9
Ndu Ízurẹlu akọshi iphe-ẹji, ẹphe meshiru 
 
1 Ọnwa ono dụepho l'abalị ụkporo l'ẹno; ndu Ízurẹlu dzukọta swịahaa ẹgu. Ẹphe yee uwe-aphụ; kporu ẹja kpua onwophẹ l'ishi.  
2 Ndu ọphu bụ oshilọkpa ndu Ízurẹlu bufu onwophẹ l'ẹhu ndu ọhozo. Ẹphe pfụru kọshia iphe-ẹji, ẹphe meshigbabẹru; mẹ ẹjo-ememe, nna phẹ megbabẹru.  
3 Ẹphe pfụru l'ẹka ẹphe pfụru gụa iphe, e deru l'ẹkwo ekemu Chipfu, bụ Chileke phẹ ono áwà ẹto; ẹphe gude áwà ẹto ọzo kọshia iphe-ẹji, ẹphe meshiru; bya abaarụ Chipfu, bụ Chileke phẹ ẹja.  
4 Ndu pfụru l'eli mkpogobe ẹka ono e metaru ndu Lívayi ono bụ: Jieshuwa; mẹ Bani; mẹ Kadụmelu; mẹ Shebanaya; mẹ Buni; mẹ Sherebaya; mẹ Bani; mẹ Kenani. Ẹphe chiru mkpu ẹkwa chiku Chipfu, bụ Chileke phẹ.   
5 Ndu Lívayi, bụ Jieshuwa; mẹ Kadụmelu; mẹ Bani; mẹ Hashabuneya; mẹ Sherebaya; mẹ Hodaya; mẹ Shebanaya; mẹ Petahaya bya asụ:  
“Unu gbalihu jaa Chipfu, bụ  
Chileke unu ajaja; mbụ  
onye ono, shi l'ojejoje  
nọdu ndzụ; tẹme o je  
a-nọ jasụ l'ojejoje ono.”  
G'a jakwaa ẹpha ngu ono,  
dụ akpabiri ono ajaja;  
mbụ ẹpha ngu ono,  
daghataru ajaja, aaja iya;  
bya adaghata ekele,  
eekeleje iya ono.   
6 Ọo ngu kpoloko kpẹekpu  
bụ Chipfu.  
Ọo ngu meru igwe; mee igwe  
ọphu kakọta igwe l'eli;  
mẹ iphemiphe, dụkota  
iya nụ.  
Ọ bụru ngu meru alị;  
mẹ iphemiphe, dụkota iya nụ.  
Ọ bụru ngu meru eze-ẹnyimu;  
mẹ iphemiphe, nọkota iya nụ.  
Ọ bụru ngu meru;  
ẹphe nọdukota ndzụ.  
Iphe, dụgbaa l'imigwe anọduje  
abakọtaru ngu ẹja.   
7 Ọo gụbedua bụ Chipfu,  
bụ Chileke ono,  
bụ onye họtaru Ebiramu;  
dufuta iya lẹ mkpụkpu  
Uru l'alị Bábilọnu bya  
agbanwee ẹpha iya;  
ọ bụru Ébirihamu.   
8 Ị hụmaru l'ọ bụ onye e gude  
ire iya ẹka; gụ l'iya woru  
ndzụ gbaa.  
I kwee ya ukwe l'ịi-nụkota  
yẹle awa iya alị ndu Kénanu;  
mẹ alị ndu Hetu; mẹ alị ndu  
Amọru mẹ kẹ ndu Pẹ́rezu;  
mẹ kẹ ndu Jiebusu;  
mẹ kẹ ndu Gigashi.  
Ukwe-iphe ono, i kweru ono  
bẹ i mekọtaru kẹle ị bụ onye  
pfụberu-ẹka-ọto.   
9 Ị hụmaru iphe-ẹhuka, nna anyi  
phẹ jeru l'alị Ijiputu.  
Tẹme ị nụmakwapho ẹkwa,  
ẹphe rarụ l'agụga Eze-ẹnyimu  
Uswe-uswe.   
10 I meshiru iphe-ọhumalenya  
mẹ iphe, dụ biribiri kpua  
Fero mẹ ndu-ozi iya l'ophu;  
mẹkpoo ndu alị iya l'ophu;  
kẹle ị maru gẹ ndu Ijiputu  
gude eku-onwonye gwaa  
ndibe ngu maa.  
I meru a maru ẹpha ngu;  
ọ dụ ẹgube ono byasụ ntanụ.   
11 I meru eze-ẹnyimu; o kekaha  
ẹbo l'iphu phẹ; k'ọphu bụ  
l'ẹphe jeru ije l'alị ọkponku  
ghaa eze-ẹnyimu ono.  
Obenu lẹ ndu achị phẹ ọso bẹ  
ị tụbaru l'ọhu mini ono;  
gẹ mkpuma, a tụbaru l'ime  
mini, abya gbụkugbuku.   
12 Eswe bẹ i gude urwukpu,  
kpụru oronmono dua  
ndibe ngu.  
L'ẹnyashi bẹ i gude ọku,  
kpụru oronmono dua phẹ;  
g'ọ bụru ìphóró, a-nọdu  
egoshi phẹ ụzo, ẹphe e-shi.   
13 I nyizetaru l'eli úbvú  
Sayịnayi; ị nọdu l'imigwe  
pfuru opfu nụ phẹ.  
Ị nụru phẹ omelalị, pfụru  
nhamụnha;  
mẹ ekemu, bụ ọkpobe iya;  
mẹ iphe, ị tọru ọkpa iya,  
bụ iphe, dụ ree.   
14 I meru; ẹphe maru mbọku,  
i doberu g'ọ bụru  
eswe-atụta-unme ngu, dụ nsọ.  
I shi l'ẹka nwozi ngu,  
bụ Mósisu karụ phẹ ekemu,  
ẹphe a-nọdu etso.   
15 Teke ẹgu gụru phẹ bẹ ị nụru  
phẹ nri, shi l'imigwe.  
I kee phẹ mini, shi l'eze mkpuma  
g'ẹphe ngụa; teke mini  
gụru phẹ.  
Ị sụru phẹ g'ẹphe tụgbua je  
anata alị ono, i riburu nte  
l'ịi-nụ phẹ ono.   
16 Ọle ẹphebe nna anyi phẹ ono  
bẹ kuaharu onwophẹ ekuku;  
kwefu ike jịka eme iphe,  
ị sụru g'e meje.   
17 Ẹphe jịkaru eme iphe, ị sụru  
g'ẹphe mee;  
zọhashicha iphe, dụ biribiri,  
i meshiru l'echilabọ phẹ.  
Ẹphe kwefuru ike gude ekwefu  
ike họta onye-ishi, e-duphu  
phẹ azụ lẹ Ijiputu,  
bụ ẹka ono, ẹphe shi bụru  
ohu ono.  
Obenu l'ị bụ Chileke, l'agụje  
nvụ;  
ị bụru onye emeje eze-iphe-ọma;  
mẹ onye obu-imemini;  
tẹme ị bụru onye ẹhu te  
eghujedu eghu ẹgwegwa;  
mbụ onye n-yemobu  
iya nyịberu anyịbe;  
ọ bụru iya meru g'o gude  
ọphu ị paduru phẹ haa.   
18 Je akpaa lẹ teke ẹphe kpụru  
onwophẹ nweswi sụ:  
Ọwaa bụ Chileke unu,  
bụ onye dufutaru unu  
l'alị Ijiputu!  
Mẹ teke ẹphe pfubyishiru  
ẹpha ngu njọ epfubyishi  
ono.   
19 Obenu l'i gude eze  
obu-imemini ngu ono  
ọphu ị tị paduru phẹ haa  
l'echiẹgu.  
Urwukpu ono, kpụru  
oronmono ono ta  
ahajẹduru phẹ l'eswe.  
O duẹ phẹ phọ shikọta l'ụzo,  
ẹphe shiru.  
Ọphu ọku ono, kpụru  
oronmono ono  
ahajẹduru phẹ l'ẹnyashi.  
Ọ nọdu abụjeru ìphóró,  
egoshi phẹ ụzo, ẹphe eshi.   
20 Ị nụru phẹ Unme ngu ono,  
dụ ree ono g'ọ kpọ-zijeru  
phẹ ụzo.  
Ọphu i ti kwedu g'ẹphe ribuhu  
Mana, shi ngu l'ẹka.  
Tẹme ị nụkwa phẹ phọ mini  
g'ẹphe ngụa lẹ k'ẹgu mini,  
agụ phẹ nụ.   
21 Apha ụkporo labọ bẹ i heru  
phẹ l'echiẹgu.  
Ọphu ọ tọ dụdu iphe,  
ụko iya dụjeru phẹ.  
Uwe phẹ ta akahụjeduru  
akahụ.  
Ọphu ọkpa ta abyajẹduru  
phẹ ẹrwa.   
22 “I meru; ẹphe lwụta alị-eze;  
mẹ ọha, dụ iche iche;  
bya eworu alị ndu ono keshiaru  
phẹ g'ọ bụru oke alị phẹ.  
Ẹphe natarụ alị Hẹshibonu,  
bụ alị-eze Sihọnu;  
mẹ alị Beshanu, bụ alị-eze  
Ọgu.   
23 I meru g'oshilọkpa phẹ  
ha igwerigwe gẹ kpokpode,  
nọ l'igwe.  
I dua phẹ dubata l'alị ono,  
ị sụru nna phẹ g'ẹphe bahụ  
je anata ono.   
24 Ọ bụru ụnwu phẹ bahụru  
je anata alị ono.  
Ị lwụ-kpeeru phẹ ndu bu l'alị  
ono, bụ iya bụ ndu  
Kénanu.  
I meru gẹ ndu Kénanu;  
mẹ ndu eze phẹ; mẹ ndu alị  
ono l'ophu lakọta phẹ l'ẹka;  
k'ọphu ẹphe e-me phẹ  
g'ọ dụ phẹ.   
25 Ẹphe lwụtakota mkpụkpu  
lẹ mkpụkpu, a kpụshigbaaru  
ike; mẹ alị, emehuje iphe;  
natakọta ụlo, ivu, dụgbaa ree,  
dụ iche iche jiru ejiji.  
Ẹphe natakwaphọ wẹlu,  
a tụwaru atụtu; mẹ  
opfu-vayịnu; mẹ k'olivu;  
mẹ oshi-ọmi, dụ iche iche.  
Ẹphe ria ẹpho ji phẹ; dachaa  
okporokpo.  
Ẹguru iphe ono, ị nụkotaru  
phẹ ono; bẹ ẹphe riru ọ tsọo  
phẹ ụtso.   
26 Obenu l'ẹphe te ekwedu mee  
iphe, ị sụru g'ẹphe mee;  
tẹme ẹphe kwefuru ngu ike;  
woru ekemu ngu nwucha  
l'azụ.  
Ẹphe gbushiru ndu mpfuchiru  
ngu, bụ ndu lọru phẹ ẹka  
lẹ nchị g'ee-shi g'ẹphe gha  
iphu l'ẹka ị nọ.  
Ẹphe pfubyishia ẹpha ngu  
njọ epfubyishi.   
27 Ọ bụru iya meru g'o gude  
i woru phẹ ye l'ẹka ndu  
ọhogu phẹ, bụ ndu  
mekpaaharụ phẹ ẹhu.  
Teke ẹphe nọ l'iphe-ẹhuka  
ono bẹ ẹphe rakuru ngu.  
Ị gbẹ l'imigwe ngabẹru phẹ  
nchị; bya egude  
obu-imemini ngu, parụ ẹka  
nụ phẹ ndu nafụtaru phẹ l'ẹka  
ndu ọhogu phẹ.   
28 Nchị bya adụle phẹ phọ doo;  
ẹphe mee ẹjo-iphe l'iphu ngu  
ọzo.  
I wokwaru phẹ ye l'ẹka ndu  
ọhogu phẹ ọzo; ẹphe bụru  
ishi phẹ.  
Ẹphe byakwa araku ngu ọzo;  
ị gbẹ l'imigwe ngabẹru phẹ  
nchị.  
Ị phụahaaru phẹ obu-imemini;  
nafụta phẹ ugbo olemole.   
29 Ị lọru phẹ ẹka lẹ nchị  
g'ee-shi g'ẹphe laphu  
azụ meahaa ekemu ngu.  
Ọle ẹphe watalẹru-a eku  
onwophẹ jịka eme iphe,  
ị sụru g'e meje.  
Ẹphe mee iphe-ẹji gude mebyia  
omelalị ngu;  
mbụ omelalị ngu ono,  
bụ nemadzụ -dobe iya;  
l'ọ nọdu ndzụ ono.  
Ẹphe gude l'ẹphe bu  
ekwegekwe gbakutaru  
ngu azụ;  
tẹme ẹphe kwefu ike jịka  
angabẹru ngu nchị.   
30 Apha, dụ igwerigwe bẹ ị  
takọtaru phẹ nshi.  
Tẹme i gude Unme ngu lọo  
phẹ ẹka lẹ nchị shita l'ọnu  
ndu mpfuchiru ngu.  
Ọle ẹphe ta angadụru iya  
nchị.  
Ọ bụru iya meru g'o gude i  
woru phẹ ye l'ẹka ndu alị ọzo,  
bukube phẹ nụ.   
31 Obenu l'i gude k'obu-imemini  
ngu ono, parụ ẹka;  
ọphu i ti kwedu g'ẹphe chịhu;  
ọphu i kwedu haa phẹ;  
kẹle ị bụ Chileke ọphu emeje  
eze-iphe-ọma; bya abụru onye  
aphụje obu-imemini.   
32 Ọo ya bụ; gụbe Chileke anyi;  
mbụ gụbe Chileke, parụ ẹka;  
bụru Ọkalibe;  
bya abụru onye dụ ebvu;  
mbụ gụbe onye ono,  
edobeje ọgbandzu ngu;  
ọphu n-yemobu ngu abvụdu  
abvụbvu;  
jiko g'iphe-ẹhuka-a,  
anyi ejegbabẹ-a ta adụkwa  
ngu mkpẹe mkpẹe l'ẹnya;  
bụ iya bụ iphe-ẹhuka, dapfutaru  
anyi lẹ ndu eze anyi-a;  
mẹ ndu-ishi anyi;  
mẹ ndu-uke Chileke anyi;  
mẹ ndu mpfuchiru Chileke anyi;  
mbụ iphe-ẹhuka ono,  
dapfutaru nna anyi phẹ;  
mẹ ndibe ngu l'ophu;  
e -shi lẹ teke ndu eze ndu  
Asiriya bụ ishi byasụ  
ntanụ-a.   
33 Iphemiphe ono,  
dapfutakọtaru anyi ono bẹ  
iswi dụkotakwa ngu mma.  
I meru iphe, pfụru nhamụnha;  
obenu l'anyịbedua meru  
ẹjo-iphe.   
34 Noo kẹle ndu eze anyi phẹ;  
mẹ ndu-ishi anyi;  
mẹ ndu-uke Chileke anyi;  
mẹ nna anyi phẹ te  
emeduru ekemu ngu.  
Ọphu ẹphe ta ngadụru nchị  
l'iphe, ị sụru g'e mee;  
mẹ l'ẹka ị lọru phẹ lẹ nchị;   
35 je akpaa lẹ teke ẹphe nọ  
l'alị-eze phẹ l'ẹka ẹphe eri  
ẹguru iphe, parụ ẹka ị  
nụkotaru phẹ; bya anọdu  
l'alị ono, ha ọsa ono; mbụ alị,  
emehuje iphe,  
bụ ẹka ị nụru phẹ ono;  
bẹ ẹphe te ejeduru ngu ozi;  
ọphu ẹphe adakọbeduru haa  
ẹjo-ememe, ẹphe eme.   
36 Lewarọ g'anyi bụ ohu nta-a  
l'alị ono, ị nụru nna anyi oche  
phẹ ono; mbụ g'ẹphe ria iphe,  
shi iya fụta; mẹ iphe-ọma,  
dụ iya nụ ono.  
Lewarọ g'anyi bụ ohu.   
37 Ọ bụru ndu eze ono, i doberu  
g'ẹphe bụru ndu-ishi anyi-a bẹ  
iphe, shi l'alị ono a-alakọtaje  
l'ẹka.  
Iphe, kparụ iya nụ bụru iphe-ẹji,  
anyi meshiru.  
Ẹphe gude anyịbedua;  
mẹ ẹku anyi eme iphe,  
dụ phẹ ree.  
Anyi nọkwa l'oke iphe-ẹhuka!”   
Ndu byaru ẹka l'ẹkwo ọgbandzu 
 
38 “Ọ kwa iphe ono meru g'o gude anyi nọdu agba ọgbandzu-a, geru egeru-a; bya edekwa iya phọ edede l'ẹkwo gẹ ndu-ishi anyi; mẹ ndu Lívayi anyi; mẹ ndu-uke Chileke anyi mee ya iphe-ọhubama.”