9
Ndu Ízurẹlu akọshi iphe-ẹji, ẹphe meshiru
Ọnwa ono dụepho l'abalị ụkporo l'ẹno; ndu Ízurẹlu dzukọta swịahaa ẹgu. Ẹphe yee uwe-aphụ; kporu ẹja kpua onwophẹ l'ishi. Ndu ọphu bụ oshilọkpa ndu Ízurẹlu bufu onwophẹ l'ẹhu ndu ọhozo. Ẹphe pfụru kọshia iphe-ẹji, ẹphe meshigbabẹru; mẹ ẹjo-ememe, nna phẹ megbabẹru. Ẹphe pfụru l'ẹka ẹphe pfụru gụa iphe, e deru l'ẹkwo ekemu Chipfu, bụ Chileke phẹ ono áwà ẹto; ẹphe gude áwà ẹto ọzo kọshia iphe-ẹji, ẹphe meshiru; bya abaarụ Chipfu, bụ Chileke phẹ ẹja. Ndu pfụru l'eli mkpogobe ẹka ono e metaru ndu Lívayi ono bụ: Jieshuwa; mẹ Bani; mẹ Kadụmelu; mẹ Shebanaya; mẹ Buni; mẹ Sherebaya; mẹ Bani; mẹ Kenani. Ẹphe chiru mkpu ẹkwa chiku Chipfu, bụ Chileke phẹ.
Ndu Lívayi, bụ Jieshuwa; mẹ Kadụmelu; mẹ Bani; mẹ Hashabuneya; mẹ Sherebaya; mẹ Hodaya; mẹ Shebanaya; mẹ Petahaya bya asụ:
“Unu gbalihu jaa Chipfu, bụ
Chileke unu ajaja; mbụ
onye ono, shi l'ojejoje
nọdu ndzụ; tẹme o je
a-nọ jasụ l'ojejoje ono.”
G'a jakwaa ẹpha ngu ono,
dụ akpabiri ono ajaja;
mbụ ẹpha ngu ono,
daghataru ajaja, aaja iya;
bya adaghata ekele,
eekeleje iya ono.
Ọo ngu kpoloko kpẹekpu
bụ Chipfu.
Ọo ngu meru igwe; mee igwe
ọphu kakọta igwe l'eli;
mẹ iphemiphe, dụkota
iya nụ.
Ọ bụru ngu meru alị;
mẹ iphemiphe, dụkota iya nụ.
Ọ bụru ngu meru eze-ẹnyimu;
mẹ iphemiphe, nọkota iya nụ.
Ọ bụru ngu meru;
ẹphe nọdukota ndzụ.
Iphe, dụgbaa l'imigwe anọduje
abakọtaru ngu ẹja.
Ọo gụbedua bụ Chipfu,
bụ Chileke ono,
bụ onye họtaru Ebiramu;
dufuta iya lẹ mkpụkpu
Uru l'alị Bábilọnu bya
agbanwee ẹpha iya;
ọ bụru Ébirihamu.
Ị hụmaru l'ọ bụ onye e gude
ire iya ẹka; gụ l'iya woru
ndzụ gbaa.
I kwee ya ukwe l'ịi-nụkota
yẹle awa iya alị ndu Kénanu;
mẹ alị ndu Hetu; mẹ alị ndu
Amọru mẹ kẹ ndu Pẹ́rezu;
mẹ kẹ ndu Jiebusu;
mẹ kẹ ndu Gigashi.
Ukwe-iphe ono, i kweru ono
bẹ i mekọtaru kẹle ị bụ onye
pfụberu-ẹka-ọto.
Ị hụmaru iphe-ẹhuka, nna anyi
phẹ jeru l'alị Ijiputu.
Tẹme ị nụmakwapho ẹkwa,
ẹphe rarụ l'agụga Eze-ẹnyimu
Uswe-uswe.
10 I meshiru iphe-ọhumalenya
mẹ iphe, dụ biribiri kpua
Fero mẹ ndu-ozi iya l'ophu;
mẹkpoo ndu alị iya l'ophu;
kẹle ị maru gẹ ndu Ijiputu
gude eku-onwonye gwaa
ndibe ngu maa.
I meru a maru ẹpha ngu;
ọ dụ ẹgube ono byasụ ntanụ.
11 I meru eze-ẹnyimu; o kekaha
ẹbo l'iphu phẹ; k'ọphu bụ
l'ẹphe jeru ije l'alị ọkponku
ghaa eze-ẹnyimu ono.
Obenu lẹ ndu achị phẹ ọso bẹ
ị tụbaru l'ọhu mini ono;
gẹ mkpuma, a tụbaru l'ime
mini, abya gbụkugbuku.
12 Eswe bẹ i gude urwukpu,
kpụru oronmono dua
ndibe ngu.
L'ẹnyashi bẹ i gude ọku,
kpụru oronmono dua phẹ;
g'ọ bụru ìphóró, a-nọdu
egoshi phẹ ụzo, ẹphe e-shi.
13 I nyizetaru l'eli úbvú
Sayịnayi; ị nọdu l'imigwe
pfuru opfu nụ phẹ.
Ị nụru phẹ omelalị, pfụru
nhamụnha;
mẹ ekemu, bụ ọkpobe iya;
mẹ iphe, ị tọru ọkpa iya,
bụ iphe, dụ ree.
14 I meru; ẹphe maru mbọku,
i doberu g'ọ bụru
eswe-atụta-unme ngu, dụ nsọ.
I shi l'ẹka nwozi ngu,
bụ Mósisu karụ phẹ ekemu,
ẹphe a-nọdu etso.
15 Teke ẹgu gụru phẹ bẹ ị nụru
phẹ nri, shi l'imigwe.
I kee phẹ mini, shi l'eze mkpuma
g'ẹphe ngụa; teke mini
gụru phẹ.
Ị sụru phẹ g'ẹphe tụgbua je
anata alị ono, i riburu nte
l'ịi-nụ phẹ ono.
16 Ọle ẹphebe nna anyi phẹ ono
bẹ kuaharu onwophẹ ekuku;
kwefu ike jịka eme iphe,
ị sụru g'e meje.
17 Ẹphe jịkaru eme iphe, ị sụru
g'ẹphe mee;
zọhashicha iphe, dụ biribiri,
i meshiru l'echilabọ phẹ.
Ẹphe kwefuru ike gude ekwefu
ike họta onye-ishi, e-duphu
phẹ azụ lẹ Ijiputu,
bụ ẹka ono, ẹphe shi bụru
ohu ono.
Obenu l'ị bụ Chileke, l'agụje
nvụ;
ị bụru onye emeje eze-iphe-ọma;
mẹ onye obu-imemini;
tẹme ị bụru onye ẹhu te
eghujedu eghu ẹgwegwa;
mbụ onye n-yemobu
iya nyịberu anyịbe;
ọ bụru iya meru g'o gude
ọphu ị paduru phẹ haa.
18 Je akpaa lẹ teke ẹphe kpụru
onwophẹ nweswi sụ:
Ọwaa bụ Chileke unu,
bụ onye dufutaru unu
l'alị Ijiputu!
Mẹ teke ẹphe pfubyishiru
ẹpha ngu njọ epfubyishi
ono.
19 Obenu l'i gude eze
obu-imemini ngu ono
ọphu ị tị paduru phẹ haa
l'echiẹgu.
Urwukpu ono, kpụru
oronmono ono ta
ahajẹduru phẹ l'eswe.
O duẹ phẹ phọ shikọta l'ụzo,
ẹphe shiru.
Ọphu ọku ono, kpụru
oronmono ono
ahajẹduru phẹ l'ẹnyashi.
Ọ nọdu abụjeru ìphóró,
egoshi phẹ ụzo, ẹphe eshi.
20 Ị nụru phẹ Unme ngu ono,
dụ ree ono g'ọ kpọ-zijeru
phẹ ụzo.
Ọphu i ti kwedu g'ẹphe ribuhu
Mana, shi ngu l'ẹka.
Tẹme ị nụkwa phẹ phọ mini
g'ẹphe ngụa lẹ k'ẹgu mini,
agụ phẹ nụ.
21 Apha ụkporo labọ bẹ i heru
phẹ l'echiẹgu.
Ọphu ọ tọ dụdu iphe,
ụko iya dụjeru phẹ.
Uwe phẹ ta akahụjeduru
akahụ.
Ọphu ọkpa ta abyajẹduru
phẹ ẹrwa.
22 “I meru; ẹphe lwụta alị-eze;
mẹ ọha, dụ iche iche;
bya eworu alị ndu ono keshiaru
phẹ g'ọ bụru oke alị phẹ.
Ẹphe natarụ alị Hẹshibonu,
bụ alị-eze Sihọnu;
mẹ alị Beshanu, bụ alị-eze
Ọgu.
23 I meru g'oshilọkpa phẹ
ha igwerigwe gẹ kpokpode,
nọ l'igwe.
I dua phẹ dubata l'alị ono,
ị sụru nna phẹ g'ẹphe bahụ
je anata ono.
24 Ọ bụru ụnwu phẹ bahụru
je anata alị ono.
Ị lwụ-kpeeru phẹ ndu bu l'alị
ono, bụ iya bụ ndu
Kénanu.
I meru gẹ ndu Kénanu;
mẹ ndu eze phẹ; mẹ ndu alị
ono l'ophu lakọta phẹ l'ẹka;
k'ọphu ẹphe e-me phẹ
g'ọ dụ phẹ.
25 Ẹphe lwụtakota mkpụkpu
lẹ mkpụkpu, a kpụshigbaaru
ike; mẹ alị, emehuje iphe;
natakọta ụlo, ivu, dụgbaa ree,
dụ iche iche jiru ejiji.
Ẹphe natakwaphọ wẹlu,
a tụwaru atụtu; mẹ
opfu-vayịnu; mẹ k'olivu;
mẹ oshi-ọmi, dụ iche iche.
Ẹphe ria ẹpho ji phẹ; dachaa
okporokpo.
Ẹguru iphe ono, ị nụkotaru
phẹ ono; bẹ ẹphe riru ọ tsọo
phẹ ụtso.
26 Obenu l'ẹphe te ekwedu mee
iphe, ị sụru g'ẹphe mee;
tẹme ẹphe kwefuru ngu ike;
woru ekemu ngu nwucha
l'azụ.
Ẹphe gbushiru ndu mpfuchiru
ngu, bụ ndu lọru phẹ ẹka
lẹ nchị g'ee-shi g'ẹphe gha
iphu l'ẹka ị nọ.
Ẹphe pfubyishia ẹpha ngu
njọ epfubyishi.
27 Ọ bụru iya meru g'o gude
i woru phẹ ye l'ẹka ndu
ọhogu phẹ, bụ ndu
mekpaaharụ phẹ ẹhu.
Teke ẹphe nọ l'iphe-ẹhuka
ono bẹ ẹphe rakuru ngu.
Ị gbẹ l'imigwe ngabẹru phẹ
nchị; bya egude
obu-imemini ngu, parụ ẹka
nụ phẹ ndu nafụtaru phẹ l'ẹka
ndu ọhogu phẹ.
28 Nchị bya adụle phẹ phọ doo;
ẹphe mee ẹjo-iphe l'iphu ngu
ọzo.
I wokwaru phẹ ye l'ẹka ndu
ọhogu phẹ ọzo; ẹphe bụru
ishi phẹ.
Ẹphe byakwa araku ngu ọzo;
ị gbẹ l'imigwe ngabẹru phẹ
nchị.
Ị phụahaaru phẹ obu-imemini;
nafụta phẹ ugbo olemole.
29 Ị lọru phẹ ẹka lẹ nchị
g'ee-shi g'ẹphe laphu
azụ meahaa ekemu ngu.
Ọle ẹphe watalẹru-a eku
onwophẹ jịka eme iphe,
ị sụru g'e meje.
Ẹphe mee iphe-ẹji gude mebyia
omelalị ngu;
mbụ omelalị ngu ono,
bụ nemadzụ -dobe iya;
l'ọ nọdu ndzụ ono.
Ẹphe gude l'ẹphe bu
ekwegekwe gbakutaru
ngu azụ;
tẹme ẹphe kwefu ike jịka
angabẹru ngu nchị.
30 Apha, dụ igwerigwe bẹ ị
takọtaru phẹ nshi.
Tẹme i gude Unme ngu lọo
phẹ ẹka lẹ nchị shita l'ọnu
ndu mpfuchiru ngu.
Ọle ẹphe ta angadụru iya
nchị.
Ọ bụru iya meru g'o gude i
woru phẹ ye l'ẹka ndu alị ọzo,
bukube phẹ nụ.
31 Obenu l'i gude k'obu-imemini
ngu ono, parụ ẹka;
ọphu i ti kwedu g'ẹphe chịhu;
ọphu i kwedu haa phẹ;
kẹle ị bụ Chileke ọphu emeje
eze-iphe-ọma; bya abụru onye
aphụje obu-imemini.
32 Ọo ya bụ; gụbe Chileke anyi;
mbụ gụbe Chileke, parụ ẹka;
bụru Ọkalibe;
bya abụru onye dụ ebvu;
mbụ gụbe onye ono,
edobeje ọgbandzu ngu;
ọphu n-yemobu ngu abvụdu
abvụbvu;
jiko g'iphe-ẹhuka-a,
anyi ejegbabẹ-a ta adụkwa
ngu mkpẹe mkpẹe l'ẹnya;
bụ iya bụ iphe-ẹhuka, dapfutaru
anyi lẹ ndu eze anyi-a;
mẹ ndu-ishi anyi;
mẹ ndu-uke Chileke anyi;
mẹ ndu mpfuchiru Chileke anyi;
mbụ iphe-ẹhuka ono,
dapfutaru nna anyi phẹ;
mẹ ndibe ngu l'ophu;
e -shi lẹ teke ndu eze ndu
Asiriya bụ ishi byasụ
ntanụ-a.
33 Iphemiphe ono,
dapfutakọtaru anyi ono bẹ
iswi dụkotakwa ngu mma.
I meru iphe, pfụru nhamụnha;
obenu l'anyịbedua meru
ẹjo-iphe.
34 Noo kẹle ndu eze anyi phẹ;
mẹ ndu-ishi anyi;
mẹ ndu-uke Chileke anyi;
mẹ nna anyi phẹ te
emeduru ekemu ngu.
Ọphu ẹphe ta ngadụru nchị
l'iphe, ị sụru g'e mee;
mẹ l'ẹka ị lọru phẹ lẹ nchị;
35 je akpaa lẹ teke ẹphe nọ
l'alị-eze phẹ l'ẹka ẹphe eri
ẹguru iphe, parụ ẹka ị
nụkotaru phẹ; bya anọdu
l'alị ono, ha ọsa ono; mbụ alị,
emehuje iphe,
bụ ẹka ị nụru phẹ ono;
bẹ ẹphe te ejeduru ngu ozi;
ọphu ẹphe adakọbeduru haa
ẹjo-ememe, ẹphe eme.
36 Lewarọ g'anyi bụ ohu nta-a
l'alị ono, ị nụru nna anyi oche
phẹ ono; mbụ g'ẹphe ria iphe,
shi iya fụta; mẹ iphe-ọma,
dụ iya nụ ono.
Lewarọ g'anyi bụ ohu.
37 Ọ bụru ndu eze ono, i doberu
g'ẹphe bụru ndu-ishi anyi-a bẹ
iphe, shi l'alị ono a-alakọtaje
l'ẹka.
Iphe, kparụ iya nụ bụru iphe-ẹji,
anyi meshiru.
Ẹphe gude anyịbedua;
mẹ ẹku anyi eme iphe,
dụ phẹ ree.
Anyi nọkwa l'oke iphe-ẹhuka!”
Ndu byaru ẹka l'ẹkwo ọgbandzu
38 “Ọ kwa iphe ono meru g'o gude anyi nọdu agba ọgbandzu-a, geru egeru-a; bya edekwa iya phọ edede l'ẹkwo gẹ ndu-ishi anyi; mẹ ndu Lívayi anyi; mẹ ndu-uke Chileke anyi mee ya iphe-ọhubama.”