19
Levii bui ń a nↄ pↄ́ i mɛ́sɛdilɛɛ̀oo
Gↄↄ bee Isailiↄ kía vĩo. Levii buie mɛ́ kú Ɛflaiũ buiↄ bùsu sĩ̀sĩde lɛ́wa, ↄ̃ à nↄsɛ̀ Bɛtɛlɛũ, Yuda buiↄ bùsuu, i mɛ́sɛdilɛɛ̀o. Ɔ̃ nↄɛpi dↄ́ɛ'ĩi kɛ̀, ↄ̃ à bↄ̀ a zã́ bɛ à tà a mae bɛ Bɛtɛlɛũ, Yuda buiↄ bùsuu, a ku we e mↄ síiↄ̃. Ɔ̃ aà zã́ fɛ̀lɛ gɛ̀ aà gbɛsii. À gɛ̀ we ń a zĩkɛnao ń zàa'ĩn mɛ̀n plao. Kɛ́ à kà nↄpi kĩ́i, nↄpi gɛ̃̀aànↄ a mae kpɛ́u. Kɛ́ nↄpi mae aà è, à gbãakpàaàzi ń pↄnao. Aà ã̀nsuepi aà dìlɛ, ↄ̃ à ì we gↄↄ àaↄ̃, aalɛ pↄble, aalɛ igbɛ̃. A gↄↄ síiↄ̃de zĩ́ ↄ̃ aa fɛ̀lɛ káaukaau, gↄ̃pi lɛ́ taa sↄukɛ à dazɛu, ↄ̃ aà ã̀nsuepi òɛ̀: Zɛ ǹ pↄble, ní gbasa dazɛu. Ɔ̃ à zↄ̃̀lɛ pↄblè ń a ã̀nsuepio, aa igbɛ̃̀ sãnu. Ɔ̃ nↄpi mae òɛ̀: N yã́ na! I la gbã, ní pↄnakɛ. Kɛ́ gu dↄ̀, à fɛ̀lɛ lɛ́ dazɛu lↄ, ↄ̃ aà ã̀nsuepi gìɛ lↄ, ↄ̃ à gↄ̃̀. Kɛ́ gu dↄ̀ a gↄↄ sↄode, à fɛ̀lɛ lɛ́ dazɛu, ↄ̃ aà ã̀nsuepi mɛ̀: N yã́ na! Zɛ ǹ pↄble, ní gↄ̃ e ĩatɛ̃ busa. Ɔ̃ aa pↄblè ḿpla sãnu.
Kɛ́ gↄ̃ɛpi fɛ̀lɛ lɛ́ dazɛu ń a nↄpio ń a zĩkɛnao, aà ã̀nsue òɛ̀: Gwa, oosi kɛ̀, mɛ́ ĩatɛ̃ i gↄ̃ bílao. I la gbã lↄ! Gwa, gu lɛ́ gɛ̃kↄ̃u. I la, ní pↄnakɛ, zia kↄↄ káaukaau ní da n bɛ zɛ́u. 10 Gↄ̃ɛpi ye ia we yã́i lↄo, ↄ̃ à fɛ̀lɛ dàzɛu, à mipɛ̀ Yebusi pↄ́ wì mɛ lↄ Yelusalɛũwa ń a nↄpio ń a zàa'ĩn mɛ̀n plaↄ.
11 Kɛ́ aa kà kãi ń Yebusio, ĩatɛ̃ gɛ̃a kpɛ́u, ↄ̃ zĩkɛnapi ò a diiɛ: Wà lilɛ gɛ̃ Yebusi buiↄ wɛ̃́lɛɛ beeu wà i we laↄ! 12 Ɔ̃ aà dii òɛ̀: Wá gɛ̃ bui zĩ̀loↄ wɛ̃́lɛuo. Isaili buiↄ ku weo. Wà gɛ́ e Gibɛa. 13 Ɔ̃ à ɛ̀a mɛ̀: Wà gɛ́ ii Gibɛa ge Lama, wá gupiↄ do le. 14 Ɔ̃ aalɛ gɛ́. Kɛ́ aa kà Gibɛa, Bɛ̃yãmɛɛ buiↄ bùsuu, ĩatɛ̃ gɛ̃̀ kpɛ́u. 15 Aa lìlɛ gɛ̀ ii we, ↄ̃ aa kàlɛ gãaɛ, gbɛ̃e i ń dilɛo.
16 Mae zie sù ń buao oosi. Ɛflaiũ buiↄ bùsu sĩ̀sĩde gbɛ̃́ɛ, ↄ̃ à zↄ̃̀lɛ Gibɛa. Wɛ̃́lɛpideↄá Bɛ̃yãmɛɛ buiↄnɛ. 17 Kɛ́ à wɛzù, à nibↄↄ è kálɛ gãaɛ, ↄ̃ à nↄpi zã́ là à mɛ̀: Ńlɛ gɛ́ má ni? N bↄ má ni? 18 A wèwà à mɛ̀: Wa bↄ Bɛtɛlɛũ, Yuda buiↄ bùsuuɛ, ↄ̃ wálɛ tá Ɛflaiũ buiↄ bùsu sĩ̀sĩde lɛ́wa. Ma bɛn we. Ma gɛ Bɛtɛlɛũɛ, ↄ̃ málɛ tá bɛ sa, ↄ̃ gbɛ̃e i ma dilɛo. 19 Wá zàa'ĩnaↄ sɛ̃ ń tàaao vĩ, mɛ́ mapi ń ma nↄɛo ń ma zĩkɛnao wá pɛ̃ɛ ń vɛ̃ɛo vĩ. Wápiↄ n zↄ̀blenaↄ, pↄe kɛ̃́sãawáo. 20 Ɔ̃ maezipi mɛ̀: Má á dilɛ, mí pↄ́ pↄ́ á yei kpáwá. Ásu i gãaɛo fá! 21 Ɔ̃ à tàńnↄ a bɛ, à sɛ̃ kpà ń zàa'ĩnaↄwa. Aa gbá pìpi, ↄ̃ aa pↄblè aa imì.
22 Aalɛ pↄnakɛ, ↄ̃ wɛ̃́lɛ gbɛ̃vãiↄ mↄ̀ lìa kpɛ́pii, aalɛ a gba gbɛ̃gbɛ̃, aalɛ wiidↄ maezi pↄ́ kpɛ́pi vĩwa, aalɛ mɛ: Bↄwɛ̃ɛ ń gↄ̃ɛ pↄ́ pìla n bɛo wà wúlɛaànↄ!* 23 Ɔ̃ uabelepi bↄ̀má à mɛ̀: Ma gbɛ̃́ↄ, ásu yãvãikɛo. Lá gↄ̃ɛpi pìlaaɛ, ásu wíyãpi kɛo. 24 Gↄ̃ɛpi na ku la ń ma nɛnↄɛ lɛ́soo. Má bↄɛ́ńnↄ, í kɛńnↄ lá á yeiwa. Ãma ásu yãkpaanlapi kɛ gↄ̃ɛpiɛo. 25 Gbɛ̃́piↄ i we aà yã́io, ↄ̃ Levii buipi bↄ̀nɛ́ ń a nↄo. Ɔ̃ aalɛ aà dã̀akpakpa ń gbãao e ko gɛ̀ lɛ́ sɛ̃́ia zùò, ↄ̃ aa gbàsa wà aà gbàɛ. 26 Kɛ́ ko lɛ́ plaade zù, nↄɛpi fɛ̀lɛ gɛ̀ lɛ̀lɛ kpɛ́ pↄ́ a zã́ kúu kpɛɛlɛ, ↄ̃ a wúlɛa we e gu dↄ̀.
27 Kɛ́ aà zã́pi fɛ̀lɛ zɛwɛ̃̀ kↄↄ à dazɛu, ↄ̃ à su è a nↄpi wúlɛa kpɛɛlɛ, aà ↄ mɛ́ didia kpɛɛlɛ bèewa. 28 Ɔ̃ a òɛ̀: Fɛlɛ wà tá! Kɛ́ i aà wea mao, ↄ̃ à aà sɛ dà zàa'ĩna kpɛ, à dàzɛu. 29 Kɛ́ à kà bɛ, ↄ̃ à fɛ̃na sɛ̀, à a nↄ gɛpi zↄ̃̀ɛzↄ̃ɛ kↄ̃̀ↄ kuɛpla, à kpã̀sãkpãsã Isaili bùsuↄ guu píi. 30 Gbɛ̃́ pↄ́ èↄ píi mɛ̀: Za gↄↄ pↄ́ wá Isailiↄ wa bↄlɛ Egipi e gbã, wi yã́ɛ bee taa eo. À làasookɛ yã́piwa, à gwa lá wá sɛ́.
* 19:22 Daa 19.5 19:24 Daa 19.7-8 19:29 1Sam 11.7