1 Tehdy jsem uslyšel z chrámu mocný hlas, jak říká těm sedmi andělům: “Jděte, vylijte těch sedm koflíků Božího hněvu na zem.” 2 První tedy odešel a vylil svůj koflík na zem a na lidech, kteří měli znamení šelmy, a [na] těch, kteří se klaněli jejímu obrazu, vyvstaly zlé a zhoubné vředy. 3 Druhý anděl pak vylil svůj koflík do moře a obrátilo se jakoby v krev mrtvého a veškerá živá duše v moři zemřela. 4 Třetí anděl pak vylil svůj koflík na řeky a na prameny vod a obrátily se v krev. 5 A slyšel jsem anděla vod, jak říká: “Jsi spravedlivý, Pane, který jsi, který jsi byl a který budeš, že jsi to usoudil! 6 Protože prolévali krev svatých a proroků, a [ty] jsi jim dal pít krev, neboť si [to] zaslouží.” 7 A uslyšel jsem, jak jiný od oltáře říká: “Ano, Pane Bože Všemohoucí, tvé soudy [jsou] pravdivé a spravedlivé.” 8 Čtvrtý anděl pak vylil svůj koflík na slunce a bylo mu dáno pálit lidi ohněm. 9 A lidé byli páleni velikým žárem a rouhali se jménu Boha, který má moc nad těmi ranami, avšak nečinili pokání, aby mu vzdali slávu. 10 Pátý anděl pak vylil svůj koflík na trůn té šelmy a její království bylo zatemněno. [Lidé] se bolestí kousali do jazyka 11 a rouhali se nebeskému Bohu pro své bolesti a pro své vředy, avšak nečinili pokání ze svých skutků. 12 Šestý anděl pak vylil svůj koflík na tu velikou řeku Eufrat a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce. 13 Tehdy jsem uviděl z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy podobné žabám. 14 Jsou [to] duchové démonů, kteří konají divy a vycházejí ke králům země a celého světa, aby je shromáždili k bitvě toho velikého dne Všemohoucího Boha. 15 “Hle, přicházím jako zloděj. Blaze tomu, kdo bdí a střeží svá roucha, aby nechodil nahý a nebyla vidět jeho hanba.” 16 A shromáždil je na místo, které se hebrejsky jmenuje Armageddon. 17 Sedmý anděl pak vylil svůj koflík na ovzduší a z nebeského chrámu vyšel od trůnu mocný hlas: “Stalo se!” 18 A nastaly hlasy, hromobití a blýskání a bylo veliké zemětřesení - tak veliké zemětřesení, jaké nebylo, co jsou lidé na zemi. 19 A to veliké město se roztrhlo na tři díly a města národů padla. A veliký Babylón byl připomenut před Boží tváří a [Bůh] mu dal kalich s vínem svého vášnivého hněvu. 20 Tehdy zmizely všechny ostrovy a hory se nedaly najít. 21 Z nebe padaly na lidi veliké kroupy, [těžké] jako cent. A kvůli ráně těch krup se lidé rouhali Bohu, neboť ta rána byla nesmírně veliká.