42
Yõsépã ẹ́drị́pị́ị mụkí ãnyãngã jeé Ẽjẽpétõ gá
1 Yõkóbũ kã yịị́ kínĩ, ãnyãngã Ẽjẽpétõ gá ꞌdãlé anigé, ĩri ní ꞌyozú ꞌí ẹnjịpị́ị ní kĩnĩ, “Ngá ĩmi ní pá tuzú kú ꞌdĩgé rizú ĩmi úndrézú ĩmi ãsámvú gé sĩ ꞌdíni rĩ ãꞌdi?
2 Á yị kínĩ, ãnyãngã Ẽjẽpétõ gá ꞌdãlé anigé, ĩmi mụkí ꞌbá ní ãnyãngã rĩ jeé, ꞌbâ adrikí rí ídri rú, ꞌbâ ũdrãkí rí ku.”
3 Kúru Yõsépã vé ẹ́drị́pị́ị mụdrị́ rĩ pi ní ꞌdezú mụzú ãnyãngã rĩ jengárá gá Ẽjẽpétõ gá ꞌdãlé.
4 ꞌBo Yõkóbũ pẽ Yõsépã ẹ́drị́pị Bẹ̃nyẹ̃mị́nẹ̃ ri mụzú ẹ́drị́pị́ị vúgá sĩ ĩndĩ kuyé, ãꞌdiãtãsĩyã ꞌo ụ̃rị̃ sĩ, ụ̃sụ̃ déna tã ũnjí ri mụ ĩri ị́sụ́ rá.
5 Ĩsẽrélẽ vé anji rĩ pi mụkí ꞌbá mụꞌbá ãnyãngã jengárá gá Ẽjẽpétõ gá ꞌdãlé rĩ pi be trụ́, ãꞌdiãtãsĩyã ẹ̃bị́rị́ rĩ ꞌde kpá ãngũ Kãnánã vé rĩ agá ꞌdãlé ĩndĩ.
6 Sâ ꞌdãri gé, Yõsépã ri gávãnã ãngũ Ẽjẽpétõ vé rĩ agá ꞌdãlé nĩ, ri ãnyãngã rĩ sẽé jeé ꞌbá rĩ pi ní nĩ. Yõsépã ẹ́drị́pị́ị kâ caá ꞌdãlé, kộpi ní kũmũcí ũtị̃zú, ĩ drị̃ sị̃zú vũgá Yõsépã ẹndrẹtị gé.
7 Yõsépã kã ꞌí ẹ́drị́pị́ị ndreé, nị̃ kộpi ámá bá, ꞌbã ꞌi kú sụ̃ ꞌi ꞌbá túngú ni tị́nị, átá kộpi ní ọ̃jọ̃gọ̃ sĩ, ĩri ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Ĩmi íbíkí ímụ́ íngõósĩla?”
Kộpi ní újázú kínĩ, “ꞌBá íbíkí ímụ́ Kãnánã gálésĩ, ꞌbá ímụ́kí ãnyãngã jeé.”
8 Yõsépã ã nị̃ dõ ẹ́drị́pị́ị rá drãáãsĩyã, ẹ́drị́pị́ị nị̃kí ĩri ámá kuyé.
9 Yõsépã ní urobí ọ́tụ́ ꞌi ũbĩípi kộpi ã tã sĩ ꞌdãri ígázú, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi ꞌbá ãngũ úmíꞌbá ni pi! Ĩmi ímụ́kí ãngũ ꞌbávé rĩ úmí, dõ vũrã ĩ ní ũtẽé ku rĩ íngõri?”
10 Kộpi ní újázú kínĩ, “Ãmbúgú ꞌbávé rĩ, adri ꞌdíni kuyé. ꞌBâ ãtíꞌbá mívé ni, ꞌbá ímụ́kí ãnyãngã jeé.
11 ꞌBâ céré anji ꞌbá ãlu vé ni. ꞌBâ ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi, ꞌbá adrikí ꞌbá ãngũ úmíꞌbá ni pi ku.”
12 Yõsépã ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Adri ꞌdíni kuyé! Ĩmi ímụ́kí ãngũ ꞌbávé rĩ úmí, dõ vũrã ĩ ní ũtẽé ku rĩ íngõri?”
13 Kộpi ní ꞌyozú ĩri ní kínĩ, “Ãmbúgú ꞌbávé rĩ, ꞌbâ mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃, ꞌbâ céré ẹ́drị́pị, ꞌbâ anji ágó riípi adriípi ãngũ Kãnánã vé rĩ agá rĩ vé ni. ꞌBávé ẹ́drị́pị ụ̃dụ́ rĩ ĩri vúlé ꞌbá ẹ́tẹ́pị vúgá ꞌdãáꞌdã. ꞌBávé ẹ́drị́pị ãlu rĩ drã gí.”
14 Yõsépã ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Sụ̃ té má ní ꞌyoó rĩ tị́nị, ĩmi ꞌbá ãngũ úmíꞌbá ni pi!
15 Á lẽ nị̃ị́ dõ ĩmi ri tã áda ꞌyo. Á sõ ũyõ ꞌbãgú rĩ ã rụ́ sĩ, ĩmivé ẹ́drị́pị ụ̃dụ́ rĩ ícá dõ nõgó kuyé, ĩmi ícókí fũú ãngũ Ẽjẽpétõ vé rĩ agá nõósĩ ku.
16 Lẽ ĩmi pẽkí ꞌbá ãlu ĩmi ãsámvú gé ꞌdĩgé, ã mụ ĩmi ẹ́drị́pị ri bĩí, ĩmi aceꞌbée rĩ pi, ma ĩmi ꞌbe jó ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá, mâ nị̃ rí ámá dõ tã ĩmi ní ꞌyoó rĩ tã áda. Dõ tã ĩmi ní ꞌyoó rĩ adri tã áda kuyé, ꞌbãgú rĩ ã rụ́ sĩ, ĩmi ꞌbá ãngũ úmíꞌbá ni pi!”
17 Yõsépã ní kộpi suzú céré jó ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá caá ụ́ꞌdụ́ be na.
18 Kã mụụ́ adrií ụ́ꞌdụ́ na ni gé, Yõsépã ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Á ru Múngú ri rá, ĩmi ꞌokí dõ sụ̃ má ní ꞌyoó rĩ tị́nị, ĩmi ídrí rá.
19 Ĩmi dõ ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi, lẽ ꞌbá ãlu ĩmi ãsámvú gé ꞌdĩgé, ã adri jó ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá nõgó, ĩmi aceꞌbée rĩ pi, lẽ ĩmi jịkí ãnyãngã rĩ mụzú vúlé ꞌbá ĩmivé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé ẹ̃bị́rị́ ní rií fụụ́ ꞌdãꞌbée ní.
20 ꞌBo ĩmi mụkí ĩmivé ẹ́drị́pị ụ̃dụ́ rĩ íjị́ ímụ́ má vúgá nõlé, ã lũ rí ꞌyozú kínĩ, ĩmi ri tã áda ꞌyo, ã úꞌdị́kí rí ĩmi drãá ku.” Yõsépã ẹ́drị́pị́ị ãꞌyĩkí tã ꞌdĩri rá.
21 Kộpi ní átázú ĩ ãsámvú gé sĩ kínĩ, “Ádarú ĩ ri ꞌbâ ĩrĩŋã tã ꞌbá ní ꞌoó ꞌbá ẹ́drị́pị Yõsépã ní rĩ sĩ. ꞌBá ndrekí ĩzãngã ándúrú ĩri ní ꞌi ĩmãmãlãzú ívé ídri ã tã sĩ rĩ rá, ꞌbo ꞌbá yịkí ĩrivé tã kuyé, sẽ ꞌbá ní rizú ĩzãngã nõri nyazú ãní.”
22 Rũbénã ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Á ꞌyo ándúrú ĩmi ní kuyé? Má kínĩ, ĩmi ꞌdịkí mvá rĩ ku fô! Ĩmi gãkí yịgá sĩ. Sẽ nóni ꞌbâ ri ĩzãngã nya, ꞌbá ní ĩri ꞌdịị́ drãá rĩ sĩ.”
23 Kộpi nị̃kí ámá ꞌyozú kínĩ, Yõsépã yị tã ĩ ní átá rĩ gí ꞌdíni kuyé, ãꞌdiãtãsĩyã ꞌbá ãzi ri átángá kộpi ní átá rĩ újá nĩ.
24 Yõsépã ní ngazú mụzú kộpi ã gãrã gá sĩ ꞌdĩísĩ rá, ĩri ní íꞌdózú ngozú. Ĩri ní ꞌi újázú gõzú kộpi vúgá ꞌdãá, ĩri ní gõzú átázú kộpi ní dị̃ị́. Ĩri ní Sĩmĩyónã ri ĩpẽzú kộpi ãsámvú gé ꞌdĩgé, ĩri ní ꞌyozú ã úmbékí ĩri kộpi ẹndrẹtị gé ꞌdĩgé.
Yõsépã ẹ́drị́pị́ị újákí ĩ gõó Kãnánã gá
25 Yõsépã ní tãị́mbị́ sẽzú kĩnĩ, ã tõkí ãnyãngã fífí kộpivé jũrú rĩ pi agásĩ, ã ꞌbãkí ꞌbá ãlu ãlu vé mũfẽngã fífí gõó ĩrivé jũrú agá ꞌdãlé ũzi. Ã sẽkí kộpi ní ngá nyanya, kộpi ã nyakí rí kộpi ní mụngárá gá lẹ́tị gé ꞌdĩgé. Kâ kộpi ní ngá nyanya rĩ sẽé gí,
26 kộpi ní ĩvé ãnyãngã fífí rĩ pi ũdrõzú ĩvé dõngí rĩ pi ã úgóró gá, kộpi ní ꞌdezú mụzú.
27 Ãngũ rĩ kã nịị́, kộpi ní pá tuzú. ꞌBá ãlu kộpi ãsámvú gé ꞌdĩgé, ĩri ní ívé jũrú ẽ tị zị̃zú, ꞌî íꞌdụ́ rí ãnyãngã sẽé ívé dõngí rĩ ní, ị́sụ́ ívé mũfẽngã fífí rĩ kú jũrú rĩ agá ꞌdãá.
28 Ĩri ní ꞌyozú ẹ́drị́pị́ị ní kĩnĩ, “Ĩmi ndrekí drĩ ká! Újákí mávé mũfẽngã fífí gõó vúlé, mũfẽngã fífí rĩ kú mávé jũrú agá nõ!”
Kộpi ẽ ẹ́sị́ tĩ rụ̃cụ̃, kộpi ã rụ́ꞌbá yã kpĩríkpĩrí, ọ́gụ́pị ndre ọ́gụ́pị ri, kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “Múngú ꞌo ꞌbâ ꞌdíni ãsĩ?”
29 Kộpi kâ caá ĩ ẹ́tẹ́pị Yõkóbũ vúgá Kãnánã gá ꞌdãá, kộpi ũlũkí tã ꞌi ngaápi ĩ rụ́ꞌbá gá rĩ pi ãrẽvú céré ĩri ní, kộpi kínĩ,
30 “Gávãnã ãngũ Ẽjẽpétõ vé rĩ agá rĩ átá ꞌbá ní ọ̃jọ̃gọ̃ sĩ, kĩnĩ ꞌbâ ri ãngũ Ẽjẽpétõ vé rĩ úmí.
31 ꞌBá ní ꞌyozú ĩri ní, ‘ꞌBá adrikí ꞌbá ãngũ úmíꞌbá ni pi ku, ꞌbâ ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi.
32 ꞌBâ ẹ́drị́pị rú mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃, ꞌbâ anji ꞌbá ãlu vé ni ãngũ Kãnánã vé rĩ agá. Mvá ụ̃dụ́ rĩ ꞌbá ẹ́tẹ́pị vúgá vúlé ꞌdãáꞌdã, ꞌbávé ẹ́drị́pị ãlu rĩ drã gí.’
33 “Gávãnã Ẽjẽpétõ vé rĩ ní ꞌyozú ꞌbá ní kĩnĩ, ‘Á lẽ nị̃ị́ dõ ádarú ĩmi ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi. Ĩmi kukí ĩmivé ẹ́drị́pị ãlu ni kú má be nõgó. Ĩmi jịkí ãnyãngã rĩ mụzú ĩmivé ꞌbá ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé ẹ̃bị́rị́ ní rií fụụ́ ꞌdãꞌbée ní.
34 Ĩmi mụkí ĩmivé ẹ́drị́pị ụ̃dụ́ rĩ bĩí íjị́ má vúgá nõó, mâ nị̃ rí ꞌyozú kínĩ, ĩmi adrikí ꞌbá ãngũ úmíꞌbá ni pi ku, ĩmi ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi. Ma ĩmi ẹ́drị́pị ri sẽ gõ ĩmi ní rá, ĩmi ícó ẹ́cị́ ãnyãngã je ãngũ nõri agá, ꞌbá ãzi uga ĩmi ku.’ ”
35 Kộpi kâ rií ĩvé ãnyãngã fífí rĩ ũdãá jũrú rĩ pi agásĩ ãmvé, ꞌbá ãlu ãlu ị́sụ́ ívé mũfẽngã fífí rĩ jũrú rĩ agá ꞌdãá! Kộpi kâ mũfẽngã fífí rĩ pi ndreé, ãzini kộpivé ẹ́tẹ́pị Yõkóbũ kã mũfẽngã fífí rĩ pi ndreé, kộpi ã rụ́ꞌbá yã kpĩríkpĩrí.
36 Kộpivé ẹ́tẹ́pị Yõkóbũ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩmi ꞌbekí mávé anjiŋá rĩ pi ãvĩí! Yõsépã ri nóni ꞌdãáyo, Sĩmĩyónã ri kpá ꞌdãáyo, ĩmi lẽkí kpá Bẹ̃nyẹ̃mị́nẹ̃ rĩ jịị́ mụzú! Tã ĩmi ní ꞌoó ꞌdĩri ĩzãngã sẽ má ní!”
37 Kúru Rũbénã ní ꞌyozú ẹ́tẹ́pị ní kĩnĩ, “Má íjị́ dõ Bẹ̃nyẹ̃mị́nẹ̃ ri ĩgõó kuyé, má ãꞌyĩ rá, mi ícó mávé anji ị̃rị̃ ꞌdĩꞌbée úꞌdị́ rá. ꞌÍ ku Bẹ̃nyẹ̃mị́nẹ̃ ri má drị́gé, má ícó ĩri íjị́ ĩgõ rá.”
38 ꞌBo Yõkóbũ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Mávé mvá mụ ꞌdãlé ãluŋáni ku, ãꞌdiãtãsĩyã ẹ́drị́pị drã gí, kukí ĩri kú ọ́ꞌdụ́kụ́lẹ. Tã ũnjí ị́sụ́ dõ ĩri ẹ̃cị̃ ĩmi ní tuú rĩ gé lẹ́tị gé ꞌdĩgé, ĩzãngã rĩ sĩ, ĩmi sẽ ma drã rá.”