9
Yūcuán na te ni ndɨ̄vɨ Jesús ini barco. Te ni nayāha ya cuahān yā ɨnga lado mar, te ni najinū yā ñuu maá yá. Te ni caquindeca ñayuu ɨɨn tēe ndóho cuehyɨ̄ ni íjin, cátú de nuū ɨɨn camilla. Te ni jini Jesús jeē cácandíje i jeē cúu nasávāha ya tēe ní íjin ún. Te ni cahān yā jiín de:
Na ndúndeyɨ́ ni rō séhē, chi je íne cáhnu ni rī nuū tāca cuéchi ró, áchí yá.
Yūcuán na te jecu tēe cástéén tutu ley Yaā Dios, ni cajeni ni de sɨquɨ̄ yā: Jeē cahán tēe yáha súcuan, chi cáhán de jnūhun ndevāha jeē quɨtɨ́ ni Yaā Dios. Te ni jini Jesús jeē súcuan cájeni ni de, te ni cahān yā jiín de:
¿Naun cájeni ni rō jeē cahán ndevāha ri? Jeē uú jnūhun yáha, ¿ndé ɨɨn yɨɨ́ gá cáa? ¿A jéē cahán rī jiín tée cúhú: Je íne cáhnu ni rī nuū tāca cuéchi ró? ¿Chí yɨɨ́ gá jeē cahān rī: Ndocuɨñɨ̄ te caca ró, chi je ni nduvāha ró, achi rī? Te vijna te na stéén rī jeē maá rí, Yaā ní nduu tēe, ndíso jníñu ri ini ñayɨ̄vɨ yáha jéē cóne cáhnu ni rī nuū cuéchi.
Yūcuán na te ni cahān yā jiín tée ni íjin ún:
Ndocuɨñɨ̄ te naquihin ró camilla rō te quinuhun rō vehe ró, áchí yá jiín de.
Yūcuán na te ni ndocuɨñɨ̄‑ni tēe ún, te cuanuhun de vehe de. Te ná ni cajito ñayuu un jéē súcuan ni sáha ya, te ni cayūhú i. Te ni cacahān i jeē yóhyo vāha Yaā cúu Yaā Dios jeē súcuan ni jēhe ya poder nuū ɨɨn tēe jeē cúu nasávāha de ñayuu, achí i cájito i Jesús.
Jeē ní cana ya Mateo
(Mr. 2.13‑17; Lc. 5.27‑32)
Te ni quenda Jesús yūcuan cuáhān yā. Te ni jito ya nuū ɨɨn tēe nání Mateo, néne de nuū cutútú xúhun renta. Te ni cahān yā jiín de:
Condiquīn ruhū na quíhín yō.
Te ni ndocuɨñɨ̄ de, te cuahān de jíín yá.
10 Yūcuán na te ni jehēn yā ni yeji yā staā vehe de. Te cuehē tēe cástútú xúhun renta jiín ɨnga tēe cásáha cuēchi, suni cáyūcú de cáyeji de staā jiín Jesús jiín tée cáscuáha jíín yá. 11 Te tēe grupo fariseo, ni cajito de, te ni cacahān de jíín tée cáscuáha jíín yá:
¿Naun yéji maestro rō jiín tée cástútú xúhun renta jiín ɨnga tēe cásáha cuēchi? áchí de.
12 Te ni jini Jesús, te ni cahān yatá yá jiín de:
Ñayuu cáhīyo vāha, tu jíni ñúhún i tēe tájná, chi ñayuu cácuhū cúu jeē jíni ñúhún. 13 Cuáhán jíjnáhan ró núu súcuan, te nacani ni rō na vé cúu jeē cahán jnūhun yáha jéē yosó núū tútu iī: Cúní rī jeē na cúndáhú ni rō jnáhan ró, nasūu jéē socó rō quɨtɨ nuū rī, achí Yaā Dios nde jenahán. Te ruhū nasūu jéē véji ri cana ri ñayuu tú cuēchi, jeē cúu i nájnūhun ñayuu cáhīyo vāha, chi sa suhva vēji ri cana ri ñayuu iyó cuéchi, jeē na nácani ni i te stóo i cuēchi i. Achí yá.
Jeē ní cacajnūhún de ya sɨquɨ̄ jeē cóndite ni
(Mr. 2.18‑22; Lc. 5.33‑39)
14 Yūcuán na te tēe cáscuáha jíín Juan tēe scuándute, ni quecoo de nuū Jesús. Te ni cacahān de jíín yá:
Sāña jíín tée grupo fariseo, tɨjnɨ jínu cáhīyo ndite ni na núū Yaā Dios. Te tēe cáscuáha jíín máá ní, ¿naun tu cásáha de súcuan?
15 Te ni cahān Jesús jiín de:
¿A cuu condite ni de níní jéē iyó rí jiín de? ¿A cuu cucuíhyá ni ñayuu cáhīin vico nándāha, te núu níní néne tēe nándāha? Te quee quɨvɨ̄ jeē cújiyo tēe nándāha, te quɨvɨ̄ ún chi condite ni i.
16 Te ni cahān yā uū jnūhun yátá sɨ́quɨ̄ jeē tu quíjnáhan jnūhun jeé jéē steén yā jiín táca jnúhun jenahán. Achí yá:
Ni ɨɨn tu náchuhun ɨɨn pedazo sahma jéé núū ɨɨn sahma túhú. Chi núu súcuan te ndɨyɨ pedazo jeé un, te tahndē gā jeē tuhú un, te nducáhnu ga nuū catáhndé un. 17 Te suni tu cáchuhun vino jeé ini ñɨɨ túhú. Chi núu súcuan te ndatā ñɨɨ ún, te naa vino jiín ñɨɨ. Chi cánuú jéē chúhun i vino jeé ini ñɨɨ jéé, te súcuan te quéndōo vāha ndɨndúú. Achí yá.
Jnūhun sēhe sɨ́hɨ́ Jairo jiín ñahan ní quehé yusáhma ya
(Mr. 5.21‑43; Lc. 8.40‑56)
18 Te níní cáhán Jesús tāca jnúhun yáha, te ɨɨn tēe cújéhnu nuū ñáyuu hebreo, ni quee de nuū yā. Te ni jecuɨñɨ̄ yɨtɨ́ de nuū yā, te ni cahān de:
Sēhe sɨ́hɨ́ ná sá ní jihī i. Te núu na quíhín yō soó ní ndaha ní sɨ́quɨ̄ i, te natecu i. Achí de.
19 Te ni ndocuɨñɨ̄ Jesús, te cuahān yā jiín de, te suni cuangoo tēe cáscuáha jíín yá. 20 Te mēhñu ñáyuu cuangoo jíín yá ni quee ɨɨn ñahan, te je ni cuu uxī uū cuiyā ndóho ña cuehyɨ̄ nɨñɨ̄. Te ni quee ña ichi yátá yā, te ni quehé ña yusáhma ya. 21 Chi ni jeni ni ña: Vēsú maá sahma ya na níhín rī quehé rí, te nduvāha ri, jéni ni ña. 22 Te ni ndió cóto Jesús, te ni jito ya nuū ña, te ni cahān yā:
Na ndúndeyɨ́ ni rō, séhē. Ni candíje ró jéē cuu nasávāha ri rohó, te jeē yúcuan ní nduvāha ró, áchí yá.
Te ni nduvāha ña máá hora un.
23 Te ná ni jinū Jesús vehe tēe cújéhnu ún, te ni jito ya nuū tée cácuu músico jeē quíchindūji de i, jíín núū ñáyuu cuehē, cásávaā i. 24 Te ni cahān yā jiín i:
Cujiyo jíjnáhan ró, chi sūchi sɨ́hɨ́ yáha, tu ní jíhí i chi quíxí‑ni i, áchí yá.
Te ni cajecū catá i jeē ni cáhān yā. 25 Te ni quenehen ya ñayuu cuehē ún, te ni quɨ̄vɨ ya ini vehe. Te ni jnɨɨ ya ndaha sūchi sɨ́hɨ́ ní jihī ún, te ni ndocuɨñɨ̄‑ni i. 26 Te nɨ́ɨ́ región yūcuan ní jitē núu jnūhun jniñu jéhnu ní sáha ya ún.
Jeē ní nasávāha ya uū tēe cuáá
27 Te ni quenda Jesús yūcuan cuáhān yā. Te uū tēe cuáá cuángoo de yatā yā, cácana jee de:
Máá ní jeē cúu ní Sēhe yucūn David, cundáhú ni ni sáña víī, achí de.
28 Te ná ni jinū yā vehe, te ni jinūcoo tēe cuáá un núū yā. Te ni cahān yā jiín de:
¿A cácandíje ró jéē cúu nanune ri tɨnūu ró? achí yá.
Te ni cacahān de:
Cácandíje ná, áchí de.
29 Yūcuán na te ni tee ya ndaha ya tɨnūú de, te ni cahān yā:
Na sáha ri nájnūhun cácandíje ró, áchí yá.
30 Te ni cananune‑ni tɨnūú de. Te Jesús ni cahān nīhin ya jiín de:
Ma cáchi cuɨtɨ rō nuū ni ɨɨn, áchí yá.
31 Te máá de chi ni quendacoo de, te ni cajete‑ni de jnūhun nɨ́ɨ́ región yūcuan jéē súcuan ni sáha ya jiín de.
Jeē ní nasávāha ya ɨɨn tēe ñɨ́hɨ́n
32 Te nuū ní quendacoo tēe un cuángoo de, te ni quecoo ñayuu jiín ɨɨn tēe ñɨ́hɨ́n, jeē ñúhun tachī ini de. 33 Te ni quenehen ya tachī un cuáhān. Te tēe ñɨ́hɨ́n un ní nacahān de. Te ni canaa ni ñayuu ni cajito i, te ni cacahān i:
Ná tu cuni cuɨtɨ yō ni ɨɨn jniñu súcuan ini ñuu Israel, achí i.
34 Te tēe grupo fariseo chi ni cacahān de:
Tēe yáha chi quénehen de tachī jiín fuerza maá jexeén jeē cujéhnu nuū tachī, achí de.
Jeē cundáhú ni yā ñayuu cuehē
35 Te ni jica cuu Jesús tācá ñuu jiín rancho, te ni steén yā jnūhun ini tācá vehe iī sinagoga. Te ni nacani ya jnūhun vāha ndese ndácu Yaā Dios jniñu. Te ni nasávāha ya ñayuu cácuhū na‑ni cuehyɨ̄ cándoho i. 36 Te cúndáhú ni yā jíto ya nuū ñáyuu cuehē ún. Chi cándoho i te cácucuíhyá ni i, chi cácuu i nájnūhun lanchi jeē tú jitoho tɨ̄, chi tu ndíquín i Yaā cúu Jitoho i. 37 Yūcuán na te ni cahān yā jiín tée cáscuáha jíín yá:
Ñayuu yáha cácuu i nájnūhun trigo jeē tahndé, te ndaā jeē cuehē cúu, te tēe cahnde chi jecu‑ni de cúu. 38 Núu súcuan te cacān tahú rō nuū maá Jítoho rō Yaā Dios jeē na tájí yá cuehē tēe na quíngoo de cahnde de trigo, cúu jeē nácani de jnūhun ya nuū ñáyuu. Achí yá.
Jeē ní nacāji ya uxī uū tēe apóstol
(Mr 3.13‑19; Lc. 6.12‑16)