6
ꞌYị e asinɨ́ gɨ ro Yésụ sɨmɨ Nazeréta
(Lúrú kpá Matáyo 13:53-58, Lúka 4:16-30)
Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ e ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ore ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Nazeréta, owụ́ gara bɨ Yésụ ngboró sɨmɨ a ní. Sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro zɨ́ Yésụ ndị́sịné ꞌdódo ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro. Zɨ́ tara ꞌyị e ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ kɨ́ úwú ledre ga bɨ ndịsị úku yée ní.
Zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo ba ndiki mongụ́ ówo ledre bɨ ꞌdényé káa ba gɨ ꞌda? Ambí ꞌdodo ledre ga gére née zɨ́a ne? Sara aka lá rokoꞌbụ bɨ ndịsị méngị mɨngburoko ledre ga gére née kɨ́e née, ndiki gɨ ꞌda?” Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre kɨ́dí, “Née ndaá ꞌyị yéme éyị́ e gɨ sɨmɨ kágá ba wá? Bɨ nɨ owụ́ ꞌbɨ Maríya bɨ lúnduga nɨyí Yakóbo, Yoséfa, Yụ́da kɨ́ Simúna e ní wá? Lémịga ndịsịnɨ́ ndị́sị fú kɨ́ze ona” Zɨ́ye lúrúcáyi wo do ásiyé kɨ́ ṇgúṇgu ledre ené. Yésụ ya zɨ́ye ní, “ꞌYị lóṇgó e ndịsịnɨ́ óto úndru nébị ye. Togụ́ nda ꞌbe yá, sụmụga otonɨ́ eyé úndrua wá.”
Gɨ zɨ́a bɨ tụ́ꞌdụ́ye ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní, mengị ené ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní ore wá, ꞌdiꞌbioyó ndíyá lá gɨ ro ngíti géyị ꞌyị e. Zɨ́a kóo ndị́sịné sómụ́lóꞌbó ledre bɨ ꞌyị ga gére née ṇguṇgunɨ́ ledrené, gɨ zɨ́a wá ní.
Yésụ kasa ꞌyịmɨkása e sokó doa gbre
(Lúrú kpá Matáyo 10:5-15, Lúka 9:1-6)
Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ owụ́ gara ga bɨ gbóo gbóo ore ní, kɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e.
Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́a ndóloyóko ꞌyịmɨkása ené ga bɨ sokó doa gbre (12) ní, zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye ídíye do dokéké e, zɨ́a kása yée gbre gbre.
Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sɨmɨ mɨndérése, ídísé ꞌdíꞌbi lá dụụ́ ngbángbá. Ndásé ꞌdíꞌbi kombo e, ambata e, kɨ́ késị́ wá. Wará bɨ sịndị́se ní asá go, ndásé ꞌdíꞌbiṛóngó bongó wá.
10 “Togụ́ ógụsé go sɨmɨ ngíti gara, ídísé ndị́sị sɨmɨ ꞌbe bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée go sɨmɨ a sɨmɨ sụmụ ní ásé nda fú ókpó gɨ ore. 11 ꞌBe máa wo bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée sɨmɨ a sɨmɨ sụmụ wá, uwúnɨ́ ledre esé kpá sɨmɨ a wá ní yá, ídísé ụ́ꞌbụ́ ꞌbụrụ gɨ ro sịndị́se cịkị ore sɨmɨ bɨ ásé go ndéréókpó ní gɨ ro zɨ́a ꞌdódo a kɨ́dí, asinɨ́ go gɨ romá.”
12 Zɨ́ye ndéréókpóye, ndị́sị úku ledre zɨ́ ꞌyị e, idínɨ́ óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé. 13 Zɨ́ye lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́ye sụ́sụꞌbụ́ ro tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá e, zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne.
Ledre umbu Yiwáni Babatị́za
(Lúrú kpá Matáyo 14:1-12, Lúka 9:7-9)
14 Zɨ́ ngére Eróde* úwú phanda ledre Yésụ. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịyé úkulóꞌbó ledre kɨ́dí, “Yiwáni ꞌyị bábátị́zị́ ꞌyị e bɨ kóo ufunɨ́ wo ba, urú go ne, ndịsị méngị ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé gére née gɨ zɨ́ kéyị née.”
15 Ngíti géyị ꞌyị e ya, Yésụ nɨ, “Nébị Ilíya kóna ní.” Ngíti géyị ya, “Nɨ ngúru nébị gɨ dongará nébị ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní.”
16 Sɨmɨ bɨ Eróde uwú ledre ga bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku yée gɨ ro Yésụ kenée ní, zɨ́a úku ꞌbɨ ené kɨ́dí, “Zɨ́ Yiwáni kóo máúfu wo ní, úrúne née go tɨ́ ne maꞌdíi?”
17 Eróde ꞌdiꞌbi kóo Erodíya meꞌbe lúnduné Phị́lịpo. Zɨ́ Yiwáni úku ledre kɨ́dí ndaá bɨlámáne zɨ́a méngị kéyị kenée wá. Zɨ́a ꞌdíꞌbi Yiwáni óto wo sɨmɨ sị́gịnị. 18 Yiwáni ya kɨ́dí, “Ndaá mɨútúásáne zɨ́yị ꞌdíꞌbióyó kára gɨ zɨ́ lúnduyị́ nda zɨ́yị wá.”
19 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, kémbị́ ꞌbú Yiwáni ndaá kóo do Erodíya wá. Zɨ́a kóo óto ledre sɨmɨné kɨ́dí, née nɨ úfu Yiwáni ꞌbúó. 20 Eróde ndịsị kóo éré kɨ́ úfu Yiwáni kpá ngịrị, gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí, Yiwáni luyú ené ledre wá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ sị́gịnị e idínɨ́ lúrú bi kacɨ́ a. Abú ledre bɨ Yiwáni ndịsị kóo úku a ní ndịsị ꞌdóꞌdo sómụ́ ledre ené yá ili kóo kpá fú ndị́sị úwú yata ledre e gɨ zɨ́ Yiwáni.
21 Zɨ́ mɨsiꞌdi líkpíne zɨ́ kára née Erodíya, gɨ ro úfu Yiwáni. Eróde mengị ayímbi ꞌbɨ sị́lị́ bɨ kóo aránɨ́ née sɨmɨ a ní. Zɨ́a ndóloógụ mɨngburoko ꞌyị ené e kpá kɨ́ mɨngburoko manda ga bɨ ꞌbɨ asikíri e ndịsịnɨ́ méngị moko kéye sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. 22 Zɨ́ nyị́ Erodíya ólụ́ne ndị́sị léꞌbé keꞌbị, zɨ́ rokinyi méngị Eróde e kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ánu éyị́ kéye ní mbá.
Zɨ́ Ngére ị́nyịné úku ledre zɨ́ owụ́ née kɨ́dí, “Éyị́ bɨ íli zɨ́ma íꞌbí a zɨ́yị ní ꞌdi? Mááyí íꞌbí a zɨ́yị.” 23 Zɨ́a ị́nyịné lólóbụ́ zɨ́ owụ́ née kɨ́dí, “Tɨ́ lá éyị́ bɨ íli wo ní mááyí íꞌbí a zɨ́yị, abú yana káṇgá bɨ mááyí ngére sɨmɨ a ba.”
24 Zɨ́ owụ́ née ngásáne ndúꞌyú mbágáne kɨ́dí, “Máídí úku ledre ꞌdi?”
Mbágáa ya zɨ́a ní, “Idínɨ́ íꞌbíógụ kúṛógbó do Yiwáni ꞌyị bábátị́zị́ ꞌyị e zɨ́yị.”
25 Zɨ́ owụ́ née geré ị́nyịné ngásándáꞌbané úku ledre zɨ́ ngére kɨ́dí, “Máíli idínɨ́ íꞌbíógụ kúṛógbó do Yiwáni Babatị́za zɨ́ma do éyị́ ona.”
26 Zɨ́ bi sị́nyị́ne ro ngére gbála. Nda lá, gɨ zɨ́a bɨ, lolóbụ́ go do komo ꞌyị ga bɨ ndoloogụ yée ní, zɨ́ ngịrị méngị wo asi wá. 27 Zɨ́a kása ꞌyị kɨ́dí, “Ndéré mu úfu Yiwáni zɨ́yị ógụyị́ kɨ́ kúṛógbó doa gɨrí.” Zɨ́ asikíri née ndéréne sɨmɨ sị́gịnị íri, zɨ́a úfu Yiwáni, zɨ́a óṇgo ꞌdécị goa, 28 do ógụné kɨ́ kúṛógbó doa do éyị́, zɨ́a ị́nyịné íꞌbí a zɨ́ owụ́ née. Zɨ́a ndéréne kɨ́e íꞌbí a zɨ́ mbágáne. 29 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni uwúnɨ́ ledre a ní, zɨ́ye ógụyé ꞌdíꞌbi umbu a, ndéréye kɨ́e óto a.
Yésụ iꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ ꞌyị e álifu ịnyị
(Lúrú kpá Matáyo 14:13-21, Lúka 9:10-17, Yiwáni 6:1-14)
30 Zɨ́ ꞌyịmɨkása e ndáꞌbaógụyé, zɨ́ye úku ꞌdódo ledre ga bɨ mengịnɨ́ yée kɨ́ ledre ga bɨ ꞌdodonɨ́ yée zɨ́ ꞌyị e ní, mbá zɨ́ Yésụ maꞌdáa.
31 Née ní zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nda kóo ndị́sị kɨ́ ógụ zɨ́ye gbụ́rụ́ gbụrụ gbụ́rụ́ gbụrụ, sịndị́ kadra zɨ́ Yésụ ánu éyị́ kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ndaá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e kɨ́dí, “Nderézé aka mu do ngíti owụ́ bi gɨ ro zɨ́se aka ꞌdówụ́rosé cúkuꞌdée.”
32 Zɨ́ye ị́nyịyé ngúcuyé kɨ́ kuṛúngba ndéréye do ngíti owụ́ bi. 33 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lúrú yée kɨ́ ndéré, zɨ́ye tónóye ógụyé gɨ sɨmɨ gara ga bɨ ore ní mbá, ndị́sị ngásáye rụụ gɨ do gbúṛóngó, ógụụ́tụ royé fị ye gɨ zɨ́ Yésụ íri. 34 Sɨmɨ bɨ Yésụ ekị́ogụ gɨ sɨmɨ kuṛúngba ní, zɨ́a lúrú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née, zɨ́ lerị́ye méngị wo, gɨ zɨ́a nɨyí kacɨ́ komoa káa zɨ́ kábịṛị́kị ga bɨ ꞌyị lúrú bi ndaá kacɨ́ye wá ní. Zɨ́a tónóne ꞌdódo tụ́ꞌdụ́ ledre e zɨ́ye.
35 Nda go kɨ́ tagá, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụyé úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, bi ba ꞌbe ndanɨ́ doa wá, kadra utú kpá go. 36 Ídí úku ledre zɨ́ ꞌyị ga ba ndéréye do bi ga bɨ gbóo gbóo kɨ́ra ní ní, gɨ ro zɨ́ye úgú éyị́ mɨánu, zɨ́ye ánu a.”
37 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye.”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ga gére née ofụnɨ́ go. Abú késị́ idí ba gáa zɨ́ze ona kpá za cụ́ késị́ ꞌbɨ ꞌyị bɨ mengị moko gɨ roa sɨmɨbi kị́éꞌdo ní yá, utúasá fú lá úgú éyị́ mɨánu, zɨ́a ásáne kɨ́ ꞌyị ga gére née wá.”
38 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ambata nɨ zɨ́se kɨ́rɨ́ née mbá ndu?”
Sɨmɨ bɨ nderénɨ́ lúrú a ní, zɨ́ye ógụyé kɨ́ ledre kɨ́dí, “Ambata nɨ íri lá dụụ́ ịnyị, kɨ́ mɨnzéré kénzé e gbre.”
39 Zɨ́ Yésụ úku ledre, idínɨ́ ífibáyi ꞌyị ga gére née zɨ́ye ndị́sịyé bi do súwú e ore. 40 Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé bi e mɨngúngúcua, ngíti géyị míya, ngíti géyị cị́ gbre doa sokó. 41 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi ambata bɨ ịnyị kɨ́ mɨnzéré kénzé ga bɨ gbre née, zɨ́a lúrú bi komo ere ꞌdága, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, do ꞌdéweífi sɨmɨ a. Zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ífi yée zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́a ífi mɨnzéré kénzé ga bɨ gbre née kacɨ́ye kpá kenée. 42 Zɨ́ ꞌyị ga gére née ánu éyị́, zɨ́a útúásáne kɨ́ye kpịnị. 43 Zɨ́ lódụ́ kacɨ́ga ꞌdóꞌdụ́yóko nyụnyụ́ ambata kɨ́ kénzé bɨ ꞌyị e lereomonɨ́ ní, zɨ́ gbété e ꞌdúcuyé kɨ́ye sokó doa gbre. 44 ꞌYị ga bɨ kóo anunɨ́ éyị́ née ní, olonɨ́ yaꞌdá e mbá álifu ịnyị.
Yésụ nderé do iní
(Lúrú kpá Matáyo 14:22-33, Yiwáni 6:15-21)
45 Geré gɨ ore, zɨ́ Yésụ kása ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéré ꞌbɨ eyé ꞌdáꞌdá kɨ́ kuṛúngba sóngó née sɨmɨ Beteseyị́da. Zɨ́a aka ídíáká ꞌbɨ ené ꞌdáꞌba úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née ndáꞌbayé ꞌbe. 46 Sɨmɨ bɨ uku ledre go zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí bayinɨ́ mu ní, zɨ́a ékị́ne do landa íni ini zɨ́ Lomo.
47 Zɨ́a ndị́sịné do gbúṛóngó íri ngúcuné gị kɨ́ tagá, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndéréógụyé kɨ́ kuṛúngba yana mongụ́ mɨkavu. 48 Zɨ́ Yésụ lúrúndíki ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́ ꞌdóꞌdó kɨ́ ndéré yana iní, gɨ zɨ́a bɨ síli ilí ꞌdịyị roné yóó doyé ní. Nda go kɨ́ sị́ ndóndó zɨ́ Yésụ tónó ndéréne do iní zɨ́ye íri, zɨ́a áyíne ókpóómo yée. 49 Zɨ́ye lúrúndíki Yésụ kɨ́ ndéré do iní, somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí, nɨ ꞌyị lárá, zɨ́ye tónó gbúrógbóye gɨ zɨ́ ngịrị. 50 Sɨmɨ bɨ ịnyịnɨ́ mbá lúrúndíki Yésụ ní, zɨ́ ngịrị méngị yée kɨ́ngaya.
Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá, ídísé ódó mɨmbéꞌdesé née yị́ ené máa.” 51 Zɨ́a ékị́ne zɨ́ye sɨmɨ kuṛúngba, geré zɨ́ mongụ́ síli bɨ gáa née ndécị́ne, zɨ́ bi ídíne sií. Zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komoyé. 52 Abú lurúnɨ́ ledre bɨ Yésụ méngị zɨ́a óyólóꞌbó ambata bɨ cúkuꞌdée ní, ídíne mongụ́ éyị́ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá ánu a ní, go cụ́ kɨ́ komoyé yá, zɨ́ sómụ́ ledre eyé ꞌdụ́tụné owoꞌdiꞌbinɨ́ ini ledre gɨ sɨmɨ a wá.
53 Sɨmɨ bɨ ꞌdogụnɨ́ bi go sága ní, zɨ́ye ndéréye sɨmɨ gara bɨ Geneseréta ní, zɨ́ye ị́nyịyé ódóngéṛị kuṛúngba ore. 54 Sɨmɨ bɨ ekị́ogụnɨ́ ní, geré zɨ́ ꞌyị e ówo a kɨ́dí Yésụ ogụ née ne. 55 Zɨ́ ꞌyị ga gére née báyiyé sɨmɨ gara ga bɨ ore ní mbá kɨ́ ị́mbị́ógụ ꞌyị ndíyá eyé e zɨ́ Yésụ tɨ́ káa zɨ́ bɨ lengbe ndịsịnɨ́ méngị a togụ́ owonɨ́ go ya Yésụ nɨ go ore ní. 56 Bi ga bɨ za mbá Yésụ ndịsị ndéré doyé ní, ꞌyị e ndịsịnɨ́ ị́mbị́ógụ ꞌyị ndíyá eyé e zɨ́a, togụ́ sɨmɨ sụ́ụ zɨ́ye ndị́sị dódó royé roa gɨ ro zɨ́ ꞌyị ndíyá eyé e ꞌdíꞌbi lá gba tara bongó bɨ gɨ roa ní. Yée ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sị́lị́ye roa ní, zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne gɨ royé mbá.
* 6:14 6:14 Ngére Eróde: Ndịsịnɨ́ ndólo wo Eróde Ánítipasi. Nɨ wotị́ mongụ́ ngére Eróde bɨ kóo nɨ ngére sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ aránɨ́ Yésụ ní. Eróde Ánítipasi nɨ kpá ngére bɨ onzó Yiwáni Babatị́za sɨmɨ sị́gịnị do úfu wo ní. 6:18 6:18 Lúndu Eróde: Lúndu née nɨ aka kóo tɨ́ kɨ́ komoné zɨ́ Eróde Ánítipasi ꞌdíꞌbi meꞌbea Erodíya gɨ zɨ́a zɨ́ne káa do kára. 6:21 6:21 Mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e: Ndịsị lúrú bi kacɨ́ asikíri e álifu. Nɨ ꞌbɨ ené do manda ga bɨ ꞌbɨ asikíri e ní.