13
Tè̤dyá Khákho Kayǎphè̌ Tôprè̤ Pruốtǎ̤ Tè̤klwǐ Ari-akyǎ
(Marko 4:1-9, Luka 8:4-8)
Bínuô tônyěhò́, Byacè Jesǔ htecuốkyǎ bí hinuô tômě akǔ rò a cuố onyǎo dố htyěòduhtû̌. Kayǎ hyǎo tava̤plutava̤phè lò̌ lǔ rò a cuốnuô̌ onyǎo dố thòklyěkǔ. Kayǎ bè́mṳ tahe ke rò a ihtòo lò̌plǐ dố khǒlǒkhu. Rò a dyá è́ pé̤ lǎ èthǐ tè̤dyá khákho tahe, rò a hé èthǐ, “Ní̤dǎ tǎ̤te̤ lahyǎ! Bètôphuố, prè̤me̤prè́phú o tôprè̤. Rò tônyěkhè̌ a hyǎ pruốtǎ̤ tè̤klwǐ. Rò bí a hyǎpruốtǎ̤ tè̤klwǐ akhè̌, tahehenuô a latǎ̤tǒ dố klyádè̌kǔ, rò htuphúzuố̤phú tahe hyǎihtuôekyǎ lò̌ lǔ. Tahehenuô a latǎ̤tǒ dố lò̤́klè̌ hekhuphábû̌ akhǎlé̤ nuô. Rò hekhu yǒ phábû̌ akhu-akhyě a dyáhtya pryǎ lè́. Manárò arwí̤ yǒ sátǎ̤zǎ̤ to akhu-akhyě, bí tamò̤́ sábè lǔ akhè̌nuô, akṳ́lwó lò̌ amò̤́ tahe rò anó hyǎlò̌plǐ. Tè̤klwǐ tahehenuô a latǎ̤tǒ dố thòshyáthòprǔklè̌ rò thòshyámò̤́ yětahe duhtya khyábí lò̌ amò̤́ patí yětahe. Manárò tahehenuô a latǎ̤tǒ dố hezyeri̤zyeryákhu rò a phè́htya rò athèaphǒhte è́htya aphuố tôzè̤, aphuố shyěthuô̌thyó, aphuố thuô̌shyě. Kayǎ dố akhǎlè ki o rò ní̤dǎdû ní꤮.”
Ngó̤khákho A Tè̤taze-one
(Marko 4:10-12, Luka 8:9-10)
10 A khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo rò hyǎsudyǎ lǔ, “Bí nè̤ hébè ná kayǎ nuôtahe akhè̌ nè̤ cuố dyápé̤ tuố̤ èthǐ ná tè̤dyá khákho tahe me̤tě?”
11 Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Cò́marya dyéthè́gněplǒ pé̤hò́ thǐ ná mò́khu htyělé̤ké̤kǔ a tè̤thè́khuthè́gně dố a dò́uốdò́bí tahe tadû́rò a dyéthè́gně tuố̤ pé̤kuô̌ èthǐ to. 12 Me̤těhérò kayǎ dố a o ná tè̤thè́khuthè́gně má̤dû mò́khu htyělé̤ké̤kǔ ari-akyǎ tahenuô Cò́marya ki dyé è́htya pó̤ lǔ pǎ. Kayǎ dố a o kuô̌ ná tè̤thè́khuthè́gně má̤dû mò́khu a htyělé̤ké̤kǔ ari-akyǎ to tahenuô, a ki o prè́ takiphú bèbè, Cò́marya ki phyékyǎlò̌phe lǔ pǎ. 13 Bí vǎ hébè èthǐ akhè̌nuô, vǎ dyání̤ pé̤ èthǐ ná ngó̤khákho tahe, me̤těhérò
Èthǐ myá tadû́rò a myáhtye to. Èthǐ ní̤huô̌ tadû́rò a thè́gně to.
14 “Prè̤pro̤ Isaiah héone ngó̤nuô a lốhtyabǎhtya ná èthǐ yěnuô hò́. Rò a héone,
‘Thǐ ní̤huô̌htuô̌ ní̤huô̌ thyáthyá cò́ pǎ tadû́rò thǐ thè́gněplǒ pé̤ angó̤lasá tômû̌꤮ to, thǐ myáhtyehtuô̌ myáhtye thyáthyá cò́ pǎ tadû́rò thǐ myáhtyeplǒ angó̤lasá tômû̌꤮ to pǎ. 15 Me̤těhérò kayǎ yětahe ma a khuklò́pryě̤, èthǐ khǎlè o tadû́rò a ní̤huô̌plǒ to, èthǐ bòkri̤bí amèthè me̤těhérò èthǐ thè́zṳ̂́ myáhtye tè̤má̤tè̤cò́ to. Èthǐ ki me̤ lahyǎ phúnuôto hérò èthǐ ki myáhtye ná amèthè pǎ, a ki ní̤huô̌plǒ vǎ hé yětahe pǎ, a ki tane̤plǒ thè́gněryá lahyǎ pǎ, a ki za̤ ní̤dû lahyǎ ané̤ pǎ, rò vǎ ki zasǐmé̤ èthǐ pǎ.’
16 “Manárò thǐ yětahenuô, thǐmèthè myáhtye tè̤, thǐkhǎlè ní̤huô̌ tè̤ akhu-akhyě thǐ ki ní̤bè tè̤sò̌ri. 17 Me̤těhérò, vǎ hécò́cò́ thǐ, prè̤pro̤ è́prè̤ ná kayǎcò́kayǎte̤ è́prè̤ thǐtahe èthǐ thè́zṳ̂́ myáhtyekuô̌ lahyǎ tè̤ dố thǐ myáhtye yěnuôtahe tadû́rò èthǐ myáhtyenò́ kuô̌ǔ to. Htuô̌to èthǐ thè́zṳ̂́ ní̤huô̌kuô̌ lahyǎ tè̤ dố thǐ ní̤huô̌ nuôtahe tadû́rò èthǐ ní̤huô̌nò́ kuô̌ǔ to.
Byacè Jesǔ Héluô̌plǒ Pé̤ Ǔ Prè̤pruốtǎ̤ Tè̤klwǐ Angó̤lasá Ari-akyǎ
(Marko 4:13-20, Luka 8:11-15)
18 “Me̤phúnuôrò ní̤dǎ lahyǎ tè̤dyá khákho prè̤pruốtǎ̤ tè̤klwǐ angó̤lasá ari-akyǎ yě. 19 Bí kayǎ tôprè̤prè̤ ní̤huô̌plǒ Cò́marya ahtyěaké̤ tè̤ritè̤kyǎ rò a thè́gněplǒ to tahe nuôma athyáná tè̤klwǐ latǎ̤ dố klyádè̌kǔ rò khǐnéricyá̤ khuklò́ hyǎphyé taphǎkyǎ tè̤klwǐ dố ǔ pruốtǎ̤ dố èthǐ thè́plòkǔ nuôtahe. 20 Tè̤klwǐ dố a latǎ̤tǒ dố lò̤́klè̌ yětahe nuôma athyáná kayǎ dố a ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ rò tôphuốtuô̌ a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ phyésû nuôtahe hò́. 21 Manárò a zṳ̂́e lahyǎ taplô̤phú prè́, me̤těhérò Cò́marya alǎ̤angó̤ nuô, a nuô̌ oklò̤sò́ma dố èthǐ thè́plòkǔ to. Dố èthǐ zṳ̂́e Cò́marya alǎ̤angó̤ yě akhu-akhyě, a khyábè tè̤pyá̤tè̤sè̌, tè̤me̤cyě̤me̤cṳ̂ rò a vǐkyǎ khyěthyá a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤. 22 Tè̤klwǐ dố a latǎ̤ dố thòshyáthòprǔklè̌ nuôtahe ma athyáná kayǎ dố a ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ tadû́rò a yǒ bèkṳ́bèkyǎ̤ ní̤dyé ná a tè̤ohtwǒprè̤ htuô̌rò a yǒ thè́zṳ̂́ duzá̤htyathè̌ lahyǎ akhu-akhyě, lò̌꤮ tè̤yětahenuô a iplûkhyábíkyǎ lò̌hò́ lǔ rò athèaphǒ htebè́ pǎtohò́. 23 Tè̤klwǐ dố a latǎ̤ dố hezyeheryákhu tahe nuôma athyáná kayǎ dố a ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ rò a thè́gněplǒ nuôtahe hò́. Kayǎ yětahenuô athè è́htya tuố̤ cò́ dố aphuố tôzè̤, aphuố shyěthuô̌thyó, aphuố thuô̌shyě.”
Dônyǎ Khákho Rwè́mò̤́ Tahe Ari-akyǎ
24 Jesǔ dyá pé̤ pó̤ èthǐ ngó̤khákho dố aruô tôtó̤ rò a hé, “Mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô athyáná prè̤me̤prè́phú tôprè̤ hyǎpruốtǎ̤kyǎ buốkǔlǎklwǐ dố ashuô̌ryá tahe dố prè́khu. 25 A vǐtǎ̤ htuô̌rò bí èthǐ ka̤ omyění̤ sǒtapa̤ lò̌ pwǒ̤꤮ tôprè̤ akhè̌nuô, prè̤ thè́kháthè́hte hyǎ pruốtǎ̤kuô̌ arwè́klwǐ tahe bí èthǐ buốkǔlǎ aklè̌nuô, htuô̌rò a htecuốkyǎ. 26 Bí amò̤́ dyáhtya rò aplyǎ̤ htehò́ akhè̌nuô, rwè́mò̤́ tahe plyǎ̤htekuô̌ bínuô.
27 “Rò a prè̤me̤tè̤phú ka̤hé abyacè, ‘Byacè, nè̤ hyǎ pruốtǎ̤ buốkǔlǎklwǐ dố ashuô̌ryá nuôtahe prè́ vǎhéto꤮? Rò rwè́mò̤́ tahe cuốphè́htya tuố̤kuô̌ me̤tě?’
28 “Rò a hésû a prè̤me̤tè̤phú, ‘Nuôma prè̤thè́kháthè́hte nuôtôprè̤ hyǎme̤ prè́.’
“Rò a prè̤me̤tè̤phú hé lǔ, ‘Ki me̤phúnuôrò, pè̤ hyǎ htò́htekyǎ è ma nè̤ thè́plòo è̌?’
29 “Manárò abyacè hésû lǔ, ‘Hyǎhtò́htekyǎ tǎmé̤, a odû, pǎma thǐ htò́htethû́ tuố̤lò̌ buốkǔlǎ mò̤́he. 30 Nò̌duhtya ró̤dû lǔ bínuô hò́, rò shyé꤮ shuốkhè̌tǒkè́hò́ pǎ rò vǎ nò̌kè́kyǎ ré̤ ǔ rwè́mò̤́ nuôtahe pǎ rò kyě̤klò̌kyǎ è rò isû́kyǎ è ná mi pǎ. Buốkǔlǎ nuôtahe pǎ rò kikè́kipò̤ è pǎ rò dyaplò́ è dố cyǎkǔ pǎ.’ ”
Dônyǎ Khákho Taplèplò Ari-akyǎ
(Marko 4:30-32, Luka 13:18-21)
31 Byacè Jesǔ dyápé̤pó̤ èthǐ ngó̤khákho dố aruô tôtó̤, “Mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma athyáná kayǎ tôprè̤ iluố̤dyá taplèplò tôplò dố aprè́khu nuôhò́. 32 Tè̤klwǐ pwǒ̤꤮ tôcô aklè̌nuô taplèplò ma a patílố ǔ hò́. Manárò bí a duhtyahò́ akhè̌nuô, adulố ná thòtò̤̌mò̤́ dố aruô tahe. A htwǒhtya thòphú tômò̤́ rò htuphúzuố̤phú tahe hyǎme̤ lahyǎ apwi̤ dố aphyǎ tahe alo̤ cò́.”
Dônyǎ Khákho Huô̌mû Ari-akyǎ
33 Byacè Jesǔ dyápé̤ pó̤ èthǐ ngó̤khákho dố aruô tôtó̤, “Mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma athyáná prè̤mò tôprè̤ phyéní̤ huô̌mû rò a cimû lwítố̤ dố dǐphè́ tôplutôphè aklè̌ rò athè̌ tapho htyalò̌plǐ dǐphè́ yěnuôhò́.”
(Marko 4:33-34)
34 Bí Byacè Jesǔ hébè ná kayǎ bè́mṳ yětahe akhè̌nuô, a dyápé̤ èthǐ ná lò̌꤮ ngó̤khákho yětahe. A hébè èthǐ rò a dyápé̤ èthǐ ná ngó̤khákho tonuô a o tôphuố꤮ to. 35 Me̤phúnuôrò yěma a hyǎtǒ phú Cò́marya héone prè̤pro̤ rò a hé,
“Vǎ ki hébè ǔ ná ngó̤khákho tahe pǎ, vǎ ki hésoluô̌ pé̤ èthǐ ná tè̤ dố ǔ dò́uốdò́bí è dố hekhu htwǒlúpǎ nuôtahe pǎ.”
Byacè Jesǔ Héluô̌plǒ Pé̤ Khyě Tè̤dyá Khákho Rwè́mò̤́ Ari-akyǎ
36 Rò a htecuốkyǎ dố kayǎ oró̤oè́ aklè̌ rò a cuốnuô̌ dố hikǔ, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ hé lǔ, “Héplǒ pé̤ pè̤ ná nè̤ dyá khákho rwè́mò̤́ o dố prè́khu nuôtahe angó̤lasá nuô to.”
37 Rò a hésû èthǐ, “Kayǎ dố a pruốtǎ̤ tè̤klwǐ dố ashuô̌ryá yětôprè̤ angó̤lasá ma prè̤lukayǎ aphúkhǔ yěnuô hò́. 38 Prè́ angó̤lasá ma hekhu yětôba hò́, buốkǔlǎklwǐ dố ashuô̌ tahe angó̤lasá ma mò́khu htyělé̤ké̤kǔphú tahehò́, rwè́mò̤́ tahe angó̤lasá ma khǐnéricyá̤ khuklò́ aphú tahehò́. 39 Prè̤thè́kháthè́hte dố a hyǎ pruốtǎ̤ rwè́klwǐ nuôtahe angó̤lasá ma khǐnéricyá̤ khuklò́ hò́. Kè́buốkǔlǎ ashuốakhè̌ angó̤lasá ma shyé꤮ mò̤́nyě tadûpǎ nuô hò́. Prè̤kè́ buốkǔlǎ ma tanéphú nuôtahe hò́.
40 “Phú ǔ htò́hte plò́lò̌ rwè́mò̤́ tahe rò ǔ sû́û̌kyǎ ná mi nuô, shyé꤮ mò̤́nyě tadû pǎma a ki htwǒhtya thyákuô̌ phúnuô pǎ. 41 Lò̌꤮ tè̤ dố a thǔ thû́ǔklyá tahenuô, ná lò̌꤮ kayǎ dố pwǒ̤꤮ phuốphuố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahenuô, prè̤lu aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě, vǎ ki nò̌hyǎ vǎ tanéphú tahe pǎ rò a ki hyǎ htò́hte taphǎkyǎ èthǐ dố Cò́marya a htyělé̤ké̤kǔ yěnuô pǎ. 42 Htuô̌rò a ki vǐtǎ̤lò̌ èthǐ dố Mò́rapò̤tya̤ kǔ pǎ. Bínuô tôpho pǎnuô èthǐ kinguố̤kihè, a ki a̤takrṳ̂ lò̌ akhukhyě pǎ. 43 Bínuôakhè̌ pǎnuô, kayǎcò́kayǎte̤ tahe kilǐkitakhè̌ thyáná tamò̤́ nuô dố Phè̌ Cò́marya ahtyěaké̤kǔ nuô pǎ. Nè̤ ki khǎlèo rò ní̤dǎdû ní꤮.
Jesǔ Hésoluô̌ Pé̤ Ǔ Ngó̤khákho Dố A Ngṳdupri̤du Tahe
44 “Mò́khu a htyělé̤ké̤kǔ ma athyáná ǔ cuốdya ouố tè̤ngṳdupri̤du dố lyá̤ tôlé̤ alè̤̌nuô hò́. Bí kayǎ tôprè̤ cuốmyáhtye tè̤yě akhè̌nuô, a plû̌bí ka̤khyě lǔ rò a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ rò a ka̤ dố ahi. Rò a isè̌kyǎ lò̌ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ tahe rò a ipri̤ ná lyá̤nuô tôlé̤.
Lò̤́ Ngṳdupri̤du Angó̤ Khákho
45 “Me̤khyěthyá, mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma athyáná prè̤ me̤kuố̤me̤khá tè̤ dố a myápṳ̌ ipri̤ lò̤́ ngṳdupri̤du tôprè̤. 46 Bí a myáhtye lò̤́ dố a ngṳdupri̤du lakǒ cò́ tômě akhè̌nuô, a ka̤ isè̌kyǎ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ lò̌꤮ plǐ rò ipri̤ ná lò̤́ nuôtômě.
Tè̤hékhákho Itavǐ* Ǔ Cò̤́e Ná Tè̤̌ Tahe Ari-akyǎ
47 “Me̤khyěthyá, mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô athyáná prè̤me̤-etè̤̌ tôprè̤ dố a vǐtǎ̤ itavǐ dố htyěkǔ rò tè̤̌ pwǒ̤myěpwǒ̤cô hyǎní̤ nuô hò́. 48 Bí tè̤̌ ní̤ bǎlò̌hò́ akhè̌nuô, a ilyě itavǐ rò htya-onyǎ iběhte tè̤̌ dố khǒlǒkhu. Tè̤̌ dố aryá tahenuô a dya-odwó dố phò́byekǔ, tè̤̌ dố aryáto tahenuô a vǐkyǎ lǔ. 49 Shyé꤮ mò̤́nyě tadû pǎ tônyěnuô, athyáná nuôhò́, tanéphú nuôtahe ki hyǎ pǎ rò a ki hyǎ ihtuô htekyǎ kayǎricyá̤ nuôtahe dố kayǎcò́kayǎte̤ tahe aklè̌ pǎ. 50 Rò a ki vǐtǎ̤kyǎ èthǐ dố Mò́rapò̤tya̤ kǔ pǎ. Bínuô tôphonuô ǔ kinguố̤kihè pǎ, ǔ ki a̤ takrǐtakrṳ̂ lahyǎ cò́ ǔkhukhyě pǎ.”
Tè̤má̤tè̤cò́ Athè̌ Ná Alye̤
51 Byacè Jesǔ sudyǎ a khǒpacè̤̌, “Lò̌꤮ yětahe ma thǐ thè́gně è̌?”
Èthǐ hésû, “Ò, pè̤ thè́gně vǎ.”
52 Rò a hésû èthǐ, “Me̤phúnuô akhu-akhyě ǔ ki ithyóthè́gně ka̤lò̌ lò̌꤮ prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá nuôtahe ná mò́khu htyělé̤ké̤kǔ hénuôma, athyáná hibyacè tôprè̤ dố a phyéhte a tè̤ngṳdupri̤du dố athè̌ ná alye̤ tahe dố alé̤ dya-oplò́ tè̤khǎlé̤ akǔ.”
Vǐ̤ Nazarèphú È́sû Byacè Jesǔ To
(Marko 6:1-6, Luka 4:16-30)
53 Bí Byacè Jesǔ dyá pé̤ htuô̌lò̌hò́ èthǐ ná ngó̤khákho yětahenuô a htecuốkyǎ bínuô. 54 Rò a ka̤khyě khyěthyá dố adò̌aso ní̤dûnuô, rò a ka̤ cáhtya ithyóithya ní̤pé̤ adò̌phúsophú tahe dố èthǐ tè̤cò́bè̌hǒkǔ rò èthǐ khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ, rò a hé, “Kayǎ yětôprè̤ cuốme̤cyá̤ tuố̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yětahe nuôma a cuốní̤bè tǒ tè̤thítè̤phè́ yěnuô ná tè̤pro̤tè̤prya̤ yěnuô bítětě ha? 55 È ma prè̤sò́cyá̤hi nuôtôprè̤ aphú vǎhéto? Amuố̤ ma amwi̤ ná Maria vǎhéto? Apuố̤ ma Jakomo, Jose, Simonè ná Juda nuôtahe prè́ vǎhé꤮? 56 Lò̌꤮ apuố̤prè̤mò nuôtahe ma pè̤ dò̌kǔmuố̤ prè́ vǎhéto꤮? Rò a cuố phyéní̤tǒ tè̤yě tahe bítě?” 57 Èthǐ hé lahyǎ phúnuô, htuô̌to èthǐ thè́hte Jesǔ rò a è́sû lǔ to, tadû́rò.
Jesǔ hé èthǐ, “Kayǎ dố a dyazṳ̂́dyanyá̤ ní̤dyékuô̌ prè̤pro̤ to tahe nuôma tû́prè́ adò̌kǔphú ní̤dû ná a hiphúphyǎphú ní̤dû tahe prè́.”
58 Kayǎ bínuô tahe yǒ zṳ̂́ení̤ Byacè Jesǔ to akhu-akhyě, a dyéluô̌prè́ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ nuôtahe takiphú prè́.
13:15 13:15 Isaia 6:9-10 13:35 13:35 Li Htuthè́htya 78:2 * 13:46 13:46 Itavǐ ma “mo” lé̤cò̤́e ná tè̤̌