹ iJesu, “Khi ke nasẹ egbe ẹ, mhia somhi ramhi ni u wa lo owa oyẹmhẹ le. Lọli o zẹ ni mhi rọ bino khi mhiaa ti ramhi ni mhi a bhale deba ẹ. Lẹsẹ ngme oni ungmemhi khi ọni ọọ ga mhẹ ọ ya ze. Irari khi mhẹmhẹ oyẹmhẹ, ọna omhẹsẹ mhi li khi, ni ekhọli-okhuẹ e li kpọkẹ na. Mhia mhẹsẹ na ọna, ‘Vu,’ ọ vu. Mhi mhẹsẹ na ọghọ, ‘Bhale,’ ọ bhale. Mhi gueyẹ oghumha ọyẹmhẹ, ‘Riẹlẹ ona,’ ọ riẹlẹ ọli.”
Abi iJesu ọ rọ suọ oni ungmemhi ona, abọ e sha li. Ọ nyenẹ alo ukhokho bino ebubu ẹgbọ ni e deba li, ọọ wẹ, “Mhi gueyẹ ẹ khi mhia kie kpẹ mẹ irudunga ni o na fu ghue, mhia kpe mẹ ọli ekẹ iZirẹni ne.” 10 Ighọ eni a kpẹ ghie, e nyenẹ egbe je apfẹ oyi ọni ọkhọli-okhuẹ nọ funẹ, e bhale ya ẹ khi ọni ọọ ga li ọ she ze.
IJesu ọ rọte eghuli guise omi Ọsamhi-olimhi le
11 Oo li dẹnẹ, iJesu ọ te aghọ vu, ọ je ẹoli ni a lu iNei, eniyẹ odukhokho eyọli ali ebubu ẹgbọ elese e deba li. 12 Abi ọ li ti ramhi odẹ unuẹkpẹ ni a te ẹ lo oni ẹoli le, ọ mẹ khi a tsua ọgbọ ni ọ ghu-a a lasele. Lọlighuo kpe inyọli ọ mẹ bia. Ọni ọkpotso ọ gbo khi ọsamhi-olimhi. Ebubu ẹgbọ e rọte oni ẹoli vẹ deba li. 13 Abi Ọnọmhuẹ ọ rọ mẹ ọni ọkpotso, ọ mhuẹ ilẹlemhi na li. Elemhi ọ e ala li, ọọ li, “Khi ke viẹ.” 14 Ighọ ọ vu ya ri obọ ti oni akpati olimhi, ẹgbọ ni e tsua li e mu migha, iJesu ọ, “Ọni ọzẹo mhiẹ yẹ vule.” 15 Ighọ ọni ọmọse ni ọ ghu-a eghọ ọ vule shitọ, ọọ ngme. IJesu ọ mu ọli obọ na inyọli. 16 Ulishi o mu eni ẹgbọ nya, e kuẹghiẹ Ẹshinẹgba, e liẹ, “Ọmekẹguele ọniẹmhi ọ she bhale iteva oyi awa. Ẹshinẹgba ọ she bhale ya kpaghiẹ ẹgbọ eyọli obọ.” 17 Ingme oyi iJesu o gbhiaku ekẹ iJudia nya ali ẹoli ni e la gasẹ ọli.
IJọni Ọni ọọ batazi ọ ghie usomhi ghi iJesu
(iMat 11.2-19)
18 Abi eniyẹ odukhokho eyi iJọni e rọ gue eni ingme enana nya yẹ iJọni, ọ lu aava elemhi wẹ. 19 Ọ ghie wẹ e ka mhila iJesu, “Yẹyẹ u khi ọni ọ ya bhale abi anye ri ẹloe shi ekẹ ke khẹ ọlese?” 20 Abi e rọ bhale deba iJesu, ẹ ọli, “IJọni Ọni ọọ batazi ẹgbọ ọ ghie anye ghi ẹ, anye ka mhila ẹ, ‘Yẹyẹ u khi ọni ọ ya bhale abi anye ri ẹloe shi ekẹ ke khẹ ọgbọẹse?’ ” 21 Ẹghẹghẹ aghọ te iJesu ọ ri ebubu ẹgbọ ni e mhuẹ ighuamhi ali iyẹmhẹ ọkphaghiẹ ze. Ọ khueghie ebubu ezalo alo-a. 22 Ọ rọ gueyẹ eniyẹ odukhokho eyi iJọni, “A nyenẹ egbe ukhokho ya gueyẹ iJọni emini a mẹ, ni a gbo ri esọ suọ. Ezalo ẹẹ mẹ ekẹ, eni e guọghọ awẹ-a, ẹẹ kia, eni efafe e mu e ze, elesọ e suọ esọ. Eni e ghu-a e guale. A kiele ẹ tse abọ usomhi onete oyi iloghie yẹ ẹgbọ ni ẹa mhuẹ.* 23 Oghẹlẹ o khi ni ọgbọ ni ọa da de odẹ-a itobọ khi ọa mhuẹ akhọkhọmhẹ shi mhẹ ọ.” 24 Abi eniyẹ odukhokho eyi iJọni e rọ vu se, iJesu ọ́ gue ingme oyi iJọni yẹ eni ẹgbọ, ọọ wẹ, “Abi a rọ fẹ fiẹ je ọdagbe ifufu ya bino ọli, ọgbọ ọnabi ọnọghuo a dabi khi a ya mẹ? Ọgbọ ọyẹghẹ ni ọ li abi ebuli ifulọ ni akpekpeli o kha pfi je ana, o pfi ọli ẹ je oobọ a dabi khi a ya mẹ oobọ? 25 Ini ọa khi ọgbọ ọghọghọ a dabi khi a ya mẹ oobọ, ọnabi isẹ a ke nono je oobọ shọ? Ọmọse ni ọ sọ itsua ni e somhi otse? Ẹgbọ ni ẹ sọ itsua ni e somhi otse, apfẹ oyi oghie ẹ la. 26 Ọgbọ nabisẹ a dabi khi a je oobọ ya mẹ? Ọmekẹguele? Abi o li mhi li gue ọli ẹ yẹ ẹ khi ọni ọ dọsẹ ọmekẹguele lọ. 27 Ọnana a kẹkẹ ingme oyọli kpẹ shi ekẹ, ni ẹẹ,
“ ‘Ghe khẹ, mhi ya ghie
aghiusomhi ọyẹmhẹ ralo nẹ,
ni ọ ya khueghie odẹ-a
shi ekẹ khẹ.’
28 “Mhi gueyẹ ẹ khi aa mẹ ọgbọ ni a bia bhale ekẹ agbọ ona ni ọ fu dọsẹ iJọni, eri-tsẹ khi ọni ọ ga shẹ nẹ nya shi Eghiele oyi Ẹshinẹgba ọ fu dọsẹ ọli.”
29 Ẹgbọ nya, li shi emionoga, abi e rọ suọ ingmemhi eyi iJesu, e mie shi ọ khi odẹ oyi Ẹshinẹgba o gbe akanya, irari khi iJọni ọ she batazi wẹ. 30 Ẹgbọ iFarisi ali eni e lẹsẹ emhi ingme ushi e kie ugbamhi ni Ẹshinẹgba ọ gba na wẹ, irari khi ẹa lama ni iJọni ọ batazi wẹ. 31 Aghọ iJesu ọ rẹ, elọ mhi fẹ ri ẹgbọ ena agbhotu ona ya khọkhọ, sẹ e fẹ ga li ena? 32 Eri e li abi eniyẹ ni e shitọ oki ni e nu egbe ẹ ngme ni e liẹ,
“ ‘Anye pfi ofele na ẹ,
ama aa lama gbe ishimhi,
anye viẹ eviẹ olimhi khasẹ ẹ,
ama aa lama nu anye viẹ.’
33 Itobọ khi abi iJọni Ọni ọọ batazi ẹgbọ ọ rọ bhale, ọa li le emhi wẹkhi eri ọ da onyọ, eri ẹ khi, ‘Ayẹmhẹ ọkphaghiẹ ọ mhuẹ.’ 34 Omi ọgbọ ọ bhale, ọọ le, ọọ da, a kẹ liẹ khi, ‘Ọgbọ unu-emhi ali ọgbọ ọdonyọ ọ khi, ali khi ọni ọ nu emionoga ali ẹgbọ ena olamhẹ ẹ mu ọmọle ọ khi.’ 35 Eri ẹgbhali oyi Ẹshinẹgba o rọte obọ oyi ẹgbọ ni e miesuọ ri egbọli khasẹ.”
Ọkpotso ọna olamhẹ ọ ku ituale ni ọọ pfie shi iJesu awẹ
36 Ọgbọ iFarisi ọghuo ọọ iJesu ọ bhale ka kọ fẹli luẹ ni ọ nu luẹ le eminale. Ighọ ọ je owa oyi ọni iFarisi, ọ shitọ, ọ le emhi. 37 Ighọ ọkpotso ọghuo, ọngi oni ẹoli ni ọ la agbọ olamhẹ, ọ suọ khi iJesu ọ la oni owa oyi ọgbọ iFarisi ọghọ. Ọ dẹ akanama ituale ni o ghalẹ. 38 Ọ bhale, ọ de ya wugha iJesu idi awẹ. Ọọ viẹ ku ameviẹ shi ọli awẹ. Ọ ri itsu ni e la li ukhomhi shishi ọli wẹwẹ-a, ọ pfipfi ọli awẹ. Ọ gbo ku ituale ni ọọ pfie shi ọli awẹ.§ 39 Abi ọni iFarisi ni ọ lu iJesu bhale apfẹ oyọli ya mu oli epfẹse, ọ rọ mẹ onana, ọ la ekẹ elemhi udu liẹ, ini ọmekẹguele ọyi Ẹshinẹgba ọmọse ọna ọ kha khi lọ, ọ kha lẹsẹ uwali ọkpotso ni ọna ọ khi ni ọ ri egbe a ti ọli ena, khi ọna olamhẹ ọ khi. 40 IJesu ọọ, “ISamọ mhi mhuẹ emini mhi ya gue yẹ.”
ISamọ ọọ li, “Gueyẹ mhẹ, Ọsẹsẹ.” 41 IJesu ọọ li, “Ọmọse ọghuo ọ la ni ẹgbọ aava e lo ọli ota, ọghuo ọ, ọ lo ọli ẹkpa eva ali ukhukhui, ọni ọ kpọle ọ lo ọli ipọmhi uye ali ishe. 42 Abi ẹa ke rọ dobẹ fali ọli ẹwẹ, ọ gbe eni ota kua na wẹ. Mena gueyẹ mhẹ ọni ọ ya nono ingme oyi ọli nẹ elemhi wẹwẹ ava-ava?” 43 ISamọ ọọ li, khi ọni ọ lo ikpaghọ eni e bu nẹ lọ. IJesu ọọ li, “U guẹ sọ.” 44 IJesu ọ nyenẹ alo ghue ọni ọkpotso, ọọ iSamọ “Wa mẹ ọni ọkpotso ọna, abi mhi rọ bhale owa oyẹ wa diẹ amẹ na mhẹ rọ kpe awẹ-a, eri ọni ọkpotso ọnana ọ ri ameviẹ eyọli kpe mhẹ awẹ-a, ọ ri itsu ni e la li ukhomhi shishi wẹ-a. 45 Waa pfipfi mhẹ unu egbe, rọte ẹghẹghẹ ni mhi te lo ana le, ọni ọkpotso ọna ọ te pfipfi mhẹ unu awẹ ramhi memena. 46 Waa ku oili shi mhẹ ukhomhi, ọni ọkpotso ọna, ọ she ku ituale ni ọ pfie shi mhẹ awẹ. 47 Itobọ ighọ mhi gue ẹ yẹ ẹ khi a she gbe olamhẹ eyọli ni e bububu kua na li, irari khi ọni ọ nono emini e bu ọ khi. Ọni a gbe ukukuọ kua na, ukukuọ ọ nono.” 48 Ọ gueyẹ ọni ọkpotso, “A she gbe olamhẹ eyẹ kua nẹ.” 49 Ẹgbọ ni e nu ọli shitọ e mhila egbewẹ “Ọghuo ọnana ọọ dabi khi lọli khi ni ọọ gbe olamhẹ kua na ọgbọ.”
50 IJesu ọ gueyẹ ọni ọkpotso “Irudunga oyẹ o she mie ẹ pfuese, ri opfọmhẹ ke je.”
* 7:22 Li zẹ Aza 35.5-6; 61.1 7:27 Li zẹ iMala 3.1 7:30 Li zẹ iMat 21.32; iLuk 3.12 § 7:38 Li zẹ iMat 26.7; iMak 14.3; iJọn 12.3