16
Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu
(Lúrú kpá Matáyo 28:1-8, Lúka 24:1-12, Yiwáni 20:1-10)
Gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Maríya Magɨdála, kɨ́ Salóme, kɨ́ Maríya mbágá Yakóbo e úgú sụꞌbụ́ mɨndonyo e gɨ ro ndéré sụ́sụ a ro umbu Yésụ.
Akpa kɨ́ phịyị́ sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro sɨmɨ bɨ sụ́lụ́ kadra nɨ go ꞌdága ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye sị́ bi. Kɨ́ ndéréye do mɨsiꞌdi, zɨ́ye ndúꞌyú royé dengbị́ye kɨ́dí, “Ambí nɨ laká gbụ́ṛụ́gbụóyó mongụ́ tutú karaba zɨ́ze gɨ tara bi ne?”
Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ nɨyí lúrú bi káa ní, zɨ́ye ówo a kɨ́dí gbụṛụgbụ oyónɨ́ mongụ́ tutú née go ꞌdáꞌba. Sɨmɨ bɨ kará ga gére née olụ́nɨ́ sɨmɨ bi íri ní, zɨ́ye ónzó komoyé káa gbó ro owụ́phɨṛangá kɨ́ ndị́sị sɨmɨ bi íri do sị́lị́ ꞌbɨ anú, kɨ́ ngbángbá bɨkenyị́ bongó roné. Zɨ́ Lomo royé lị́yịné, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, gɨ zɨ́ lárá ledre káa zɨ́ wo née.
Geré zɨ́ owụ́phɨṛangá née úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ɨꞌɨ, ndásé lị́yị wá, máówo bú kɨ́dí, ógụsé ba lúrú bi gɨ ro Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta bɨ ufunɨ́ wo ní. Ndaá ꞌbɨ ené lolụ kɨ́ra wá, urú yị́ ené gɨ sɨmɨ umbu go. Lúrúsé aka lá, ba bi bɨ kóo otonɨ́ wo doa ní. Ndérésé mu cakaba úku a zɨ́ Pétero e, kɨ́ lafúne e ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́dí, ‘Yésụ maꞌdáa nɨ ndéréụ́tụ roné fị ne ꞌdáꞌdá zɨ́se sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, ásé nda ógụndíki wo geré íri káa zɨ́ bɨ kóo uku zɨ́se ní.’ ”
Née ní, zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ bi mɨlángbayé gɨ zɨ́ ngịrị, geré zɨ́ye tónóye ngásáye. Ukuꞌdodonɨ́ kóo ledre máa née zɨ́ ꞌyị e do mɨsiꞌdi mbá wá.
Odụ ledre bɨ Márɨko ekéne kɨ́ sị́lị́ne ní.*
Yésụ ꞌdodo roné zɨ́ Maríya Magɨdála
(Lúrú kpá Matáyo 28:9,10, Yiwáni 20:11-18)
Sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro bɨ Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu sɨmɨ a akpa kɨ́ sị́ ndóndó ní, zɨ́a ꞌdódoụ́tụ roné zɨ́ Maríya Magɨdála, bɨ kóo Yésụ lagaogụ dokéké e ịnyị doa gbre (7) gɨ sɨmɨa ní. 10 Zɨ́ Maríya maꞌdáa ị́nyịné ndéréne úku ꞌdódo a zɨ́ ezegámáne e, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ kóo nɨyí ꞌbɨ eyé ndị́sị íni Yésụ maꞌdáa ní. 11 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ gɨ taraa kɨ́dí Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu go, née lurú gáa wo go trịdrị cụ́ kɨ́ komoné ní, ṇguṇgunɨ́ eyé kóo ledre máa née wá.
Yésụ ꞌdodo roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ gbre ní
(Lúrú kpá Lúka 24:13-35)
12 Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ Yésụ kpá ꞌdódo roné sɨmɨ ngíti tosoné kpị́ zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ kóo gbre, sɨmɨ bɨ nɨyí mɨndéréye do mɨsiꞌdi gɨ sɨmɨ gara ní. 13 Zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye úku ꞌdódo ledre née zɨ́ lafúye e, tɨ́ lá a ṇguṇgunɨ́ eyé kóo ledre máa née kpá wá.
Yésụ ꞌdodo roné zɨ́ ꞌyịmɨkása e sokó doa kéṛị́
(Lúrú kpá Matáyo 28:16-20, Lúka 24:36-49, Yiwáni 20:19-23, Moko ꞌbɨ ꞌyịmɨkása e 1:6-8)
14 Nda gɨrí, sɨmɨ bɨ ꞌyịmɨkása ga bɨ sokó doa kéṛị́ (11) née ndịsịnɨ́ ánu éyị́ ní, zɨ́ Yésụ ꞌdódo roné zɨ́ye, zɨ́a úku ledre zɨ́ye, gɨ zɨ́a do ngíti géyị lafúye e orụ yị́ ené kóo mɨórụ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ lafúye ga bɨ lurúnɨ́ trịdrịné go cụ́ kɨ́ komoyé ní.
15 Nda née ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndérésé mu kacɨ́ bi e za mbá kɨ́ úku bɨlámá ledremá zɨ́ ꞌyị e za mbá. 16 ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, zɨ́se bábátị́zị́ wo, nɨ gú ómo gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ odụa nda ní. ꞌYị bɨ ṇguṇgu wá ní, nɨyí ꞌdóꞌdo wo. 17 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ go ní, ídíye kɨ́ rokoꞌbụ káa zɨ́ bɨ nɨyí go ꞌyị amá e ní, zɨ́ye kɨ́ ódroyé sɨmɨ ṛị́kị́ tara e kɨ́ ndị́sị lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e kɨ́ ịrịmá. 18 Abú ꞌdiꞌbinɨ́ kámá okó kɨ́ sị́lị́ye, abú ewénɨ́ ngónụ́ kémbị́ éyị́ mengị yée wá. Nɨyí óto sị́lị́ye ro ꞌyị ndíyá e, zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne.”
Yésụ ndaꞌbalugu roné komo Ere
(Lúrú kpá Lúka 24:50-53, Moko ꞌbɨ ꞌyịmɨkása e 1:9-11)
19 Sɨmɨ bɨ Yésụ ukuonzó ledre go zɨ́ye ní, zɨ́ Lomo nda ꞌdíꞌbilúgu wo ꞌbe ꞌbɨ ené komo ere, zɨ́a ndị́sịné do sị́lị́ anú ꞌbɨ Lomo káa do mongụ́ ngére.
20 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Ngére Yésụ ga gére ndéréye kɨ́ úku bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e kacɨ́ bi e za mbá. Zɨ́ Ngére kóo ndị́sịné méngị moko kɨ́ye, zɨ́ mɨngburoko ledre ga bɨ ndị́sịnɨ́ méngị yée kɨ́ rokoꞌbụné ní ꞌdódo a kɨ́dí ledre ga bɨ úku yée ní nɨ maꞌdíi.
* 16:8 16:8 Ledre bɨ Márɨko eké ne sɨmɨ bụ́kụ ba kɨ́ sị́lị́ne sɨmɨ kápita ené sokó doa ịnyị doa kéṛị́ ní, tonó gɨ ro véresị kị́éꞌdo gị ro ịnyị doa ota. Gɨ ore ndéréne ꞌdáꞌdá ngíti géyị ꞌyị e ekénɨ́ nda go ye.