21
Mɨ˜ cacuøˊ jaangˋ dseamɨ́ˋ i̱ ꞌnɨ́ɨˉ cuuˉ quiáꞌrˉ fɨˊ guáꞌˉ
(Mr. 12:41-44)
Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, lajeeˇ táangˋ Jesús fɨˊ sɨnʉ́ʉˆ guáꞌˉ, jo̱ cangárˉ e dsiteaꞌˊ dseaˋ seaˋ cuuˉ jmiguiʉˊ cuuˉ quiáꞌrˉ fɨˊ dsíiˊ guóoˊ quiáꞌˉ guáꞌˉ. Jo̱ dsʉꞌ lajeeˇ jo̱b mɨ˜ cangáiñˉ jaangˋ dseamɨ́ˋ i̱ ꞌnɨ́ɨˉ i̱ tiñíingˉ eáangˊ i̱ catá̱ꞌˉ dsíiˊ e guóoˊ do tú̱ˉ cuuˉ e jiáangˋ eáangˊ e quíingˊ co̱o̱ˋ ñinéeˉ. Jo̱ mɨ˜ cangáˉ Jesús e calɨ́ˉ lado, jo̱ casɨ́ꞌrˉ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ i̱ teáangˉ do jo̱ cajíñꞌˉ:
—Dseángꞌˉ e jáꞌˉ e fɨ́ɨˉɨ ꞌnʉ́ꞌˋ e i̱ dseamɨ́ˋ ꞌnɨ́ɨˉ nabingꞌ i̱ nɨcacuøˊ jmiguiʉˊguɨ cuuˉ lajeeˇ lajaléngꞌˋ i̱ dseaˋ seaˋ cuuˉ i̱ nɨngɨ́ɨngˊ na. Co̱ꞌ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ seaˋ cuuˉ na nɨcacuørˊ jaléꞌˋ e nɨseángˉ quiáꞌˉbre, jo̱ dsʉꞌ i̱ dseamɨ́ˋ ꞌnɨ́ɨˉ na nɨcacuørˊ jaléꞌˋ e seaˋ quiáꞌrˉ jo̱ có̱o̱ꞌ˜ e nabaꞌ sɨꞌíˆ nilárˉ capíꞌˆ e niꞌɨ̱́ꞌˋ nidǿꞌrˉ.
Mɨ˜ cajíngꞌˉ Jesús e niꞌíimˉ guáꞌˉ féꞌˋ e siꞌˊ fɨˊ Jerusalén
(Mt. 24:1-2; Mr. 13:1-2)
Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, fɨ́ɨmˊ dseaˋ i̱ laꞌóꞌˋ ngɨˊ có̱o̱ꞌ˜ Jesús teáaiñˉ sɨ́ɨiñˋ cuaiñ˜ quiáꞌˉ e guáꞌˉ féꞌˋ e siꞌˊ fɨˊ Jerusalén jo̱guɨ dsigáˋ dsíirˊ e dsíngꞌˉ jloꞌˆ e guáꞌˉ do, co̱ꞌ dsíngꞌˉ niguoꞌˆ jaléꞌˋ cu̱u̱˜ có̱o̱ꞌ˜ e sɨꞌieengˋ e guáꞌˉ do, jo̱guɨ sɨ́ɨmˋbɨr cajo̱ quiáꞌˉ jaléꞌˋ e jloꞌˆ e nɨcacuøˊ dseaˋ quiáꞌˉ e sɨlɨ́ɨˋ e guáꞌˉ do. Jo̱ mɨ˜ canúuˉ Jesús e sɨ́ɨngˋ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ do lado, jo̱baꞌ cajíñꞌˉ casɨ́ꞌˉreiñꞌ:
—Niguiéebˊ jmɨɨ˜ mɨ˜ niquɨ́ꞌˉ jaléꞌˋ e móoˉ ꞌnʉ́ꞌˋ e té̱e̱ˉ na, jo̱ jí̱i̱ꞌ˜ co̱o̱ˋ cu̱u̱˜ joˋ nijé̱ˉ faꞌ e sɨfɨ́ɨngˇguɨ rúngꞌˋ lɨ́ꞌˆ laco̱ꞌ jloꞌˆ jnéengˉ e na lana.
Jial nilíˋ mɨ˜ nɨjaquiéengˊ e tɨˊ lɨ˜ niꞌíingˉ jmɨgüíˋ
(Mt. 24:3-28; Mr. 13:3-23)
Jo̱ mɨ˜ canúuˉ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ do e cajíngꞌˉ Jesús lado, jo̱ cajmɨngɨꞌrˊ dseaˋ do jo̱ cajíñꞌˉ:
—Tɨfaꞌˊ, ¿lɨ˜ nilíˋ jaléꞌˋ e fóꞌˋ na? ¿Jial nilɨli˜ mɨ˜ nɨjaquiéengˊ e nidsijéeˊ jaléꞌˋ e jo̱?
Jo̱baꞌ cañíiˋ Jesús quiáꞌˉ i̱ dseaˋ do jo̱ cajíñꞌˉ casɨ́ꞌˉreiñꞌ:
—Dsíngꞌˉ ꞌnéˉ ñiing˜ óoˊ ꞌnʉ́ꞌˋ jo̱ jaˋ güɨlɨgøøngˋnaꞌ, co̱ꞌ fɨ́ɨmˊ dseaˋ nijalíingˉ jo̱ nijíñꞌˉ: “Jneab˜ Dseaˋ Jmáangˉ”, jo̱guɨ nijíngꞌˉguɨr: “Lanab nɨcaguiéˉ oor˜ e niꞌíingˉ jmɨgüíˋ.” Jo̱ dsʉꞌ jaˋ jmijíingˆnaꞌr jí̱i̱ꞌ˜ co̱o̱ˋ, jo̱ jie˜ mɨˊ lɨgøøngˋnaꞌ. Jo̱guɨ mɨ˜ ninúuˆnaꞌ e nɨjáaˊ mɨ́ɨꞌ˜ jo̱ nɨnéeˊ ta˜ tɨ́ɨngˊ, jaˋ fǿøngꞌ˜naꞌ jí̱i̱ꞌ˜ co̱o̱ˋ, co̱ꞌ jaléꞌˋ e jo̱ ꞌnéˉ nilɨtib˜ lajeeˇ nʉ́ꞌˉguɨ e niꞌíingˉ jmɨgüíˋ.
10 Jo̱guɨ cajíngꞌˉguɨ Jesús casɨ́ꞌrˉ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ do:
—Jaléngꞌˋ dseaˋ i̱ neáangˊ co̱o̱ˋ fɨɨˋ nitíñˉ có̱o̱ꞌ˜ co̱o̱ˋguɨ fɨɨˋ, jo̱guɨ co̱o̱ˋ ꞌléꞌˋ dseaˋ nitíñˉ có̱o̱ꞌ˜ co̱o̱ˋguɨ ꞌléꞌˋ dseaˋ cajo̱. 11 Jo̱guɨ eáangˊ teáˋ nijǿꞌˋ uǿˉ fɨˊ la fɨˊ na, jo̱guɨ nijáaˊ ooˉ, jo̱guɨ nilɨseaˋ jmiguiʉˊ íingꞌ˜ jmohuɨ́ɨˊ laꞌúngˉ fɨˊ jmɨgüíˋ, jo̱guɨ jmiguiʉˊ íimꞌ˜ jaléꞌˋ e nijnéngˋ fɨˊ yʉ́ꞌˆ jmɨgüíˋ, jo̱ dsíngꞌˉ niféngꞌˊ jaléngꞌˋ dseaˋ mɨ˜ ninírˋ jaléꞌˋ e jo̱.
12 ’Jo̱ dsʉꞌ nʉ́ꞌˉguɨ e nidsijéeˊ jaléꞌˋ e nɨfáꞌˉa na, fɨ́ɨngˊ dseaˋ nilɨꞌníꞌˋ níiñˉ ꞌnʉ́ꞌˋ, dseaˋ cuíingˋnaꞌ jnea˜, jo̱ dsíngꞌˉ gaˋ nijmeáiñꞌˋ ꞌnʉ́ꞌˋ uíiꞌ˜ jnea˜. Jo̱ nidsijéeiñˋ ꞌnʉ́ꞌˋ fɨˊ sɨnʉ́ʉˆ guáꞌˉ e laco̱ꞌ niꞌnɨ́iñˉ ꞌnʉ́ꞌˋ fɨˊ quiniˇ jaléngꞌˋ dseaˋ, jo̱guɨ nitáiñꞌˊ ꞌnʉ́ꞌˋ fɨˊ dsíiˊ ꞌnʉñíˆ, jo̱ lɨ́ˉ jo̱ nidsijéeiñˋ ꞌnʉ́ꞌˋ fɨˊ quiniˇ jaléngꞌˋ dseata˜ dseaˋ cǿøngꞌ˜ uíiꞌ˜ e lɨ́ɨngˊnaꞌ dseaˋ quiéˉe. 13 Jo̱ mɨ˜ nidsingɨ́ɨngˉnaꞌ jaléꞌˋ e na, jo̱b mɨ˜ nilíꞌˋnaꞌ nifǿngꞌˆnaꞌ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ do jial caꞌuíingˉnaꞌ dseaˋ quiéˉe. 14 Jo̱ jaˋ jmeeˉnaꞌ fɨꞌíˆ faꞌ e jaˋ ñíˆnaꞌ jial ningɨɨˉnaꞌ quiáꞌˉ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ do mɨ˜ nijmɨngɨ́ꞌrˉ ꞌnʉ́ꞌˋ quiáꞌˉ jaléꞌˋ dseeˉ e niñíingˋnaꞌ. 15 Co̱ꞌ jneab˜ nijmee˜e e nilɨñíˆnaꞌ jial ningɨɨˉnaꞌ quiáꞌrˉ, jo̱guɨ nijmee˜e e tɨɨngˋnaꞌ eáangˊ, jo̱ jí̱i̱ꞌ˜ jaangˋ i̱ dseaˋ i̱ ꞌníꞌˋ níingˉ ꞌnʉ́ꞌˋ do jaˋ niquɨ́ɨꞌr˜ jmɨɨ˜ faꞌ e niñírˉ quíiˉnaꞌ. 16 Jo̱ dsíngꞌˉ nilɨseengˋ i̱ ꞌníꞌˋ níingˉ ꞌnʉ́ꞌˋ, co̱ꞌ jɨˋguɨ jaléngꞌˋ tiquíiˆnaꞌ jo̱guɨ niquíiˆnaꞌ jo̱guɨ jaléngꞌˋ rúngꞌˋnaꞌ jo̱guɨ jaléngꞌˋ i̱ cuíingˋ ꞌnʉ́ꞌˋ nijmérˉ lajo̱ có̱o̱ꞌ˜ ꞌnʉ́ꞌˋ jo̱ jɨˋguɨ cartɨˊ nijngáiñꞌˉ i̱ lɨɨng˜ ꞌnʉ́ꞌˋ. 17 Jo̱ lajalémꞌˋ dseaˋ jmɨgüíˋ nilɨꞌníꞌˋ níiñˉ ꞌnʉ́ꞌˋ uíiꞌ˜ e lɨ́ɨngˊnaꞌ dseaˋ quiéˉe. 18 Jo̱ dsʉꞌ jí̱i̱ꞌ˜ camɨ́ꞌˆ jñʉguíˆnaꞌ jaˋ nidsiꞌíingˊ. 19 Jo̱ jie˜ mɨˊ lɨtúngˉ áaˊnaꞌ e fɨˊ niteáangˉnaꞌ có̱o̱ꞌ˜ jnea˜, co̱ꞌ lajo̱baꞌ e cuǿøngˋ e nitíingꞌ˜naꞌ fɨˊ quiniˇ Fidiéeˇ mɨ˜ nitɨ́ˉ íꞌˋ lajo̱.
20 ’Jo̱ mɨ˜ nimóˆnaꞌ e nɨjalíingˉ jaléngꞌˋ ꞌléeˉ e nirɨ̱́rˉ latøøngˉ fɨɨˋ Jerusalén, jo̱baꞌ güɨlɨñíˆnaꞌ jóng e joˋ huǿøˉ ró̱o̱ˋ e fɨɨˋ jo̱, co̱ꞌ tɨˊ lɨ˜ niꞌíimˉ. 21 Jo̱ co̱ꞌ lajo̱b nilíˋ, jo̱baꞌ dsifɨˊ lajo̱b ꞌnéˉ uǿngˋ jaléngꞌˋ dseaˋ i̱ neáangˊ jee˜ fɨɨˋ Jerusalén e nicuí̱rˉ fɨˊ jee˜ móꞌˋ nʉ́ꞌˉguɨ e nirɨ̱́ˉ jaléngꞌˋ ꞌléeˉ lacúngꞌˊ lajíingˋ e fɨɨˋ jo̱. Jo̱ jaléngꞌˋ dseaˋ i̱ taang˜ jmóoˋ ta˜ fɨˊ caluuˇ fɨɨˋ joˋ güɨꞌɨ́ˆ dsíirˊ faꞌ e niquɨngꞌˉguɨr fɨˊ jee˜ fɨɨˋ, co̱ꞌ lɨ́ꞌˆ güɨcuí̱i̱ˋbre cajo̱. Jo̱guɨ jaléngꞌˋ dseaˋ i̱ neáangˊ latøøngˉ lɨ˜ se̱ꞌˊ Judea ꞌnéˉ nicuí̱ˉbre cajo̱ e laco̱ꞌ cuǿøngˋ nijmɨꞌǿngꞌˋ yaaiñ˜. 22 Co̱ꞌ ie˜ jo̱b mɨ˜ niꞌíngꞌˋ dseaˋ iihuɨ́ɨˊ, jo̱ lajo̱guɨb e nilɨti˜ jí̱i̱ꞌ˜ laco̱ꞌ féꞌˋ fɨˊ ni˜ jiˋ quiáꞌˉ Fidiéeˇ. 23 ¡Jo̱ dsʉꞌ dsíngꞌˉ fɨ́ɨˉ jaléngꞌˋ dseamɨ́ˋ i̱ ngɨˊ quiéengˋ yʉ̱ʉ̱ˋ o̱si i̱ ngɨˊ jéengˋ yʉ̱ʉ̱ˋ cuꞌˋ tʉ́ꞌˋ ie˜ jo̱! Co̱ꞌ dsíngꞌˉ nicá̱ˋ dseaˋ iihuɨ́ɨˊ laꞌúngˉ fɨˊ jmɨgüíˋ, jo̱ dsʉꞌ eáangˊguɨb nicá̱ˋ i̱ dseaˋ i̱ seengˋ fɨˊ Jerusalén la iihuɨ́ɨˊ lajeeˇ lajaléngꞌˋ dseaˋ jmɨgüíˋ. 24 Jo̱ fɨ́ɨmˊ dseaˋ nijúuiñˉ fɨˊ jee˜ mɨ́ɨꞌ˜, jo̱guɨ fɨ́ɨmˊ dseaˋ niteiñꞌˆ jo̱ nidsilíiñˋ ꞌnʉñíˆ fɨˊ fɨɨˋ lɨ˜ jiéꞌˋ; jo̱ jaléngꞌˋ dseaˋ i̱ jalíingˉ fɨˊ lɨ˜ huí̱i̱ˆ i̱ jaˋ cuíingˋ Fidiéeˇ nijasoꞌǿømꞌˇbre fɨɨˋ Jerusalén cartɨˊ mɨ˜ nidsíngˉ e íꞌˋ e nɨsɨꞌíˆ quiáꞌˉ.
Jial mɨ˜ nijáaˊtu̱ Dseaˋ Jmáangˉ
(Mt. 24:29-35, 42-44; Mr. 13:24-37)
25 ’Jo̱ dsíngꞌˉ nilɨsɨ́ɨngˉ jial jnéengˉ ieeˋ có̱o̱ꞌ˜guɨ sɨꞌˋ có̱o̱ꞌ˜guɨ jaléngꞌˋ nʉ́ʉˊ. Jo̱guɨ dsíngꞌˉ nidsigáˋ dsíiˊ dseaˋ jo̱guɨ niféiñꞌˊ cajo̱ uíiꞌ˜ e gaˋ niró̱o̱ˉ jmɨñíꞌˆ jo̱guɨ gaˋ nitáꞌˉ mɨ́ɨꞌ˜. 26 Jo̱ dsíngꞌˉ niféngꞌˊ dseaˋ jo̱ fɨ́ɨmˊ dseaˋ niꞌíingˉ dsíirˊ có̱o̱ꞌ˜ jaléꞌˋ e føꞌˊ do mɨ˜ niꞌɨ́ˉ dsíirˊ jaléꞌˋ e nilíˋ ie˜ jo̱, co̱ꞌ jɨˋguɨ jaléꞌˋ e seaˋ fɨˊ yʉ́ꞌˆ jmɨgüíˋ nijǿꞌˋ lafaꞌ mɨ˜ jǿꞌˋ uǿˉ. 27 Jo̱ jo̱guɨbaꞌ mɨ˜ nimáang˜naꞌ jnea˜, dseaˋ lɨ́ɨnˊn jaangˋ dseaˋ jmɨgüíˋ i̱ jáaˊ fɨˊ ñifɨ́ˉ, e nɨgáaˊa nɨquíinꞌ˜n jee˜ cabøø˜ jníiˊ có̱o̱ꞌ˜ e niingˉ jɨ˜ e ꞌgøngꞌˋ quiáꞌˉ Fidiéeˇ. 28 Jo̱ mɨ˜ ninángˋ e nidsijéeˊ jaléꞌˋ e nɨcafáꞌˉa na, jo̱baꞌ cuǿøꞌ˜ bíˋ yaang˜naꞌ jóng, jo̱guɨ jǿøˉnaꞌ yejí̱ˉ fɨˊ yʉ́ꞌˆ jmɨgüíˋ, co̱ꞌ nɨjaquiéemˊbaꞌ e nileángˋnaꞌ conguiaˊ jee˜ jaléꞌˋ dseeˉ quíiˉnaꞌ.
29 Jo̱ lɨ́ˉ jo̱ casɨ́ꞌˉ Jesús jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ do co̱o̱ˋguɨ júuˆ jo̱ cajíñꞌˉ casɨ́ꞌˉreiñꞌ:
—Quie̱ˋnaꞌ cuente jial lɨ́ɨˊ jaléꞌˋ ꞌmaˋ güɨñíꞌˆ o̱si lɨ́ꞌˆ doñiˊ eeˋ ꞌmaˋ é. 30 Jo̱ mɨ˜ móoˉ ꞌnʉ́ꞌˋ e nɨnaangˋ iéeˋ jaléꞌˋ máꞌˆ e síꞌˋ quiáꞌˉ, ꞌnʉ́ꞌˋ nɨñíˆnaꞌ e ji̱i̱ˋ jmɨ́ɨbˊ nɨjaquiéengˊ jóng. 31 Jo̱ mɨ˜ canaangˋ lɨti˜ jaléꞌˋ e nɨcafáꞌˉa na, jo̱baꞌ güɨlɨñíˆnaꞌ guiʉ́ˉ e nɨjaquiéemˊbaꞌ e nicá̱ˋ Fidiéeˇ nifɨˊ quiáꞌˉ lajaangˋ lajaangˋ dseaˋ jmɨgüíˋ.
32 ’Jo̱ e jáꞌˉ e fɨ́ɨˉɨ ꞌnʉ́ꞌˋ e jaléꞌˋ e na ꞌnéˉ nilɨtib˜ nʉ́ꞌˉguɨ e nijúungˉ jaléngꞌˋ dseaˋ i̱ seengˋ jmɨɨ˜ na. 33 Jo̱ niꞌíimˉ laꞌúngˉ jmɨgüíˋ la có̱o̱ꞌ˜guɨ laꞌúngˉ yʉ́ꞌˆ jmɨgüíˋ, jo̱ dsʉꞌ jaléꞌˋ júuˆ quiéˉe jaˋ tó̱o̱ˋ jmɨɨ˜ faꞌ e jaˋ nilɨti˜ lajaléꞌˋ e jo̱.
34-35 ’Jo̱ co̱ꞌ lajo̱b nilíˋ, jo̱baꞌ fɨ́ɨˉɨ ꞌnʉ́ꞌˋ e dsíngꞌˉ ꞌnéˉ ñiing˜ óoˊnaꞌ jo̱ jaˋ cuǿꞌˆ fɨˊ yaang˜naꞌ jí̱i̱ꞌ˜ capíꞌˆ e nirǿngˋnaꞌ dseeˉ có̱o̱ꞌ˜ jaléꞌˋ e ꞌlɨꞌˆ e seaˋ fɨˊ jmɨgüíˋ. Jo̱ jaˋ jmooˋnaꞌ ta˜ ɨ̱́ꞌˋ méeˊ o̱ꞌguɨ ngɨ́ˆnaꞌ e eáangˊguɨ guiing˜ óoˊnaꞌ jial nilɨseengˋnaꞌ fɨˊ jmɨgüíˋ la, jo̱ lajo̱baꞌ jaˋ nidsingɨ́ɨngˉnaꞌ la dsingɨ́ɨngˉ jaangˋ nóoˊ i̱ guiéeˊ lɨ˜ ró̱o̱ˋ co̱o̱ˋ leáˋ. Co̱ꞌ jalébꞌˋ e jo̱ nilíˋ mɨ˜ niguiéeˊ e jmɨɨ˜ jo̱ jee˜ jaléngꞌˋ dseaˋ i̱ seengˋ fɨˊ laꞌúngˉ fɨˊ jmɨgüíˋ. 36 Jo̱baꞌ liúunꞌ˜n ꞌnʉ́ꞌˋ e dseángꞌˉ la guíimˋbaꞌ ꞌnéˉ e neáangˊnaꞌ e néeˊ guiʉ́ˉ quíiˉnaꞌ contøøngˉ, jo̱ contøøngˉ ꞌnéˉ mɨ́ɨꞌ˜naꞌ jmɨꞌeeˇ Fidiéeˇ uii˜ quíiˆnaꞌ e laco̱ꞌ jaˋ güɨtíingˋnaꞌ jaléꞌˋ e nilíˋ ie˜ jo̱ jo̱guɨ e laco̱ꞌ cuǿøngˋ nigüɨquiéengˊnaꞌ fɨˊ quiniiˉ, jnea˜ dseaˋ lɨ́ɨnˊn jaangˋ dseaˋ jmɨgüíˋ i̱ jáaˊ fɨˊ ñifɨ́ˉ.
Jo̱ jaléꞌˋ e júuˆ na caꞌeˊ Jesús caꞌeꞌrˊ jaléngꞌˋ i̱ dseaˋ do ie˜ jmɨɨ˜ jo̱.
37 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, laco̱o̱ˋ jmɨɨ˜ dsiꞌéeꞌ˜ Jesús jaléngꞌˋ dseaˋ jaléꞌˋ júuˆ quiáꞌˉ Fidiéeˇ fɨˊ guáꞌˉ féꞌˋ e siꞌˊ fɨˊ Jerusalén. Jo̱ laco̱o̱ˋ ꞌlóoˉ dséerˊ dsije̱r˜ fɨˊ co̱o̱ˋ yʉ́ꞌˆ cuo̱ꞌˋ e siiˋ Olivos e fɨˊ ꞌnɨꞌˋ fɨɨˋ Jerusalén do. 38 Jo̱ lajalémꞌˋ dseaˋ dsilíiñˉ e fɨˊ guáꞌˉ do lacaꞌeeˋ e dsinʉ́ʉrˉ jaléꞌˋ júuˆ e guiaˊ Jesús.