3
Gↄ̃ↄn aagↄ̃ zuna mↄ̀datɛ guu
Kí Nɛbukanɛza tãa pì kↄ̃n vurao lán gbɛ̃ntee bà. À lezĩ kà gã̀sãsuu baaagↄ̃, à yàasa sↄ̃ gã̀sãsuu swɛɛdomɛ. Ben à pɛ̀ɛ Dura guzurɛn Babilↄnu bùsun. Ben à lɛ́kpãsã kɛ̀ a bùsu gbɛ̃nsinↄnɛ lɛ aↄ̃ kↄ̃ kakↄ̃a, kínanↄ, lɛ́dammarinↄ, zĩ̀kpɛ gbɛ̃nsinↄ, gbãadeenↄ, ↄↄ'utɛrinↄ, yãkpaɛkɛrinↄ, yãgↄ̃gↄ̃rinↄ kↄ̃n a bùsu kpatablerinↄ ń píngi, aↄ̃ mↄ́ pↄ́ kɛ̀ à pì à pɛ̀ɛ pì kya kɛ. Ben bùsu gbɛ̃nsi pìnↄ kↄ̃ kàkↄ̃a pↄ́ taka pì kyakɛnazi aↄ̃ zɛ̀zɛ à aɛ. Ben kpàakpakɛri bè pariinↄnɛ gbãngbãn: Bùsu píngi gbɛ̃nↄ kↄ̃n bori píngio, à yã kɛ̀ wà dìɛaree ma. Tó a kuru'ↄ mà kↄ̃n kureo kↄ̃n googeo kↄ̃n kúuo kↄ̃n mↄrↄo kↄ̃n kↄ̃kↄ̃pↄnↄ píngi, à kúɛ à dↄnzi kɛ pↄ́ taka kɛ̀ kí Nɛbukanɛza pì kↄ̃n vurao à pɛ̀ɛ pìnɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ gì kúɛ à dↄnzi kɛnɛzi, weé adee zu mↄ̀datɛ pãsĩ guu gↄ̃ↄmɛ. Beee yãnzi tó gbɛ̃nↄ kↄ̃kↄ̃pↄ pìnↄ ↄ́ mà, bùsu píngi gbɛ̃nↄ ke bori píngin yoo, aↄ̃è kúɛ wà dↄnzi kɛ vura pↄ́ taka pìnɛ.
Gurↄ beeean sↄsↄnɛyãdↄ̃ri kenↄ mↄ̀ wà Yuda kenↄ káara kɛ̀ aↄ̃ bè kí Nɛbukanɛzanɛ: Wà n dↄ̃ aafiao Zaaki! 10 Kí, n yã dìɛ n bè, tó gbɛ̃nↄ kↄ̃kↄ̃pↄnↄ ↄ́ mà, aↄ̃ kúɛ wà dↄnzi kɛ pↄ́ taka kɛ̀ ń pì kↄ̃n vurao pìnɛ. 11 N bè gbɛ̃ kɛ̀ èe kúɛ à dↄnzi kɛnɛro, weé adee zu mↄ̀datɛ pãsĩ guumɛ. 12 Tↄ̀, Yuda kenↄ kuu, n ń díɛ Babilↄnu bùsu gbãadeenↄ ũ. Aↄ̃ tↄ́n Sadaraka, Mɛsaki kↄ̃n Abɛdinɛgoo. Kí, gbɛ̃ pìnↄ è n yã maro aↄ̃è n tãanↄ gbãgbãro, bensↄ̃ aↄ̃è dↄnzi kɛ vura pↄ́ taka kɛ̀ ń pɛ̀ɛ pìnɛro. 13 Ben Nɛbukanɛza fɛ̃̀ maamaa à bè wà mↄ́are kↄ̃n Sadarakao kↄ̃n Mɛsakio kↄ̃n Abɛdinɛgoo. Ben wà mↄ̀ wà gbɛ̃ pìnↄ kpàa. 14 Nɛbukanɛza ń lá à bè: Sadaraka, Mɛsaki kↄ̃n Abɛdinɛgoo, ée gii ma tãanↄ gbãgbãzi yãpuran yↄ́? Ée gii dↄnzi kɛ vura pↄ́ taka kɛ̀ má pɛ̀ɛnɛzin yↄ́? 15 Tó a soru kɛ̀ à kúɛ à dↄnzi kɛ pↄ́ taka kɛ̀ má pì pìnɛ gurↄↄ kɛ̀ a pↄ́nↄ ↄ́ mà, eé kɛ maa, mↄde tó ée dↄnzi kɛnɛro, weé a zu mↄ̀datɛ pãsĩ guu gↄ̃ↄmɛ. Tãa kparee bé eé fↄ̃ à a bↄ ma ↄzĩi? 16 Aↄ̃ bè: Kí, à zɛ́ vĩ wà wa zĩnda bↄro. 17 Kí, tó wà wa zu mↄ̀datɛ guu, wa Dii kɛ̀ weè zↄ̀ dↄzi é fↄ̃ à wa bↄn à wa sí n ↄzĩ. 18 Baa tó èe kɛ sↄ̃ro, ǹgↄ̃ dↄ̃ kɛ̀ wé n tãanↄ gbãgbãro. Wé dↄnzi kɛ vura pↄ́ taka kɛ̀ ń pɛ̀ɛnɛro. 19 Ben Nɛbukanɛza pↄ fɛ̃̀ pãsĩpãsĩ à uu sìsińzi. À bè wà mↄ̀datɛ kaara dɛ yã pↄ́la lɛo swɛɛplaa. 20 Ben à ò a zĩ̀kpɛ gↄ̃sagbãa kenↄnɛ aↄ̃ Sadaraka kↄ̃n Mɛsakio kↄ̃n Abɛdinɛgoo yiyi wà ń zu mↄ̀datɛ pãsĩ pì guu. 21 Ben gↄ̃sa pìnↄ ń yíyi kↄ̃n ń pↄ́kãsãa kɛ̀ aↄ̃ↄ dananↄ, utanↄ kↄ̃n sòkotonↄ kↄ̃n lawaninↄ píngi, ben aↄ̃ ń sɛ́ wà ń zu mↄ̀datɛ pãsĩ pì guu. 22 Lán kína yã dìɛ pãsĩpãsĩ nà bensↄ̃ mↄ̀datɛ pì wã̀ maamaa, ben tɛ́ puusu gↄ̃sagbãaa kɛ̀ aↄ̃ ń zún pìnↄ lɛ̀ à ń dɛ́dɛ. 23 Gↄ̃ↄn aagↄ̃ↄ pìnↄ sↄ̃ aↄ̃ gàa wà sì mↄ̀datɛ gbãaa pì guu yiyina.
24 Ben kí Nɛbukanɛza kɛ̀ gìri à fɛ̀ɛ à zɛ̀, ben à a ìbanↄ là à bè: Gↄ̃ↄn aagↄ̃n wà zù tɛ́n yiyinaroo? Aↄ̃ wèàla wà bè: Lɛmɛ kí! 25 Ben à bè: À gwa! Gↄ̃ↄn siigↄ̃n má è. Aↄ̃ↄ porona aↄ̃ↄe táa oo tɛ́ pì guu bensↄ̃ èe pↄ́ke woḿmaro. Aↄ̃ gↄ̃ↄn siigↄ̃dee bↄ̀kↄ̃ba Luda Nɛ́ keo. 26 Ben à sↄ̃̀ mↄ̀datɛ pì lɛ́zi à bè: Sadaraka, Mɛsaki kↄ̃n Abɛdinɛgoo, Luda Musude zↄ̀blerinↄ, à bↄɛ. Ben aↄ̃ bↄ̀ɛ tɛ́ pìn. 27 Bùsu gbɛ̃nsinↄ kↄ̃n lɛ́dammarinↄ kↄ̃n zĩ̀kpɛ gbɛ̃nsinↄ kↄ̃n gbãadeenↄ kↄ̃n kínanↄ kàkↄ̃ańzi aↄ̃ↄ è tɛ́ pì e fↄ̃ à pↄ́ke wòḿmaro. Baa aↄ̃ mìkã e tɛ́ kũro, aↄ̃ utanↄↄ e yakaro, wèe tɛ́sukpɛ gũu maḿma sero. 28 Ben Nɛbukanɛza bè: Wà Sadaraka kↄ̃n Mɛsakio kↄ̃n Abɛdinɛgoo Luda sáabu kpá! À a malaika zĩ̀ à a zↄ̀bleri kɛ̀ aↄ̃ↄ à náanɛ vĩinↄ mì sì. Aↄ̃ gì yã kɛ̀ má dìɛ kɛzi aↄ̃ ń zĩnda kpà gaaa, lɛ wàton kúɛ wà dↄnzi kɛ dii pãndenↄnɛro yãnzi, sé ń Dii. 29 Beee yãnzi yã kɛ̀ má dìɛn yɛ̀. Tó gbɛ̃ke Sadaraka kↄ̃n Mɛsakio kↄ̃n Abɛdinɛgoo Luda tↄ́ zaaa sì, bùsu píngi gbɛ̃ ke bori kpareen yoo, weé à zↄ̃zↄ̃kↄ̃rɛ wà à ua kɛ tuburaa ũmɛ. Zaakɛ dii pãnde é fↄ̃ à gbɛ̃ mì sí lɛro. 30 Ben kína Sadaraka kↄ̃n Mɛsakio kↄ̃n Abɛdinɛgoo gwena kàarańnɛ Babilↄnu bùsun.