35
Jiékọpu alwaphuta azụ lẹ Bẹtelu
Ọo ya bụ; Chileke sụ Jiékọpu: “Kwalita lashịa mkpụkpu Bẹtelu je eburu. I -rwua l'ị kpụaru mụbe Chileke ọru-ngwẹja; mbụ mụbe Chileke ono, byapfutaru ngu l'ẹka ono; teke ịigbalaru nwune ngu, bụ Ịso-a.”
Ọ bụru iya bụ; Jiékọpu sụ ndibe iya; waa ndu ẹphe l'iya bu: “Unu lwụa iphe, bụkpoo agwa, unu gude; unu emee onwunu g'unu dụ nsọ; unu agbanwee uwe unu. Ọo ya bụ; unu agbẹshi g'anyi je Bẹtelu gẹ mu je akpụaru Chileke ọru-ngwẹja l'ẹka ono, bụ iya bụ onye ono, nụmaru olu mu teke mu nọ l'aphụ; bya abụru onye ono, nọ-kuberu mu l'ẹkameka ono, ya jekọtaru ono.” Noo ya; ẹphe tụko agwa ono, ẹphe gude ono; yẹe iphe-nchị, ẹphe yeru lẹ nchị yeshia chịru nụ Jiékọpu; o likọta lẹ mkpula akpụrata, nọ lẹ mgboru mkpụkpu Shẹkemu. Ẹphe gweta tụgbua; ndzụ-agụgu, shi l'ẹka Chileke rwupyabẹ mkpụkpu ọphu nọ-phegbaaru phẹ mgburugburu; k'ọphu bụ l'ọ tọ dụdu g'ẹphe ha, jeru achị ndibe Jiékọpu ono ọso.
Jiékọpu yẹe ndu ẹphe l'iya swị bya ejerwua mkpụkpu Luzu, bụ iya bụ Bẹtelu, nọ l'alị Kénanu. Ọ bụru l'ẹka ono bẹ ọ kpụru ọru-ngwẹja; bya agụa ẹka ono Elu Bẹtelu. Noo l'ọo ẹka ono bẹ Chileke goshiru iya onwiya lẹ g'ọogbalaru nwune iya.
No iya; Debora, bụ onye shi eleta Ribeka ẹnya nwụhu; e lia ya lẹ mkpula upfu akpụrata lẹ nsụda Bẹtelu. Ọo ya bụ; a gụa ẹka ono Alọnu Bakutu.*
Jiékọpu shichaẹpho Padanu-Arámu lwa; Chileke byapfuta iya ọzo bya agọru ọnu-ọma nụ iya. 10 Chileke sụ iya: “Ẹpha ngu bụ Jiékọpu; ọle ẹpha ngu ta abụheduru Jiékọpu; ẹpha ngu a-bụru Ízurẹlu.” Ọo ya bụ; ọ gụa ya Ízurẹlu.
11 Chileke sụ iya: “Ọo mbẹdua bụ Chileke, bụ Ọkwoolemkpa. Unu zụ̀a azụ̀zù ka l'ọtu. L'iimeta ndu a-bụru ọha ẹka phẹ; bya emetakwaphọ ọhamoha ọzo yekọberu phẹ. Ndu eze eshi ngu l'ẹhu fụta. 12 Alị ono, mu nụru Ébirihamu; waa Áyizaku bẹ mu nụkwaru ngu phọ; tẹme mu nụkwa iya phọ ụnwu nwanwanwaranwa ngu.” 13 Chileke shi l'ẹka ọ nọ pfuru yeru iya ono tụgbua ephekerephe.
14 Jiékọpu bya apalia mkpuma pfụbe l'ẹka ono, Chipfu nọ pfuru yeru iya ono; bya ekpua ya mẹe l'eli; kpua ya manụ gude gwaa Chileke. 15 Jiékọpu gụa ẹka ono, Chileke nọ pfuru yeru iya ono Bẹtelu.
Anwụhu Rechiẹlu yẹle Áyizaku
16 Ẹphe shi lẹ Bẹtelu tụgbua. Ẹphe rwujeẹpho mgboru Ifurata; ime meahaa Rechiẹlu. Ezeda iya kwatakpọo tsụahaa ya l'ẹhu. 17 Lẹ teke ono, iphe shihụru ike g'oome zeda ono bẹ nwanyị, eswi iya ime sụru iya: “Gẹ ndzụ ba agụshi ngu. Ọ kwa nwa nwoke ọzo bẹ ị nwụru.” 18 Ọ bya l'atubuhu unme k'anwụhu; ọ gụa nwa iya nwoke ono Benoni. E mechaa; nna iya gụa ya Benjiaminu.
19 Noo ya; Rechiẹlu nwụhu; e lia ya l'ụzo Ifurata, bụ iya bụ Bẹtulehemu. 20 Jiékọpu swita mkpuma pfụbe l'eli ilu iya. Mbụ byasụ ntanụ-a bẹ mkpuma ono nọekwapho l'ẹka ono egoshi l'ọo ilu Rechiẹlu.
21 Ízurẹlu tụgbukwa ọzo; bya eje akpọbe ụlo-ẹkwa iya l'azụ ụlo-ephekerephe, bụ Eda. 22 Ọ bụru lẹ teke Ízurẹlu bu l'alị ẹka ono bẹ Rúbẹnu jepfuru nyee nna iya, nna iya ta alụdu ọkpobe alụlu, bụ Biliha. Nna iya, bụ Ízurẹlu nụma iya.
Jiékọpu nwụtaru unwoke iri l'ẹbo.
23 Ụnwu kẹ Lii bụ: Rúbẹnu, bụ iya bụ ọkpara Jiékọpu; waa Simiyọnu; waa Lívayi; waa Jiuda; waa Isaka; tẹme waa Zebulọnu.
24 Ụnwu kẹ Rechiẹlu bụru Jiósẹfu waa Benjiaminu.
25 Ụnwu kẹ Biliha, bụ ohu Rechiẹlu bụru Danu waa Nafụtali.
26 Ụnwu kẹ Zilipa, bụ ohu Lii bụru Gadu waa Asha.
Ọ bụru ndu ono g'ẹphe ha bụ ụnwu, a nwụshikotaru Jiékọpu l'alị Padanu-Arámu.
27 Jiékọpu lwapfuta nna iya, bụ Áyizaku lẹ Mamure, nọ lẹ mgboru Kiriyatu-Araba, bụ iya bụ Hẹburonu; l'ẹka Ébirihamu yẹe Áyizaku shi tụko buru. 28 Áyizaku nọru ụkporo apha tete. 29 Ọo ya bụ; ọ tụa unme ikpazụ iya; ọ bụru iya anwụhu. Ọ lapfu ndiche phẹ lẹ g'ọ kahụcharu; bya anọo apha, dụ igwerigwe. Ụnwu iya, bụ Jiékọpu yẹe Ịso woru iya lia.
* 35:8 35:8 Iphe, ọ fụtaru bẹ bụ ‘Achị ụzu-ẹkwa’.