18
Te nuū ní cuu ni cahān Jesús tāca jnúhun yáha, te ni quenda ya jiín tée cáscuáha jíín yá, cuahān yā ɨnga lado yuu Cedrón. Te yūcuan íyó ɨɨn huerto nuū ní quɨ̄vɨ ya jiín tée cáscuáha jíín yá. Te Judas, tēe jeē nastúu de ya, suni jíní de lugar un, chi cuehē jínu ni nataca Jesús yūcuan jíín tée cáscuáha jíín yá. Te ni jinū de yūcuan jíín ɨɨn grupo soldado jiín jecu policía cándito templo, jeē ní catají sutū cácujéhnu jíín tée grupo fariseo. Te cándiso de machete, te cájnɨɨ de linterna jiín yɨtɨ. Te Jesús je jíní yā tāca jnúndóho jeē véji sɨquɨ̄ yā. Te ni quenda ya ichi núú de, te ni cahān yā:
¿Ndé ɨɨn cánanducú ró?
Te ni cacahān de jíín yá:
Jesús tēe ñuu Nazaret cánanducú rí.
Te ni cahān yā:
Máá rí cúu.
Te Judas, tēe jeē nástúu de ya, suni íne de jíín tée ún. Te jeē súcuan ni cahān yā, máá rí cúu, te ni cajica yátá de, te ni cacotúú‑ni de. Yūcuán na te ni cajnūhún tucu ya de:
¿Ndé ɨɨn cánanducú ró?
Te ni cacahān de:
Jesús tēe ñuu Nazaret.
Te ni cahān Jesús:
Je ni cachi rī jeē maá rí cúu. Te núu ruhū cánanducú ró, te máá‑ni ri jnɨɨ ró, te tēe yáha na quíngoo de. Achí yá.
Súcuan ni cuu návāha na squícu jnūhun jeē ni cáhān yā jiín Tátá yā: Tu ní jéhe na jnúhun naa ni ɨɨn tēe jeē ni jéhe ni núū na, áchí yá. 10 Te Simón Pedro ndíso de ɨɨn espada. Te ni tava de, te ni jehnde de sōho lado váha ɨɨn tēe nání Malco. Te tēe un cúu de mozo maá sútū cujéhnu. 11 Te ni cahān Jesús jiín Pedro:
Nachuvāha espada rō ini cubierta. ¿A tu cánuú jéē ndóho ri jnūndóho yáha jeē ni sándaā Tatá rī jeē ndóho ri? Achí yá.
Jeē ní indichi Jesús nuū sutú cujéhnu
(Mt. 26.57‑58; Mr. 14.53‑54; Lc. 22.54)
12 Yūcuán na te tācá soldado un, jíín capitán de, jíín táca policía tēe hebreo un, ni cajnɨɨ de Jesús, te ni cajihni de ya. 13 Te xīhna gā vehe Anás cuangoo de jíín yá. Te tátá chīsó Caifás cúu Anás. Te Caifás cúu máá sútū cujéhnu ga cuiyā ún. 14 Te suu de ni cachi nuū jnáhan de hebreo jeē cánuú jéē cúū ɨɨn tēe jehē nación de.
Jeē ní cachi Pedro jeē tu jíní de ya
(Mt. 26.69‑70; Mr. 14.66‑68; Lc. 22.55‑57)
15 Te Simón Pedro jiín ɨnga tēe scuáha, cándiquīn de Jesús cuangoo de yatā yā. Te ɨnga tēe scuáha ún chi jíní jnáhan de jíín sútū cujéhnu. Jeē yúcuan ní quɨ̄vɨ de jíín Jesús ini patio vehe sutū cujéhnu ún. 16 Te Pedro ni quendōo de yatā yehyɨ́. Te máá tée scuáha jéē jiní jnáhan jíín sútū cujéhnu ún, ni quenda de ni cahān de jíín ñahan ndíto yéhyɨ́, te ni squɨ́vɨ de Pedro ini patio. 17 Yūcuán na te ñahan ndíto yéhyɨ́ un ní cajnūhún ña Pedro:
¿A násūú ɨɨn tēe scuáha jíín tée índichi nuū sutú un cúu ró?
Te ni cahān de:
Nasūu cúu ri, achí de.
18 Te tāca mozo jiín policía un ní cascáyú de ñuhūn jiín tɨ́cāyɨ, chi mījin sáha. Te cáhīin de cánasaā de. Te suni índichi Pedro, násaā de jíín táca tée ún.
Jeē ni stíchí sutū cujéhnu ún Jesús
(Mt. 26.59‑66; Mr. 14.55‑64; Lc. 22.66‑71)
19 Te sutū cujéhnu un ní stichí de Jesús ndé‑ni cúu tēe cáscuáha jíín yá, jiín na jnūhun cúu jeē steén yā. 20 Te ni cahān Jesús:
Níní ní cahān rī nuū chitú ñáyuu, ni cajini sōho ndɨhɨ ñayuu. Te níní ní steén rī jnūhun ini tācá vehe iī sinagoga jiín ini templo cáhnu nuū ndutútú ndɨvii jnáhan yó hebreo. Te tú ni ɨɨn jnūhun ní cáhán sāhi rí. 21 ¿Te naun cájnūhun ró ruhū? Cajnūhun ñáyuu ní cajini sōho jnūhun ni cahān rī, te máá i cachi ndese ni cahān rī. Chi cájini i ndese ni cahān rī.
22 Te jeē ni cáhān Jesús súcuan, te ɨɨn policía ndíto templo jeē índichi de yūcuán, ní cani‑ni de nuū yā. Te ni cahān de jíín yá:
¿A súcuan cáhán rō jiín sútū cujéhnu naún?
23 Te ni cahān Jesús:
Núu ni cahān rī ɨɨn jnūhun néé, cachi na jnūhun néé ní cahān rī. Te núu tu ní cáhán rī ɨɨn jnūhun néé, ¿te naun cáni ró rúhū? achí yá.
24 Yūcuán na te Anás, sutū cujéhnu un, ní tají de ya, núhní yā cuahān yā nuū Caifás, tēe cúu máá sútū cujéhnu ga.
Jeē ní cachi tucu Pedro jeē tu jíní de ya
(Mt. 26.71‑75; Mr. 14.69‑72; Lc. 22.58‑62)
25 Te níní jéē súcuan cúu, te índichi‑ni Pedro, násaā de yuñúhún. Te ni cacahān jiín de:
¿A násūú ɨɨn tēe scuáha jíín tée un cúu ró, chí naún?
Te máá de tu ní cáchi de:
Nasūu cúu ri, achí de.
26 Yūcuán na te ɨɨn mozo sutū cujéhnu, jnáhan tēe jeē ní jehnde Pedro sōho, ni cahān jiín de:
¿A násūu máá ró cúu jeē ní jito ri jiín de ini huerto?
27 Te Pedro tu ní cáchi tucu de. Te ni cana‑ni líhli.
Jeē ní indichi Jesús nuū Pilato
(Mt. 27.1‑2, 11‑14; Mr. 15.1‑5; Lc. 23.1‑5)
28 Yūcuán na te ni quendacoo de jíín Jesús vehe Caifás, cuangoo de jíín yá nde palacio tēe nación Roma jeē cúu gobernador. Te je cuacundijin. Te ñayuu hebreo tu ní quɨ́vɨcoo i ini palacio, návāha tu stɨ́vɨ i ley i jeē cahán jeē ma quɨ́vɨ i ini vehe ɨɨn ñayuu jeē násūú hebreo cúu. Chi núu súcuan te ma cúu cuxíni i vico pascua jeē cóo ɨnga quɨvɨ̄ ún. 29 Yūcuán na te ni quenda Pilato, tēe cúu gobernador, ni cahān de jíín i jíjnáhan i:
¿Na cuēchi cájicān rō sɨquɨ̄ tée yáha?
30 Te ni cacahān i:
Núu jeē násūu tée cúnéé cúu tēe yáha, te ma jnɨ́ɨ ná de jeē quíndeca ná de nuū ni núú, áchí i.
31 Te ni cahān Pilato:
Cuángoo jíjnáhan ró, te sándaā rō sɨquɨ̄ de jíín ley cánevāha máá ró.
Te ni cacahān ñayuu hebreo un:
Máá ná jeē cácuu ná ñáyuu hebreo, tú na permiso cánevāha ná jéē cáhni ná ni ɨɨn ñayuu.
32 Súcuan ni cacahān i návāha squícu jnūhun jeē ní cachi Jesús jeē quɨ́vɨ ya ndaha tēe Roma te cahni de ya jicā cruz. 33 Te ni ndɨ̄vɨ Pilato ini palacio, te ni cana de jeē na quíji Jesús. Te ni cajnūhún de ya:
¿A máá ró cúu Rey ñayuu hebreo naún?
34 Te ni cahān Jesús jiín de:
¿A cájnūhun ró ruhū jeē súcuan jéni ni maá ró, chí jéē ní cacastūhun ñáyuu hebreo nuū rō?
35 Te ni cahān Pilato:
¿Chí tée hebreo cúu ri jeē cúni rī? Ñayuu nación maá ró jiín sútū cácujéhnu ni cachihi róhó ndaha ri. ¿Na vé ni sáha ró núu súcuan? Achí de.
36 Te ni cahān Jesús:
Nasūu jéē ndácu ri jniñu nájnūhun cándacu tāca rey ñayɨ̄vɨ yáha. Chi núu jeē ñáyuu ñayɨ̄vɨ ní casáha jeē cúu ri rey, yūcuán na te tēe cándiquīn ruhū, cuajnáhan de návāha ma quɨ́vɨ ri ndaha jnáhan ri hebreo nuú. Te nasūu núū ñayɨ̄vɨ yáha cúu jeē ndácu ri jniñu vijna. Achí yá.
37 Yūcuán na te ni cahān Pilato jiín yá:
¿Te á ɨɨn rey cúu ró jéē súcuan?
Te ni cahān Jesús:
Rey cúu ri, nájnūhun cáhán rō. Ni quiji ri ni cacu ri ini ñayɨ̄vɨ yáha návāha nacani ri jnūhun ndaā. Te ndɨhɨ ñayuu cájetáhú jnúhun ndaā, cájini nahín i jnūhun cáhán rī. Achí yá.
38 Te ni cahān Pilato:
¿Ndese cuni yō ndé ɨɨn cúu máá jnúhun ndaā?
Jeē ní cundaā jeē cúū yā
(Mt. 27.15‑31; Mr. 15.6‑20; Lc. 23.13‑25)
Te jeē ni cáhān de jnūhun yáha, te ni quenda tucu de nuū ñáyuu hebreo. Te ni cahān de jíín i:
Tú cuɨtɨ na cuēchi níhín rī sɨquɨ̄ de. 39 Te íyó costumbre maá ró jijnáhan ró jéē vico pascua te siáá rī ɨɨn tēe íne vecāa nuū rō. ¿Te á tu cácuni rō jeē siaá rī Rey rō nuū rō? Achí de.
40 Yūcuán na te ndɨvii i ni cacana jee tucu i:
Ma siaá ni tée jíñá, chi Barrabás siaá ni, áchí i.
Te tēe cuíhná cúu Barrabás.