1 V tu dobu byli přítomni někteří, kteří mu vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich oběťmi. 2 Ježíš jim tedy odpověděl: “Myslíte si, že tito Galilejci byli větší hříšníci než všichni [ostatní] Galilejci, že se jim to stalo? 3 Říkám vám, [že] ne. A nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni. 4 Anebo těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je - myslíte si, že byli větší viníci než všichni lidé bydlící v Jeruzalémě? 5 Říkám vám, [že] ne. A nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni.” 6 Vyprávěl tedy toto podobenství: “Jeden [člověk] měl na své vinici zasazený fíkový strom. Přišel pak na něm hledat ovoce, ale nenašel. 7 Řekl tedy vinaři: ‘Hle, tři roky přicházím a hledám na tomto fíkovníku ovoce, ale nenalézám. Poraz ho. Proč má kazit i tu zem?’ 8 Ale on mu odpověděl: ‘Pane, nech ho ještě tento rok, až ho okopám a pohnojím, 9 ponese-li snad ovoce. A pokud ne, porazíš ho potom.’ ” 10 V sobotu pak učil v jedné synagoze. 11 A hle, byla [tam] žena, která měla osmnáct let ducha nemoci a byla sehnutá a nijak se nemohla narovnat. 12 Když ji Ježíš spatřil, zavolal [ji] k [sobě a] řekl jí: “Ženo, jsi zproštěna své nemoci.” 13 Vložil na ni ruce a [ona] se hned narovnala a oslavovala Boha. 14 Představený synagogy však [na to] odpověděl s hněvem, protože Ježíš uzdravoval v sobotní den, a řekl zástupu: “Je šest dní, ve kterých se má pracovat. V nich tedy přicházejte a nechte se uzdravovat, a ne v den soboty!” 15 Ale Pán mu odpověděl: “Pokrytče! Neodvazuje každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevodí [ho] napájet? 16 A tato [žena], dcera Abrahamova, kterou Satan [držel] svázanou - hle, [už] osmnáct let - neměla být rozvázána z toho pouta v sobotní den?” 17 Když to řekl, všichni jeho protivníci byli zahanbeni, ale všechen zástup se radoval ze všech těch slavných [skutků], které dělal. 18 Tehdy řekl: “Čemu je podobné Boží království a k čemu ho přirovnám? 19 Je podobné zrnku hořčice, které člověk vzal a hodil do své zahrady; a [ono] vyrostlo a stalo se velikým stromem a nebeští ptáci se uhnízdili v jeho větvích.” 20 A znovu řekl: “K čemu přirovnám Boží království? 21 Je podobné kvasu, který žena vzala a zadělala ve třech měřicích mouky, až všechno zkvasilo.” 22 A tak procházel města a vesnice a učil, konaje cestu do Jeruzaléma. 23 Někdo mu řekl: “Pane, [je] málo těch, kteří budou spaseni?” On jim však řekl: 24 “Snažte se vejít těsnou branou, neboť vám říkám, [že] mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci. 25 Když hospodář vstane a zavře dveře, tehdy začnete stát venku, tlouci na dveře a říkat: ‘Pane, Pane, otevři nám,’ a [on] vám odpoví: ‘Neznám vás, [nevím,] odkud jste.’ 26 Tehdy začnete říkat: ‘Jedli jsme a pili před tebou a učil jsi na našich ulicích!’ 27 A [on] řekne: ‘Říkám vám, [že] vás neznám a [nevím,] odkud jste. Odejděte ode mne, všichni, kdo konáte nepravost!’ 28 Bude tam pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba a všechny proroky v Božím království, ale [sami] sebe vyhnané ven. 29 A přijdou od východu i [od] západu a od severu i [od] jihu a budou stolovat v Božím království. 30 A hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.” 31 V ten den přistoupili někteří farizeové a říkali mu: “Odejdi a běž odsud, protože Herodes tě chce zabít.” 32 Řekl jim tedy: “Jděte a řekněte té lišce: Hle, vymítám démony a uzdravuji dnes i zítra a třetího [dne] dokonám. 33 Dnes, zítra i pozítří však musím být na cestě; protože není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.” 34 “Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice [shromažďuje] svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste. 35 Hle, váš dům se vám zanechává pustý. Ale říkám vám jistě, že mě už neuvidíte, dokud nepřijde [čas], kdy řeknete: ‘Požehnaný, který přichází v Pánově jménu!’ ”