4
1 Ježíš se pak vrátil od Jordánu plný Ducha Svatého a byl Duchem puzen na poušť.  
2 Čtyřicet dní byl pokoušen ďáblem a v těch dnech nic nejedl, ale poté, co [ty dny] skončily, vyhladověl.  
3 Tehdy mu ďábel řekl: “Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, ať se stane chlebem.”  
4 A Ježíš mu odpověděl: “Je napsáno: ‘Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým Božím slovem.’ ”  
5 Potom ho ďábel vyvedl na vysokou horu a ukázal mu v jednom okamžiku všechna království světa.  
6 Ďábel mu řekl: “Dám ti všechnu tuto moc a slávu těchto [království], neboť byla předána mně a já ji dávám, komu chci.  
7 Pokloníš-li se tedy přede mnou, bude všechno tvoje.”  
8 Ježíš mu však odpověděl: “Odejdi ode mě, Satane! Vždyť je napsáno: ‘Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému budeš sloužit.’ ”  
9 Tehdy ho přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: “Jsi-li Boží Syn, vrhni se odsud dolů.  
10 Vždyť je napsáno: ‘Svým andělům přikáže o tobě, aby tě ochránili,  
11 a ponesou tě na rukou, abys snad nenarazil nohou na kámen.’ ”  
12 Ježíš mu odpověděl: “Je řečeno: ‘Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.’ ”  
13 A když ďábel vykonal všechno pokušení, odešel od něho až do [určeného] času.  
14 Ježíš se pak vrátil v moci Ducha do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí.  
15 A on učil v jejich synagogách a byl všemi chválen.  
16 A [tak] přišel do Nazaretu, kde byl vychován, a podle svého zvyku vstoupil v sobotní den do synagogy a povstal, aby četl.  
17 Byla mu tedy podána kniha proroka Izaiáše, a když knihu otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno:  
18 “Duch Pánův [je] nade mnou, protože mne pomazal kázat evangelium chudým. Poslal mne uzdravit [lidi] zdrcené v srdci, kázat propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit zdeptané na svobodu  
19 a kázat Pánovo milostivé léto.”  
20 Potom knihu zavřel, vrátil ji služebníku a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj.  
21 Tehdy k nim začal mluvit: “Dnes se toto Písmo naplnilo ve vašich uších.”  
22 Všichni mu tedy přisvědčovali a divili se slovům milosti vycházejícím z jeho úst a říkali: “Není to snad Josefův syn?”  
23 Tehdy jim řekl: “Jistě mi řeknete toto podobenství: ‘Lékaři, uzdrav se sám! To, co jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum, udělej i zde, ve své vlasti.’ ”  
24 Potom řekl: “Amen, říkám vám, že žádný prorok není ve své vlasti vítaný.  
25 A řeknu vám po pravdě, že za Eliášových dnů, když bylo nebe zavřené po tři roky a šest měsíců a když byl veliký hlad po celé zemi, bylo mnoho vdov v Izraeli,  
26 avšak Eliáš nebyl poslán k žádné z nich - jenom k jedné vdově do sidonské Sarepty.  
27 A za proroka Elizea bylo mnoho malomocných v Izraeli, avšak žádný z nich nebyl očištěn - jen syrský Náman.”  
28 A když to slyšeli, byli všichni v synagoze naplněni hněvem.  
29 Povstali, vyhnali ho ven z města a dovedli ho až na okraj hory, na níž bylo jejich město postaveno, aby ho shodili dolů.  
30 On ale prošel jejich středem a šel dál.  
31 Tehdy sestoupil do galilejského města Kafarnaum a v sobotu je učil.  
32 A [tam] žasli nad jeho učením, protože jeho slovo mělo moc.  
33 V té synagoze byl člověk, který měl ducha nečistého démona, a [ten] hlasitě vykřikl:  
34 “Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, kdo jsi - ten Svatý Boží!”  
35 Ježíš mu pohrozil a řekl: “Zmlkni a vyjdi z něj!” A ten démon ho vrhl doprostřed, vyšel z něho a vůbec mu neublížil.  
36 Na všechny tedy přišel úžas a začali spolu rozmlouvat. Říkali: “Co [je] to za slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a [oni] vycházejí?”  
37 A zpráva o něm se šířila po každém místě v okolí.  
38 Potom vstal, [odešel] ze synagogy a vešel do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována vysokou horečkou, a [tak] ho za ni poprosili.  
39 Postavil se tedy nad ni, pohrozil té horečce a [ta] ji opustila. A ona ihned vstala a začala je obsluhovat.  
40 Při západu slunce pak všichni, kteří měli nemocné různými neduhy, je k němu přiváděli a on na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je.  
41 Z mnohých také vycházeli démoni, kteří křičeli a říkali: “Ty jsi Kristus, ten Boží Syn!” On jim však hrozil a nedovoloval jim mluvit, neboť věděli, že on je Kristus.  
42 Když pak nastal den, Ježíš se odtud vydal na pusté místo. Zástupy ho hledaly, a [když] přišly k němu, zadržovaly ho, aby od nich neodcházel.  
43 Ale on jim řekl: “Musím ohlašovat Boží království také jiným městům; neboť k tomu jsem poslán.”  
44 Kázal tedy v galilejských synagogách.