1 Odkud pocházejí války a boje mezi vámi? Není to snad právě z vašich rozkoší, jež svádějí boj ve vašich údech? 2 Dychtíte, avšak nemáte, vraždíte a závidíte, avšak nemůžete dosáhnout, bojujete a válčíte, ale nemáte, protože neprosíte. 3 Prosíte, avšak nedostáváte, protože prosíte zle, abyste mohli utrácet na své rozkoše. 4 Cizoložníci a cizoložnice! Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdokoli si tedy umíní být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem. 5 Anebo si myslíte, že Písmo mluví naprázdno? Duch, jenž se v nás usídlil, dychtí [až] k žárlivosti. 6 Milost, [kterou] dává, [je] však [ještě] větší. Proto říká: “Bůh se staví proti pyšným, pokorným však dává milost.” 7 Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, 8 přibližte se Bohu a přiblíží se vám. Umyjte [své] ruce, hříšníci, a očistěte [svá] srdce, [vy,] kdo máte rozdvojenou mysl. 9 Dejte se do bědování, truchlete a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost. 10 Pokořte se před Pánovou tváří a povýší vás. 11 Nepomlouvejte jedni druhé, bratři. Kdo pomlouvá nebo soudí svého bratra, pomlouvá a soudí Zákon. Jestliže ovšem soudíš Zákon, nejsi [již] vykonavatel Zákona, ale [jeho] soudce. 12 Je [jen] jeden Zákonodárce. Ten může zachránit i zahubit. Kdo jsi ty, že soudíš druhého? 13 A nyní vy, kdo říkáte: “Dnes nebo zítra se vypravíme do tamtoho města; strávíme tam jeden rok, budeme obchodovat a vyděláme” - 14 vy [přece] nevíte, co [bude] zítra! Vždyť jaký [je] váš život? Je [to] pára, která se na chvilku ukáže a potom mizí. 15 Místo toho máte říci: “Bude-li Pán chtít a budeme živí, uděláme to nebo ono.” 16 Vy se však chlubíte ve své pýše. Všechno takové chlubení je zlé. 17 Kdo tedy umí činit dobře, avšak nečiní, má hřích.