18
Lau samob sêwê nêŋ biŋ ŋakaiŋ êndêŋ-êndêŋgeŋ
Apômtau kêsôm biŋ gêdêŋ aê gebe “Aŋga gamêŋ Israel amac asôm-asôm biŋgôliŋ laŋgwa tonec gebe
‘Tameŋi seŋ wain ŋanô matac
ma latuŋi luŋluŋ siŋ-siŋ.’
naŋ ŋam amboac ondoc.”
Apômtau kêsôm gebe “Aê gamoa matoc jali, tec jasôm êtu tôŋ gebe sêsôm biŋgôliŋ tonaŋ aŋga Israel êtiam atomanô. Ôlic acgom, aê katu lau samob katuŋ ŋatau. Aê katu tama katu ŋatau to latu katu ŋatau amboac tonaŋgeŋ ma ŋac, taŋ êŋgôm sec naŋ, êmac êndu.
“Ŋac gêdêŋ êsap biŋsu tôŋ ma êsa nê lêŋ ŋaŋêŋgeŋ. Eŋ êniŋ gêŋ aŋga anôtôi jaba nêŋ gamêŋ ŋabau to êôc mataanô sa êndêŋ Israelnêŋ gwam atom ma êŋgôm gêŋ mockaiŋŋa êndêŋ nê ŋac jabaŋ eŋ nê awê ma ênêc êwiŋ, taŋ ênam ôli ajôŋ naŋ atom. Eŋ êkôniŋ ŋac teŋ atom ma êŋgamiŋ ŋac teŋ nê kamaclauŋ atom. Eŋ ênam geŋgeŋ atom. Eŋ êkêŋ mo êndêŋ lau, taŋ mo êjô êsêac naŋ, sêniŋ to êkêŋ ŋakwê êndêŋ lau toôliŋ ŋaôma sêsô. Eŋ êkêŋ mone êndêŋ lau, mago taê êka ŋalakac atom ma eŋ êka jaê mone êlêlêc su atom amboac tonaŋgeŋ. Eŋ êŋgôm sec atom ma êmêtôc launêŋ biŋ naêndêŋgeŋ. Eŋ êsa nê lêŋ êtôm ŋoc jatu ma ejop ŋoc biŋsu ŋapepgeŋ. Ŋac amboac tonaŋ eŋ ŋac gêdêŋ ma êmoa mata jali. Apômtau Anôtô nê biŋ tau tonaŋ.
10 “Ma latu, taŋ ŋac amboac tonaŋ êka lasê naŋ, êjaŋgo gêŋ su ma ênac ŋamalac êndu ma êsa tamanê lêŋ gêdêŋ atom, 11 eŋ êniŋ gêŋ aŋga anôtôi jaba nêŋ gamêŋ ŋabau ma êŋgôm gêŋ mockaiŋŋa êndêŋ nê ŋac jabaŋ eŋ nê awê, 12 ma êkôniŋ lau ŋalêlôm sawa to lau sêpô lêna tauŋŋa ma ênam geŋgeŋ gêŋ to êŋgaminŋ kamaclauŋ ma êôc mataanô sa êndêŋ gwam to êŋgôm gêŋ alôb-alôb, 13 êkêŋ mone êndêŋ lau ma taê êka ŋalakac to êka jaê mone êlêlêc su, oc êmoa mata jali me masi. Masianô. Eŋ gêgôm gêŋ alôb-alôb samob tonaŋ, amboac tonaŋ eŋ êmac êndu, ma oc êwê eŋ tau êmac êndu ŋakaiŋ.
14 “Ma latu taŋ ŋac tau tonaŋ êka lasê naŋ, êlic sec samob, taŋ tama gêgôm naŋ, ma êtakê to êŋgôm gêŋ samob tonaŋ atom, 15 eŋ êniŋ gêŋ aŋga anôtôi jaba nêŋ gamêŋ ŋabau to êôc mataanô sa êndêŋ Israelnêŋ gwam atom ma êŋgôm gêŋ mockaiŋŋa êndêŋ nê ŋac jabaŋ eŋ nê awê atom. 16 Eŋ êkôniŋ lau to êjatu kamaclauŋ ma êjaŋgo gêŋ atom, mago êkêŋ mo êndêŋ lau, taŋ mo êjô êsêac naŋ, sêniŋ ma êkêŋ ŋakwê êndêŋ lau toôliŋ ŋaôma sêsô. 17 Eŋ ejop lêma gebe êŋgôm gêŋ eso atom ma êkêŋ mone êndêŋ lau, mago taê êka ŋalakac to êka jaê mone êlêlêc su atom. Eŋ ejop ŋoc jatu to êsa nê lêŋ êtôm ŋoc biŋsu, oc êmac êndu atom, eŋ êmoa mata jali biŋŋanôgeŋ. 18 Tageŋ ŋac tau tama, taŋ gêgôm gêŋ ŋaclai sec to kêjaŋgo launêŋ gêŋ ma gêgôm gêŋ ŋajam gêdêŋ nê lau naŋ atom, oc êmac êndu êtu nê secŋa.
19 “Ma amac atu kênac gebe ‘Latu êôc ŋandaŋ êtu tamanê secŋa atom êtu asageŋŋa.’ Latu kêsap biŋsu tôŋ to têtac gêwiŋ biŋgêdêŋ ma gejob ŋoc jatu samob ŋaŋêŋgeŋ, tec eŋ êmoa mata jali biŋŋanôgeŋ. 20 Ŋac taŋ gêgôm sec naŋ, êmac êndu. Latu êôc ŋandaŋ êtu tamanê secŋa atom ma tama êôc ŋandaŋ êtu latunê secŋa atom. Ŋac gêdêŋ êtap nê ŋagêjô ŋajam sa ma ŋac sec êtap ŋagêjô sec sa êtu nê secŋa.
21 “Mago ŋac sec teŋ embe êkac tau su aŋga nê sec samob, taŋ eŋ gêgôm naŋ, ma ejop ŋoc jatu samob ma êsap ŋoc biŋsu tôŋ ma têtac êwiŋ biŋgêdêŋ, naŋ êmoa mata jali biŋŋanôgeŋ. Eŋ êmac êndu atom. 22 Anôtô oc taê ênam nê sec, taŋ eŋ gêgôm naŋ, êtiam atom. Eŋ êmoa mata jali êtu biŋgêdêŋ, taŋ eŋ gêgôm naŋŋa.” 23 Apômtau Anôtô kêsôm gebe “Amac abe ŋac sec teŋ embe êmac êndu, oc jalic ŋajam me. Masianô. Aê têtac gêwiŋ gebe jalic eŋ ênam tau ôkwi ma êmoa mata jali.
24 “Mago ŋac gêdêŋ teŋ embe êwi nê lêŋ gêdêŋ siŋ ma êŋgôm sec to êŋgôm gêŋ alôb-alôb, taŋ ŋac sec gêgôm naŋ, oc êmoa mata jali me masi. Masianô. Anôtô taê ênam ênê biŋgêdêŋ, taŋ eŋ gêgôm naŋ, ŋateŋ atom. Eŋ êmac êndu gebe eŋ kêgêli biŋsu ma gêgôm sec.
25 “Mago amac asôm gebe ‘Anôtônê lêŋ jagêdêŋ atom.’ Amac lau Israel, akêŋ taŋem aê acgom. Ŋoc lêŋ jagêdêŋ atom me. Amac taôm nêm lêŋ tonaŋ jagêdêŋ atom. 26 Ŋac gêdêŋ teŋ embe êkac tau su aŋga biŋgêdêŋ ma êŋgôm sec, e êmac êndu. Eŋ êmac êndu êtu sec, taŋ eŋ gêgôm naŋŋa. 27 Ma ŋac sec teŋ embe êkac tau su aŋga sec, taŋ eŋ gêgôm naŋ, ma êsap biŋsu tôŋ to têtac êwiŋ biŋgêdêŋ, go ênam katu kêsi. 28 Eŋ gêjam tau ôkwi aŋga nê sec samob, taŋ gêgôm naŋ, tec êmoa mata jali ma êmac êndu atom. 29 Mago lau Israel sêsôm gebe ‘Apômtaunê lêŋ jagêdêŋ atom.’ O lau Israel, amboac ondoc. Aêŋoc lêŋ jagêdêŋ atom me. Aê gabe amacnêm lêŋ jagêdêŋ atom.
30 “O lau Israel, kêtu biŋ tonaŋŋa aê gabe jamêtôc amac samob êndêŋ-êndêŋgeŋ êtôm nêm lêŋ. Apômtaunê biŋ tau tonaŋ. Amac embe ambu taôm to anam taôm ôkwi aŋga nêm keso atom, oc anaŋa êtu nêm secŋa. 31 Ambaliŋ nêm sec samob, taŋ agôm gêdêŋ aê naŋ, siŋ ma amansaŋ nêm ŋalêlôm to nêm katôm êtu wakuc. O lau Israel, amac abe amac êndu êtu ageŋŋa.” 32 Apômtau kêsôm gebe “Ŋac teŋ embe êmac êndu, oc jalic ŋajam atom. Amboac tonaŋ anam taôm ôkwi gebe amoa matem jali.”
19:1–32:32 Jaeŋ ŋagêdô, taŋ kêsôm lasê gebe Anôtô êmêtôc nê lau naŋ, ma ŋagêdô, taŋ kêkanôŋ lau jaba, taŋ sêŋgôŋ sêsi Judawaga naŋ, kêsêp môkêlatu tonec.