5
Mítyane amómeke ditye újcune
(Mt 4.18-22; Mc 1.16-20)
Tsáijyúhjáa Jetsóó Genetsaréé unéú úníuri íjcyánáa mítyane mɨ́amúnaa dííbyedívú píhcyaavé Píívyéébé uwááboju illéébúcunúné iímíllénema. Áánáacáhjáa ájtyúmɨɨbe mɨ́neecu íévemɨ́ɨ́cú tééú úníuri cátsuhjúcunúmɨ́ɨ́cú témɨ́ɨ́cú aabájajtéhjáa ɨ́tsɨnúcoohóné iñíjtyu íjchívyéné boonéemɨ́ɨ́cu. 3-4 Aanéhjáa Tsimóo éhmɨ́ pañévú iúcáávéne neebe ditye áyánéwu dííbyeke pɨ́ɨ́néehívú icyátújcaáyoki. Aabéhjáa téémɨ́ pañétú diityéké iúwáábótsihdyu néé Tsimóoke:
—Áyu cána ílluréjuco ípañétsíí métsɨnúútej.
Áánélliihyéhjáa Tsimóó néé dííbyeke:
—Ávyéjuúbej, ávyetáne pécóhajchótá muha metsɨ́nuurómé tsá meújcutú tsáápíúbake. Árónáa ihdyu u néénéllii tsiiñe muha métsɨ́nuúhi.
Ahdújucóhjáa tsɨ́nuume mítyane újcune amómeke. Ávyetáhjáa tsɨ́nucóóhó ílluréjuco móhtobáné diityé padúúcuri. Áánélliihyéhjáa íhyójtsɨ́neri bómɨhcómé íñahbéjté íhdyúémɨri íjcyámeke ditye ɨpɨ́áábotéki. Ahdújucóhjáa péémema ditye íjchívyetsóne. Aanéhjáa ávyeta ɨhmɨ́néécú buúúvetu. Ááneríhjyáa diibye Tsimóo Péédoro iúllévenúne Jetsóó lliiñévú ɨmɨ́móúúvéne nééhií:
—Ávyéjuúbej, ímítyuube o íjcyaabe tsá díúníuri o íjcyáítyuróne.
Ehdúhjáa neebe ávyétá mityáné amómeke iújcúneri iúllévenúnema. 10 Téhduréhjáa íñahbéjtétsí Tsebedéó hájchimútsí Jacóóboma Jóáámutsi ullévenú tééneri. Árónáacáhjáa Jetsóó néé Tsimóoke:
—Tsájúréévedíñe. Muurá íñe amómé lliiñája múnáajpi u ícyahíjcyaabe ícyoocátú mɨ́amúnáakéréjuco Píívyéébé icyánejcúvú u ɨ́búwáávétsoíñe.
11 Áánélliihyéhjáa icyátsúúvétsihvúré páneere ɨɨ́hvéjtsóne Jetsóomáyéjuco ditye pééneé.
Íjpi chájáávéébeke Jetsóó bóhɨɨtsóne
(Mt 8.1-4; Mc 1.40-45)
12 Aabéhjáa Jetsóó tsácoomíyí íjcyánáa tsaapi íjpi chájááveebe tsáábe dííbyeke iájtyúmɨ́ɨ́bé lliiñévú ɨmɨ́móúúvéne nééhií:
—Ávyéjuúbej, ¿aca muhdúiyó teene oke u bóhɨɨtsóne?
13 Áánélliihyéhjáa Jetsóó dííbyeke dócárájcoobéré nééhií:
—Mu ihdyu tehdújucoj.
Ehdúhjáa dibye néénemáyé tsúúca bóhɨɨ́be. 14 Áábekéhjáa boíjcyuube dibye muucá iúúbállétu muhdú ibóhɨɨ́ne. Neebéhjáa dííbyeke:
Tsapéhdúré llúúváábe éllevu pééne dííbyedívú dúhjétsámeítyeco. Ááne Moitséeúvúu néhdu Píívyéébeke tsíeméneri ú ɨ́ɨ́cúveé téénetu mɨ́amúnaa iwáájácu u bóhɨ́jucóóne.
15 Ehdúhjáa dibye néérónáa tsúúca pámeere tééné uubállé waajácúhi. Áánélliihyéhjáa mítyane mɨ́amúnaa píhcyáávehíjcyá dííbyé uwáábovu dibye diityéké ibóhɨ́ɨ́tso ditye chéménéhjɨtu. 16 Árónáacáhjáa diityédítyú múha íjcyátúhullévú péhíjcyaabe Píívyéébema iíhjyúvaki.
Íjpi vááúmeítyúúbeke Jetsóó bóhɨɨtsóne
(Mt 9.1-8; Mc 2.1-12)
17 Aabéhjáa Jetsóó tsáijyu úwáábohíjcyánáa ijcyámé tétsihyi paritséómuma taúhbájú uwáábojte Gariréaa, Jodéaa, íjcyáné iñújɨ́ɨ́cutu pahúllevátú tsáámeé. Áhduréhjáa ijcyámé tsaate Jerotsaréetu tsáámeé. Aaméhjáa ɨ́ɨ́ténáa Jetsóó Píívyéébé ɨhnáhoori bóhɨ́ɨ́tsohíjcyá chéméméhjɨke. 18 Áánáacáhjáa tsaate tsivá ɨ́ɨ́botárí íjpi vááúmeítyúúbeke. Áábekéhjáa imíllerómé Jetsóó tsájá pañe íjcyáábe éllevu itsájtyene. 19 Árónáacáhjáa tsá ditye píívyetétú múhdutú iúcáávéiyóné mítyane mɨ́amúnaa íjcyánélliíhye. Áánélliihyéhjáa cáámevu iñéríívyéne dííbyé tujkévetu idyóhejúróhéjutu niityétsómé dííbyeke mɨ́amúnááj pɨɨnévu. 20 Aaméhjáa ímí cáhcujtsóné iwáájácúne neebe Jetsóó dííbyeke:
—Muúbej, tsúúca úhdi o ɨ́dáátsóvéne díimítyú ó ábájɨɨvéhi.
21 Ehdúhjáa Jetsóó nééne taúhbájú uwáábojtémá paritséómú illéébóne néjcatsíhi:
—¿Muubáami aabye ɨ́veekí ímityúné ihjyúvá Píívyéébe ímí ɨ́jtsúcunúnejɨ́ɨ́vari? Tsá muurá mɨ́amúnáá imítyuháñé mewáágóóítyuróne. Apáábyéré ihdyu Píívyéébe piivyété teene iwáágoóne.
22 Ehdúhjáa ditye néjcatsíñé Jetsóó iwáájácúne néé diityéke.
—¿Aca ɨ́veekí ehdu ámuha méɨ́jtsámeíhi? 23 Áánerá ó piivyété mɨ́amúnáadi o ɨ́dáátsóvéne diityé imítyuháñé diityémá o ímíbajchóne. Áánéllii ó piivyété áánúke o nééneé: “Úhdi o ɨ́dáátsóvéne díimítyú úúma ó ímíbajchóhi.” Áhdure ó piivyété o nééneé: “Dímíjpyeténe dipye.” 24 Ahdícyane cáhawáá óvíi ámuha máájtyumɨ́ Mɨ́amúnáájpidívúu o ípívyééveebe muhdú o méénune.
Ehdúhjáa iñééne diibye íjpi vááúmeítyúúbeke neébe:
—Dímíjpyeténe eene dɨ́ɨ́hbotámá dipye dihjyávu.
25 Ehdúhjáa Jetsóó néénemáyé diityéj pɨɨnétú iíjyócúúvéne péjúcoobe ihjyávú Píívyéébeke dúúrúvaabére. 26 Ááneríhjyáa pámeere tétsihyi íjcyame iúllévenúne téhdure duurúvá Píívyéébeke. Aaméhjáa itsájúréévéne nééhií:
—¿Aca muhdú aabye meke ullévenútsóhi?
Revíikye Jetsóó újcune
(Mt 9.9-13; Mc 2.13-17)
27 Átsihdyúhjáa péébe Jetsóó ájtyúmɨté Revíikye ííñújɨ́ avyéjúúbé wáábyuta dsɨ́ɨ́dsɨke iáhdótsohíjcyátsihyi ácuúcunúúbeke. Áábekéhjáa neébe:
—Muúbej, ookéréjuco duráávye.
28 Ahdújucóhjáa dibye páneere imyéénuhíjcyáné ɨɨ́hvéjtsóne dííbyemáyéjuco pééneé.
29 Aabéhjáa Jetsóoma wáñehjɨ́vaté ihjyávu. Áánevúhjáa dibye míñutsómé mítyame tsáá tsijtye ííñújɨ́ ávyéjúúbé wáábyuta íjcyáne dsɨ́ɨ́dsɨ́ ahdótso múnaa. Áhduréhjáa tsíjtyehjɨ ijcyá tétsihyi diityéma. 30 Áánélliihyéhjáa paritséómú taúhbájú uwáábojtémá néé dííbyé mamyémuke:
—¿Aca ɨ́veekí ámuha ménahbévá aatye ɨ́mɨáámemájɨ́ɨ́vari?
31 Áánélliihyéhjáa Jetsóó nééhií:
—Tsá muurá taabóóbé bóhɨɨme tsaímíyé néémeke táábotúne. Muurá ihdyu chémémekéré tááboóbe. 32 Ahdícyane tsáháa ɨ́mɨááme wáábyú o tsáátune. Muuráhjáa ímítyúme wáábyú o tsáá diityéké o ímíbáávyétso Píívyéébé icyánejcúvuréjuco ditye ɨɨ́búwááveki.
Jetsóó mamyémú majcho áwatyúne
(Mt 9.14-17; Mc 2.18-22)
33 Ehdúhjáa Jetsóó néénéllii nééme dííbyeke:
—¿Aca ɨ́veekí Jóáá mamyémuu, paritséómú mamyémuu, íjcyame tsáijyu majcho áwahíjcyá Píívyéébema iíhjyúvácoóca? Árónáa muurá dímamyémú tsá tehdu méénuhíjcyatúne.
34 Áánélliihyéhjáa neebe diityéke:
—¿Aca tsaatétsí táábávájcatsíñé wañéhjɨvu tsáámeke ámuha majchótú mááwáchóiyáhi? Ehdu nééne támamyémú tsá majcho áwáítyuró diityémá o íjcyáné hajchóta. 35 Muurá ihdyu íjcyaíñé diityédítyú o pééiñe. Áijyu ihdyu óvíi muhdú iñéhajchíí awámye.
36 Ehdúhjáa iñééné boone diityéké úwááboobe nééhií:
—Tsá muurá tene ímityú béhbátu tsúúcáaja wájyamu mepájaabóne. Muurá íllure éhnííñevu táváajcároba. 37 Áhdure tsá tene ímityú béjpácyo bíínojpácyó mepícyoone tsúúcáau mɨ́ɨ́héneu cahpáyú pañévu. Muurá béjpácyo iúhtsáráúúvéneri táváajcó tsúúcáau. Áijyu muurá wágóoovéné tsanéécújuco bíínojpácyoo, cahpáyuu, íjcyane. 38 Áánéllii béjpácyo mépañénú bééú pañévúre. 39 Muurá tsúúcáajpácyóré iádone ímillémé tsá ádóítyuró béjpácyo bíínojpácyo tsúúcáajpácyóré ímí diityédívú néénélliíhye. Ehdúhjáa neebe Jetsóó dityéke.