5
Ãnãníyã kí Sãfírã be
1 Ágọ́bị́ ãzí rụ́ la Ãnãníyã ꞌi kí ũkû Sãfírã be ụzị kí ámvụ́ ĩꞌba ãni la ꞌbã ãzí.
2 Wó ꞌbá ꞌdĩ itú kí ị́jọ́ séndẽ ꞌbã ị́mbị́ tãmbajó cí dó vâ sĩ ị́mbị́ la fẽjó ụ̃pịgọŋa ꞌbadrị́. Ãnãníyã amụ́ jọ ụ̃pịgọŋa ꞌbaní, “Séndẽ ãmaní ịsụ́lé ámvụ́ ãmã ị̃tụ̃ndãlé rĩ gá rĩ kí pírí ꞌdĩ.”
3 Pétẽrõ jọ Ãnãníyã, “Ãnãníyã, mí aꞌbe mi ásị́ ulélé Sĩtánĩ drị́ míní ĩnzõ alị́jó Úríndí Ãlá rĩ ní ãzíla mí uja vâ séndẽ míní ịsụ́lé ámvụ́ míní ị̃tụ̃ndãlé rĩ agá rĩ ꞌbã ị́mbị́ kpõlé cí ãꞌdu sĩ?
4 Mî drĩ ámvụ́ ꞌdĩ ị̃tụ̃ndãjó ku rĩ sĩ, ĩꞌdi mí ãni, mi vâ mụ ĩꞌdi ụzịlé ꞌbo, séndẽ la vâ mí ãni. Mí amụ́ drĩ vâ lẽlé ásị́ fẽlé ị́jọ́ ꞌdĩ idéjó ãꞌdu sĩ? Mí alị́ ĩnzõ ꞌbá ꞌbá ru ꞌdĩ ní la ku, mí alị́ ĩnzõ Ãdróŋá nî!”
5 Ãnãníyã la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé, cọtị aꞌdé vũ gá káyĩ drã rá, ãzíla ꞌbá pírí ị́jọ́ ꞌdĩ arelépi rá rĩ acá kí ụ̃rị̃ sĩ.
6 Kãrị́lẹ̃ ãzí afí kí umbé kí ãvũ la bõngó sĩ, ꞌdụ kí ĩꞌdi ãmvêlé ị̃sị̃ kí ĩꞌdi rá.
7 Sáwã na ꞌbã vúlé gá ĩꞌdi ꞌbã ũkû afí jó agá ꞌdõlé ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kí nị̃ŋâ kóru.
8 Pétẽrõ zị ĩꞌdi, “Ílũ mání, ãndá-ãndá ru ꞌdĩ séndẽ ĩminí ịsụ́lé mí ágô be ámvụ́ gá rĩ ꞌi yã?” Ũkû umvi, “Wõyí, ꞌdĩ bãsĩ séndẽ pírí ãmaní ịsụ́lé rĩ ꞌi.”
9 ꞌDãá Pétẽrõ jọ ĩꞌdiní, “Ĩmi uja Úríndí Úpí drị̂ ụ̃ꞌbị̃lé mí ágô be ụ̃ꞌbị̃-ụ̃ꞌbị̃ la ãꞌdu sĩ? Ãgọbị mí ágô ị̃sị̃lépi rĩ kí gápi kẹ̃jị́tị gá ꞌdã, kí vâ úꞌdîꞌda ími ꞌdụ ãmvélé ị̃sị̃lé ĩndĩ.”
10 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá cọtị aꞌdé vụ̃rụ́ uja drãlé rá. Ãgọbị tá be ꞌdĩ afí kí, kí mụ Sãfírã ndrelé drã rá, ꞌdãá ꞌdụ kí vâ ĩꞌdi ãmvé ãzíla ị̃sị̃ kí ĩꞌdi ágô Ãnãníyã andre gá ꞌdãá.
11 ꞌBá ị́jọ́ ꞌdĩ arelépi ãzíla ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ abe acá kí ụ̃rị̃ sĩ.
Tálí kí ị́jọ́ ụ̃sụ̃táŋá ru rĩ abe
12 Tálí ri kí ru idélé ị́jọ́ ụ̃sụ̃táŋá ru wẽwẽ rú ꞌdĩ ꞌba abe ꞌbá kí drĩdríŋĩ gá ụ̃pịgọŋa ꞌdĩ ꞌbadrị́. ꞌBá pírí Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ atrá kí ru ãlu Pãráta Sũlũmánĩ drị́ Ãdróŋâ zịjó rĩ gá.
13 ꞌBá ãzí Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi ku ꞌdĩ gã kí ru icílé ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌba abe úmgbé, ĩꞌbaní táni ị́jọ́ jọjó ũkpómgboroto rú múké kí drị̃ gá rá tí.
14 Wó ꞌbá ũꞌbí ãgọbị rú ãzíla ũkú ru Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ rĩ ĩjãlã kí dó ru ũꞌbí ru.
15 Ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kî sĩ, ꞌbá ají kí ꞌbá ãyánĩ rú rĩ kí ꞌbãlé gẹ̃rị̃ agá gbọ́lọ́ ãzíla bị́rị̃sị̃ drị̃ gá, sĩ fẽjó la Pétẽrõ ꞌbã índríléndri ꞌba alị kí drị̃ gá ĩꞌdi ꞌbã alị agá ꞌdãá.
16 ꞌBá táwụ̃nị̃ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ andre gá rĩ ají kí ĩꞌbã ꞌbá ãyánĩ rú ãzíla ꞌbá úríndí ũnzí trũ rĩ kí ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌdĩ ꞌba rụ́, wó ꞌbá ꞌdĩ adrí kí pírí rá.
Ụ̃pịgọŋa kí ĩcõcõŋãjó rĩ
17 Átáló ãmbógó ãndânĩ rĩ kí ꞌbá ãzị́ ngalépi ĩꞌdi abe angálépi amụtị ꞌbá Sãdũkáyõ rú rĩ ꞌbadrị̂ agá ꞌdĩ kî, acá kí ãjã sĩ ụ̃pị́gọ́ŋá kî sĩ; ꞌdãá uja kí dó ru itúlé ị́jọ́ ãzí idéjó.
18 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, rụ kí ụ̃pịgọŋa ꞌdĩ kí, ãzíla ꞌbã kí dó kí mãbụ́sụ̃ gá.
19 Wó ị́nị́ ꞌdã sĩ, mãlãyíkã Ãdróŋá drị́ gá rĩ nzị̃ kẹ̃jị́tị jó ꞌdã drị́ gá rĩ rá, aꞌdé ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌdĩ kí drị̃ trũ ãfũjó ãmvé, ãzíla jọ ĩꞌbaní,
20 “Ĩmụ pá tulé lị́cọ́ Ãdróŋá drị́ gá rĩ ꞌbã ãngũ ãmvélé-ãmvélé ru rĩ agá, ãzíla ĩmi ũlũ ídri úꞌdí ꞌdĩ ꞌbá pírí ꞌbaní.”
21 Ụ̃pịgọŋa ꞌdĩ ãꞌị̃ kí rá, ãzíla ĩꞌdi mụ calé ãngũsãrã sĩ fi kí lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌbã ãngũ ãmvélé-ãmvélé ru rĩ agá, iꞌdó kí ꞌbá kí imbálé.
Átáló ãmbógó ãndânĩ rĩ kí ꞌbá kí ãzị́ ngajó ĩꞌba abe rĩ trũ umve kí ꞌbá ĩyõ Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ kí pírí sĩ amụ́jó ị́jọ́ itújó ꞌbá ꞌdĩ kí ụzịjó. ꞌDãá pẽ kí ãsĩkárĩ kí tị ụ́ꞌdụ́kọ́ ũkpómgboroto rú trũ ụ̃pị́gọ́ŋá jó agá ꞌdã kí ajíjó kí drị̃lẹ́ gá.
22 Wó ãsĩkárĩ kí mụ acá trũ ꞌdĩ, ịsụ́ kí ụ̃pị́gọ́ŋá kí mãbụ́sụ̃ gá ꞌdãá ku, cọtị gõ kí vúlé ãmbogo ꞌbaní ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ trũ.
23 Jọ kí ĩꞌbaní, “Ãma mụ calé ꞌbo, ãma ịsụ́ ụ̂pị̃ kẹ̃jị́tị ꞌdã mgbemgbe ãzíla ꞌbá jó andre tẽlépi rĩ utu kí pá kẹ̃jị́tị gá ꞌdãá, wó ãmaní kẹ̃jị́tị nzị̃ agá, ãma ịsụ́ ꞌbá ãzí ꞌdãá ku.”
24 Ãtalo ãmbogo rĩ kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ãsĩkárĩ ãmbógó ru lị́cọ́ Ãdróŋá drị́ ꞌdã andre tẽlépi rĩ abe ꞌbo, kí drị̃ ꞌbe ru ãꞌdu icó ru idélé ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌdĩ ꞌba rụ́ nĩ yã rĩ sĩ rá.
25 ꞌDãá, ágọ́bị́ ãzí afí, jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi are! Ãgọbị ĩminí ꞌbãlé mãbụ́sụ̃ gá rĩ kí ꞌbá kí imbá lị́cọ́ Ãdróŋá drị́ gá rĩ ꞌbã ãngũ ãmvélé-ãmvélé ru rĩ gá ꞌdã.”
26 Cọtị ãsĩkárĩ ãmbógó mụ kí ãgọbị ĩꞌdidrị́ gá rĩ abe ụ̃pị́gọ́ŋá kí ajílé vúlé, ayú kí gẹ̃rị̃ sĩ ũkpõ ku, ãꞌdusĩku ꞌbá icó kí kí uꞌbélé írã sĩ rá idé kí dó ụ̃rị̃ sĩ.
27 Ají kí ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌdĩ kí jó agá, ꞌbã kí kí pâ tulé kí drị̃lẹ́ gá, ãzíla átáló ãmbógó ãndânĩ rĩ ụzị dó kí.
28 “Ãli ándrá ĩmi bị́lẹ́ ị̃ndụ́, lẽ ĩmi imbá ꞌbá kí ágọ́bị́ ꞌdĩ rụ́ sĩ ku, wó ĩndre dó drĩ ị́jọ́ ĩmi idélé ꞌdĩ ꞌi! Ĩmi iré úꞌdîꞌda ĩmĩ ímbátáŋá ꞌdĩ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ agâ sĩ pírí, ãzíla ĩlẽ vâ ãma pá umbélé ĩꞌdi ꞌbã drã ꞌbã ị́jọ́ dãjó ãma ụrụꞌbá gá!”
29 Pétẽrõ kí ụ̃pịgọŋa ãzí ꞌdĩ kí abe umvi kí, “Lẽ ãma are Ãdróŋâ tị áyụ, adru ꞌbá ku.
30 Ãdróŋá ãmã áyị́pịka ꞌbadrị̂ inga Yẹ́sụ̃ drã agá ĩminí ĩꞌdi ꞌdịjó ĩꞌdi ipaŋá mũsãláꞌbã sị́ gá rĩ sĩ.
31 Ãdróŋá inga ĩꞌdi, ꞌbã ĩꞌdi ĩꞌdidrị́ ãndá rĩ gá Úpí ru ãzíla ꞌBá ꞌbá Palépi rĩ rú, sĩ ãma Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌbaní kẹ̃jị́ ịsụ́jó ásị́ ujajó ãzíla ũnzĩkãnã ĩꞌbadrị̂ kí trũjó rá.
32 Ãma dó sĩ sãdínĩ ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã rĩ, Úríndí Ãlá rĩ be ꞌdĩ fẽtáŋá Ãdróŋá ꞌbã fẽlé ꞌbá ĩꞌdi ị́jọ́ arelépi rá rĩ ꞌbaní rĩ ꞌi.”
33 ꞌBá ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, ala dra kí ũmbã sĩ, lẽ kí dó vâ ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌdĩ kí ụꞌdị́lé rá.
34 Wó kí ãzí ãlu Fãrĩsáyĩ rú ãzíla ímbápị ãzị́táŋá drị́ ꞌbá ꞌbaní ị̃nzị̃lé ị̃nzị̃ umvelé Gãmãlị́yẹ́lị̃ ꞌi rĩ tu pá ụrụgá ꞌbá kí drị̃lẹ́ gá. Fẽ ãzị́táŋá ụ̃pị́gọ́ŋá ꞌdĩ kí ꞌdụjó ãmvé sáwã were ãni.
35 Ãzíla jọ ꞌbá ꞌbaní, “Mâ ádrị́pịka Ịsịrayị́lị̃ rú ꞌdĩ, ĩmi adru múké-múké ị́jọ́ ĩmĩ lẽlé idélé ꞌbá ꞌdĩ ꞌba rụ́ ꞌdĩ kî sĩ.
36 Ĩmi ũrã drĩ Tẽyũdásĩ ãfũ ándrá ídu ílí ãzí sĩ, ꞌbã ándrá ru ꞌbá kẹ́jẹ́ŋị́ la rú, ãzíla ꞌbá ũgũgõ túrú sụ la fi kí ándrá ĩꞌdi rụ́. Wó úꞌdị ándrá ĩꞌdi rá, ꞌbá pírí ĩꞌdi vú bĩlépi rĩ iré kí rá, ãzíla ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã iꞌdólé rĩ drã ándrá rá.
37 ꞌDã vúlé gá, Yụ́dãsị̃ Gãlị́lị̃ gá rĩ ãfũ sáwã ꞌbá kí lãjó rĩ sĩ, ꞌbá wẽwẽ rú ꞌde kí vú la gâ sĩ, ꞌbá Rụ́mị̃ rú rĩ ꞌdị kí ĩꞌdi rá, ãzíla ꞌbá vú la bĩlépi rĩ iré kí rá.
38 Ị́jọ́ úꞌdîꞌda ꞌdĩ sĩ álẽ lũlé la ĩminí, lẽ ĩꞌdụ ị́jọ́ ãzí ꞌbá ꞌdĩ ꞌba rụ́ ũnzí ku, ĩmi aꞌbe kí cã! Ị́jọ́ ĩꞌbã kí itúlé ãzíla idélé ꞌdĩ drĩ kí adru ꞌbá ꞌbá la, kí rú jõ ãvĩ rá.
39 Wó drĩ kí angá Ãdróŋá drị́, ĩmi icó kí ndẽlé ku. Ĩmi rú jõ ĩmi ịsụ́ ãꞌdị́ ꞌdị agá Ãdróŋá be!”
ꞌBá ãzị́táŋá gá ꞌdĩ bĩ kí ị́jọ́ Gãmãlị́yẹ́lị̃ ꞌbã jọlé ꞌdĩ vú.
40 Umve kí ụ̃pịgọŋa ꞌdĩ kí jó agá co kí kí, ãzíla jọ kí ĩꞌbaní, lẽ ꞌbã jọ kí ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã rụ́ sĩ ị̃dị́ ku. ꞌDãá aꞌbe kí dó kí rá.
41 Ụ̃pịgọŋa ꞌdĩ kí mụ ꞌbá ãzị́táŋá gá ꞌdĩ kí aꞌbelé ꞌbo, ãyĩkõ fụ kí, ãꞌdusĩku Ãdróŋá lã kí ꞌbá múké ru kí cojó Yẹ́sụ̃ ị́jọ́ sĩ rĩ sĩ.
42 Ụ́ꞌdụ́ ãlu-ãlu sĩ lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌbã ãngũ ãmvélé-ãmvélé ru rĩ gá ãzíla ꞌbá ꞌbã lị́cọ́ kí agâ sĩ ri kí ꞌbá kí imbálé ị́jọ́ mgbã Yẹ́sụ̃ ĩꞌdi Kúrísĩtõ ꞌi rĩ ũlũlé.