18
Ânguyka tynrenseim kuru?
(Mc 9.33-37; Lc 9.46-48)
Ilâpygueduo kehoem xina Jesus iopaji idâly, sapâigueze:
— Ânguyka xina enday tynrenseim kuru Deus kaynonro pymâem atodâ? — xina kely.
Aituo Jesus iamudo tonlo ingâsedyly tyam. Iamudo saintuo, Jesus xina ontaji iamudo nhedyly. Aituo aguely:
— Merâ iamudo ara itaungâ. Âwâlâ kulâ mâzehoguedylymo tâiseba itaungâ. Iamudo arâpa âmaemo-ro watay, mydâpa ise âmaemo Deus pymâem atoram. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. Merâ iamudo ara mâdutuduomoma toenzepa ise âynrumo Deus nhekyly modo duay. Pymâem xynru waunlo keba merâ iamudo. Mâkâ ynynonro xurâem koendâ amânhedylymo, tynrenseim keba awyly umelâ warâ watay, urâenlâ amânhedylymo. Mâkâ ynynonro xurâem koendâ amidylymo, tynrenseim keba awyly umelâ warâ watay, urâenlâ amidylymo — kely Jesus.
Deus einwânnipyryem neinwâmpyra ienehoim toenzepa ise âsenagazedyly
(Mc 9.42-48; Lc 17.1-2)
Jesus aguely:
— Merâ iamudo yeinwânto ara yeinwânni yeinwâmpyra ienehoim koendâ tâise tuhu imâsedo iwymy wâgâ ekâjily, parutabâ ikaji samely, iguehoem, yeinwâmpyra nhenehonly iraynâlâ. Kurâ domodo Deus izepa ato aiedyly imodânry modo mawânkâ toenzepa âsenagazezemo. Yeinwâmpyra itomoem aienehoim olâ ise toenzepa kuru âsenagazeni.
— Imarymogue Deus izepa ato akâiedaundâ; mydâdysebamo atoram tâtâzeba itaungâ warâ. Koendâ tâise imarymo atay, âhurumo atay warâ satâly, samely warâ, Deus izepa ato amânhepyra mitomoem. Koendonro kuru tâmaguebalâ, tuhuguebalâ warâ Deus agâ aunloenlâ mawylymo; idânârâ kodo peto nhântânry onwanji adameoly mawânrâ koendâpaom kuru. Deus mâendysebamo ato kâzetaundâ. Koendâ tâise inumo etyly, samely warâ, Deus mâendysebamo ato mâempyra mitomoem. Koendonro kuru tânuembalâ Deus agâ aunloenlâ mawylymo; idânârâ kodo peto nhântânry onwanji adameoly mawânrâ koendâpaom kuru — kely Jesus.
Jesus enomedâzemo, kaneru xuzatyby wâgâ aguehobyry
(Lc 15.3-7)
10 Jesus aguely:
— Imâemba yeinwânni izepa tâiseba itaungâ. Deus anju domodo tugonose akaemo eniem. 11 [Kaneru eni wâne tâguy xuzatyby xuize tâtâze, myara lâpylâ ynynâbaom modo kâwinly, inakanhe awylymo kâyngakehoem, kâenmakehomoem warâ.]* 12 Cem kaneru ewy tokalâ xuzatuo, âdaidylyka sodo, inanajimo? Noventa e nove tyânze âwinduatodâlâ, mâkâ xuzatyby xuize tâtâhoem. 13 Nhuinly, nhedyly. Tientuo, toenzepa kehoem iomazely, noventa e nove âwinduani tionmaendyly takaze kehoem iomaru. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. 14 Kaneru sodo tokalâ tâguy xuzadyseba awyly ara lâpylâ Kunwym Deus kaynonro tokalâ kurâ ewy Satanás ejidyram idâdyseba awyly; tâwâlâ lelâlâ wâne tynrenseim keba awyly — kely Jesus.
Kurâem inakanhe ityby agâ kydâtunâguene
15 Jesus xinaram aguely:
— Ynynonro ewy inakanhe idyly agâmo-ro watay, idâwâtaungâ eagâ agueze. Inakanhe itobyry wâgâ aguewâtaungâ; âmâ, mâkâ warâ âtunâguedaungâ. Amyguelymo koendâ tindatuo, “Aetobyry enanânehongâ” kely âyanmo watay, aitobyry enanânehonwâdaungâ. Eataen-hoem itondaungâ. 16 Amyguelymo tindadyseba watay olâ tokalâ atay, azagâ atay warâ agâmo antaungâ, eagâ amygueontomoem. Wakely iwenibybe mawânrâ Deus itaumbyry awo wâgâ: “Ânguy tânagazezeba ise, azagâ, azagâ tokalâ warâ ewentâni peba watay” kely iwenibybe. 17 Akaemo aguely tindadyseba watay olâ idânârâ yeinwânni modoram anhetyby modo wâgâ aguewâtaungâ, mâkâ agâ aguehomoem. Turudyly tindadyseba watay olâ, Deus einwântânry modo ewyenlâ mâkâ nidâ; impostu epywado emakewâni modo aralâ etaungâ warâ — kely.
“Pabai agâ amyguedaymo, agâmolâ urâ” Jesus kehobyry
18 Jesus aguely:
— Tarâ onro anaym aiedyseba matomobyrybe watay, Deus aidyseba lâpylâ ise târâ kaynâ; tarâ onro anaym aiedyse matomobyrybe watay, Deus aiedyse lâpylâ târâ kaynâ. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato.
19 — Tarâ onro anaym âmaemo azagâ mâseinwândylymo, tokalelâ mâenkadomoem watay, Pabai kaynonro xuduze lelâ mâenkadybymo. 20 Yagâ agueze âtâdyguywâni modo eagâlâ urâ, tâwâlâ wâne azagâ, azagâ tokalâ warâ kulâ awyly. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato lâpylâ — kely Jesus.
Jesus, tataen-ho inakanhe itobyry nenanânehombanro wâgâ aguehobyry
21 Pedro Jesusram iwaguepa idâly, nhapâiguely:
— Ânguylâ inakanhe kulâ ynynâ aisezedyly watay, âdaraka ise awidyly aitobyry kâenanânehohoem, Pymâ? Sete lelâ inakanhe ynynâ aisezebygueduo tâwâlâ kâpeândyly? — kely.
22 Aituo Jesus in-hoguly:
— Sete lelâ âdalâ mâiehoduo tâpeânzeba ikâ. Aedyly agâ, aedyly agâ warâ enanânehongâ aetobyry. Mapâguely eki kehoem awyly umelâ, enanânehongâ; tâpeânzeba ikâ. 23 Deusgue tywymâguneim modo inakanhe tuduery tyetobyry modo tânanânehonze. Unâ segatuji wao:
— Tâlâ myani pymâ tagâ tâwanuneim modo igondary wâgâ adâkedyzedonro. 24 Aituo akaemo tokalâ, tokalâ warâ ingâsedyly. Saguho ingâseguyly myani imâem kuru tugondagueim. Milhão kehoem myani igondary. 25 Âdara nhepywadoem nudupa lelâlâ myani, âdy peba tawylygue. Aituo myani iwymâry aguely: “Vende âedylymo isenra, âmâ, âwydy, âmeombyry alelâ” kely. “Tydinherugueinram ise vende âedyly. Idânârâ âsejiguy modo vende iese urâ warâ. Mâkâ eagâ iwano iwelo ise idânârâ dinheru mâenmakely yam xudunri, ogondary mâempywadyly ara” kely mâkâ toenzepa tugondagueinram. 26 Agueduo, mâkâ tâwaneim toenzepa kehoem adahulily. Aituo âzeguhoam idyly iwymâry enado. Eyam aguely: “Ytyendâlâ wao ikâ. Arâ kehoem ayedâ. Âdiempa wao iwânwânkâ. Epywaze lelâ urâ agâ ugondago” kely.
27 — Tutuze olâ iwymâry, mâkâ tagâ tâwaneim âdy peba awyly. Aituo aguely: “Yagâ ogondago enanânehonze urâ. Yagâ tugondaguneba ise âmâ. Idâ lelâ” kely. 28 Aituo tâwaneim idâly. Târâpa âxigueybyem myani tataen-ho tagâ tugondagueim agâ oxiodyly. Âdiempa kulâ olâ myani mâkâ eagâ igondagu, cem moeda pratagueto lelâ. Aituo myani tataen-ho iwymy wâgâ nhawâdyly. Tingounkuly ume eyam aguely: “Iweâ lelâlâ kehoem iepywagâ” kely.
29 — Aituo myani eataen-ho âzeguhoam itybyem aguely: “Ytyendâlâ ikâ. Iwânwânkâ wao. Idânârâ kehoem agâ ugondago epywaze lelâ urâ” kely.
30 — En-hem kepa olâ myani. Tataen-ho nhadyly lelâ etadânehonze kadeia odaxi. “Tarâlâ ise âmâ, idânârâ yagâ ogondago mâempywadoem” kely. 31 Tataen-ho nityembyra kehoem aidyly tâense myani akaemo eagonro modo. Tientuo, mâkâ tataen-ho aienibyry izepa tâisemo myani. Aituo myani nhegatulymo tywymâryam. 32 Aituo iwymârymo mâkâ aityby ingâsenehonly. Aguely eyam: “Koendonro keba myaze âmâ! Âtyendylygue yagâ imâem ogondago idânârâ kehoem senanânehoangui, mâenkadobyry wâgâ. 33 Ataen-ho mityendyze, âtyendobyry ara” kely.
34 — Tyewiâpaduo myani pymâ tyzodadury modoram aguely: “Merâ tumunreim kadeia odaxi sataungâ. Târâlâ yagâ tugondago nepywadâ” kely. Warâ myani mâkâ tataen-ho tagâ igondago tienanânehondyzebaom aieholy — kely Jesus.
35 Xina agâ tunâry tympygueândoem kuru Jesus aguely:
— Arâ lâpylâ ise Pabai kaynonro aedylymo, inakanhe amâiehohomobyry mâenanânehomba âmaemo-ro watay — kely Jesus xinaram.
* 18:11 Idânârâ livru saguho modo wâgâ iwenibyemba xirâ.