24
Ícétáŋá ụ́ꞌdụ́ ãsị̃jó rĩ ꞌbadrị̂
(Mãrákõ 13:1-2; Lụ́kã 21:5-6)
1 Yẹ́sụ̃ ꞌbã lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ aꞌbe agâ sĩ mụjó ꞌdĩ gá ꞌdâ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ amụ́ kí ĩꞌdi drị̃ ujalé ị́jọ́ jó Ãdróŋá drị̂ ꞌbã sịŋá drị̃ gá.
2 Umvi ĩꞌbaní, “Ĩmi icó ãko ꞌdĩ kí ndrelé rá, ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã írã ꞌdĩ ꞌbã ãzí ãlu icó adrulé ãngũ ĩꞌdi ꞌbã sĩ adrujó rĩ gá ku, kí ãlu-ãlu la uꞌde vũ rụ́.”
3 Yẹ́sụ̃ ꞌbã drĩ ri agá ꞌBé Mị̃zẹ̃yị́tụ̃ drị̃ gá ꞌdãá ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ amụ́ kí ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé áꞌdụ̂sĩ ãzíla jọ kí, “Ílũ ãmaní ị́jọ́ ꞌdĩ kí pírí ru idé ãꞌdungá rĩ, ãzíla ícétáŋá mî amụ́jó rĩ la adru ãꞌdu ãzíla ụ́ꞌdụ́ ãsị̃jó rĩ.”
4 Yẹ́sụ̃ umvi, “Ĩmi adru mịfị́ trũ ꞌbá ãzí ꞌbã ulé ĩmi ku.
5 ꞌBá ũꞌbí kí drụ́zị́ amụ́ áma rụ́ sĩ, jọjó la, ‘Ma bãsĩ Kúrísĩtõ ꞌi,’ ãzíla kí mụ ꞌbá ũꞌbí kí ulélé.
6 Ĩmi mụ ãꞌdị́ arelé ãzíla ị́jọ́ arelé ãꞌdị́ drị̃ gá ĩmi idé jõ ụ̃rị̃ sĩ ku. Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ ꞌbã idé kí ru rá, wó ꞌdĩ adru drĩ ụ́ꞌdụ́ ãsị̃jó rĩ ꞌbã acáŋá ku.
7 Sụ́rụ́ kí ru ꞌdị sụ́rụ́ ãzí rĩ be, ãzíla ũpĩ la angá ũpĩ ãzí rĩ ꞌdịlé. Rílẽ la ꞌde ãngũ gá ãzíla ũyãkĩyã la adru ãngũ ũꞌbí gá vũ drị̃ gá ꞌdâ.
8 Ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kí pírí cécé ngọ́tị́ tĩŋá ꞌbã ãzá ꞌbã iꞌdójó rĩ áni.
9 “ꞌBá kí ĩmi rụ fẽlé ũcõgõ ịsụ́lé, ãzíla kí ãzí rĩ kí ụꞌdị́ rá, ãꞌdusĩku áma ị́jọ́ sĩ sụ́rụ́ pírí kí ĩmi ngụ̃ ũnzí.
10 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ꞌbá ũꞌbí kí ãꞌị̃táŋá aꞌbe rá, ãzíla kí ru mẹ́lẹ́ mbe ãzíla kí ru ngụ̃ kí drĩdríŋĩ gá cénĩ-cénĩ rú.
11 Ãzíla nãbịya ĩnzõ rú ꞌdĩ kí ãfũ wẽwẽ rú ꞌbã wẽwẽ rú kí uléjó.
12 Ị́jọ́ ũnzí ꞌbã gajó ãngũ drị̃ gá tré rĩ sĩ, ꞌbá wẽwẽ rú ꞌbã lẽtáŋá kí ịgbẹ rá.
13 Wó ꞌbá pá tulépi ũkpó ru kpere ãsị̃ŋá gá rĩ la ru pa rá.
14 Ị́jọ́ mgbã Sụ́rụ́ ꞌBụ̃ gá rĩ drị́ ꞌdĩ ála ũlũ la ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ ị́jọ́ vú nzejó sụ́rụ́ pírí ꞌbanî, ãzíla ꞌdã ꞌbã vúlé gá ụ́ꞌdụ́ ãsị̃jó rĩ la dó acá ĩndõ.
15 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩdrĩ ‘ãko lị́kị̃ ajílépi ꞌbá ꞌbaní sĩ drị̃ cịjó’ ándrá nábị̃ Dánị̃yẹ̃lị̃ ꞌbã jọlé, ndre pá tu agá ãngũ ãlá jó Ãdróŋá drị̂ agá (ꞌbá ị́jọ́ lãlépi rĩ ꞌbã vã ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ífí),
16 ꞌbá uꞌálépi Yụ̃dị́yã gá rĩ lẽ ꞌba apá kí ꞌbé sị́ gá.
17 Lẽ ꞌbá jó ĩꞌdidrị̂ sị́ gá rĩ ꞌbã asị́ vụ̃rụ́ fijó jó agâlé sĩ ãko ãzí aꞌdụ́jó ĩꞌdiní jó ĩꞌdidrị̂ agâlé ku.
18 ꞌBá ámvụ́ agâlé rĩ lẽ ꞌbã gõ vúlé mụlé bõngó aꞌdụ́lé ku.
19 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ũkú ꞌa trũ ãzíla ũrekeŋá undrulépi rĩ ꞌbã ũcõgõ la adru íngoní yã!
20 Ĩmi ãꞌị̃ Ãdróŋá ꞌi lẽ ụ́ꞌdụ́ apájó rĩ ꞌbá adru áyi uzogó drị́ ãngũ ị̃gbẹ̃ jõku Sãbátũ sĩ ku.
21 Ãꞌdusĩku ũcõgõ ãmbógó la mụ adrulé jõ drĩ ídu ụ̃nọ́kụ́ ꞌbã iꞌdóŋá gâlé kpere ãndrũ yụ la, ãzíla icó adrulé ꞌdĩ ꞌbã áni ãmbógó ru ị̃dị́ ku.
22 Úpí Ãdróŋá drĩ tá ụ́ꞌdụ́ ꞌdã kí isé agá ãlị́ŋá ru ku, ꞌbá ãzí icó tá ru palé ku. Wó ị́jọ́ ꞌbá ũpẽlé rĩ ꞌbadrị̂ sĩ Ãdróŋá la mụ ụ́ꞌdụ́ ꞌdã kí isélé ãlị́ŋá ru.
23 “Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ꞌbá ãzí drĩ jọ la, ‘Índre Kúrísĩtõ ĩꞌdi ꞌdõ gá ꞌdõ.’ Jõku, ‘Ĩꞌdi gápi ꞌdã,’ Ĩmi ãꞌị̃ ị́jọ́ ꞌdã ku.
24 Ãꞌdusĩku Kúrísĩtõ ĩnzõ rú ãzíla nãbịya ĩnzõ rú rĩ kí ãfũ ãzíla kí ícétáŋá ãmbógó la kí idé ãzíla tálí kí abe sĩ ꞌbá ũpẽlé rá ꞌdĩ kí uléjó drĩ tá icó rá rĩ gá.
25 Ĩndre álũ ĩminí ị́jọ́ ꞌdĩ ídu rú ꞌdĩ sĩ ị̃tụ́ la acá drĩ ku.
26 “Jõku, ꞌbá ãzí drĩ lũ la míní, ‘Índre, ĩꞌdi ãmvé kõtórõ agá ásé agâlé ꞌdã’ ímụ lé ku, jõku drĩ kí jọ la, ‘Índre, zị̃ ru jó agá ꞌdõ!’ Mí ãꞌị̃ ku.
27 Ãꞌdusĩku Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ cécé ãvi ꞌbã nĩjó ndrí ꞌbụ̃ agá ꞌdâ iꞌdójó ị̃tụ́ ꞌbã ãfũ agá kpere ị̃tụ́ ꞌbã ꞌde agá rĩ áni.
28 “Ãngũ ꞌbá ãvũ ꞌbã adrujó rĩ gá, ꞌdãá núgúnúke kí ru tra nĩ.
Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́ŋá
(Mãrákõ 13:24-27; Lụ́kã 21:25-28)
29 “Cọtị ũcõgõ ụ́ꞌdụ́ ꞌdã agá rĩ kí vúlé gá, Ãdróŋá la fẽ
“ ‘Ị̃tụ́ la ru uja ịnị ru,
ĩmbá icó dị̃lé ku,
ãzíla lẽlẽgó kí zõ angájó ꞌbụ̃ gâlé,
ãzíla ũkpó ꞌbụ̃ agá ũlí agá rĩ kí ála kí aya-ayâ.’
30 “Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ícétáŋá Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ la iꞌdá ꞌbụ̃ agá ꞌdãá, sụ́rụ́ pírí ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá rĩ kí ụ̃lụ́lụ́ uꞌbé áwáŋâ trũ ụ̃rị̃ sĩ. Kí dó Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ndre amụ́ agá ụ̃rụ́ꞌbụ̃ drị̃ gá ꞌbụ̃ gá ꞌdãá, ũkpõ trũ ãzíla dị̃zã ãmbógó la trũ.
31 Ãzíla ĩꞌdi mãlãyíkã ĩꞌdidrị̂ kí tị pẽ gũká ụ́ꞌdụ́kọ́ mgbọ la trũ ꞌbá kí umvejó, ãzíla kí ꞌbá ĩꞌdĩ ãni ũpẽlé rĩ kí tra angájó ũlí sụ rĩ kí agá, angájó ꞌbụ̃ ꞌbã wókõ ãlu ãsị̃jó rĩ gá cajó wókõ ãzí rĩ gá.
32 “Úꞌdîꞌda ĩmi ụ̃nị̃ drĩ ị́jọ́ angájó úlúgó ife drị̂, bị́ la drĩ kí iꞌdó rũlé ꞌbo, ĩmi dó ní la rá áyi dó ãni rú.
33 Gẹ̃rị̃ ãlu ꞌdĩ sĩ ĩdrĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí ndre pírí ru idé agá, ĩmi dó nị̃ la ĩꞌdi ꞌbã ãgõŋá dó ãni rú bábá kẹ̃jị́tị gá ꞌdĩ.
34 Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ꞌbá úꞌdîꞌda ídri ꞌdĩ ukó kí drĩ ku rú ãko ꞌdĩ kí ru idé kpere pírí ráká.
35 ꞌBụ̃ kí ụ̃nọ́kụ́ be kí ukó rá, wó ị́jọ́ mádrị́ mâ jọlé rĩ icó ukólé ku.
ꞌBá ãzí ụ́ꞌdụ́ kí nĩlépi sáwã be la yụ
(Mãrákõ 13:32-37; Lụ́kã 17:26-30, 34-36)
36 “ꞌBá ãzí ãlu ị́jọ́ nị̃lépi ụ́ꞌdụ́ jõku sáwã ꞌdĩ la acá ãꞌdu ngá rĩ la yụ, átã mãlãyíkã ꞌbụ̃ gá rĩ kî jõku Ngọ́pị̃ ꞌi, wó Ãdróŋá Átẹ́pị̃ rú rĩ nĩ-nĩ áꞌdụ̂sĩ.
37 Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́ŋá gá ị́jọ́ kí ru idé cécé ándrá ru idélépi ụ́ꞌdụ́ Núwã ngá rĩ sĩ rĩ áni.
38 Ãꞌdusĩku ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ ịsụ́ ị̃yị́ ãmbógó ꞌbá kí ịmvụ́lépi rĩ tị̃ drĩ ku rú, ꞌbá ri kí ãko nalé ãzíla ãko mvụlé, ũkú ĩgbãlé ãzíla ũkú rĩ kí ágó rụlé ídu rĩ áni, kpere ụ́ꞌdụ́ Núwã ꞌbã fijó mẹ́lị̃ agâlé rĩ sĩ;
39 wó nị̃ kí ãꞌdu ị́jọ́ la ru idé nĩ yã rĩ gá ku, kpere ị̃yị́ ãmbógó rĩ ꞌbã amụ́ agá ãzíla ĩꞌdiní kí ịmvụ́ agá pírí. Ị́jọ́ ꞌdĩ bãsĩ mụ adrulé ụ́ꞌdụ́ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã amụ́ŋá sĩ ꞌdĩ ꞌbã áni.
40 Ãgọbị ị̃rị̃ kí adru ámvụ́ agá; ãlu rĩ ála ꞌdụ la rá ãzíla ála ãzí rĩ aꞌbe.
41 Ũkú ị̃rị̃ kí adru ãná ꞌị agá írã sị́ gá drị́ sĩ; ála ãlu rĩ ꞌdụ rá ála ãzí rĩ aꞌbe.
42 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩmi adru mịfị́ trũ ãꞌdusĩku ĩnị̃ ụ́ꞌdụ́ úpí ꞌbã amụ́jó rĩ ku.
43 Ĩnị̃ ị́jọ́ ꞌdĩ múké-múké, lị́cọ́ ꞌdị́pị drĩ tá sáwã ụ̃gụ́ꞌbá ꞌbã amụ́jó ị́nị́ sĩ ĩꞌdi ꞌbã jó nũjó rĩ nị̃ agá cé la, ĩꞌdi tá tẽ la mịfị́ mgbọ sĩ, ícó tá ĩꞌdi ꞌbã jô nũlé ku.
44 Ị́jọ́ ꞌdĩ lẽ ĩmi adru bábá, ãꞌdusĩku Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ la amụ́ sáwã íngõ sĩ yã rĩ ĩminí ĩꞌdi nị̃jó la ku rĩ sĩ.
45 “Ãtíꞌbó ũndũwã rú ãzíla ãꞌị̃táŋâ trũ ãmbógó ĩꞌdidrị̂ ꞌbã ꞌbãlé ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ko gá rĩ kí drị̃lẹ́ gá, ꞌbá ĩꞌdidrị́ko gá rĩ ꞌbaní íná fẽlépi sáwã mgbã rĩ agá rĩ ãꞌdi ꞌi?
46 Ĩꞌdi adru ĩꞌdiní drị̃lẹ́ba rú ãmbógó ĩꞌdidrị̂ drĩ ĩꞌdi ịsụ́ ị́jọ́ ĩꞌdi aꞌbejó rĩ nga agá.
47 Ma ĩminí ị́jọ́ mgbã jọ, ĩꞌdi mụ ĩꞌdi ꞌbãlé ãko pírí ĩꞌdidrị̂ kí drị̃lẹ́ gá.
48 Wó ãtíꞌbó ꞌdã drĩ adru ũnzí drĩ jọ la ĩꞌdiní cénĩ-cénĩ rú, ‘Ãmbógó mádrị̂ la uꞌá sáwã ãzo rú ãngũ ꞌdã gâlé,’
49 ãzíla iꞌdó dó ãtíꞌbó ĩꞌdi ꞌbã ãzí ru ꞌdĩ kí colé cõ-cõ ãzíla iꞌdó uꞌálé ãkónã nalé ãzíla ãko mvụlé ꞌba íwá mvụlépi ambamba ꞌdĩ abe.
50 Ãmbógó ãtíꞌbó ꞌdã drị̂ la amụ́ ụ́ꞌdụ́ ĩꞌdi ꞌbã icójó ꞌbãjó la amụ́ ku rĩ agá, ãzíla sáwã ĩꞌdi ꞌbã adrujó bábá ku rĩ agá.
51 Ãmbógó la ãtíꞌbó ꞌdĩ ụlị́ nírí ãzíla ĩꞌdi ĩꞌdi ꞌbã ãngũ ꞌbá mũlũmbẽ rú rĩ ꞌbadrị̂ agá, ꞌdã ãngũ sĩ awájó ãzíla sĩ sị́ najó rĩ.