11
Ọku, shi l'ẹka Ojejoje
Tọ dụ iya bụ; ndu Ízurẹlu awata ọgu aphụ k'iphe-ẹhuka, ẹphe eje. Aphụ ono, ẹphe agụ ono abya erua Ojejoje nchị; ẹhu eghulahaa ya eghughu. Ojejoje eye ọku; yọ bya ekekota ọdu ndu Ízurẹlu ndu ọphu nọfuru anọfu. Ndu Ízurẹlu abya araku Mósisu; yo kfuru nụ Ojejoje. Ọku ono anyịshihu. Ọo ya meru; a wata oku ẹke ono Tabera;* kẹ l'ọku, shi Ojejoje l'ẹka bya ekee ẹke ono.
Nri, bụ Mana
O nweru igweligwe ndu ọdo, ẹ ta bụdu ndu Ízurẹlu, ẹphe l'ẹphe tso l'ije ono. Ndu ono awata ọra kẹ nri. Ndu Ízurẹlu ẹphebedua awata ọra ẹkwa anụ. Sụ: “L'ẹphe nyataru teke ẹphe shi nọdu lẹ Íjiputu. Teke ono bẹ ẹphe shi anọduje ata anụ ẹma kẹ mmanu; l'ata kukumba; akpụru-iphe; liku; alịbasa; mẹ galiku. Ọle nta-a b'ẹ t'ọ dụhedu iphe, agụjekwadu ẹphe agụgu; ọphu ọ dụdu iphe, ẹphe aphụjekwadu ria; gbahaa mana-a!”
Mana bẹ ụgbugba iya dụ l'ọ bụ akpụru koriyanda. I -lee ya ẹnya; yọ nyaku anyakụ; l'eshi mkpọ l'ọ bụ etse bedelọmu. Ndu Ízurẹlu l'ejeje je ekpokoo ya; gwee ya egwegwe; m'ọ kwanụ tsua ya etsutsu l'ikwe. Ẹphe ahajẹru shia ya eshishi; m'ọ kwanụ ghee ya egheghe. Ọonoduje atsọ l'ọ bụ iphe, e gude manụ olivu ghee. Teke mana ono adajẹru ẹphe bụ teke iji datsụaru l'ọdu ndu Ízurẹlu ono l'ẹnyashi.
Mósisu edoru Ojejoje edo
10 Mósisu abya anụa ẹge ndu Ízurẹlu wụshigbaaru l'ọnu ụlo-ẹ́kwà ẹphe l'ara ẹkwa; ẹhu akwata ghushilahaa Ojejoje eghughu ike. Yọ tsụlahaa Mósisu l'ẹhu. 11 Mósisu ajịa Ojejoje iphe, kpataru iphe, o wokfutaru yẹbe nwozi iya egbe iphe-ẹhuka ọwaa? “?Nanụ ẹge ya mekataru nggụbe Ojejoje, kparu iphe, ị pataru ivu ẹhu ndu-a l'ẹphe ha bo iya? 12 ?Bụ yẹbedua yeshiru ime ndu-a l'ẹphe ha. ?Tọo ya mụshiru ẹphe. ?Bụ ngụnu meru iphe ị sụru tẹ ya heru ẹphe l'ọ bụ onye he nwata jeye teke ya e-heru ẹphe l'alị ono, i kweru ụkwa iya; bya eribua nte l'ịi-nụ nna ẹphe ono? 13 Tekenteke bẹ ndu-a anọduje ararụ iya ẹkwa anụ. ?Bụ awe bẹ ya a-phụ anụ, ya a-nụ ndu-a l'ẹphe ha? 14 Ya ta adụkwa ike ohekota ndu-a nwẹnkinyi iya; ivu ẹhu ẹphe anyị-gbuakwa iya anyị-gbu. 15 Ọ -bụru l'ọo ẹge-a bẹ ii-mee iya; gbuchikwaa ya egbugbu nta-a. Ọ -bụru lẹ ya nọ ngu-a l'obu; tẹ ya ba anọdukwa ndzụ gude ẹnya iya phụ ẹjo ọnodu iya.”
16 Ojejoje abya eyeeru Mósisu ọnu; sụ iya: “Chịta ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu ụkporo madzụ ẹto lẹ madzụ iri t'ẹphe byakfuta iya. Ndu ono a-bụ ndu ị hụberu ama l'ẹphe bụphu ndu bụ ọgurenya; bụru ndu ishi ẹphe. Chịta ẹphe tẹ nggu l'ẹphe bya evudo lẹ Ụlo-Ẹ́kwà Ndzuko. 17 Ya e-nyizita byakfuta ngu l'ẹke ono; nggu l'iya ekfugba; ya aharu ume, nọ ngu l'ẹhu habọta woru ye ndu ono l'ẹhu; k'ọphu ẹphe e-yeta ẹka vuede ngu ivu ono; t'ẹ b'i vuhe iya nkịnyi ngu.
18 “Nggu ekfuaru ndu Ízurẹlu t'ẹphe dobe onwẹphe iche kwabẹru echile; l'o -rua echile bẹ ẹphe a-ta anụ. Ishi iya bụ lẹ yẹbe Ojejoje bẹ nụwaru ẹkwa ono, ẹphe shi ara; l'ajị onye a-nụ ẹphe anụ t'ẹphe taa ono? Lẹ teke ẹphe shi nọdu lẹ Íjiputu b'o shikwa karu ẹphe mma. Nta-a bẹ Ojejoje a-nụ ẹphe anụ t'ẹphe taa. 19 Anụ ono ta bụkwa anụ k'ujiku lanụ; tọ bụ k'ujiku ẹbo; tọ bụ k'ujiku ise; tọ bụ k'ujiku iri; tọ bụ k'ujiku ụkporo. 20 Unu a-ta anụ ono ọnwa ophu; taa ya jeye; yo shi unu l'imi ebushihu ebushihu; mbụ jeye yọ tụshihu unu; kẹ l'unu jịkaru Ojejoje, bụ onye swiru unu; unu ararụ ẹkwa kpua ya; l'ajị iphe menarua bẹ ẹphe shi lẹ Íjiputu lụfuta?”
21 Mósisu asụ Ojejoje: “T'ọ phụwaru l'ọ kwa ụkporo ụnu madzụ ugbo ụkporo ẹto; l'ụkporo ụnu madzụ iri l'ise bẹ ẹphe l'iya gude ọkpa eje ẹge-a. Yọ bụru ẹphe b'ị sụru l'ịi-nụ anụ, ẹphe a-ta ọnwa ophu. 22 E -gbushigee atụru; mẹ eswi, nọnu; ?oo-dzu ẹphe tọo? Mbụ; ọ -bụru l'e gbushikotaru ẹphe ẹma, nọkota l'eze ẹnyimu; ?oo-dzu ẹphe tọo.”
23 Ojejoje asụ Mósisu: “Ẹka yẹbe Ojejoje; ?ọodu mkpirikpi tọo. Nta-a bẹ ịi-phụ mẹ iphe, ya kfuru; doo-me t'ẹ to medu tọo.”
Ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu ekfuchiru Nchileke
24 Ya ndono; Mósisu alụfu je ekfuaru ndu Ízurẹlu iphe, Ojejoje kfuru. Yọ chịta ndu bụ ọgurenya ụkporo ẹto l'iri ono; ẹphe abya evudo; gbaa ụlo-ẹ́kwà Nchileke ono mgburumgburu. 25 Ya ndono; Ojejoje egude urukpu nyizita bya ekfuru yeru Mósisu; bya habọta ume, nọ Mósisu l'ẹhu; ye ndu bụ ọgurenya ụkporo ẹto l'iri ono l'ẹhu. Teke ume ono byaru ẹphe l'ẹhu bẹ ẹphe wataru okfuchiru Nchileke. Ọ bụ l'ẹphe te kfudu iya tụgburu.
26 Obenu l'o nweru ụmadzu ẹbo ọdo, kwaru l'ụlo-ẹ́kwà ẹphe. Onye lanụ bụ Ẹludadu. Onye ọphu abụru Medadu. Ẹphe tso lẹ ndu bụ ọgurenya, e deshiru iya; ọbu l'ẹphe te tsodu jee l'ụlo-ẹ́kwà Nchileke. Obenu lẹ Ume ono byalẹru-a bya eji ẹphe ẹhu; ẹphe anọdu l'ụlo-ẹ́kwà ono; kfuchilahaaru Nchileke. 27 Nwata-okoro lanụ agbagbụa je asụ Mósisu: “Lẹ Ẹludadu yẹle Medadu nọkwa l'ọdu ndu Ízurẹlu ekfuchiru Nchileke.”
28 Jóshuwa Nunu, bụ onye shi teke ọ bụ nwata jetaru Mósisu ozi atụfulekwaphu ọnu; sụ: “Nggụbe onye nwe mu nụ, bụ Mósisu; kfunuru ẹphe t'ẹphe dobe ọnu ndo.”
29 Mósisu asụ iya: “?L'iikoru iya okopho tọo? Ọ gẹge adụ iya mma; ndẹge ndu kẹ Ojejoje l'ẹphe ha gbe bụkotaru ndu nkfuchiru; mbụ tẹ Ojejoje yekota ẹphe Ume nk'iya l'ẹhu.” 30 E metsua; Mósisu yẹle ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu ono alaphushia azụ l'ọdu ndu Ízurẹlu ono.
Ojejoje meru ọ̀kwà anụ atata
31 Ya ndono; phẹrephere abya eshi l'ẹke Ojejoje nọ phelahaa. Yo shi l'eze ẹnyimu chịkashia ọ̀kwà; ẹphe abya adashịa lẹ mgboro ọdu ndu Ízurẹlu ono. Ẹphe atụko ẹke ono l'ọ ha dzuru rua iphe, ha l'ọ bụ ẹke madzụ a-dụ ike jee l'ọkpa ujiku lanụ. Ẹge ẹphe epheberu l'eli bụ iphe, ruru ntụ-ọkpa ẹto m'e shi l'alị l'agụ iya. 32 Mbọku ono l'ọ ha; mẹ echile iya: eswe l'ẹnyashi; bẹ ẹphe tsoru je anwụkoo ọ̀kwà ono. Onye nwụtanukaru nwanshị; bẹ anwụ-jije ụkporo efere nkwo-ẹka ise. Ẹphe eworu iya kpasaa t'ọ kpọhu nkụ. Yọ tụko ọdu ndu Ízurẹlu ono dzuru. 33 Ẹphe akpụkwadurua anụ ono l'ọnu ata; ẹhu awata oghu Ojejoje eghughu l'ẹke ndu Ízurẹlu nọ. Yo meru ẹjo mgbọnwu tụ ẹphe. 34 E kulahaa ẹke ono Kíburọtu Hatava; kẹ l'ọo l'ẹke ono b'e liru iphe, bụ ndu kụru photophoto nri.
35 Ẹphe eshi lẹ Kíburọtu Hatava l'ẹke ono tụgbua jeshia Házerọtu je anọshia.
* 11:3 11:3 Iphe, “Tabera” bụ bụ “ọku-adzụdzu” 11:21 11:21 Iphe ọ bụ bụ 600,000. 11:34 11:34 Iphe, “Kíburọtu Hatava” bụ bụ “ili ndu akụ photophoto nri”.