7
Tã gólâ Sĩtĩfánõ drí lôgõlé õjílã gólâ rî mõndrã fẽ ꞌbá rî yî drí
tã kĩ ꞌbá ândrá rî
Nĩngá sĩ, drı̣̃-ꞌbá drı̣̃-ꞌbá Yúdạ̃ yí kâ rî ꞌbá yí kâ drí ngãzó tã îjílí Sĩtĩfánõ tı̣́ kĩ nĩ rî, “Úlı̣́ gólĩyî õjílã nô ꞌbá yî drí rĩꞌá âtálâ ní rú nõ ꞌbá yî pạ̃tı̣́ı̣̃ yã?”
Gõꞌdá Sĩtĩfánõ drí ngãzó tã ꞌdî lôgõlé gólâ drí kĩ nĩ rî, “Ãmbá ámákâ, mõndrã õjílã ꞌdî ꞌbá yí kâ má rú ꞌdĩ âꞌdó kô tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ꞌî. Ámâ ậdrúpı̣̃ yî gõꞌdá ãnî sı̣́sı̣́-lésĩ rî ꞌbá yí bê, nĩ ârî drẽ úlı̣́ ámákâ nõ ꞌbá yî. Ạ̃kû ró nã sĩ rî, Ôvârí gólâ âꞌdó ꞌbá mbârâkã bê ngá ãmbá nõ ꞌbá yî drı̣̃ı̣̂ sĩ ndrĩ rî âꞌdâ íyî nyãányâ trá ãmâ ạ́ꞌbı̣́yạ́ Ãbãrãyámã drí õzõ ãnî drí nı̣̃lı̣́ trá rî kâtí. Kậyı̣̂ rî ꞌdĩ sĩ, Ãbãrãyámã rî trá rĩlí ꞌbạ̃drı̣̃ gólâ rĩꞌá zı̣̃lâ Mõsõpõtámĩyã rî ꞌálâ, ꞌdĩî gólâ nĩí drẽ kô rĩlí Hãránã ꞌálâ. Gõꞌdá nĩngá sĩ, Ôvârí âꞌdálé bê íyî nyãányâ trá Ãbãrãyámã drí rî, Ôvârí drí ngãzó tã âtálé Ãbãrãyámã drí kĩ nĩ rî, ‘Ní ngâ ꞌbạ̃drı̣̃ nô ꞌásĩ õjílã ánî átá kâ rî ꞌbá yî lãfálé sĩ nĩlí ꞌbạ̃drı̣̃ gólâ má drí ꞌẽꞌá âꞌdálâ ní drí ạ̃tı̣́ ꞌálâ nã ꞌá.’+
“Ĩtí rî, Ãbãrãyámã yî ãtî-drı̣̃ íyíkâ rî ꞌbá yí bê drí ngãzó nĩlí ꞌbạ̃drı̣̃ rî ꞌdĩ ꞌásĩ nĩlí rĩlí Hãránã ꞌálâ.* Võ rî ꞌdĩ ꞌálâ rî, átá lâ drí drãzó. Gõꞌdá átá lâ rî õdrã vólé drı̣̃ ꞌásĩ rî, Ôvârí drí gólâ rî âjózó Hãránã ꞌá tólâ sĩ ânĩlí rĩlí ꞌbạ̃drı̣̃ Kãnánã kâ gólâ ãmâ drí âꞌdózó ngbãângbânõ ꞌálâ nõ ꞌá. Gõꞌdá kậyı̣̂ rî ꞌdĩ ꞌbá yî sĩ rî, Ôvârí fẽé võ drı̣̃ mvá ãzãkã gbúrúwạ́ lâ âꞌdólé Ãbãrãyámã rî nyãányâ kâ ró rî kô. Gõꞌdá Ôvârí ꞌbã tã lâ trá gólâ drí kĩ, yí ãâꞌdô fẽꞌá lâ gólâ drí kậyı̣̂ ãzâ sĩ ı̣̃zạ́tú âꞌdólé ꞌbạ̃drı̣̃ gólĩyî nyãányâ kâ ró gólâ rî ózõwá yí bê. Ôvârí õtírĩ tã ꞌdî ꞌbãâ ĩtí rî, ꞌdĩî Ãbãrãyámã drẽ cú ĩtí ꞌdĩyímvá ãkó. Gõꞌdá sı̣́sı̣́ kậyı̣̂ rî ꞌdĩ drí sĩ rî, Ôvârí âtâ tã kpá kĩ nĩ rî, ‘Ánî ózõwá yî âꞌdô nĩꞌá rĩlí ĩyî ngá ãwã ró ꞌbạ̃drı̣̃ ãtrâ ꞌá. Gõꞌdá õjílã ꞌbạ̃drı̣̃ ꞌdî kâ âꞌdô gólĩyî ꞌbãꞌá lôsĩ ĩyíkâ ꞌẽlé rạ̃gı̣́ı̣̃ ró gõꞌdá áâꞌdô rĩꞌá gólĩyî ꞌẽlé õnjí ró ndrô kámá-sû sĩ. Gõꞌdá nĩngá sĩ, má âꞌdô lâŋõ fẽꞌá õjílã gólĩyî ꞌbạ̃drı̣̃ ꞌdî kâ gólĩyî ánî ózõwá yî ꞌbã ꞌbá trá rạ̃gı̣́ı̣̃ ró rî ꞌbá yî drí. Nĩngá sĩ, ánî ózõwá yî âꞌdô âfõꞌá vólé ꞌbạ̃drı̣̃ ꞌdî ꞌásĩ ânĩlí ꞌbạ̃drı̣̃ gólâ má drí ꞌẽꞌá fẽlâ gólĩyî drí nõ ꞌálâ, gõꞌdá gólĩyî âꞌdô ámâ ı̣̂njı̣̃ꞌá ꞌbạ̃drı̣̃ nô ꞌá.’+
“Nĩngá sĩ, Ôvârí drí tã âtázó Ãbãrãyámã drí õjílã gólâkâ ãgô ãmbá ró rî ꞌbá yî gõꞌdá kpá ãgô mvá ró rî ꞌbá yí bê ꞌdẽlé ĩyî bãsã ꞌá lãmbé tã-drı̣̃ lẽlẽ Ôvârí yí kâ Ãbãrãyámã bê rû-lẽ-ãzí ró rî ró. ꞌDĩî vólé drı̣̃ lâ ꞌásĩ, Ãbãrãyámã drí íyî mvá Ĩsákã rî tı̣̃zó, gõꞌdá Ĩsákã rî gógó âjízó ꞌdẽlé bãsã ꞌá, ꞌdĩî drẽ kậyı̣̂ gólâ rî tı̣̃zó rî rĩꞌá cé njı̣̂-drı̣̃-lâ-nâ. Gõꞌdá vó lâ sĩ, Ĩsákã drí Yãkóbã rî tı̣̃zó gõꞌdá âjízó lâ kpá ꞌdẽlé bãsã ꞌá. Gõꞌdá vó lâ sĩ, Yãkóbã drí ꞌdĩyímvá tı̣̃zó mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-ngâ-rı̣̃ âꞌdó ꞌbá ĩyî ạ́ꞌbı̣́yạ́ ró ꞌbạ̃súrú ãmákâ mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-ngâ-rı̣̃ rî ꞌbá yí kâ ró rî, gõꞌdá Yãkóbã drí kpá gólĩyî âjízó ndrĩ ꞌdẽlé bãsã ꞌá.
“Nĩngá sĩ, Yãkóbã rî mvá rú bê Yõsépã rî, tã lâ drí âgízó ậdrúpı̣̃ lâ yî lı̣̃fı̣́. Gõꞌdá gólĩyî drí ngãzó gólâ rî gĩlí vólé õjílã gólĩyî gólâ rî trõ ꞌbá rạ̃gı̣́ı̣̃ ró Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌálâ rî yî drí. Gõꞌdá Ôvârí bê rĩꞌá kárá Yõsépã bê ândrâ-tãndĩ fẽlé gólâ drí. 10 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Ôvârí drí kpá gólâ rî pãzó ĩzã gólâkâ rî ꞌbá yî ꞌásĩ ndrĩ, gõꞌdá Ôvârí ꞌbã gólâ trá tã nı̣̃nı̣̃ bê, tãlâ kúmú Mạ́sı̣̃rı̣̃ kâ ãꞌdô ró tãndí ró gólâ bê. Gõꞌdá kúmú ꞌdĩ ꞌbã Yõsépã trá âꞌdólé drı̣́-ãcê bê Mạ́sı̣̃rı̣̃ drı̣̃lı̣́ gõꞌdá kpá âꞌdólé ngá cé tı̣̂tı̣̂ ꞌbã íyíkâ ꞌá rî vó lâ ndrẽ ꞌbá lâ ró.
11 “ꞌDĩî vósĩ, lõfó õnjí tẽtẽ drí ꞌdẽzó Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌásĩ ndrĩ gõꞌdá kpá ꞌbạ̃drı̣̃ Kãnánã kâ nõ bê gõꞌdá õjílã ꞌbãlé ndrĩ rû îzãlé kôrô.* Gõꞌdá tãlâ lõfó ꞌdĩ tãsĩ rî, ãmâ ạ́ꞌbı̣́yạ́ gólĩyî âꞌdó ꞌbá Kãnánã ꞌálâ rî ꞌbá yî îcá ĩyî gõꞌdá ngá-ĩyínyâ ãzãkã ûsúlı̣́ kô. 12 Gõꞌdá Yãkóbã ârílí bê tã kĩꞌá nĩ rî, ạ̃drúgú ãâꞌdô bê Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌálâ rî, drílâ íyî mvá yî jõzó Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌá tólâ nĩꞌá ạ̃drúgú âgílí tólâ sĩ.* 13 Gõꞌdá gólĩyî ândálé bê ĩyî rû nĩꞌá ạ̃drúgú gĩlí kpá óꞌdí Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌálâ rî, Yõsépã drí gólĩyî ꞌbãzó íyî nı̣̃lı̣́ gólĩyî ậdrúpı̣̃ ró, gõꞌdá gólâ drí kpá íyî ậdrúpı̣̃ yî ꞌdĩ ꞌbá yî âꞌdázó kúmú Mạ́sı̣̃rı̣̃ kâ ꞌdĩ drí. 14 ꞌDĩî vósĩ, Yõsépã drí kpá tã âtízó ậdrúpı̣̃ lâ yî sı̣́lı̣́ átá lâ Yãkóbã drí tólâ, gólâ ãânĩ ró Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌálâ õjílã íyíkâ ꞌbã kâ rî ꞌbá yí bê ndrĩ. Õjílã Yõsépã kâ ndrĩ rĩꞌá nyâꞌdî-nâ-drı̣̃-lâ-ngâ-mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-ngâ-njı̣̂. 15-16 Ĩtí rî, Yãkóbã yî drí ngãzó nĩlí Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌálâ. Gõꞌdá vólé drı̣̃ lâ ꞌásĩ, Yãkóbã drí drãzó ãkpãkãꞌdã Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌá tólâ. Gõꞌdá gólâ rî mvá yî drí ãvõ lâ trõzó ꞌbạ̃drı̣̃ Kãnánã kâ ꞌálâ ꞌbãlé ũgı̣́ ꞌá, võ gólâ Ãbãrãyámã drí gĩlí trá ậdı̣̂ sĩ ạ̃kû ró rî ꞌálâ. Gõꞌdá vó lâ sĩ, Yãkóbã rî mvá yî ôdrã ĩyî kpá trá ꞌdó ndrĩ Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌá tólâ. Gõꞌdá mvá lâ yî drí gólĩyî ãvõ trõzó Sẽkémẽ ꞌálâ gõꞌdá ꞌbãlé ũgı̣́ ãzâ ꞌá.*
17 “Gõꞌdá nĩngá sĩ, kậyı̣̂ gólâ Ôvârí drí tã ꞌbãꞌbã íyíkâ ândrâ-õnjĩ kâ Ãbãrãyámã drí rî ꞌẽzó vó lâ âtílí rî âcâ bê trá ãnyî rî, ꞌdĩî ãmâ ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî lîzô trá dũû Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌálâ. 18 Gõꞌdá kúmú ãzâ gólâ Yõsépã rî tã nı̣̃ ꞌbá kô rî ĩꞌdî rĩꞌá drı̣́-ãcê bê Mạ́sı̣̃rı̣̃ drı̣̃ı̣̂ sĩ ndrĩ. 19 Kúmú rî ꞌdĩ âdô ãmâ ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî trá mãnĩ sĩ, gõꞌdá dı̣̂ gólĩyî drı̣̃ kpá trá ꞌbãlé ĩzã nı̣̃lı̣́. Gõꞌdá kúmú rî ꞌdĩ ꞌbã gólĩyî trá rĩꞌá ĩyî mvá õdẽ ró rî ꞌbá yî trõlé ꞌbãlé âyélé õmã ꞌálâ, tãlâ õôdrã ró ĩyî bê vólé.
20 “Nĩngá sĩ, kậyı̣̂ rî ꞌdĩ ꞌbá yî sĩ, Músạ̃ rî tı̣̃zó. Gólâ rĩꞌá mvá sũsũ tãndí ꞌî Ôvârí lı̣̃fı̣́. Ândrê lâ yî trõó gólâ kô vũlı̣́ âyélé õmã ꞌálâ. Íîmbâ gólâ zãlô cãlé párá nâ átá lâ drí jó ꞌá. 21 ꞌDĩî vósĩ, gólâ rî trõzó lậpı̣́lı̣́ õmã ꞌá, gõꞌdá mvá ãnjó kúmú Mạ́sı̣̃rı̣̃ kâ rî kâ drí gólâ rî ûsúzó, gõꞌdá drílâ trõzó lâ ꞌbã ꞌálâ, ãꞌdô ró yí drí vó lâ ndrẽlé mvá ró íyî nyãányâ drí. 22 Ĩtí rî, Músạ̃ drí gõzó tã nı̣̃nı̣̃ gólâ õjílã Mạ́sı̣̃rı̣̃ kâ rî ꞌbá yí kâ ı̣̂lı̣́zó ĩꞌdî nı̣̃lı̣́ ndrĩ. Gólâ âꞌdô trá cú mbârâkã bê úlı̣́ âtâ-âtâ ꞌá gõꞌdá kpá tã ꞌẽꞌẽ ꞌá.
23 “Gõꞌdá nĩngá sĩ, gólâ rî ndrô âꞌdólé bê trá nyâꞌdî-rı̣̃ rî, drílâ tã ı̣̂sũzó nĩzó nĩꞌá õjílã íyíkâ Ĩsĩrãꞌélẽ kâ ró rî ꞌbá yî lômílí. 24 Gõꞌdá gólâ cálé bê võ rî ꞌdĩ ꞌá tólâ rî, gólâ drí õjílã Mạ́sı̣̃rı̣̃ kâ ndrẽzó rĩꞌá õjílã Ĩsĩrãꞌélẽ kâ cãꞌá, gõꞌdá gólâ drí ngãzó gbõ õjílã ãzí íyíkâ Ĩsĩrãꞌélẽ kâ ró ꞌdĩ pãlé, gõꞌdá gólâ rî gógó õjílã Mạ́sı̣̃rı̣̃ kâ ró nõ rũzó cãlé kpãdí-kpãdí tã-võ lôgõ ró, gõꞌdá õjílã ꞌdî drí drãzó. 25 Gólâ ı̣̂sũ íyíkâ kĩ nĩ rî, õjílã íyíkâ rî ꞌbá yî âꞌdô nı̣̃ꞌá lâ kĩ, yí âꞌdô ĩꞌdî gólâ Ôvârí drí lẽlé ꞌẽꞌá gólĩyî pãlé ĩzã ĩyíkâ rî ꞌbá yî ꞌásĩ rî ĩꞌdî. Gõꞌdá gólĩyî nı̣̃ı̣́ tã lâ kô ĩtí.
26 “Gõꞌdá kậyı̣̂ tã ꞌdî kâ rî vósĩ rî, gólâ ndrélé bê õjílã Ĩsĩrãꞌélẽ kâ rû fũꞌá ĩyî rî, gólâ ngâ trá rû cẽlé gõꞌdá tã ạ̃ꞌdı̣́ ꞌbãlé ĩꞌdî gólĩyî lãfálé ꞌá. Gõꞌdá gólâ kĩ nĩ rî, ‘Ãnî, nĩ ârî drẽ tã má ngáá nõlé, ãnî ꞌdó ậdrúpı̣̃ ãzí ró. Gõꞌdá nĩ rî rû fũlı̣́ ãnî lãfálé ꞌásĩ ãꞌdô tãsĩ yã?’ 27 Gõꞌdá gólâ ạ̃wạ̃ îtõ ꞌbá rî ngâ íyíkâ kôrô Músạ̃ rî zẽlé zẽzẽ vólé, gõꞌdá ngãzó tã âtálé kĩ nĩ rî, ‘Nî, ãꞌdî ꞌbã nî nĩ tã kĩ ꞌbá ró ãmâ drı̣̃lı̣́ tã ãmákâ rî kĩlí nĩ yã? 28 Ní lẽ nõ kpá ámâ fũlı̣́ õzõ ní drí Mạ́sı̣̃rı̣̃ lé ꞌbá nã fũrı̣̃ ậgı̣́ rî kâtí yã?’+
29 “Gõꞌdá Músạ̃ ârílí bê tã îjî ꞌdĩ rî, ũrı̣̃ drí gãzó rú lâ, gõꞌdá gólâ drí ngãzó rãlé vólé Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌásĩ nĩlí rĩlí ꞌbạ̃drı̣̃ Mĩdĩyánã kâ rî ꞌálâ ngá ãwã ró. ꞌDĩî vósĩ rî, drílâ õkó gĩzó gõzó mvá tı̣̃lı̣́ rı̣̃ tólâ.
30 “Ndrô nyâꞌdî-rı̣̃ Músạ̃ drí ꞌẽlé trá Mĩdĩyánã ꞌálâ rî vósĩ rî, kậyı̣̂ ãzâ sĩ, gólâ nĩ trá õmã ꞌálâ ãnyî únı̣́ ạ́ngı̣́ zı̣̃lı̣́ Sĩnáyĩ rî rú. Gõꞌdá tólâ rî, Ôvârí drí rû âꞌdázó gólâ drí lạ̃sı̣́ lãndrâ rĩ ꞌbá kõlé fê rú rî ꞌá. 31 Gõꞌdá Músạ̃ ndrélé bê lạ̃sı̣́ rî ꞌdĩ rî, tı̣̂ lâ drí ậꞌdı̣́zó. Gõꞌdá nĩngá sĩ, gólâ drí ngãzó rû êsélé ãnyî lạ̃sı̣́ rî gógó ꞌdĩ rú, tãlâ yí õndrê ró bê dódó tã ífí lâ nı̣̃zó. Gõꞌdá drílâ Ôvârí rî gbórókõ ârízó úlı̣́ âtáꞌá gólâ drí kĩ nĩ rî, 32 ‘Mâ rĩꞌá Ôvârí gólâ rĩ ꞌbá ánî ạ́ꞌbı̣́yạ́ Ãbãrãyámã, Ĩsákã gõꞌdá Yãkóbã yî vó ndrẽ ꞌbá ró rî ĩꞌdî.’ Nĩngá sĩ, Músạ̃ drí ngãzó rĩꞌá lẽlé ũrı̣̃ drí, gõꞌdá gólâ îcá kô fĩî ậtũlı̣́ rĩzó võ ndrẽlé lạ̃sı̣́ lãndrâ rĩ ꞌbá kõlé ꞌdĩ ngálâ ãlôlâ.
33 “Ĩtí rî, Ôvârí drí ngãzó tã âtálé gólâ drí kĩ nĩ rî, ‘Võ ní drí âdrézó ꞌá lâ ꞌdĩ rĩꞌá võ mâ Ôvârí kâ ĩꞌdî.* Ĩtí rî, ní ângî káꞌbókã áníkâ pá ꞌá ꞌdĩ vólé. 34 Músạ̃, ní ârî drẽ, ámâ nyãányâ ndrê trá pạ̃tı̣́ı̣̃ kĩ, õjílã ámákâ rĩꞌá ĩzã nı̣̃ꞌá rõô Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌálâ, gõꞌdá má ârî ãwó gólĩyíkâ trá, ĩꞌdî má drí ânĩzó ûrú lésĩ ãngó nõ ꞌá, tãlâ gólĩyî pãlé ĩzã gólĩyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî ꞌásĩ. Ĩtí rî, Músạ̃, ní ngâ, má jô ró nî gõlé ꞌbạ̃drı̣̃ Mạ́sı̣̃rı̣̃ kâ rî ꞌálâ.’
35 “Ĩtí rî, ámâ ậdrúpı̣̃ yî, má âtâ ãnî drí kĩ nĩ rî, rĩꞌá Músạ̃ rî gógó ĩꞌdî gólâ õjílã drí gãlé trá dó kĩzó nĩ rî, ‘Ãꞌdî ꞌbã nî nĩ tã kĩ ꞌbá ró ãmâ drı̣̃lı̣́ tã ãmákâ kĩlí yã?’ Rĩꞌá gólâ ĩꞌdî Ôvârí drí âjólé trá gólĩyî drí, âꞌdólé drı̣́-ãcê bê gólĩyî drı̣̃lı̣́ gõꞌdá kpá gólĩyî pãlé ĩzã gólĩyíkâ rî ꞌbá yî ꞌásĩ. Ôvârí ꞌbã tã ꞌdî ꞌbá yî Músạ̃ drí kậyı̣̂ tíbê gólâ drí íyî âꞌdázó Músạ̃ drí võ lạ̃sı̣́ drí kõzó fê rú rî ꞌálâ rî sĩ.
36 “Nĩngá sĩ, Músạ̃ drí ꞌdẽzó sı̣́sı̣́ õjílã Ôvârí kâ lôfõlé vólé ꞌbạ̃drı̣̃ Mạ́sı̣̃rı̣̃ kâ rî ꞌásĩ tã ꞌẽꞌẽ gólĩyî tı̣̂ drí ậꞌdı̣́zó rî ꞌbá yî sĩ ꞌbạ̃drı̣̃ ꞌdî ꞌálâ gõꞌdá kpá lı̣̃mvû ândrê zı̣̃lı̣́ Lı̣̃mvû Kãâ rî ꞌálâ, gõꞌdá gólâ drí rĩzó zãâ rĩlí tã gólĩyî tı̣̂ drí ậꞌdı̣́zó drílâ sĩ rî ꞌẽlé gólĩyî pãzó õmã ꞌálâ ndrô nyâꞌdî-rı̣̃ sĩ. 37 Gõꞌdá rĩꞌá kpá Músạ̃ ĩꞌdî gólâ tã âtá ꞌbá õjílã Ĩsĩrãꞌélẽ kâ drí kĩ nĩ rî, ‘Ôvârí âꞌdô ãzákôlâ ꞌdĩ ꞌẽꞌá ãnî ózõwá yî lãfálé ꞌásĩ âꞌdólé úlı̣́ Ôvârí kâ lôpé ꞌbá ró má tí.’+ 38 Músạ̃ rî ꞌdĩ âꞌdô kpá trá õjílã Ĩsĩrãꞌélẽ kâ bê kậyı̣̂ gólâ gólĩyî drí rĩzó kpãkã ãlô õmã ꞌálâ ãnyî únı̣́ ạ́ngı̣́ zı̣̃lı̣́ Sĩnáyĩ rî rú rî ꞌá. Nĩngá rî, Ôvârí drí tã âtázó gólâ drí ãmâ ạ́ꞌbı̣́yạ́ yí bê, gõzó tã ꞌbãꞌbã íyíkâ lédrẽ-lédrẽ âfẽ ꞌbá õjílã drí rî ꞌbá yî trõzó fẽlé drílâ, tãlâ gólâ õlôpê ró kpá tã ꞌbãꞌbã rî ꞌdĩ ꞌbá yî bê ãmâ drí ꞌẽlé.
39 “Gõꞌdá Músạ̃ âꞌdô bê drẽ ãkpã únı̣́ ạ́ngı̣́ Sĩnáyĩ drı̣̃ ꞌálâ rî, ãmâ ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî lẽé ĩyî gólâ rî tẽlé kô. Ĩtí rî, gólĩyî drí gólâ rî gãzó dó. Gólĩyî ı̣̂sũ tã trá, ãꞌdô ró nĩzó gõlé Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌálâ. 40 Ĩtí rî, drílĩyî tã âtázó Ãrónã Músạ̃ rî ậdrúpı̣̃ drí kĩ nĩ rî, ‘Gõꞌdá Músạ̃, ánî ậdrúpı̣̃ ró gólâ ãmâ âtrõ ꞌbá Mạ́sı̣̃rı̣̃ lésĩ rî, mã nı̣̃ı̣́ tã gólâ âꞌdó ꞌbá gólâ bê tólâ rî kô. Âꞌdólé bê trá ĩtí rî, ní âꞌdô drı̣̃-ꞌbá ãmákâ ró gólâ rî võ ꞌá. Ní êdê ôvârí ãmâ drí ậdı̣̂ ꞌásĩ, tãlâ mã njı̣̃ ró bê kpãâ ꞌbãlé ãmâ ândrá ãmâ pãlé gõgõ ãmákâ Mạ́sı̣̃rı̣̃ ꞌálâ rî sĩ.’ 41 Ĩtí rî, gólĩyî drí Ãrónã rî ꞌbãzó ôvârí líndrí ãbãrãdãgõ êdélé ı̣́tı̣́ jõrã lârâkô kâtí. Gõꞌdá gólĩyî drí rĩzó kõrõnyã zãlé fẽlé drílâ gõꞌdá kpá kãrámã lâ ꞌẽzó, tãlâ ôvârí ãbãrãdãgõ gólĩyî nyãányâ drí êdélé trá ꞌdĩ tãsĩ.+
42 “Gõꞌdá Ôvârí rĩꞌá õmbã ró gólĩyí bê tã rî ꞌdĩ tãsĩ. Ĩꞌdî drílâ gólĩyî gãzó dó gõzó gólĩyî âyélé rĩꞌá ı̣̃tú, párá gõꞌdá ı̣̃ꞌbı̣̂ꞌbı̣̂wạ́ yî îrátãlé ĩꞌdî. Gólĩyî tã âꞌdô trá õzõ tã ậngũ ꞌbá Ôvârí kâ Ãmósẽ drí îgĩlí trá rî kâtí kĩꞌá nĩ rî,
‘Ãnî õjílã Ĩsĩrãꞌélẽ kâ, âꞌdó mâ ĩꞌdî kô ãnî drí rĩzó kõrõnyã lı̣̃lı̣́ zãlé drílâ õmã ꞌálâ ndrô nyâꞌdî-rı̣̃ sĩ rî.
43 ꞌDĩî võ lâ ꞌá rî, nĩ njı̣̃ mãsámã bı̣́ ró rî kpãâ gũgũ ꞌdı̣̃zó ĩꞌdî sĩ lâ líndrí ró ôvârí ãbãrãdãgõ ãníkâ zı̣̃lı̣́ Mõlékã rî drí,
gõꞌdá nĩ njı̣̃ ôvârí ãbãrãdãgõ líndrí zı̣̃lı̣́ Rẽpánã gólâ pãlé fê ꞌásĩ ı̣̃ꞌbı̣̂ꞌbı̣̂wạ́ lârâkô ró rî kpá kpãâ.
Nĩ êdê ôvârí ãbãrãdãgõ lârâkô ꞌdĩ ꞌbá yî nĩ, gõꞌdá ãnî drí rĩzó gólĩyî îrátãlé.
Nĩngá sĩ, tã ꞌdî tãsĩ rî, má âꞌdô ãnî drõꞌá vólé nĩlí gõꞌdá rĩlí ãtíꞌbá ró ꞌbạ̃drı̣̃ ãwã ꞌá Bãbĩlónã ũgû ꞌálâ.’
Ãmósẽ 5.25-27
Ĩtí rî, ãnî õjílã gólĩyî kậyı̣̂ ngbãângbânõ kâ rî ꞌbá yî kpá rĩꞌá ãndõtô ró õzõ ãnî ạ́ꞌbı̣́yạ́ yí kâtí.
44 “Kậyı̣̂ ãmâ ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî drí rĩzó rĩlí õmã ꞌálâ rî sĩ, gólĩyî rĩꞌá cú líndrí ꞌdı̣̃lı̣́ ítá ꞌásĩ gũgũ ró rî bê Ôvârí rî ı̣̂njı̣̃zó ꞌá lâ, tãlâ ꞌdĩî únı̣̃ ró kĩꞌá nĩ rî, Ôvârí ãâꞌdô bê ĩyí bê. Éêdê gũgũ rî ꞌdĩ õzõ Ôvârí drí âtálé trá Músạ̃ drí rî kâtí, âꞌdô cú lârâkô lâ gólâ Ôvârí drí âꞌdálé gólâ drí rî vó ró. 45 Vó lâ ꞌásĩ, ãmâ ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî drí gũgũ rî ꞌdĩ lôpézó ạ̃tı̣́lı̣́ ĩyî mvá yî drí. Gõꞌdá vó lâ sĩ, mvá lâ yî ꞌdĩ ꞌbá yî drí ngá gólĩyî gũgũ ꞌdî kâ ꞌdĩ ꞌbá yî trõzó ânĩzó drı̣̃-ꞌbá gólĩyíkâ Yásõwã yí bê âcálé ꞌbạ̃drı̣̃ gólâ nõ Ôvârí drí õjílã lâ lâdrólé nĩ gólĩyî drí nõ ꞌá. Gõꞌdá gũgũ rî ꞌdĩ rî trá âcálé bũúũ kậyı̣̂ gólĩyî ãmâ ạ́ꞌbı̣́yạ́ Dạ̃wúdı̣̃ kâ rî ꞌbá yî tú.
46 “Gõꞌdá tã Dạ̃wúdı̣̃ rî ꞌdĩ kâ sû trá Ôvârí rú. Ĩtí rî, Dạ̃wúdı̣̃ drí ngãzó Ôvârí rî îjílí, tãlâ tã-drı̣̃ lẽlé yí drí jó ꞌdı̣̃zó õjílã Ĩsĩrãꞌélẽ kâ drí Ôvârí rî ı̣̂njı̣̃zó ꞌá lâ. 47 Gõꞌdá Sólõmõ, Dạ̃wúdı̣̃ rî mvá ĩꞌdî gólâ Ôvârí drí ꞌbãlé jó rî ꞌdĩ ꞌdı̣̃lı̣́ yí Ôvârí drí rî.*
48 “Gõꞌdá má âtâ drẽ tã ãnî drí, õzõ Ôvârí õꞌbã õjílã kpálé võ íyî ı̣̂njı̣̃zó ꞌá lâ rî ꞌbá yî êdélé ĩtí rî, gólâ rí rĩlí jó gólĩyî õjílã mvá drí ꞌdı̣̃lı̣́ nĩ rî ꞌbá yî ꞌá kô, tãlâ Ôvârí rĩꞌá ãmbá kôrô. ꞌDĩî rĩꞌá nyé õzõ úlı̣́ gólâkâ tã ậngũ ꞌbá Ĩsáyã drí âtálé trá ạ̃kû ró nã sĩ rî kâtí kĩꞌá nĩ rî,
49 ‘ꞌBũû rĩꞌá kı̣́tı̣̃ kũmũ ámákâ rî kâ ĩꞌdî má drí rĩzó drı̣̃ lâ kúmú ạ́ngı̣́ ró tã kĩlí
gõꞌdá ı̣̃nyạ́kú drı̣̃ nô íyíkâ má drí õzõ tókpóró kâtí má drí ámâ pá tõzó gá drı̣̃ lâ.
Ĩtí rî, âꞌdô îcáꞌá ángô tí ró ãnî õjílã mvá drí jó ꞌdı̣̃zó má drí yã?
Âꞌdô îcáꞌá ángô tí ró ãnî drí võ êdézó má drí lôvózó ꞌá lâ yã?
50 Nĩ îcá kô võ êdélé má drí. Mâ rĩꞌá gólâ ngá lôꞌbã ꞌbá kậkậrậ ndrĩ ãkí ãkó rî ĩꞌdî.’ ”
Ĩsáyã 66.1-2
51 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Sĩtĩfánõ drí tã âtázó kĩ, “Ámâ ậdrúpı̣̃ yî, nĩ ârî drẽ úlı̣́ ámákâ nõ ꞌbá yî! Ãnî rĩꞌá õjílã gólĩyî drı̣̃ lâ yî drí âmbálé âmbâ rî ꞌbá yî ĩꞌdî! Ãnî ĩꞌdî rĩꞌá gólĩyî úlı̣́ Ôvârí kâ ı̣̂njı̣̃ ꞌbá kôꞌdáwá rî. Ãnî rĩꞌá nyé õzõ ãnî ạ́ꞌbı̣́yạ́ yí kâtí. Ãnî gõꞌdá ãnî ạ́ꞌbı̣́yạ́ yí bê, nĩ rî trá rĩꞌá Líndrí Tãndí Ôvârí kâ gãlé kárá dó. 52 Ãnî ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî fẽ lâŋõ tã ậngũ ꞌbá Ôvârí kâ rî ꞌbá yî drí ndrĩ, gõꞌdá gólĩyî ûfû õjílã gólĩyî tã îyá ꞌbá kĩꞌá nĩ rî, Ôvârí âꞌdô õjílã mbı̣̂mbı̣̂ ꞌdíyî pã ꞌbá ró rî âjóꞌá ı̣̃nyạ́kú nõ drı̣̃ı̣̂ rî kpá trá. Nĩngá sĩ, kậyı̣̂ rî ꞌdĩ ꞌbá yî sĩ, ꞌdíyî pã ꞌbá drí âcázó, gõꞌdá ãnî drí tã âꞌbãzó gólâ rú, gõꞌdá gólâ rî fũzó vólé. 53 Kpálé mĩ nı̣̃ tã ꞌbãꞌbã Ôvârí kâ gólâ mãlãyíkã yî drí âꞌdálé ãnî ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî drí rî trá rî, nĩ ı̣̂njı̣̃ı̣́ kôꞌdáwá.”
Tã gólâ Sĩtĩfánõ rî fũzó rî
54 Úlı̣́ Sĩtĩfánõ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî fî bê tã kĩ ꞌbá Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drı̣̃ı̣̂ rî, gólĩyî drí ngãzó õmbã ró kôrô sı̣́-gílí cĩlí ĩyî gólâ rú. 55 Gõꞌdá nĩngá rî, Líndrí Tãndí Ôvârí kâ drí fĩzó mbârâkã bê Sĩtĩfánõ ꞌá gólâ rî ꞌbãlé võ ndrẽlé ꞌbũû ꞌálâ gõꞌdá lậgû-lậgû Ôvârí kâ rî ndrẽlé, gõꞌdá Yésũ rĩꞌá âdréꞌá Ôvârí rî drı̣́-ágó drı̣̃ı̣̂. 56 Nĩngá sĩ, Sĩtĩfánõ drí tã âtázó kĩ, “Nĩ ndrê, má ndrê ạ́tı̣̃ rĩzó fĩlí ꞌbũû ꞌálâ rî trá hậ. Gõꞌdá tólâ rî, Yésũ gólâ Ôvârí drí âjólé trá ãmâ pã ꞌbá ró rî rĩꞌá âdréꞌá gõlé Ôvârí rî drı̣́-ágó drı̣̃ lésĩ ró.”
57 Gõꞌdá õjílã tã kĩ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí ngãzó ĩyî rĩꞌá ôtrélé ĩyî ûrû, gõꞌdá kpá drı̣́ ꞌbãzó kpạ̃ạ́kũ ĩyî bı̣́-ꞌbálé ꞌásĩ, tãlâ yĩ õzó úlı̣́ Sĩtĩfánõ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî ârí kôꞌdáwá. Vó lâ sĩ, gólĩyî drí ngãzó ndrĩ ûrû rãlé Sĩtĩfánõ ngálâ. 58-60 Gõꞌdá drílĩyî gólâ rî rũzó ạ̃ngbũ gõꞌdá gólâ rî trõzó mbârâkã sĩ vólé jạ̃rı̣́bạ̃ ꞌásĩ. Nĩngá sĩ, gólĩyî drí gólâ rî lûvũzó kúnı̣́ mvá sĩ fũlı̣́ vólé. Gólĩyî õtírĩ rĩî Sĩtĩfánõ rî lûvũlı̣́ rî, drílâ ngãzó lạ̃zı̣́ zı̣̃lı̣́ rãtáã sĩ kĩ nĩ rî, “Yésũ Kúmú ámákâ rî, ní trõ ámâ líndrí.” Nĩngá sĩ, gólâ drí ꞌãꞌî tı̣̃zó vũdrı̣́ gõꞌdá tã âtázó kĩ, “Kúmú ámákâ, ní âyê õjílã nô ꞌbá yî tã õnjí nõ ꞌásĩ. Ní fẽ lâŋõ gólĩyî drí tã lâ tãsĩ kô.”
Gõꞌdá gólâ âtâ bê úlı̣́ ạ̃dũkũ nô rî, kôrô gólâ drí lôvó-lôvó âyézó ậꞌdı̣́zó.
Õjílã gólĩyî rĩ ꞌbá Sĩtĩfánõ rî lûvũlı̣́ kúnı̣́ mvá sĩ rî ꞌbá yî, sı̣́sı̣́ gólĩyî ângî ítá ạ́ngı̣́ ĩyíkâ trá vólé trõlé fẽlé ágámvá ãzâ rú bê Sóõlõ rî drí sũzó rú lâ ꞌá ĩyî drí.
+ 7:3 7.3 Tã Ómvó Ngá 12.1. * 7:4 7.4 ꞌBạ̃drı̣̃ Mõsõpõtámĩyã ꞌdĩ rú lâ ãzâ kpá rĩꞌá Kãlĩdéyã. + 7:7 7.7 Tã Ómvó Ngá 12.7; 15.13-14. * 7:11 7.11 Kãnánã ꞌDĩî rĩꞌá ꞌbạ̃drı̣̃ gólâ Ôvârí drí tã lâ ꞌbãlé ꞌẽꞌá fẽlâ Ãbãrãyámã yî drí rî ĩꞌdî. * 7:12 7.12 Nĩ zı̣̂ íꞌdígówá tã nô ꞌbá yí kâ búkũ Tã Ómvó Ngá kâ ꞌá kápĩtã 41--46. * 7:15-16 7.15-16 ꞌDĩî ũgı̣́ gólâ átá lâ yî drí gĩlí trá ậdı̣̂ sĩ ạ̃kû ró Kãnánã ꞌálâ õjílã Ãmórã kâ rî ꞌbá yî drı̣́gạ́ sĩ rî ĩꞌdî. + 7:28 7.28 Nĩ zı̣̂ Âfõ-âfõ kápĩtã 2. * 7:33 7.33 Sĩtĩfánõ lẽ tã âꞌdálé kĩ, Ôvârí rí kô rĩlí cé jó ạ́ngı̣́ Ôvârí rî gógó kâ Yẽrõsãlémã ꞌálâ rî ꞌá. Gõꞌdá gólâ âꞌdâ íyî nyãányâ trá Ãbãrãyámã drí gõꞌdá kpá Músạ̃ drí kậyı̣̂ gólĩyî drí rĩzó ꞌbạ̃drı̣̃ ãtrâ jẽjẽ ró rî ꞌbá yî ꞌásĩ rî ꞌá. Nĩ zı̣̂ Âfõ-âfõ kápĩtã nâ. + 7:37 7.37 Tã ꞌBãꞌbã Ândâ 18.15. + 7:41 7.41 Nĩ zı̣̂ Âfõ-âfõ kápĩtã 32. * 7:47 7.47 Ôvârí lẽé kô Dạ̃wúdı̣̃ drí jó ꞌdĩ ꞌdı̣̃lı̣́, tãlâ gólâ ûfû õjílã trá rõô. Nĩ zı̣̂ búkũ drı̣̃-káká Íꞌdígówá Kúmú yí kâ rî kâ 22.7-9.