19
Yesu nɛ Sakio
Yesu achwe ɛtɔk Jɛríko are kɔ bɛfʉɛt. Mmu amɔt abhak arɛ́ anɛ aka nnyɛ́n bɛ Sakio. Abhak mǔnti babhɛbhɛ́ nkábhɛ́nti. Abhɔ́ŋ bɛyǎ nkáp. Árɨ́ŋɨ́ nɔ́kɔ́ bɛ́ Yesu ǎfʉɛ̀t, abho bɛyaŋ mbi bɛ ángɔ́ ɛnyǔ mmu Yesu achi, kɛ ɛ̌ti kɛmbɨŋ ɛki nɛ bɛyǎ bo, yi kɛkwáy bɛghɔ yi. Ajɛt arɔk ambɨ, akó amfǎy ɛnɔk ɛnɛ bábhɨŋɨ bɛ Síkámɔ ndǔ mbi anɛ Yesu ákɔ̀ arɛ ndu áyàŋ bɛghɔ yi. Yesu ágháká nɔ́kɔ́ arɛ, ayoŋ amɨ́k amfay aghati Sakio bɛ, “Sakio, sɛp twɔ́ áyák. Mbɔŋ bɛ́bhak ɛkɛt ɛyɛ ɛchɔŋ.” Sakio asɛp amɨk áyák, anak Yesu ɛkɛt yi nɛ bɛyǎ maŋák. Bo bághɔ́ nɔ́kɔ́ ndǔ Yesu árɔ̀ŋ ndǔ ɛkɛt Sakio, báré nywinti mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Yesu ǎrɔ̀ŋ bɛbhák kɛnkɔ amɛm ɛkɛt nkʉ bɛbʉ́.” Ɛnɛ́ Yesu nɛ Sakio báchí anywɔ́p, Sakio afate arɛm ntá Yesu bɛ, “Acha, ghók, chɔŋ nkɔ́rɛ mɛnyɨŋ ɛbha ndǔ baru apay, nchyɛ́ ndu amɔt ntá bachɛ́bhɛ́ bho. Nɛ mbák nsɔt ɛnyɨŋɨ́ mmu ndǔ mangwɔ, chɔŋ nkɛmɛ yɔ ndɔŋ ɛnwi.” Yesu arɛm ntá yi bɛ, “Ɛchɔŋ, Mandɛm apɛ́mɛ́ wɔ́ nɛ ɛfo ɛyɛ ɛnkɛm mbɔnyunɛ wɔ nkwɔ́ ɔchí ɛbhárɛ́mɔ Ábraham anɛ Mandɛm ábhɔ́ŋ bɛ́pɛ́mɛ. 10 Nɛ Mɛ Mmu mfú ntá Mandɛm ntwɔ bɛ́yáŋ nɛ bɛ́pɛ́mɛ chi bo abhɛn manɛ́mɛ́ ɛbhɨ.”
Yesu atɛ́m nɛkǎy mmu anɛ árɔ bakʉ̌ bɛtɨk abhi nɛ nkáp
(Mt 25.14-30)
11 Ɛnɛ́ bo bághòk mɛnyɨŋ ɛbhɛn Yesu árɛ̀m, arɔk ambɨ bɛtɛm nɛkay nɛchak. Ntí abhak bɛ, anáŋ agháká nyaka kɛkwɔt nɛ Yerúsalɛm, nɛ bo bákàysi nyaka bɛ Kɛfɔ Mandɛm kɛ́twɔ̀ fá amɨk mandú mpok. 12 Yesu aghati yɛ bhɔ bɛ, “Nnɛ́m mmu amɔt arɔ́ nyaka ɛtɔk yi arɔk ɛtɔk ɛ́chák nɛkɔ nɛsiɛ bɛ́ mánkʉ́ yí mfɔ ntá bǒbhi kɛ ampɛtnsɛm. 13 Ápɛ́rɛ rɔŋ, abhɨŋɨ bakʉ̌ bɛtɨk abhi bati byo. Achyɛ yɛ̌ntɨkɨ mmu wap ɛbhǎ nkáp, arɛm bɛ ‘Kɔ nɔ́kɔ́ ká ɛsiɛ nɛ nkáp wu kpátɛ̌ mpok nɛpɛrɛ́nsɛm ɛná.’ 14 Arɔ yɛ are rɔ́ŋ. Kɛ bǒ ɛtɔk yi bápap nyaka yi. Bátó yɛ bo bɛ mándɔ́k mángátí mfɔ ngo bɛ ‘Acha, sɛ́bhɨ́kɨ́ yaŋ mmǔ-nɛ ambák mfɔ ywɛsɛ.’ 15 Yɛ̌ nɔ, nɛrɔŋ yi arɔŋɔ bákʉ́ yí mfɔ. Ápɛ́rɛ́ nɔ́kɔ́ nsɛm ɛtɔk yi, abhɨŋɨ bǒ bɛtɨk abhɛn yi achyɛ nyaka nkáp bɛ mántwɔ́ yi angɔ nsay anɛ bábhɔ́ŋɔ́. 16 Anɛ mbɨ arɔk aghatí yí bɛ, ‘Acha, mbɔ̌ŋ nsáy bɛbhǎ nkáp byo amfay ɛbha ɛ́mɔt ɛnɛ ɔ́chyɛ́ mɛ.’ 17 Mfɔ wu arɛm ntá yi bɛ, ‘Ɔkʉ sayri, ɔchí ɛrɨ́tí nkʉbɛtɨk! Tɛ̌ndu ɔ́tɔ́ŋɔ́ ndǔ mandú ɛnyɨŋ bɛ ɔ̌bhʉ̀rɛ bariɛp, mɛ̌chyɛ̀ wɔ bɛtaŋ bɛkɛm bɛtɔk byo.’ 18 Anɛ ájwí bati apay atwɔ́ arɛm bɛ, ‘Acha, mbɔ̌ŋ nsay bɛbhǎ nkáp bɛtay amfay ɛbha ɛ́mɔt ɛnɛ ɔ́chyɛ́ mɛ.’ 19 Mfɔ arɛm ntá nkʉbɛtɨk wu bɛ, ‘Mɛ̌chyɛ̀ wɔ bɛtaŋ bɛ́kɛ́m bɛtɔk bɛgho bɛtay.’ 20 Nkʉ bɛtɨk achák atwɔ arɛm bɛ, ‘Acha, ghɔ́ ɛbhǎ nkáp ɛyɛ. Nnɛp nyaka wu ndǔ ɛbhɔ́kɔ́ndɛn mbɛsɛ. Mbɨ́kɨ́ kʉ ɛnyɨŋ nɛ wu. 21 Mbɔ̌ŋ nyaka bɛchǎy mbɔnyunɛ ɔchí mmu mbeápak. Ɛnyɨŋ ɛ́pú ɛyɛ, ɔ̌sɔrɛsɔt. Nɛ ɔ̌ghɛ̀m ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɔ́bhɨ́kɨ́ pɨ.’ 22 Mfɔ wu aghati yi bɛ ‘Wɔ nkʉbɛtɨk mbʉ́mbʉ, ɛyɔŋɔ́nyu yɛ ɛ́way wɔ! Ɔrɨ́ŋɨ́ bɛ́ nchí mmu mbeápak. Ɔrɨŋɨ bɛ́ nchí sɔt ɛnɛ́ ɛ́pú ɛya, nɛ nchí ghɛm ɛnɛ́ mbɨ́kɨ́ pɨ, pú nɔ́? 23 Kɛ ndak yi ɔ́bhɨ́kɨ́ fyɛ́ nkáp awa amɛm ɛkɛrɛ́nkap? Mbɔ ɔkʉ nɔ, mbʉ́ ndu ntwɔ́ nɛ́, mbɨ́kɨ́ sɔt wú nɛ nsáy?’ 24 Aghátí yɛ bo abhɛn báchí arɛ téé bɛ, ‘Sɔt ka ɛbhǎ nkáp ɛyǐ yɔ mǎnchyɛ ntá mmu anɛ ábhɔ́ŋɔ́ bɛbha byo.’ 25 Bárɛ́m ntá yi bɛ, ‘Acha, pú yi abhɔŋ bɛbhǎ byo?’ 26 Mfɔ wu akɛmɛ bɛ, ‘Nchí ghati bhe bɛ, mmu anɛ ábhɔ́ŋɔ́, báchyɛ yi ɛ́chák. Kɛ anɛ ábhɨ́kɨ́ bhɔŋ, básɔ̀t ntá yi yɛ̌ chí mandú anɛ yi ábhɔ́ŋɔ́. 27 Nɛ mbák chí bǒmpap abha bhɛn, abhɛn bábhɨ́kɨ́ yaŋ nyaka bɛ mbák mfɔ wap, twɔ́ ká nɛ bhɔ fá, mǎngwáy bhɔ́ bɛsí bha.’ ”
Yesu achwe Yerúsalɛm mbɔ mmu anɛ anu ansɔt awɔ́nɛm
(Mt 21.1-11; Mk 11.1-11; Jn 12.12-19)
28 Yesu átɛ́m nɔ́kɔ́ bhɔ́ nɛkay ɛnɛn, arɔk ambɨ bɛ́kɔ bɛrɔŋ Yerúsalɛm, yi abhak ambɨ, bo abhɛn báchi nɛ yi mankoŋo nɔkɔ ansɛm. 29 Ágháká nɔ́kɔ́ kɛ́kwɔ́t bɔ̌bɛtɔk Bɛtfágɛ nɛ Bɛ́tani, ndǔ Njiɛ Mɛnɔk *Ólif, ató baghɔkɔ́ bhi bati apay ambɨ. 30 Aghati bhɔ bɛ, “Dɔ́k ká ndǔ mɔ́tɔk anɛ achi afɔ ambɨ. Nɛchwe anɛ báchwe arɛ chɔŋ mǎngɔ mɔ́ mpɔŋɔ batu sɛsɛ́t, anɛ yɛ̌ mmu abhɨkɨ re kɔ nɛ yɔ́. Kaŋarí ká twɔ́ mɛ nɛ yɔ́. 31 Mbák mmú ámbɛ́p be ntí anɛ bǎkàŋari yɔ́, ghati ka yí bɛ, ‘Acha kɛ áyàŋ yɔ.’ ”
32 Bǒ abhɛn yi átó, bárɔ́k, bághɔ́ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ mbɔ ɛnyǔ yi aghati bhɔ. 33 Ɛ́nɛ́ bákàŋari mɔ́mpɔŋɔ batu wu, bǒ abhɛn babhɔŋɔ yɔ, bábhɛ́p bhɔ bɛ, “Ndaká yí bǎkàŋari mɔ́mpɔŋɔ batu wu?” 34 Bákɛ́mɛ bɛ, “Acha ǎyàŋ yɔ.” 35 Bárɔ́k yɛ nɛ yɔ ntá Yesu. Básɔ́t ndɛn ɛnɛ́ mfǎymʉɛt ɛyap basɔbhɛri mɔ́mpɔŋɔ batu wu, bákwák yi achɔkɔ amfay. 36 Nɛ ndǔ yi ákɔ̀ árɔ̀ŋ, bo báré sɔt ndɛnɛ́ mfǎymʉɛt ɛyap mángay nɔkɔ ambi bɛ mɔ́mpɔŋɔ batu wu ankɔ amfay.
37 Ágháká nɔ́kɔ́ kɛ́kwɔ́t nɛ nɛbhʉɛt anɛ mbi árɔ̀ Njiɛ Mɛnɔk Ólif ásɛ̀p Yerúsalɛm, ngɛ́mtáy bakoŋo bhi bábhó mɛŋák, mámbɨti nɔkɔ Mandɛm nɛ ɛyɔŋ amfay ɛ̌ti mɛnyɨŋɨ́ maknkay mɛnkɛm ɛbhɛn bɔ́ bághɔ́. 38 Mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Mandɛm ánjɛ́t mmu anɛ átwɔ̀ ndǔ nnyɛ́n Acha! Mandɛm Mfay kɛ áchyɛ̀ kpák. Sɛ́nchíɛ yí kɛnókó!” 39 Mbɔk bǒnkwɔ Fárisi abhɛn báchí ndǔ ngɛ́mtáy bo bhɔ, bárɛ́m ntá Yesu bɛ, “Ntɔŋ, sáy bakoŋo bhɛ mánchɔkɔ kpák.” 40 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Nchí ghati bhe bɛ yɛ̌ mbʉ́ mánchɔkɔ chí kpák, batay ábɨk ambɨti Mandɛm.”
Yesu adi ɛ̌ti Yerúsalɛm
41 Yesu ágháká kɛ́kwɔ́t nɛ Yerúsalɛm, aghɔ́ ɛtɔk, adi kɛbhɔ ndǔ ntínso nɛ́kɛm yi nɛ Yerúsalɛm, 42 andɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Mbɔ be bǎrɨ́ŋɨ́ yɛ̌ chí ɛchɔŋ, mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɛ́kʉ̀ bo mámbɔ́ŋ kpák, mbʉ́ ɛ́rɨ-e! Kɛ nɛ́nɛ, bɛchi bhɛsɛ bhɛsɛ nta yɛka nɛ bǎpú ghɔ bhɔ. 43 Mpok ǎtwɔ̀ anɛ bǒmpap abhɛka bátwɔ̀ mánkap be, mántɛp nkók ankap ɛtɔk yɛka, mánchɛt bhe bɛbhě mɛnkɛm. 44 Nɛ mánchwe mánaŋa bhe nɛ bɔ̌bhɛka mankɛm, mámokoti ɛtɔk ɛnkɛm ɛnyunɛ́ yɛ̌ ntay nɛ́pú rɔp amfǎy ntɨ. Chɔŋ ɛ́mfakari nɔ, mbɔnyunɛ́ bǎbyak Mandɛm mpok yi átwɔ́ bɛ́pɛ́mɛ bhe.”
Yesu achwe ɛkɛrákap Mandɛm abók bakɔ̌siɛ
(Mt 21.12-17; Mk 11.15-19; Jn 2.13-22)
45 Yesu arɔk achwe amɛm ɛkɛrákap Mandɛm abho bɛbok bǒ abhɛn bákɔ̀ ɛsiɛ́ amɛm, 46 ambe nɔkɔ nɛ bhɔ bɛ, “Ɛkáti Mandɛm ɛ́rɛ̀m bɛ́ Mandɛm arɛm bɛ, ‘Ɛkɛt ɛya ɛ́bhɔŋ bɛbhak chi ɛkɛrɛ́ nɛnɨkɨ́mʉɛt’, kɛ bǎyíbhírí yɔ́ ɛ́rɔp chi ɛkɛt ɛnɛ́ baghɛ́p bábhɛ̀sɛ arɛ!”
47 Yesu are rɔ́ŋ yɛ antɔŋ nɔkɔ bo amɛm ɛkɛrákap Mandɛm, yɛ̌ntɨkɨ nywɔp. Bǒbati bachiǎkap Mandɛm, nɛ batɔŋ ɛbhé Moses, nɛ bǒbati ɛtɔk bachak báre yáŋ mbi bɛway yi. 48 Kɛ bɔ́ kɛbhɔ́ŋ mbi mbɔnyunɛ́ bo mankɛm bábhɔ̌ŋ nyaka ɛkwak bɛ́ghok mɛnyɨŋ mɛnkɛm ɛbhɛn Yesu árɛ̀m.