14
Iphe, meru lẹ Ayikóniyomu
A bya erua lẹ Ayikóniyomu; Pọlu yẹle Bánabasu abya abahụwaphu l'ụlo-ndzuko ndu Ju; je ekfutakpoo okfu ono; k'ọphu igweligwe ndu Ju mẹ ndu Girísu kwetaru woru onwẹphe ye Kuráyisutu l'ẹka. Obenu lẹ ndu Ju onanu, ẹ-te kwetadu nụ ono; jeru je akpalia ndu ọphu ẹ-ta bụdu ndu Ju; l'eyeshiru ẹphe ọku; k'ọphu ẹphe kpọru ụnwunna ono ashị. E meebe; ndu ishi-ozi ono anọdu l'ẹke ono; kpọo ụkfu ogologo. Ẹphe anọdu l'ẹka Nnajiufu; asa nk'iya kpaa kpaa. Nnajiufu emee tẹ ike ome iphe-ọphulenya; mẹ iphe-ọhubama, dụgbaa biribiri dụ ẹphe; shi ẹge ono koshi l'iphe ono, ẹphe ezi lẹ k'eze-iphe-ọma iya ono bụphu ire-lanụ. Ndu mkpụkpu ono ekee onwẹphe ẹbo: ndu asụ l'ọo kẹ ndu Ju bụ iya; ndu asụ l'ọo kẹ ndu ishi-ozi ono bụ iya.
Ndu ono, ẹ-ta bụdu ndu Ju ono; ẹphe lẹ ndu ọphu bụ ndu Ju; mẹ ndu ishi ẹphe achịa idzu t'ẹphe ripyabe ndu ishi-ozi ono; tugbushia ẹphe lẹ mkpuma. Ya ndono; ama abya agbaaru ndu ishi-ozi ono; ẹphe agbalaa jeshia Lísutura; mẹ Dẹ́bi, bụ mkpụkpu labụ, nọtsua lẹ Layikóniya; mẹwaru ndu ọdo, bunyabetsua ẹphe. Ẹke ono bẹ ẹphe je anọdu l'ezi ozi-ọma ono.
Iphe, meru lẹ Lị́sutura;
mẹ Dábe
Lẹ Lísutura b'o nweru nwoke lanụ, iphe lọnwushiru ọkpa phẹ ẹbo. Yọ bụleruphu ngvụru keshinu nne mụru iya. To jebua ije; yọ bụleruphu anọdu bẹ ọonoduje. Yọ nọdukpelephu l'ẹke ọ nọ; ngabẹ nchị l'iphe Pọlu ekfu. Ya ndono; Pọlu aphụlephu l'o kwetawaru k'ọphu ee-me iya t'ọ ka mma l'iphe, eme iya nụ; yọ bya adabe nwoke ono ẹnya l'ifu; 10 kfushia okfu ike; sụ iya: “Gbeshi; vudo evudo l'ọkpa ngu!” Nwoke ono akfulihu; tsoru ẹkemeke ọbule dzọ-phelahaa. 11 Ikpetuma ndu ono aphụlephu iphe Pọlu meru; gude okfu-alị ẹphe, bụ iya bụ okfu ndu Layikóniya chilahaa o-ji-l'ẹka-tọgbo: “L'ọ kwa oke agwa, doberu ẹphe; bẹ ghọshiru madzụ byakfuta ẹphe!” 12 Ẹphe asụ lẹ Bánabasu bụ oke agwa, eekuje Zeyúsu; Pọlu abụru agwa ọphu eekuje Hémisu; keshinu ọ bụ iya ekfu okfu. 13 Ya ndono; onye agwajẹ Zeyúsu eshi l'eze-ụlo agwa ono, nọfuru anọfu iche lẹ mkpụkpu ono chịta oke-eswi yẹle igu-oshi; byatashia l'obu-edukfu mkpụkpu ono tẹ yẹle igwe ọha ono gbua; gude chịaru ndu ishi-ozi ono ẹja.
14 Bánabasu yẹle Pọlu anụlephu iphe ẹphe abya ememe; lajahụtsua uwe ẹphe ẹbo; gbachia gbakfube igwe-ọha ono; je adajahụ ẹphe l'echi; chia mkpu; sụ: 15 “Ndu-ayi; ?bụ ngụnu bẹ unu eme ẹge ono. ?Unu ta madu l'ẹphe bụa madzụ ẹge unu bụ. Iphe ẹphe byaru bụ t'ẹphe zia unu ozi-ọma; t'ẹphe mee unu t'unu tụko agwa ono, ẹ-te nwedu iphe, ọ bụ ono haa; byakfuta Nchileke, nọ ndzụ; mbụ Nchileke, bụ iya meru igwe; mee alị; bya edobe eze ẹnyimu; mẹ iphemiphe ọbule, bu iya nụ. 16 Lẹ mbụ b'ọ haru ndiphe; ẹphe eshi ụzo, dụ ẹphe mma. 17 Obenu l'oogudejelee iphe dụ mma, oome koshi onye ya bụ. Ọochijeru unu mini. Iphe unu meberu l'alị bẹ oomeje t'o yee nebyi l'oge iya. Ọonu-jije unu ẹpho; l'emeje t'obu atsọ unu ẹna.” 18 Ndu ishi-ozi ono ekfutsuaru ẹphe ẹge ono; yọ bụlerua k'ẹhuka bẹ ẹphe gude lọ-de mkpụkpu ono t'ẹphe be ejehe ọchi ẹja ono, ẹphe tụberu k'achịchi ono.
19 E gudekwadua ono ekfu; ndu Ju, shi Ántiyọku Pyisídiya; mẹ Ayikóniyomu abyaruta; bya ekfuta ikpetuma ndu ono yeru onwẹphe; ẹphe awata ọtu Pọlu mkpuma. Ẹphe atụa ya mkpuma ono jeye ẹphe etubesu l'ọ nwụhuwaru. Ẹphe abya akpụa ya wuruwuru; kpụfu lẹ mkpụkpu ono. 20 Obenu lẹ ndu kẹ Kuráyisutu byaru bya anọ-phe ya mgburumgburu; yo gbeshi; ẹphe alashia azụ l'ime mkpụkpu ono. Yo be lẹ nchi-ta-abọhu iya yẹle Bánabasu ayịru jeshia Dẹ́bi.
Pọlu phẹ alaphu azụ lẹ
Ántiyọku Siríya
21 Pọlu yẹle Bánabasu ezia ozi-ọma kẹ Nchileke nshinu lẹ Dabi. Ẹphe ekfubuta ndu ha igwe; ẹphe etsolahaa ụzo Jisọsu. Ẹphe atụgbua teke ono laphu azụ lẹ Lísutura; shiwaru ẹke ono lụfuta Ayikóniyomu; shikwaphu lẹ Ayikóniyomu lụfuta Ántiyọku Pyisídiya. 22 Ẹphe eje je emee tẹ ọkpoma shihu ndu kẹ Kuráyisutu, nọ l'ẹke ono ike. Ẹphe abya eye ẹphe ọkpu-ikike t'ẹphe nọdushia ike l'iphe ono, ẹphe kwetaru ono. Iphe, bụ ẹkemeke ọbule, ẹphe jeru; ẹphe ezi ndu ono t'ẹphe makwaru l'ayi jefutaje igweligwe iphe-ẹhuka tẹmanu ayi abahụ l'ẹke Nchileke bụ eze. 23 Ẹphe abya afọtagbaa madzụ; meshia ẹphe ndu bụ ọgurenya lẹ chọchi lẹ chọchi. Ẹphe abya aswịa aswịswi; kfuru nụ Nchileke; bya eworu ẹphe ye l'ẹka Nchileke, bụ iya bụ onye ẹphe kweru l'ọo ya bụ Nnajiufu ẹphe.
24 Ẹphe ejeebetsua Pyisídiya; shi iya jeshia Pamfíliya. 25 Ẹphe abya ekfuebetsua okfu kẹ Nchileke ono lẹ Péga; jeshia Atáliya. 26 Ẹphe eshi ẹke ono jeshia Ántiyọku, bụ iya bụ ẹke ono, e yeoduru ẹphe l'ẹka Nchileke t'oomejeru ẹphe eze-iphe-ọma l'oje ozi ono, ẹphe jefuru nta-a ono.
27 Ya ndono; ẹphe erua Ántiyọku; bya achịkobe ndu chọchi l'ẹkalanu; kọoru ẹphe iphemiphe ọbule, Nchileke gude ẹphe mee; kọoru ẹphe ẹge Nchileke shi gụhaaru ndu ẹ-ta bụdu ndu Ju ụzo t'ẹphe kweta nk'iya. 28 Pọlu mẹ Bánabasu; ẹphe lẹ ndu kẹ Kuráyisutu anọo anọno l'ẹke ono.