7
Esteban ã míic jãh niiját
Sacerdotewã ĩ maáh nin pah Estebandih ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: “¿Nit ĩ niiját yoobópdih niít?” ãt niijíp wʉt jĩ.
Páant ã niijíchah joinít, Estebanboó nin pah caandíh ãt niíj jepahap wʉt jĩ: “Wã déewãá, behnitbʉt ñi joyoó. Weemdíh ĩ naóh yacat yoobópdih nihcan caá. Ded pah Moisés ã chãjatjidih yeéb ñi jenah joyát pah weembʉ́t biíc yoobó wã jenah joiná caá. Ded pah jwĩ nʉowã ĩ chãjatjidihbʉt biíc yoobó wã jenah joiná caá. Jwĩ nʉo Abrahamji Mesopotamia baácdih ã jʉmʉchah, Harán baácboó ã bejat pínah jã́tih, Dios nihat jéihni jʉmna, caandíh ãt jígohop wʉt jĩ. ‘Meém míih baácdih ma déewãdihbʉt ma cádah bejeé. Páant ma bejechah, wã ñíoni baácna meemdíh wã waóhbipna caá’, Abrahamjidih Dios ãt niijíp wʉt jĩ.* Páant ã niijíchah joinít, Abrahamji Caldea baácmant ãt nʉmah jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt yʉh jĩ. Pánih yʉʉ́p jʉ̃óhnit, Harán baácna jʉinít, ĩt chão jwʉ́ʉhʉp wʉt jĩ. Behe ã wʉnat tʉ́ttimah, nin jwĩ jʉmni baácdih Dios Abrahamwãjidih ãt jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.* Obohjeéhtih, Abrahamji Dios ã naóhni baácdih ã jʉyʉ́chah yʉhna, ã́ih baác pínahdih caandíh ãt wʉ̃h jwʉhcap wʉt jĩ. Jibnitjeh ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Abrahamji ã weh wih jwʉhcah, Dios caandíh nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘Meemdíh, ma jʉimenádihbʉt nin baácdih wã wʉ̃hbipna caá’, ãt niijíp wʉt jĩ.* ‘Tʉ́ttimah, ma jʉimená biíh baácna bejnit, caán baácdih moónjeéh jʉmna, queétdih teo wʉ̃hnit ĩ jʉmbipna caá. Pánihna, cuatrocientos jópchi ma jʉimenádih yeejép ĩ chãjbipna caá. Obohjeéhtih, páant ĩ chãjat jíib, weém caán baácdih moondíh wã peéh chãjbipna caá. Páant wã peéh chãjat tʉ́ttimah, ma jʉimená nin baácna ĩ jwʉ́ʉb jʉibípna caá, páant mʉntih. Pánih jwʉ́ʉb jʉinít, weemdíh jepahnit, ĩ wẽi ʉʉ́bhbipna caá’, Abrahamdih Dios ãt niijíp wʉt jĩ.* Páant niijnít, Dios nin pah caandíh ãt jwʉ́ʉb niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘Weém wã niijátjidih wã náhniat pínah, yeebbʉ́t ñi náhniat pínah niijná, nin pah ñi chãjaá: Quehli nah yapat chóodih ñi bóod yohoó. Meém míicjeh, ma jʉimenábʉt biíc yoobó bóodnit ñi jʉmʉʉ́’, ãt niijíp wʉt jĩ. Pánihna, Abraham áa Isaacdih mi weép jʉmʉchah, ocho yeó jáap tʉ́ttimah, ã́ih quehli nah yapat chóodih Abraham ãt bóod yohop wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Isaac Jacob pínahdih ãt weh jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, Jacobboó docewã ãt weh jʉmʉp wʉt jĩ. Queét doceboó jwĩ nʉowã pínah ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.*
“Queét jwĩ nʉowã ĩ ʉ́ʉd Josédih íijnit, caandíh yohna, Egipto baácna bejnitdih ĩt jíib chãj wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Páant ĩ jíib chãj wʉ̃hniji ã moh yéejechah enna, Dios Josédih ãt tʉ́i teo wáacap wʉt jĩ.* 10 Páant ã teo wáacachah, José tʉ́i jenah joiní ã jʉmʉchah, Faraón Egipto baácdih moón ĩ maáhboó Josédih ãt wẽi enep wʉt jĩ. Diosboó caandíh páant ãt wẽi enat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih wẽi ennit, Faraón Josédih nihat Egipto baácdih moondíh tewat wʉtni maáh pínah ãt waadánap wʉt jĩ. Ã pebh moondíhbʉt maáh ãt waadánap wʉt jĩ.*
11 “Caán láa Egipto baácboó Canaán baácboobʉ́t mah ã bʉʉgcáh, caán baácnadih moón tʉbit ĩt moh yéejep wʉt jĩ. Pánihna, jwĩ nʉowãbʉt jeémát ĩt jéih bid jʉicáp wʉt jĩ.* 12 Egipto baácboó jeémát jʉmat doonádih joinít, Jacob ã wehdih neoh ãt jwíih wah bojop wʉt jĩ. 13 Tʉ́ttimah ã jwʉ́ʉb wahachah, Egipto baácboó ĩ jʉibínachah, ‘Weém ñi ʉ́ʉd tigaá’, José ã ʉ́ʉd jeñénadih ãt niijíp wʉt jĩ. Pánihna, Joséboó ã déewãdih ã maáh Faraóndih ãt jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.* 14 Tʉ́ttimah, José ã íip Jacobdih ã déewãdihbʉt ãt bidip wʉt jĩ. Ã déewã setenta y cinco cã́acwãjeh ĩt jʉm jwʉhʉp wʉt jĩ.* 15 Ã wʉ̃ʉ́h ã bid bojochah joinít, Jacobwã ã wʉ̃ʉ́h pebhna Egipto baácboó ĩt bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínitji ĩt bʉʉdʉ́p wʉt jĩ.* 16 Jacob ã nʉo Abraham Hamor báadhda wehdih Siquem wʉ̃t jʉmni baácboó ĩ wʉnʉchah ĩ yohat pínahdih ãtát jíib chãjap wʉt jĩ. Pánihna, Abraham ã jíib chãjniji baácboó Jacobíh bácahjidih ʉb bejnit, ã wehboó ĩt yohop wʉt jĩ.*
17 “Tʉ́ttimah, ‘Nin baácdih yeebdíh wã wʉ̃hbipna caá’, Dios Abrahamdih ã niijátji pah tóah jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Egipto baácboó jwĩ déewã ĩt cã́ac poonap wʉt jĩ. 18 Egipto baácdih ĩ jʉmʉchah, biíh maáh Faraón ĩ niijní, ãt tʉ́ʉt nʉʉmʉ́p wʉt jĩ. Caán Faraónboó ded pah José ã chãjatjidih ãt jéihcap wʉt jĩ.* 19 Pánih jéihcan, jwĩ nʉowãdih yeejép chãjna, ĩ weh jáap tʉ́ʉhnitdih ãt mao yohat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.* 20 Páant ã yapat cãtíh, Moisés pínah ã cã́ac jʉmʉchah, Dios caandíh ãt tʉ́i wẽi enep wʉt jĩ. Pánihna, ã mána tres widh caanbítdih jʉ́ʉtcanjeh, ĩ́ih mʉʉ́boó ĩt tʉ́i bih bíbohop wʉt jĩ.* 21 Pánihat tʉ́ttimah, Moisésdih mʉʉ́boó jéih bíbohcan, ã mána caandíh mʉjboó ĩt pahanap wʉt jĩ. Páant ĩ pahanidih Faraón nʉʉ́m bid jʉí, ʉb aab béjnit, mi wʉ̃ʉ́h pah mit behanap wʉt jĩ.* 22 Egipto baácdih moón tʉ́i jéihnitíhdih Moisésdih ĩt bohénap wʉt jĩ. Pánihna, caán maáh wʉ̃ʉ́h pah ãt jʉmʉp wʉt jĩ.
23 “Tʉ́ttimah, caán cuarenta jópchi bíbohnit, ã déewã judíowãdih enedih ãt bejep wʉt jĩ. 24 Pánih enedih jʉibína, Egipto baácdih bóo judíodih yeejép ã chãjachah, Moisés ãt enep wʉt jĩ. Páant ã chãjachah ennit, ã déedih teo wáacadih bejna, Egipto baácdih bóodih ãt mao yohop wʉt jĩ. 25 Pánih chãjna, ‘Wã déewã ĩ déedih wã teo wáacachah enna, “Dios jwiítdih tʉ́i ʉbni pínah ãt wahap taga”, ĩ niíj jenah joibípna caá’, Moisés ãt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, queétboó páant ĩt niíj jenah joicáp wʉt jĩ. 26 Biíh yeó jáapdih chénewã ã déewã ĩ míic mawachah, Moisés ãt enep wʉt jĩ. Pánih enna, ‘¿Yeéb biícwãjeh dépanih míic mao tigaá ñi chãj?’ queétdih ãt niijíp wʉt yʉh jĩ. 27 Obohjeéhtih, páant ã niijíchah joinít, ã déedih yeejép chãjniboó Moisésdih ãt ʉb tóo yoh bojop wʉt jĩ. ‘Meém jwĩ maáh nihcan, jwiítdih wʉtni nihcan caá. 28 ¿Jwíin Egipto baácdih bóodih ma mao yohatji pah weemdíhbʉt mao yohíh niít ma chãjap?’ ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ. 29 Páant ã niijíchah joí wʉ́hi bejnit, Moisés Madián baácboó ãt jweí béjep wʉt jĩ. Caanná jweí jʉibíniji áa jʉmnit, chénewã ãt weh jʉmʉp wʉt jĩ.*
30 “Madián baácboó Moisés cuarenta jópchi jʉmna, mʉʉ́ wihcapboó Sinaí jee pébh jʉmnit, máa chálih iigní panihnidih ãt enep wʉt jĩ. Caán iigát panihat cãtíh ángelboó caandíh ãt jígohop wʉt jĩ. 31 Páant ã jígohochah, Moisés ãt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Pánih en wʉ́hi bejna, caán máa chálih iigní panihni pebhbit enedih ã bejechah, Dios caandíh nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 32 ‘Weém Dios caá. Weemdíhjeh caá ma nʉowã, Abraham, Isaac, Jacob ĩ tʉ́i wẽi ʉʉ́bʉ́p’, ãt niijíp wʉt jĩ. Páant ã niijíchah joinít, Moisésboó méménit, ʉ́ʉmna, ãt en ñahacap wʉt jĩ. 33 Pánihna, Dios nin pah caandíh ãt jwʉ́ʉb niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘Bʉʉ wã pebh ñʉhna, míih zapatosdih waícanjeh ma tóo dʉgʉʉ́. 34 Wĩ́ih cã́acwã Egiptoboó jʉmnit, yeejép yapna, tʉbit moh yéejnit ĩ jʉñʉ́chah, wã joiná caá. Páant ĩ jʉñátdih joinít, queétdih teo wáacat náahna, Egipto baácboó meemdíh wahat tʉ́ʉt niijná, ma pebh wã dei jʉ̃ʉ́wʉ́p be. Pánihna, bʉʉ conboó ma jwʉ́ʉb bejeé’, Dios Moisésdih ãt niijíp wʉt jĩ.*
35 “Ĩ náahcannijidih yʉhna, ĩ maáh pínah, queétdih tʉ́i ʉbni pínahdih Diosboó ãt wah jwʉ́ʉba bojop wʉt jĩ. ‘Meém jwĩ maáh nihcan, jwiítdih wʉtni nihcan caá’, ĩ jãh niijjéhnijidih Dios Egipto baácboó ãt wah bojop wʉt jĩ, queétdih ã nʉmah bac jʉ̃ʉ́wát pínah niijná. Pánih wahna, Moisésdih teo wáacni pínah máa chálih iigní panihni cãtíh jʉmni ángeldihbʉt Dios ãt wahap wʉt jĩ. 36 Pánihna, Egipto baácboó jʉmnitji judíowãdih Moisés ãt nʉmah jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Egipto baácboó caán Moisés Dios ã wẽpatdih ãt jwíih jʉ́ʉt waáwáp wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Mʉj Mac Dʉʉni wʉ̃t jʉmniboó ãt jwʉ́ʉb jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, mʉʉ́ wihcapboobʉ́t cuarenta jópchi ĩ jʉmʉchah, Dios ã wẽpatdih páant ãpĩ́ jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.* 37 Caán Moisésboó judíowãdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘Weém wã nihat pah mʉntih Dios naáwátdih naóh yapani pínahdih yeebdíh ã wahbipna caá. Caán ñijeéh ã jʉmbipna caá’, Moisés queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.* 38 Moisés mʉʉ́ wihcapboó jwĩ nʉowã biícdih ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Sinaí wʉ̃t jʉmni jeená caandíh naóhniji ángeljeéhbʉt ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Ĩjeéh jʉmnit, Dios ã wʉtatdih Moisésboó ãt naóh yapanap wʉt jĩ, caandíh jepahnit, Diosjeéh ĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná. Jwiítbʉt jwĩ joyát pínahdih ãt naáwáp wʉt jĩ.*
39 “Pánih jʉ̃óhnitji mʉʉ́ wihcapboó jʉmna, Egipto baácboó jwʉ́ʉb bejíhna, Moisésdih náahcan, jwĩ nʉowã ã wʉtatdih ĩt yap yohop wʉt jĩ. 40 Pánih yap yohna, Moisés ʉ́ʉd jeñé Aaróndih nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: ‘Jwiítdih waóhnit pínah Dios panihnitdih ma pãp wʉ̃hʉʉ́. ¿Egipto baácboó jwĩ jʉmʉchah, jwiítdih nʉmah jʉ̃óhni Moisés ded pah tigaá ãt bej?’ ĩt niijíp wʉt jĩ.* 41 Páant niijnít, queét momo jiwi wʉ̃ʉ́h pah jígohnidih orojĩh ĩt pãpap wʉt jĩ. Pánih pãp péanit, queét nʉñʉ́pdih mao ʉb jʉ̃óhnit, ĩ pãpnidih cáo wʉ̃hna, bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ.* 42 Páant ĩ pãpnijidih ĩ weñechah ennit, ‘Weemdíh yohnit, cʉ́iwãdih, widhdih, yeodíhbʉt ĩ wẽi dáhwa naáh’, niijnít, Dios queétdih ãtih yohop wʉt yʉh jĩ. Páant ĩ chãjatjidih Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
‘ “Yeéb weemdíh yeejép ñi chãjap be. Mʉʉ́ wihcapboó cuarenta jópchi jʉmna, yeéb judíowã nʉñʉ́pwãdih mao cáonit, weemdíh wʉ̃hna, ñita tʉ́i chãj tagaá. Obohjeéhtih, weémboodíh ñi náhnicap be.
43 Pánih náhnican, Móloc wʉ̃t jʉmnidih wẽinit, ã́ih mʉʉdíh ñi bíbohop jĩ. Biíh cʉ́i Refán wʉ̃t jʉmni, caan páh jígohni yeéb ñi pãpni dahdihbʉt ñi weñep be. Pánihna, yeebdíh peéh chãjna, yʉʉ́p Babilonia baácboó wã wahbipna caá”, Dios ã niijná caá’, ãt niíj daacáp tajĩ. (Am 5.25-27)
44 “Jon jã́tih moón jwĩ nʉowã mʉʉ́ wihcapboó jʉmna, Dios ĩjeéh ã jʉmat pínah niijná, nʉñʉ́p chóojĩh ĩ chãjni mʉʉdíh ĩt bíbohop wʉt jĩ. Caán mʉʉdíh Dios ã niijátji pah biíc yoobó Moisés ãt chãjap wʉt jĩ. Caán mʉʉ́ diítboó Dios ã wʉtat daácni jeé naaná ãt jʉmʉp wʉt jĩ.* 45 Pánihna, queétdih Dios ã naóhniji nin baácdih jʉiná, Josué jwĩ nʉowã biícdih caán mʉʉdíh ĩt ʉb jʉyʉ́p wʉt jĩ. Páant ĩ ʉb jʉyʉ́chah, Dios queétdih teo wáacna, caanjĩ́h jʉmnitjidih ãt yohop wʉt jĩ. David ã jʉm láabʉt caán mʉʉdíh ĩt bíboh jwʉhʉp wʉt jĩ.* 46 Pánihna, caandíh Dios ã tʉ́i weñechah jéihnit, caán ĩjeéh ã jʉmat pínah mʉʉdíh chãjíhna, David Diosdih ãtih ʉʉ́bʉ́p wʉt yʉh jĩ.* 47 Obohjeéhtih, páant ã ʉʉ́bʉ́chah yʉhna, ã wʉnat tʉ́ttimah, ã wʉ̃ʉ́h Salomónboó Dioíh mʉʉdíh ãt chãjap wʉt jĩ.* 48 Pánih chãjna yʉhna, Diosboodíh cã́acwã ĩ chãjni mʉʉdíh ĩ jéih nemcan caá. Páant niijnít, Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ:
49 ‘ “Japboó wã chʉ́ʉdat panihni caá. Caánboó chʉ́ʉdna, nihatdih wã wʉtna caá. Pánihna, noónboó wĩ́ih jítcha wã chʉ̃i chʉ́ʉdat panihni caá. Pánih chʉ̃i chʉ́ʉdna, chah wẽpni wã jʉmna caá. Weém Dios caá. Páant wã jʉmʉchah, wĩ́ih mʉʉ́ pínahdih ñi jéih teo wʉ̃hcan caá. Wã chooát pínah mʉʉdíh wã náahcan caá.
50 Weemjéh nin baácboó nihatdih wã chãjap jĩ”, Dios ã niijná caá’, ãt niíj daacáp tajĩ. (Is 66.1-2)
51 “Jwĩ nʉowãji ĩ yap yohat pah mʉntih yeebbʉ́t Diosdih ñi yap yohna caá. Dios naáwátdih joiná yʉhna, yeéb yehna joyáh bojnit Tʉ́ini Espíritudihbʉt yehna ñi niijná caá.* 52 Jwĩ nʉowãji Dios naáwátdih nihat naóh yapanitdih yeejép ĩt chãjap wʉt jĩ. ‘Tʉ́ttimah tʉ́ini yoobát ã jʉ̃óhbipna caá’, queét ĩ niíj naáwáchah, jwĩ nʉowã ĩt joijí ta yʉh caá. Obohjeéhtih, páant niíj naóhnitjidih ĩpĩ́ mao yohop wʉt jĩ. Pánihna, ‘Tʉ́ini yoobát ã jʉ̃óhbipna caá’, ĩ niijníji Jesúsdih yeebbʉ́t ñi mawap be. 53 Dios ã wʉtatdih ángelwã Moisésdih ĩt naóh yapanap wʉt yʉh jĩ, jwĩ joyát pínah niijná. Obohjeéhtih, ĩ wʉtatjidih jwĩ bíbohna yʉhna, yeébboó caandíh ñi yap yohna caá”, Esteban ãt niijíp wʉt jĩ.
Estebandih jee dáhnajĩh ĩ yoh mawat
54 Páant ã niijíchah joinít, queétboó tʉbit ĩt íijip wʉt jĩ. Pánih íijna, ʉ́ʉm náah jʉmnit ĩt jígohop wʉt jĩ. 55 Páant ĩ íijichah yʉhna, Tʉ́ini Espíritu caandíh bʉ́dí ã teo wáacachah, japboó chéi en ñahanit, Dios ã yeh iigátdih, Jesús Dios ã jéihyepmant bóo bʉwámant ã ñʉhʉchahbʉt Esteban ãt enep wʉt jĩ.
56 —¡Ñi eneé! Jeáboó jéweat panihni ã jʉmʉchah, Jesús nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, Dios ã jéihyepmant bóo bʉwámant ã ñʉhʉchah, wã enna caá, ãt niijíp wʉt jĩ.
57 Páant ã niijíchah joinít, queét tʉbit íij yapna, ñaácnit, ĩ́ih molítdih nem teo, ñáo ñah bejnit, caandíh ĩt tewep wʉt jĩ. 58 Pánih teonit, caán tʉ́tchimant wái bac bejnit, jee dáhnajĩh ĩt yoh mawap wʉt jĩ. Páant ĩ yohat pínah jã́tih, jih ĩ dʉoní yégueh chóonadih tóo dʉg jwejnit, jáap beh tóahni Saulo wʉ̃t jʉmnidih ĩt wapat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.
59 Estebandih jeejĩ́h ĩ yohochahjeh, “Maá Jesús, wĩ́ih caolihdih ma ʉbʉʉ́”, ãt niijíp wʉt jĩ.* 60 Páant niijnít, bódicha caj yoh ñajnit, “Maá, weemdíh yeejép ĩ chãjachah yʉhna, queétdih ma peéh chãjca bojoó”, niijnít, ãt wʉnah bejep wʉt jĩ.*
* 7:3 Gn 12.1 * 7:4 Gn 11.31; 12.4 * 7:5 Gn 12.7; 13.15; 15.18; 17.8 * 7:7 Gn 15.13-14; Ex 3.12 * 7:8 Gn 17.10-14; 21.2-4; 25.26; 29.31–35.18 * 7:9 Gn 37.11,28; 39.2,21 * 7:10 Gn 41.39-41 * 7:11 Gn 42.1-2 * 7:13 Gn 45.1,16 * 7:14 Gn 45.9-10,17-18; 46.27 * 7:15 Gn 46.1-7; 49.33 * 7:16 Gn 23.3-16; 33.19; 50.7-13; Jos 24.32 * 7:18 Ex 1.7-8 * 7:19 Ex 1.10-11,22 * 7:20 Ex 2.2 * 7:21 Ex 2.3-10 * 7:29 Ex 2.11-15; 18.3-4 * 7:34 Ex 3.1-10 * 7:36 Ex 7.3; 14.21; Nm 14.33 * 7:37 Dt 8.15,18 * 7:38 Ex 19.1–20.17; Dt 5.1-33 * 7:40 Ex 32.1 * 7:41 Ex 32.2-6 * 7:44 Ex 25.9,40 * 7:45 Jos 3.14-17 * 7:46 2S 7.1-16; 1Cr 17.1-14 * 7:47 1R 6.1-38; 2Cr 3.1-17 * 7:51 Is 63.10 * 7:59 Sal 31.5; Lc 23.46 * 7:60 Lc 23.34