1 Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme. 2 Díky ní [naši] předkové obdrželi [dobré] svědectví. 3 Vírou rozumíme, že světy byly uspořádány Božím slovem, takže věci, které vidíme, nevznikly z viditelných. 4 Vírou Ábel přinesl Bohu lepší oběť nežli Kain. Skrze ni obdržel svědectví, že je spravedlivý (neboť Bůh vydal svědectví o jeho darech), a skrze ni, ačkoli zemřel, dosud mluví. 5 Vírou byl Enoch přenesen, aby nespatřil smrt, a “nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl.” Předtím, než byl přenesen, měl totiž svědectví, že se líbil Bohu. 6 Bez víry [je] však nemožné se [mu] zalíbit, neboť ten, kdo přichází k Bohu, musí věřit, že [Bůh] je a [že] těm, kteří ho pilně hledají, dává odplatu. 7 Vírou Noé, Bohem obeznámený o dosud neviditelných věcech, pečlivě připravil archu k záchraně svého domu. Skrze ni odsoudil svět a stal se dědicem spravedlnosti, jež [vyplývá] z víry. 8 Vírou Abraham uposlechl, když byl [Bohem] volán, aby odešel na místo, které měl přijmout za dědictví; a vyšel, ačkoli nevěděl, kam jde. 9 Vírou se stal přistěhovalcem v zaslíbené zemi, jako [by byla] cizí, a bydlel ve stanech s Izákem a Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení. 10 Očekával totiž město, které má základy, [město], jehož stavitelem a tvůrcem [je] Bůh. 11 Vírou také i Sára přijala moc k početí semene a mimo přiměřený věk porodila, protože soudila toho, který dal zaslíbení, za věrného. 12 Proto se také z [toho] jednoho, a to již umrtveného, narodilo bezpočet [potomků], jako [je] množství nebeských hvězd a jako [je] písku na mořském břehu. 13 Ti všichni zemřeli ve víře, aniž by dosáhli zaslíbení, ale [jen] je zdálky zahlédli, věřili [jim], vítali [je] a vyznávali, že jsou na [této] zemi cizinci a přistěhovalci. 14 Ti, kdo takto mluví, dávají najevo, že hledají vlast. 15 A kdyby měli na mysli tu, ze které odešli, měli by přece příležitost se [tam] vrátit. 16 Jenže [oni] touží po lepší [vlasti], totiž po nebeské. A proto se Bůh nestydí nazývat se jejich Bohem, neboť jim připravil město. 17 Vírou obětoval Abraham Izáka, když byl zkoušen; ten, který přijal zaslíbení, obětoval [svého] jediného [syna], 18 o němž bylo řečeno: “Tvé símě bude povoláno v Izákovi.” 19 Počítal totiž [s tím], že Bůh je schopen i křísit z mrtvých; a odtud ho také (obrazně [řečeno]) přijal. 20 Vírou Izák požehnal Jákoba a Ezaua ohledně budoucích věcí. 21 Vírou požehnal umírající Jákob každého z Josefových synů a poklonil se nad koncem své hole. 22 Vírou se Josef, když dokonával, zmínil o vyjití synů Izraele a dal pokyn ohledně svých kostí. 23 Vírou byl narozený Mojžíš po tři měsíce ukrýván svými rodiči, protože viděli to krásné dítě a nezalekli se králova rozkazu. 24 Vírou Mojžíš, když dospěl, odmítl být nazýván synem faraonovy dcery 25 a vybral si raději snášet utrpení s Božím lidem, než mít dočasný požitek z hříchu. 26 Kristovu pohanu považoval za větší bohatství než egyptské poklady, neboť se díval k odplatě. 27 Vírou opustil Egypt a nebál se králova hněvu, neboť nabyl síly, jako kdyby viděl Neviditelného. 28 Vírou slavil Hod beránka a pokropení krví, aby se jich ten, který hubil prvorozené, nedotkl. 29 Vírou přešli Rudé moře jako po suché zemi; když se [však] o to pokusili Egyptští, byli pohlceni [mořem]. 30 Vírou padly zdi Jericha, když je obcházeli po sedm dní. 31 Vírou nevěstka Rahab nezahynula s nepovolnými, neboť v pokoji přijala špehy. 32 A co mám ještě říkat? Vždyť mi nepostačí čas, abych vyprávěl o Gedeonovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftem, Davidovi a také o Samuelovi a prorocích, 33 kteří skrze víru podmaňovali království, konali spravedlnost, docházeli zaslíbení, zavírali tlamy lvům, 34 uhašovali moc ohně, unikali ostří meče, bývali posilněni v slabosti, stávali se silnými v boji a obraceli na útěk vojska cizinců. 35 Ženy dostávaly své mrtvé vzkříšené, zatímco jiní byli mučeni a neočekávali vysvobození, aby [tak] dosáhli lepšího vzkříšení. 36 Jiní pak zakoušeli výsměch a bičování a dokonce pouta a vězení. 37 Bývali kamenováni, rozřezáváni, pokoušeni, umírali zabíjeni mečem, chodili v ovčích a kozlích kůžích - strádající, soužení a trápení. 38 Svět jich nebyl hoden. Bloudili po pustinách a horách, [po] jeskyních a rozsedlinách země 39 a nikdo z nich (ačkoli skrze víru obdrželi [dobré] svědectví) nedosáhl zaslíbení; 40 neboť Bůh zamýšlel něco lepšího pro nás, aby [oni] bez nás nedošli k cíli.