12
1 Nechci pak, bratři, abyste nevěděli o duchovních darech.
2 Víte, že jste byli pohané a chodili jste k němým modlám, jak jste bývali vedeni.
3 Proto vám oznamuji, že nikdo, kdo mluví v Duchu Svatém, neřekne “Ježíš [buď] proklet,” a nikdo nemůže říci “Ježíš [je] Pán,” jedině v Duchu Svatém.
4 Jsou rozličné dary, ale tentýž Duch,
5 jsou rozličné služby, ale tentýž Pán
6 a jsou rozličná působení, ale Bůh, který to všechno ve všech působí, je tentýž.
7 A [tak] je každému dáván projev Ducha k užitku:
8 jednomu je totiž skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému pak slovo poznání podle téhož Ducha,
9 dalšímu víra v témž Duchu a jinému dary uzdravování v tomtéž Duchu,
10 jinému pak činění zázraků, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, jinému [rozličné] druhy jazyků, jinému výklad jazyků.
11 To vše ale působí jeden a tentýž Duch, který každému uděluje zvlášť, tak jak chce.
12 Vždyť tak jako je tělo jedno a má mnoho údů (ačkoli je totiž všech údů toho jednoho těla mnoho, jsou jedním tělem), tak [je tomu] i s Kristem.
13 Všichni jsme totiž byli v jednom Duchu pokřtěni do jednoho těla - ať už Židé nebo Řekové, otroci nebo svobodní - a všichni jsme byli napojeni jedním Duchem.
14 Tělo přece není jeden úd, ale mnoho.
15 Kdyby noha řekla: “Protože nejsem ruka, nepatřím do těla,” nepatří snad kvůli tomu do těla?
16 A kdyby ucho řeklo: “Protože nejsem oko, nepatřím do těla,” nepatří snad kvůli tomu do těla?
17 Kdyby celé tělo [bylo] okem, kde [by byl] sluch? Kdyby [bylo] celé sluchem, kde [by byl] čich?
18 Nyní však Bůh umístil údy v těle, každý jednotlivý z nich tak, jak chtěl.
19 Kdyby však byli všichni jedním údem, kde [by bylo] tělo?
20 Nyní pak je vskutku mnoho údů, avšak jedno tělo.
21 A oko nemůže říci ruce: “Nepotřebuji tě,” nebo zase hlava nohám: “Nepotřebuji vás.”
22 Naopak! Mnohem spíše jsou potřebné ty údy těla, které se zdají být slabší.
23 A těm [údům] těla, které máme za méně ctihodné, těm prokazujeme větší čest. Naše neslušné [údy] dostávají větší slušnost,
24 kterou ovšem naše slušné [údy] nepotřebují. Bůh ale složil tělo [tak, že] dal větší čest tomu, kterému se jí nedostává,
25 aby v těle nebylo rozdělení, ale [aby] údy měly o sebe navzájem stejnou péči.
26 A [tak], jestliže trpí jeden úd, trpí s [ním] všechny údy. Jestliže je jeden úd chválen, všechny údy se radují spolu [s ním].
27 Vy jste tedy Kristovo tělo a jednotlivě [jeho] údy.
28 A Bůh ustanovil v církvi některé [takto]: za prvé apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele, potom zázraky, potom dary uzdravování, [potom] pomoci, vedení, [rozličné] druhy jazyků.
29 [Jsou] snad všichni apoštolové? [Jsou] snad všichni proroci? [Jsou] snad všichni učitelé? [Činí] snad všichni zázraky?
30 Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Vykládají snad všichni?
31 Mějte však horlivou touhu po lepších darech a [já] vám ukážu ještě mnohem vyšší cestu: