4
Pyịta asa opfu l'iphu
ndu-ishi ndu Jiu
Ẹphe kpụkwaduru-a opfu, ẹphe epfuru ndu ono l'ọnu; ndu-ishi uke Chileke waa ndu Sadusii waa onye-ishi ọgbogu eze-ụlo Chileke wụ-pfuta phẹ. Ẹhu nọdu eghu phẹ eghu; kẹle ụmadzu ẹbo ono ezi iphe bya arakwa iya phọ arara l'eshinu Jizọsu tetaru dzụru ndzụ bẹ ee-mechaa shi l'ọnwu teta dzụru ndzụ. Ẹphe kpụta phẹ je atuchia kẹle nchi jihuwaru. Ẹphe nọo jasụ lẹ nchitabọhu iya. Ọle igwerigwe ndu nụmaru ozi, Pyịta phẹ ziru woru onwophẹ ye Jizọsu l'ẹka. Ndu ọphu bụ unwoke rwua iphe, dụ g'ụnu nemadzụ mgbo iri l'ẹbo l'ụmadzu ụkporo iri.
O be lẹ nchitabọhu iya ono; ndu-ishi ndu Jiu waa ndu bụ ọgerenya phẹ waa ndu ezije ekemu bya edzukọbe lẹ Jierúsalẹmu. Noo ya; Anasu, bụ onye-ishi ndu-ishi uke Chileke nọkwapho l'ẹka ono waa Kayafasu mẹkpoo Jiọnu waa Alẹguzanda; mẹwaro iphe, bụkpoo ndu shigbaa l'eri ndu-ishi uke Chileke nọkotakpoepho l'ẹka ono. Ẹphe bya eworu ndu-ishi-ozi ono bya edobe l'echi bya ajịahaa phẹ ike onye ẹphe gude eme iphemiphe onoya; ọzoo onye ziru phẹ iya nụ.
Unme Chileke ji Pyịta ẹhu; o pfuahaa sụ phẹ: “Unubẹ ndu-ishi mẹ ndu bụ ọgerenya Ízurẹlu. O doru anyi ẹnya l'iphe, unu ekpe anyi ikpe iya ntanụ-a bụ k'iphe, dụ ree, e meru onye nọ lẹ mkpa, bụ iya bụ g'e gude mee nwoke-a g'o wekọrohu-a. 10 Ọle ọo g'unubẹ ndu nọ l'ẹka-a; mẹ iphe, bụ ndu Ízurẹlu mgburugburu makwarụ l'ọ bụ ike k'ẹpha Jizọsu Kéreshi onye Nazaretu ono; bẹ nwoke-a gude wekọrohu pfụru l'iphu unu-a. Mbụ Jizọsu ono, unu kpọpyaberu l'oswebe l'onwunu; obenu lẹ Chileke mechakwanaarụ bya emee ya o shi l'ọnwu teta dzụru ndzụ ọzo ono. 11 Ọo Jizọsu ono bẹ e deru nkiya l'ẹkwo-opfu Chileke sụ:
“ ‘Ọwaa bụ mkpuma,
unubẹ ndu akpụ ụlo
jịkaru, mechaarụ bya
abụru mkpuma,
gude ụlo.*’ ”
12 Ọ tọ dụdu onye ọzo, adụ ike adzọta anyi gbahaa Jizọsu Kéreshi kpoloko. Ẹbe ọ dụkwa ẹpha onye ọzo lẹ mgboko-a mgburugburu, Chileke meru g'a maru; mbụ ẹpha, a-dụ ike dzọo nemadzụ gbahaa kẹ Jizọsu ono nwẹkiya.
13 Ẹphe nụmachaa gẹ Pyịta yẹe Jiọnu asa kpaa kpaa; l'ẹka ẹphe bụ nemadzụ mmanụ, abụdu l'ẹphe nwụru ẹkwo; o ji phẹ ẹnya. Ẹnya gbarwua phẹ lẹ Pyịta phẹ bụ ndu ẹphe lẹ Jizọsu shi aswịje. 14 Ọphu ẹphe enweẹdu ọnu opfu gẹ nwoke ọbu, e meru o wekọrohu ọbu pfụkwarupho l'ẹka ono-a. 15 Ẹphe sụ Pyịta phẹ g'ẹphe tụgbua lụfu l'ụlo-ikpe ono g'ẹphe chịa idzu. 16 Ẹphe sụ: “?Bụkpoo gụnu bẹ anyi e-me ndu-a? Iphe, bụ Jierúsalẹmu mgburugburu madzuwaru nta-a l'ọo phẹ bẹ Chileke shi l'ẹka mee gẹ nwoke-a wekọrohu. Ono bẹ a ta atụduru ẹgo. 17 Iphe, anyi e-me g'e te epfukashihẹ iya l'alị Jiu bụkwa g'anyi yeshịaru phẹ ebvu ike g'ẹphe te epfuẹhe kẹ nwoke ono ọzo.” 18 Ẹphe kua Pyịta phẹ bya atụaru phẹ ekemu sụ g'ẹphe te ephotabaẹkwa ẹpha Jizọsu; ọphu ẹphe egudebaẹkwa ẹpha iya zia iphe l'edzudzu-ọha ọzobaa.
19 Pyịta yẹe Jiọnu bya eyeeru phẹ ọnu sụ: “Unu ghanaa ya hata. ?Bụ ole ka ree l'iphu Chileke? ?Bụ g'anyi nụjeru Chileke opfu tọo g'anyi nụjeru unu opfu? 20 Kẹle anyi ta ayịkwa haa epfu iphe, anyi hụmaru bya anụmakwapho lẹ nchị anyi.” 21 Ẹphe bya anmashịbaaru phẹ ọnwu ike bya ahaa phẹ; ẹphe lashịa. Ẹbe ọ dụdu iphe, ẹphe maru, ẹphe a-gbabẹ ọkpa nụa phẹ aphụ; kẹle ndiphe ekele Chileke ekele k'iphe, meru nụ; 22 opfu lẹ nwoke ono, e meru o wekọrohu l'ụzo, dụ biribiri ono nọghataawaru ụkporo apha labọ.
Ndu kẹ Chileke epfu anụ Chileke
g'o mee g'ike dụ phẹ
23 A haaẹpho Pyịta phẹ; ẹphe tụgbua jepfu ndu ẹphe l'ẹphe aswịje je akọkotaru phẹ iphemiphe ono, ndu-ishi uke Chileke waa ndu bụ ọgerenya ono pfuru ono. 24 Ẹphe nụmachae ya phọ; ẹphe gude obu lanụ kwata epfu anụ Chileke sụ: “Nnajịuphu, bụ iya bụ Chileke, doberu igwe dobe alị dobe eze mini dobe iphe, bu l'ime iya. 25 Gụbe onye gude ike Unme-dụ-Nsọ mee onye-iche anyi, bụ Dévidi; onye shi ejeru ngu ozi; o dee sụ:
“?Bụ gụnu kparụ iphe,
ọhamoha gude
ẹhu-eghu aba
hanyịhanyi?
?Ọ nwụru ịnwagha bẹ ndiphe
achị ẹjo idzu kẹ
mmanụ?
26 Ndu eze ndiphe nọdu
akwakọbe k'ọgu.
Ndu-ishi dzukọbe g'ẹphe tsoo
Nnajịuphu ọgu;
mbụ g'ẹphe tsoo Kéreshi
ọgu.
27 Ọ bụ ọkpobe-opfu l'ẹphe dzukọru lẹ Jierúsalẹmu l'ẹka-a; mbụ Herọdu mẹ Pọnchiosu Payịleti; mẹ ndu ọhozo mẹ ndu Ízurẹlu; g'ẹphe tsoo ọkpobe Nwa ngu, bụ Jizọsu, ị họtaru ọgu. 28 Obenu l'iphe ono tụkoru bụru g'ẹphe mee iphe, ị chịhawaru l'ìdzù l'o noo g'ee-me iya. 29 Nta-a Nnajịuphu; lenaa ẹgube ọnwu, ẹphe anmashịru anyi. Ọo ya bụ; yenu anyịbe ndu ejeru ngu ozi ike l'ẹhu; g'anyi ta atsụjeshi ebvu ililekpọo k'epfu opfu ngu ono. 30 Yetanụ ẹka mee gẹ ndu iphe eme wekọrohu; tẹme g'anyi gude ẹpha Jizọsu, bụ Nwa ngu, dụ nsọ ono meshia iphe-ọhumalenya ọzo, dụgbaa biribiri.”
31 Ẹphe pfuchaaru nụ Chileke; ẹka ono, ẹphe nọ ono nmakọta jiijiijii. Unme Chileke bya eji phẹ ẹhu; ẹphe kwata ziahaa ozi-ọma Chileke; ọphu ndzụ agụedu phẹ.
Agbarụ mgba l'iphe;
kẹ ndu kẹ Chileke
32 Tọbudu iya bụ; ndu kweru l'ọo Jizọsu bụ Nnajịuphu phẹ g'ẹphe ha tụko tụgba bụru nanụ. Obu phẹ bụru nanụ. Ọphu ọ dụdu onye ọphu asụjekwadu l'iphe, o nweru bụ k'ẹka iya. Ẹphe tụko iphemiphe tụgbabe gbarụ mgba. 33 Ndu-ishi-ozi nọdu asa iya l'edzudzu-ọha g'o doo ẹnya; lẹ Nnajịuphu, bụ Jizọsu shiwaa l'ọnwu teta dzụru ndzụ. Chileke kwatakpọo emeru phẹ eze-iphe-ọma, parụ ẹka g'ẹphe ha. 34 Iphe, bụkpoo g'ẹphe ha hụma-dzuru iphe, mkpa iya dụru phẹ. Ndu nweru alị; ọzoo ụlo reshia ya 35 chịtaru ndu-ishi-ozi okpoga iya. A nọdu ekejeru onyemonye okpoga ọbu gẹ mkpa onye ha.
36 Noo g'ọ nwụru meru iphe, Jiósẹfu mekwarụpho nkiya nno. Jiósẹfu ono bụ onye Lívayi; onye a nwụru lẹ Sayipurọsu, ndu-ishi-ozi gụru Banabasu, bụ iya bụ “onye anụje onye ọzo ọkpu-ikike.” 37 Yẹbedua woru alị, o nweru ree bya achịru okpoga iya nụkota ndu-ishi-ozi.
* 4:11 4:11 Gụnaa Ebvu 118:22. 4:26 4:26 Gụnaa Ebvu 2:1,2.