5
Zĩnnↄ gbarɛna alɛdɛnↄa
(Mat 8:28-34, Luk 8:26-39)
Aↄ̃ kà Gadara bùsun sɛ̀bɛ baa kãa kpa. Kɛ̀ Yesu bↄ̀ góro guu gↄ̃ↄ, zĩnde ke bↄ̀ mirakpɛtɛa à mↄ̀ à dààlɛ. Ègↄ̃ kú gbɛ̀wɛɛ kɛ̀ dɛ mira ũunↄ guu. Baa mↄ̀kyakoo è fↄ̃ à à yì dↄro. Zaakɛ wè à yi kↄ̃n mↄ̀kyakooomɛ wè à da lín baabↄrɛ, mↄde è mↄ̀ pìnↄ kɛ̃kɛ̃ è lí pìnↄ gborogboro. Gbɛ̃ke è à gbãaa fↄ̃ro. Gwãavĩ kↄ̃n fãantɛ̃o píngi ègↄ̃ táa oo mirakpɛtɛa kↄ̃n sĩ̀sĩgɛɛzinↄ, ègↄ̃ wii lɛɛ ègↄ̃ a zĩnda lilii gbɛ̀o.
Kɛ̀ à Yesu è kãa, ben à bàa lɛ̀ à mↄ̀ à kùɛ à aɛ. 7-8 Kɛ̀ Yesu bè zĩn pì goa, ben à wii gbãaa lɛ̀ à bè: Yesu, Luda Musude Nɛ́, bↄ́n wá vĩ kↄ̃ ↄzĩi? Ma nannɛ Ludazi ǹton wɛ́ɛ tãmaro. Ben Yesu à là à bè: N tↄ́n diaa? Ben à wèàla à bè: Ma tↄ́n Pari, zaakɛ wá pari. 10 Ben aↄ̃ agbaa kpà Yesunɛ maamaa wà bè àton pɛ́ḿma bùsu pì guuro.
11 Alɛdɛ kpàsa bíta kú gwe, aↄ̃ↄe pↄ́ blee sĩ̀sĩgɛɛzi. 12 Ben zĩn pìnↄ wɛ́ɛ kɛ̀ Yesua wà bè: Ǹ wa gbarɛ alɛdɛnↄ tɛ́ wà gɛ̃ ń guu. 13 Yesu ń gbá zɛ́, ben zĩn pìnↄ gòa wà gɛ̃̀ alɛdɛ pìnↄ guu. Ben alɛdɛ kpàsa kɛ̀ kà bↄrↄ plaa taka pìnↄ wì bào aↄ̃ sòro sĩ̀sĩgɛɛzi aↄ̃ sì sɛ̀bɛn, ben aↄ̃ gàga gwe. 14 Ben alɛdɛdãrinↄ bàa lɛ̀ wà gàa yã pì tↄ̃kɛ̃̀ńnɛ wɛ́tɛ guu kↄ̃n buraanↄ. Ben gbɛ̃nↄ bↄ̀ɛ wà gàa yã kɛ̀ kɛ̀ pì gwa. 15 Kɛ̀ aↄ̃ mↄ̀ Yesu kiia, aↄ̃ gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ zĩn kú à guu pari yãa pì è vɛ̃ɛna gwe, à uta dana à bã̀n pì wèrea, ben vĩa ń kũ. 16 Gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ yã pì è wɛ́ɛonↄ yã kɛ̀ zĩndee pì lè tↄ̃kɛ̃̀ńnɛ kↄ̃n alɛdɛnↄ yão. 17 Ben aↄ̃ agbaa kpà Yesunɛ kɛ̀ à bↄńnɛ ń bùsun.
18 Kɛ̀ Yesu e gɛ̃ɛ góro'itɛ guu, gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ zĩnnↄ vĩ yãa pì wɛ́ɛ kɛ̀a lɛ à táo. 19 Yesu e wero à bènɛ: Ǹ tá n bɛ n gbɛ̃nↄ kiia, ǹ yã kɛ̀ Dii kɛ̀nnɛɛ ońnɛ píngi, dia à n wɛ̃nda bò nà. 20 Ben gↄ̃gbɛ̃ pì tà, èe yã kɛ̀ Yesu kɛ̀nɛ kpàakpa kɛɛ Wɛ́tɛmɛnkuri bùsun, ben yã pì bↄ̀ gbɛ̃ píngi saɛ.
Yairu nɛ́ fɛɛna kↄ̃n nↄgbɛ̃ kɛ̀ ↄ kɛ̀ Yesu utaao
(Mat 9:18-26, Luk 8:40-56)
21 Yesu lìara à bikũ̀ sɛ̀bɛ baa kãa kpa kↄ̃n góroo, ben parii kàkↄ̃azi sɛ̀bɛ lɛ́a. 22 Aduakɛkpɛ gbɛ̃nsi kɛ̀ wè benɛ Yairu mↄ̀ gwe. Kɛ̀ à Yesu è, à dàɛ a puua à gbá saɛ, 23 ben à kúɛ kɛ̀nɛ maamaa à bè: Ma nɛ́nↄgbɛ̃ kú gaa lɛ́zĩ. Ǹ mↄ́ ǹ ↄ kɛa, lɛ à gbãa kũ àgↄ̃ kú wɛ̃̀ndio. 24 Ben Yesu dào zɛ́n. Parii tɛ́zi aↄ̃ↄe nakↄ̃rɛɛa.
25 Nↄgbɛ̃ kee kú gwe aru è bↄɛa à kà wɛ̃̀ kuri awɛɛplaa. 26 Ɛ̃zɛ̃deenↄ à kɛ̀ takaasidee ũ maamaa, à a ↄↄ blè píngi. Èe aafia ero, è kɛkɛ àgↄ̃ kaaramɛ. 27 Kɛ̀ à Yesu baaru mà, ben à sↄ̃̀ Yesuzi parii guu kpɛɛ kpa. Ben à ↄ kɛ̀ à utaa, 28 zaakɛ à bè: Baa tó ma ↄ kɛ̀ à utaa dé, mɛ́ kɛ̃kↄ̃a. 29 Ben à arubↄɛna pì zɛ̀ gↄ̃ↄ. À dↄ̃̀ a mɛ̀ guu kɛ̀ à kɛ̃̀kↄ̃a kↄ̃n a gyãa pìo. 30 Zaa gwe gↄ̃ↄ Yesu dↄ̃̀ a mɛ̀ guu kɛ̀ gbãa ke bↄ̀agu, ben à lìɛ parii guu à bè: Dé bé à ↄ kɛ̀ ma utaa? 31 Ben à ìbanↄ bènɛ: Ń è lán gbɛ̃nↄↄ e nakↄ̃rɛɛmma nà, ben n bè dé bé à ↄ kɛ̀mmaↄ́? 32 Ben Yesu gbɛ̃nↄ gwà à lìgazi lɛ à gbɛ̃ kɛ̀ yã pì kɛ̀ e. 33 Vĩa nↄgbɛ̃ pì kũ̀ èe lugalugaa, zaakɛ à dↄ̃ yã kɛ̀ à à lè a mɛ̀ guu, ben à mↄ̀ à dàɛ a puua à gbá saɛ à à yãpuraa ònɛ píngi. 34 Ben Yesu bènɛ: Nↄgbɛ̃, ma náanɛ kɛ̀ ń kɛ̀ bé à n kɛ̃kↄ̃a. Ǹ tá bɛ aafia, n gyãa pì kɛ̃̀mman gwe.
35 Kɛ̀ Yesu kpɛ́ èe yã oo, wà bↄ̀ aduakɛkpɛ gbɛ̃nsi pì bɛ wà mↄ̀ wà bènɛ: N nɛ́ pì kɛ̀ sai, ǹton ĩa da dannɛria dↄro. 36 Yesu e swã kpá ń yãnziro, ben à bè gbɛ̃nsi pìnɛ: Ǹton tó swɛ̃̀ kɛ̃nguro, ǹ ma náanɛ kɛ dé. 37 Èe we gbɛ̃ke gá zɛarero, sé Pita kↄ̃n Yemisio kↄ̃n Yemisi dãaro Yohanao. 38 Kɛ̀ aↄ̃ kà gbɛ̃nsi pì bɛ, Yesu è wèe ↄ́ↄ dↄↄ wèe wii gbãaa lɛɛ wèe kpãngeda kɛɛ maamaa. 39 Kɛ̀ à gɛ̃̀ kpɛ́n, à ń lá à bè: Bↄ́yãnzi ée kpãngeda kɛɛ ée ↄ́ↄ dↄↄzi? Nɛ́ pì e garo, èe ii oomɛ. 40 Kɛ̀ aↄ̃ↄe à lalandi kɛɛ, ben à pɛ̀ḿma aↄ̃ bↄ̀ɛ bàazi ń píngi. Sé nɛ́ pì de kↄ̃n à dao kↄ̃n à ìba kɛ̀ aↄ̃ↄ kúonↄ, aↄ̃mbe à ń sɛ́ à gɛ̃̀ńyo guu kɛ̀ nɛ́ pì kún. 41 Ben à nɛ́ pì kũ̀ a ↄↄa à bènɛ: Talita kum! Yã pì bè, nɛ́nↄkparɛ, ǹ fɛɛ. 42 Zaa gwe gↄ̃ↄ nɛ́ pì fɛ̀ɛ à táa ò. Nɛ́ pì sↄ̃ kà wɛ̃̀ kuri awɛɛplaa. Yã pì bↄ̀ ń saɛ maamaa. 43 Ben Yesu gìńnɛ pátipati aↄ̃ton o gbɛ̃ke maro. Ben à bè wà pↄ́blee kpáa à ble.