25
Pọlu ekfu l'ọo eze ndu Rómu e-kpe ikpe iya
A nọlephu abalị ẹto k'ọphu Fẹ́sutosu lakfutaru ndu ono, ọ bụ nnajiọha ẹphe ono; yo shi lẹ Sizaríya jeshia Jerúsalemu. E rua ẹke ono; ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ishi ndu Ju abya ekfulahaaru iya iphe ẹphe sụru lẹ Pọlu meru. Ẹphe arọo ya; t'o meeru ẹphe iphe-ọma, bụ iya bụ t'o mee tẹ Pọlu lata azụ lẹ Jerúsalemu. Ẹphe achịkwanu idzu ono t'ẹphe kee l'ụzo; gbua Pọlu. Obenu lẹ Fẹ́sutosu sụru ẹphe lẹ Pọlu nọkwa lẹ mkpọro lẹ Sizaríya. “Lẹ yẹbedua, bụ Fẹ́sutosu habewaa nwanshị; ya alaphushia azụ l'ẹke ono. Tẹ ndu ishi unu tsoru iya je Sizaríya; ọ -bụru l'o nweru iphe dụ ẹji, o meru; t'ẹphe bya ekfua ya l'ẹke ono.”
Ẹphe lẹ Fẹ́sutosu anọo iphe dzuru abalị ẹsato m'ọ bụ abalị iri l'ẹke ono b'ọ ladẹru Sizaríya. Yo be lẹ nchi-ta-abọhu iya; yo je anọdu l'ụlo-ikpe; bya asụ t'e dubata Pọlu. Pọlu abatalẹphu; ndu Ju, shi Jerúsalemu abya akpọ-phee ya mgburumgburu; kfushilahaa igweligwe akpamara, ẹphe sụru l'o meshiru. Ọphu tọ dụ ọphu ẹphe dụru ike koshi l'ọ bụ oswi-okfu m'ọo nanụ. Pọlu abya edolahaa tẹ ya dofu onwiya; sụ: “L'ẹ to nwekwa teke ya kfuswejeru ekemu ndu Ju; ọphu ọ dụkwa teke ya kfuswejeru eze-ụlo Nchileke; ọ dụdu bụru Síza.”
Fẹ́sutosu emelahaa tẹ ya mee iphe dụ ndu Ju mma; bya asụ Pọlu: “?Ọ dụ ngu mma t'i je Jerúsalemu t'e kpee ngu ikpe iphe-a, ẹphe sụru l'i meru-wa l'ifu mu l'ẹke ono?”
10 Pọlu asụ iya: “Lẹ ya vudo-wa l'ifu ọgbo ikpe k'eze ndu Rómu, bụkwanu iya bụ ẹke gbaru t'e kpee ya ikpe. Nggụbedua l'onwongu maru l'ẹ to nwedu ẹjo iphe ya meru ndu Ju. 11 Kẹle ndẹge ya meru ẹjo iphe; metakwanu iphe gbaru kẹ t'e kpee ya nkfugbu; mẹ ya asụ: ?ya atsụhunu egvu anwụhu. Obenu lẹ teke iphe ẹphe sụru lẹ ya meru ta bụdu oswi-okfu; b'ẹ to nwekwa onye ha kẹ tẹ ya kpụru iya nụ ẹphe. Iphe ya kfuru bụ tẹ ikpe iya laa l'ifu Síza.”
12 Tọ dụ iya bụ; Fẹ́sutosu yẹle ndu ọgbo ikpe ono efogbatsua ishi; yọ sụ Pọlu: “Lẹ keshinu ị sụru tẹ ikpe ngu laa l'ifu Síza; bụkwa l'ifu Síza ono bẹ ii-je.”
Pọlu nọ l'ifu Agịrípa;
mẹ Baníisu
13 Yo be ujiku lanụ; onye eze, ẹpha iya bụ Agịrípa; mẹ nwunne iya kẹ nwanyi, ẹpha iya bụ Baníisu abya Sizaríya t'ẹphe kele Fẹ́sutosu. 14 Ẹphe anọlephu abalị olemole l'ẹke ono; Fẹ́sutosu abya eworu kẹ Pọlu kọoru Agịrípa. Yọ sụ iya: “L'o nweru nwoke, Fílikusu haru iya l'ụlo-mkpọro. 15 Teke ya jeru Jerúsalemu; bẹ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu bụ ọgurenya ọgbo ikpe ẹphe kfulahaaru iya ẹjo iphe ẹphe sụru l'o meshiru. Ẹphe asụ tẹ ya nmaa ya ikpe.
16 “Ya asụ ẹphe l'ẹ tọ bụkwa ome-l'alị ndu Rómu t'a kpụru onye bụlephu ibo bẹ eebo iya; nụ; l'ẹ-ba bụ lẹ yẹle ndu ọodaru ẹphe l'iya nọ ifu l'ifu t'o doo ẹnya; mbụ iphe ọbu, a sụru l'o meru ọbu. 17 Yo be mbọku, ẹphe dzuru l'ẹke-a; ya te jekpohee ọkpo ụkfu. Ya ejeshiwaphu l'ụlo-ikpe ono lẹ nchi-ta-abọhu iya; sụ t'e je edubata nwoke ọbu. 18 Ndu, ebo iya ibo egbeshi; tọ dụ ẹjo iphe, ya shi arị l'o meru, nweru ọphu ẹphe sụru l'o meru. 19 Iphe ẹphe kfuleruphu abụru okfu ụzo, ẹphe abajẹru Nchileke ẹja; mẹ kẹ onye ọbu, a sụru l'ẹpha iya bụ Jisọsu, nwụhuwaru nụ; obenu lẹ Pọlu sụru l'ọ nọo ndzụ. 20 Ya ta ma iphe ya e-me l'okfu, dụ ẹge ono. Ya ajịa Pọlu tẹ ya maru: ?ọ dụ iya mma t'o jee Jerúsalemu t'e kpee ya ikpe iphe ẹphe sụru l'o meru ọbu l'ẹke ono? 21 Pọlu ajịka; sụ t'e che iya nche jeye teke eze, bụ Síza e-kpe iya ikpe. Ya ekwe; sụ t'e che iya nche jeye teke ya e-zi iya t'o jekfu eze, bụ Síza ọbu.”
22 Agịrípa asụ Fẹ́sutosu: “Ọ dụkwa iya t'a sụ lẹ ya nụru olu nwoke-wa l'onwiya kwaphu.” Fẹ́sutosu asụ iya t'ọ haa; echile bẹ ọo-nụ-a olu iya.
23 Yo be nchi-ta-abọhu iya; Agịrípa yẹle Baníisu abya akwakpẹlephu onwẹphe ọgbodo ngwa ndu eze. Ẹphe abya abahụ l'ụlo-ikpe ono ẹphe l'eze ndu ishi sọja; mẹ ndu, a maru ẹpha ẹphe lẹ mkpụkpu ono. Fẹ́sutosu abya ezi teke ono t'e je eduta Pọlu dubata. 24 Fẹ́sutosu awata okfu; sụ: “Ọnyibe, bụ Agịrípa; mẹ unubẹ ndu, nọkota l'ẹke-a; unu lekwa nwoke-wa, iphe bụ ndu Ju mgburumgburu: ndu ọphu nọ l'ẹke-a; mẹ ndu ọphu nọ lẹ Jerúsalemu tụkoru echi ichi iya-a. Ẹphe echi mkpu sụ t'ẹ b'ọ nọduhe ndzụ. 25 Obenu l'ẹ to nwedu iphe ya phụru, o meru, bụkwanu iphe dụ kẹ t'e gude kpee ya nkfugbu. Keshinu o gude ọnu iya sụ tẹ ikpe iya la l'ifu eze, bụ Síza; bẹ ya sụkwaru lẹ ya e-zi t'e dulaaru iya Síza ọbu. 26 Obenu lẹ ya ta madụ iphe bụ iphe, ya e-deru eze, bụ Síza l'ẹkwo l'ọo iphe o meru ndọ-ọ. Ọ kwa iphe kparu iphe ya dufutaru iya unu ndono; dufutaru ngu iya nggụbedua gẹdegede; Eze Agịrípa; k'ọphu ọo-bụkwanuru: e -leebe ẹnya l'ikpe-a; ya amakwanụru iphe ya e-de. 27 L'ọ dụkwa yẹbedua l'ọ bụ umere onye eswe; mbụ mẹ ya -sụ t'e duru onye mkpọro je; lẹ ya ẹ-be koshi iphe a sụru l'ọo iphe o meru.”