44
Ọnu-ọguzo ụzo
ẹnyanwu-ahata
Tọ dụ iya bụ; nwoke ono abya edulata mu azụ l'ọnu-ụzo ọphu nọ l'ụzo azụ ẹke ono dụ nsọ ono bụ ọphu gharu ifu l'ụzo ẹnyanwu-ahata. Obenu l'a gụ-chiru iya agụ-chi. Ya ndono; Ojejoje asụ mu: “Ọnu-ụzo-wa bẹ agụ-chi ẹge-a jeyewaru” Ẹ ta byadụ bya agụha iya agụha. Ẹ tọ dụdu onye byaru bya eshi iya bahụ ọdo; kẹ l'ọ bụ ẹke ono bẹ Ojejoje, bụ Nchileke Ízurẹlu shiru bahu. Ọ bụ onye ishi unu bụ onye nweru ike nọdu l'ime ọnu-ụzo ono ria nri l'ifu Ojejoje. Oo-shi l'ụzo, e shije abata lẹ mkpu ọnu-ụzo ono bahụ; shikwa iya phu lụfu. Ya ndono; nwoke ono eduta mu shia ụzo ọphu nọ l'ụzo isheli l'ụzo ifu ẹke eze-ụlo Nchileke nọ ono. Mu abya apalia ẹnya phụa ọdu-biribiri Ojejoje; yo ji eze-ụlo Nchileke ono ejiji; mu adawaphu kpube ifu l'alị. Ojejoje asụ mu; nwa ndiphe; lezita ẹnya ọhuma ngabe nchị ọhuma; kwabẹ ẹnya l'iphemiphe ọbule mu kfuru l'ọ bụ ẹge a-nọduje eme l'eze-ụlo Nchileke ono. Lezitakwa ẹnya l'iphe bụ ụzo, e shi abahụ l'eze-ụlo Nchileke ono; mẹ ẹke e shi alụfuta lẹ Ẹke-dụ-Nsọ. Nggu ekfuru ndu Ízurẹlu ono, bụ okwefuru íkè ono: Lẹ Ọkaribe-Kakọta-Nụ sụru; l'o dzuwaru mbụ ụru-alị-a unu arụ-wa unubẹ ndu Ízurẹlu. Iphe ọdo, unu meru yekoberu ụru-alị unu bụ l'unu dubataru ndu ọhodo, ẹ te budu akpapyị l'obu; mẹ l'anụ ẹhu ẹphe l'ime ụlo nsọ iya. Unu eshi ẹge ono merushia eze-ụlo iya teke ono, unu gude nri; gude ẹba anụ; mẹ mee anụ chịaru iya ẹja; shi ẹge ono mebyia ọgba-ndzụ iya ono. Obe kẹ t'unu mee iphe nsọ mu ono ẹge mu sụru t'unu mee ya l'onwunu; unu egbe zia ndu ọdo t'ẹphe letaje ụlo nsọ mu ẹnya. Ọwaa iphe Ọkaribe-Kakọta-Nụ ekfu. Ọ sụru: “T'ẹ b'ọ dụkwa onye ọhodo, ẹ te budu akpapyị l'obu; mẹ l'anụ ẹhu iya, a-bata l'ụlo nsọ iya; m'o -ruhuduru ọ bụru onye ọhodo, buwa ebubu lẹ Ízurẹlu. 10 Ndu Lívayi ọphu kpaphushihuru nụ; mẹ ndu ọphu gbeshikotaru mu l'ẹhu lẹ nte ẹphe agwa bẹ e-vuru iphe dụ ẹji ẹphe kpataru ẹphe. 11 Ẹphe a-bụru ndu eje ozi l'ụlo nsọ mu; bụru ndu nche l'ọnu eze-ụlo Nchileke l'eje ozi l'ime iya. Ọ bụ ẹphe e-gbuje anụ, e gude egwo ngwẹja-ukfuru; ẹphe a-chịjeru ndu ono ẹja; l'ejeru ẹphe ozi. 12 Obenu kẹ l'ẹphe agwajẹ nte bya emeje ndu Ízurẹlu t'ẹphe mee iphe dụ ẹji bẹ mu ribuakwaru nte l'ẹphe e-vuru iphe dụ ẹji ẹphe kpataru. Ono iphe Ọkaribe-Kakọta-Nụ ekfu. 13 T'ẹphe ba byakwa mu ntse l'ẹphe abya mu ọbaru ẹja l'ẹphe bụ ndu achịru mu ẹja; m'ọ bụ je ojenyabe iphe nsọ mu ẹhu; m'ọ bụ iphe a gbaru mu ẹja, katsụkpo ọ dụ nsọ. Ẹphe e-vuru ụru-alị, ẹphe rụshiru. 14 Obenu l'ẹge ọ dụ-habe bẹ mu emekwa-a ẹphe t'ẹphe letaje ẹnya l'iphe e-me ememe l'eze-ụlo Nchileke ono; mkpọ iphe bụ ozi, aa-nọdu ejeje l'ime iya. 15 Obenu lẹ ndu achịjeru Nchileke ẹja, bụ ndu Lívayi, bụ iya bụ ndu ọphu shi l'eri Zadọku, shi eje ozi l'ụlo nsọ mu ẹge gbaru nụ teke ndu Ízurẹlu shi gbeshi mu l'ẹhu bụ ẹphe bụ ndu a-nọdu abyajẹ mu ifu l'ejeru mu ozi. Ọ bụ ẹphe e-vudoje mu l'ifu achịjeru mu ẹja ẹba anụ mẹ kẹ mee. Ono iphe Ọkaribe-Kakọta-Nụ ekfu. 16 Ọ bụ ẹphe nwẹnkinyi ẹphe; bụ ndu a-bahụje l'ime ụlo nsọ mu ono; yọ bụkwaruphu ẹphe nwẹnkinyi bụ ndu e-jenyabeje okpokoro mu ojeru mu ozi; mee iphe mu sụru t'e mee. 17 Teke ẹphe bahụru l'ọnu k'ime ụlo ọphu nọ l'ime iya, ẹphe eyeje uwe ọcha; t'ẹphe be eyekwa uwe, e gude ẹji anụ kwee lẹ phu teke ẹphe eje ozi l'ime ọnu-ụzo ọphu nọ l'ime eze ụlo Nchileke ono; m'ọ bụkwanu ime eze-ụlo Nchileke ono. 18 Ẹphe ekeje ẹkwa ọcha l'ishi; bya eyee nwịba ọcha l'ụkfu; t'ẹphe be yejekwa iphe e-me tẹ ẹphuru tsua ẹphe. 19 Teke ẹphe meeberu l'alụfawa ẹke bụ ọnokoru, bụ ẹke ndu ọdo adọjeru; gbanwee uwe onanu, ẹphe shi yee l'eje ozi; wụshi l'ime ụlo nsọ ono; k'ọphu ẹphe te egudedu uwe ẹphe mee ndu Ízurẹlu; t'tẹphe adụ nsọ. 20 T'ẹphe ba akpụshijekwa ishi akpụshi; m'ọ kwanu haa ẹgbushi ẹphe t'o tse ogologo. Ẹphe a-kpụje ishi akpụkpu. 21 Tẹ bẹ o nwekwa onye achịjeru Nchileke ẹja angụje mẹe teke ọ bahụru l'ime eze-ụlo Nchileke ono. 22 T'ẹphe ba alụjekwa nwanyi, maa tụfuru; ọphu ẹphe alụkwa nwanyi, nji iya chịfuru achịfu. Onye ẹphe a-lụje bụ nwamkpụru, bụ onye Ízurẹlu; m'ọ bụ nwanyi onye achịjeru Nchileke ẹja tụfuru. 23 Ẹphe e-zije ndibe mu t'ẹphe maru iphe dụ iche l'iphe dụ nsọ mẹ ọphu ta dụdu nsọ; koshikwaphu ẹphe ẹge ẹphe e-shije maru iphe aa-nọdu asọ nsọ mẹ ọphu ẹ-ta nọdudu asọ nsọ. 24 O -nweru okfu daru nụ; ndu achịjeru Nchileke ẹja abụru ndu ikpe; kpee okfu ọbu l'ẹge ya tụru l'ekemu. T'ẹphe mekotajekwa ekemu mu mẹ iphe mu tụru ẹphe ekemu iya t'ẹphe meje l'iphe bụ ajị. Ẹphe edobejekwaphu mbọku ọtu-ume iya nsọ. 25 T'onye achịjeru Nchileke ẹja bẹ ejenyabe odzu tẹ b'ọ bụ onye meruru onwiya emeru. Obenu lẹ teke odzu ọbu bụ nna iya; m'ọ bụ nne iya; m'ọ bu nwa iya nwoke m'ọ bụ nwa iya nwanyi; m'ọ bụ nwunne iya nwanyi, ẹ ta lụdua nji bẹ o nwekwaru ike meruaru onwiya ọbu. 26 Teke e nwefubeberu iya emerushi ono, o merushiru onwiya ono t'ọ nọdu-odu abalị ẹsaa. 27 Mbọku o bebe bahụ l'ime eze-ụlo Nchileke t'o je ozi l'ẹke b'ọ chịru onwiya ẹja iphe dụ ẹji. Ọ bụ iphe Ọkaribe-Kakọta-Nụ ekfu. 28 Ọ kwa mbẹdua bụ òkè-iphe ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono nweru nwẹnkinyi. T'ẹ b'ọ dụkwa oke, unu e-kevu ẹphe l'alị Ízurẹlu. Ọ bụ mu a-bụru oke, ẹphe a-hata. 29 Ẹphe anọdu eri iphe anụru Nchileke l'iphe shi l'iphe mịru amịmi l'iphe e meberu l'alị; mẹ iphe e gude gba ẹja iphe dụ ẹji; mẹ iphe e gude gba ẹja onye ikpe nmaru; mẹ l'iphemiphe ọbule, a gọru lẹ Ojejoje lẹ Ízurẹlu a-bụkota nk'ẹphe l'ọ ha. 30 Iphe kakọta mma l'iphe a kpataru l'iphe i meberu l'okfu ngu; mẹ iphe bụ iphe i wotaru bya anụ bẹ bụ ndu achịjeru Nchileke ẹja e-nweru iya. Ịi-hataje iphe ọdungu, ị kpataru l'iphe i meberu l'alị nụ ẹphe; k'ọphu iphe ọma e-tso ndibe ngu. 31 Tẹ ndu achịjeru Nchileke ẹja bẹ erijekwa iphe ọbule m'ọ bụ nwẹnu m'ọ bụ anụ-ẹgu-ẹgbudu nwụhuru anwụhu m'ọ bụ ọphu anụ fọ-gburu afọ-gbu.