MÁÁCOÓ
Mááco Jetsóodítyú cáátúnuháámɨ
1
Tsojtsó múnáajpi Jóáa úwaabóne
(Mt 3.1-12; Rc 3.1-9, 15-17; Ja 1.19-28)
Íllúu tujkéváné Píívyéébé Hajchi Jetsocríjtó mepájtyetéiñe méénúné uwááboju.
Píívyéébé ihjyú uubálle múnáajpíhjyáa Itsaíaúvú caatúnú íwaajácúháámɨtu tsúúcajátújuco tsojtsó múnáajpi Jóáádityu ílluú:
Ó pícyoó dɨ́ɨhde tsáápiikye dibye iúúbálle mɨ́amúnáake ditye iímíbáávyéne ímí uke iwáátsúcúpéjtsoki. Aane méllééboó ɨ́ɨ́néubárá píívyétúné iiñújɨri íjcyaabe keeváwu íllu úwaabóne: “Méímibáávyé ímítyú ámuha meícyahíjcyánetu tsaímiyéjuco ámuha meíjcyámeke Ávyéjuube iájtyumɨ́vaki.”
Ehdúhjáa Itsaíá íwaajácúháámɨtu caatúnú Jóáádityu.
Ahdújucóhjáa dibye ɨ́ɨ́néubárá píívyétúné iiñújɨri úwáábohíjcyáné mɨ́amúnáake ditye ímityúné iícyahíjcyáné ɨɨ́hvéjtsóne ɨ́mɨánejcúveréjuco ɨɨ́búwááve diityé imítyú iábájɨ́ɨ́vémeíki, ááné uubállé ditye itsójtsótsámeíki. Pahúllevátúhjáa Jodéá iiñújɨ múnáadítyú píhcyáávehíjcyámé dííbyedívú dííbyé uwáábó illéébúcunúki. Téhduréhjáa Jerotsarée múnáadítyú mítyame píhcyáávehíjcyáhi. Áámedítyúhjáa ímityúné imyéénuhíjcyáné úúbállémeke tsótsohíjcyaabe Joodáatu.
Aanéhjáa diibye Jóáa camééllómú ɨhjɨ́netu méénúmeíñé wajyámúúnema íjcyáábéj pɨɨnétú ócájɨmɨ́ɨ́hé chiúcunúhi. Aabéhjáa tséréémuke dohíjcyáhi. Téhduréhjáa íímúhojpácyó ádohíjcyaábe. Aabéhjáa úwááboobe nehíjcyáhi:
—Muurá íjcyaabe tsijpi táhboone úwáábóiibye táehnííñevu ɨ́htsútuube íjcyáábeke íjtyúhápáájɨ́ubáré o tácórɨúcu dííbyedívú o pɨ́ɨ́hɨ́véítyúroóbe. Muurá ámúhakye nújpácyori ó tsótsohíjcyáhi. Áánetu ihdyu diibye ámúhá pañévú pícyoó Píívyéébé Apíícho.
Jóáádivu Jetsóó tsójtsótsámeíñe
(Mt 3.13-17; Rc 3.21-22)
Téijyúhjáa Jetsóó péé Gariréá iiñújɨri íjcyacóómí Natsaréetu diibye Jóáa éllevu Joodáatu dííbyeke dibye itsójtsoki. 10 Aabéhjáa tsúúca dibye tsójtsótsihdyu íjchívyeebe ɨ́ɨ́ténáa cáámetu Píívyéébé Apííchó niityé dííbyedívú ɨ́juuúdú nééneé. 11 Áánáacáhjáa idyé cáámetu Píívyéébe nééhií:
—Uu Hájchíwúuke o wájyúúbedi mítyane ó imíjyúúhií.
Jetsóoke Naavéné mávárijchóne
(Mt 4.1-11; Rc 4.1-13)
12 Ehdúhjáa dibye tsójtsómeíñé boonétú Píívyéébé Apííchó dííbyeke tsajtyé ɨ́ɨ́néubá píívyétúné iiñújɨvu. 13 Áhulléhjáa íjcyaabe 40 coojɨ́vá apáámyéré iyámé íjcyáhulle. Áábekéhjáa téhullévú Naavéné máváríjchóóbeke níjkyéjɨ múnaa pɨ́áábohíjcyáhi.
Jetsóó úwáábótújkenúne
(Mc 4.12-17; Rc 4.14-15)
14-15 Aanéhjáa téijyu tsojtsó múnáajpi Jóááke ditye cúvéhoojánúné boonétú Jetsóó péé Gariréavu. Áhullé múnáakéhjáa Píívyéébé avyéjuvu muhdú meúcáávéíñé úwááboobe nééhií:
—Tsúúca Píívyéébe íavyéjúejte íjcyáímyeke újcúíñe éévé úújetéhi. Ahdícyane ílluréjuco méɨhvéjtsó ímityúné ámuha meícyahíjcyáne. Ááne ámúhá ɨ́jtsaméí ɨ́mɨánejcúvuréjuco mecápáyóóvéne mécahcújtsó íñe mepájtyetéíñé uwááboju. Ehdúhjáa Jetsóó úwaabóhi.
4-meva ímamyémú íjcyáímyeke Jetsóó újcune
(Mt 4.18-22; Rc 5.1-11)
16 Aabéhjáa Gariréá unéú úníuri péébe úújeté Tsimóomútsí íñahbe Aderéema amómeke tsɨ́nuhíjcyámútsidívu. 17 Áámútsikyéhjáa neébe:
—Ámuhtsij, ookéréjuco méuráávye. Muurá íñe amómé lliiñája múnáajtétsí ámuhtsi meíjcyámútsikye ó pícyoó mɨ́amúnáakéréjuco Píívyéébedívú ámuhtsi meɨ́búwáávétsóíñé wákimyéivu.
18 Ehdúhjáa Jetsóó néénéllii teenémáyé ɨjtsɨ́nuuháñé ɨɨ́hvéjtsóne peemútsí dííbyemáyéjuco.
19 Áámútsimáhjáa péébe éhnííñéwuúvú úújeté Tsebedéó hájchimútsí Jacóóboo, Jóáaá, íjcyamútsí ɨhmɨ́ɨ́né pañe ɨjtsɨ́nuuháñé pájáábohíjcyamútsidívu. 20 Áámútsikyéhjáa idyé dibye pɨ́úvánéllii ɨhmɨ́ɨ́né pañe cááni Tsebedéoma ɨ́pɨáábojte íjcyámedítyú peemútsí dííbyemáyéjuco.
Tsáápí pañétú naavéneke Jetsóó wáágoóne
(Rc 4.31-37)
21 Éhdúmekéhjáa iújcúmema Jetsóó úújeté Capenaóovu. Aabéhjáa téhulle wáyeéévejcóójɨ́ pihcyáávéjá pañévú úwaabóhi. 22 Ááneríhjyáa mítyane ullévenúmé ávyétá tujkévé ávyéjuube múúne íhjyúvajɨ́jtó dibye íhjyúváneri. Tsáháhjáa dibye íhjyúvatú taúhbájú uwáábojte íhjyúvahíjcyádu. 23-24 Áijyúhjáa tééjá pañe tsaapi naavéné ípañe íjcyaabe kévádijcyó íllu dííbyeke:
—¡Jetso Jetsóoj, Natsarée múnáajpi u íjcyaábej! ¿Ɨ́veekí múúhakye ú pátsárijcyóváhi? ¿Mityá múúhakye ú waagóovaj? Muurá uke ó waajácú ɨ́mɨáábé Píívyéébé Hajchi u íjcyane.
25 Áánélliihyéhjáa neebe dííbyeke:
—¡Cúúvéhulléré diícya! ¡Díjchivye áádí pañétu!
26 Ááneréjucóhjáa naavéné wáníjcyámeííbyéré íjchivyéné dííbyé pañétú ávyétá ɨhnáhó dííbyeke iáméjcatsíchónema. 27 Ehdúhjáa Jetsóó méénúneri pámeere iíllityéne nééhií:
—¿Múhdutúami aabye ehdu meénuj? Ávyetáha ɨ́mɨááné tsíhdyure dííbyé uwááboju. Muhdú naavémú íjcyarómé ijchívyé dibye néénetu.
28 Ehdúhjáa dibye méénúné uubállé tsújaavé páneere Gariréá iiñújɨri.
Tsimóo Péédoró báábeke Jetsóó bóhɨɨtsóne
(Mt 8.14-15; Rc 4.38-39)
29 Átsihdyúhjáa pihcyáávéjá pañétú pééme tsaméhjɨ́ Jacóóboo, Jóáaá, íjcyame Tsimóoma Aderéemútsi jávu. 30 Áijyúhjáa Tsimóó baabe áíívyeri chémene úúballémé Jetsóoke. 31 Áánélliihyéhjáa díílle éllevu ipyééne íhyójtsɨtu dibye íjyócujcárolle tsúúca ibóhɨ́ɨ́ne diityéké májchotsóhi.
Mítyámeke Jetsóó bóhɨɨtsóne
(Mt 8.16-17; Rc 4.40-41)
32 Aanéhjáa tsúúca meííjyunúrónáa tsívahíjcyámé dííbye éllevu naavémú ípañe íjcyáméhjɨma tsíñéhjɨri chéméméhjɨke dibye ibóhɨ́ɨ́tsoki. 33-34 Mítyaméhjáa técoomí múnaa tééjavu tsáámedítyú páhduváré nénéhjɨ chémeri íjcyámeke bóhɨ́ɨ́tsohíjcyaábe. Áhduréhjáa tsaaté pañe naavémú íjcyámeke waagóohíjcyaábe. Aaméhjáa diitye naavémú muubá dibye íjcyane nééíyónáa tsá dibye diityéké ɨ́hvéjtsotú ditye iíhjyúvaki. Waajácúméhjáa dííbyeke.
Jetsóó úwaabó pahúlleváré Gariréá iiñújɨ́ pañe
(Rc 4.42-44)
35 Ááné tsɨtsɨ́ɨ́vevúhjáa pejcójuco técoomítyú dibye pééne tsátsihvu Píívyéébema iíhjyúvaki. 36 Áábekéhjáa Tsimóó íñahbéjtema néhcotéhi. 37 Aaméhjáa iájtyúmɨ́ɨ́beke nééhií:
—Mɨ́amúnaa uke néhcohíjcyáhi.
38 Áánélliihyéhjáa neebe diityéke:
—Árónáa metsu éhcóómijɨ́vú mepéé técoomíjɨ múnáake idyé o úwááboki. Muuráhjáa ímichi téénéllii o tsááhií.
39 Aabéhjáa pihcyáávejááné pañévú pahúllevá múnaa Gariréá iiñújɨri íjcyámeke úwáábohíjcyá tsaaté pañe naavémú íjcyámeke wáágóoobére.
Íjpi chájáávéébeke Jetsóó bóhɨɨtsóne
(Mt 8.1-4; Rc 5.12-16)
40 Áábé lliiñévúhjáa íjpi chájááveebe ɨmɨ́móúúveténe néé dííbyeke:
—¿Aca muhdúiyó teene oke u bóhɨɨtsóne?
41 Áánélliihyéhjáa dííbyeke idyócáraúcunúne dííbyedi ɨɨ́dáátsóvéne neébe:
—Mu ihdyu tehdújucoj.
42 Ehdúhjáa dibye néénemáyé tsúúca bóhɨɨ́be. 43 Áábekéhjáa neébe:
—Dúúbálledí tsaate juuváyí uke pájtyémeke íñe muhdú u bóhɨɨ́ne.
44 Tsapéhdúré llúúváábe éllevu pééne dííbyedívú dúhjétsámeítyeco. Ááne Moitséeúvúu néhdu íñe u ímíjpyeténé hallúvú Píívyéébeke tsíeméneri ú ɨ́ɨ́cúveé téénetu mɨ́amúnaa iwáájácu tsúúca u bóhɨ́jucóóne.
45 Ehdúhjáa dibye bóíjcyúrónáa pámeekéré juuváyí ipájtyedúmeke úúbálleebe muhdú ibóhɨɨ́ne. Aaméhjáa mítyane Jetsóodívú píhcyáávehíjcyánéllii tsáhájuco dibye píívyetétú múhdutú cóómí pañévú iúcáávéiyóne. Áánélliihyéhjáa pehíjcyaabe imíchi ditye íjcyátútsɨhjɨ́ríye. Áróné pañéhjáa pahúllevátú dííbyedívú píhcyáávehíjcyáme.