13
Ja̱ ní ka̱tájí‑i Saulo jíín Bernabé sá'a Espíritu Santo
1 Te ini̱ tɨku'ni̱ kándíja ini̱ ñuu̱ Antioquía ni̱ ka'i̱o cha̱a jáni tu̱'un Dios jíín cháa kástá'a̱n tu̱'un‑ya̱. Te káinání‑de Bernabé, Simón ja̱ nání Niger, Lucio ñuu̱ Cirene, jíín Manaén cha̱a ni̱ ja'nu jíín Herodes gobernador, jíín Saulo.
2 Te nini káchiñú'ún cháa yá'a nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ te kásá'a ndicha̱‑de ini̱‑de, te ni̱ ka'a̱n máá Espíritu Santo: Vina te kuní‑ri̱ ja̱ sásɨ́ɨn‑ró Bernabé jíín Saulo ná kí'i̱n‑de ɨɨn tiñu, chi ja̱ yúán ní teta'a̱n‑ri̱‑de jíná'an‑de.
3 Yúan‑na te ndicha̱ ini̱‑de ni̱ kajika̱n ta'u̱‑dé. Te ni̱ ka̱xndée‑de nda'a‑dé xini̱ cháa‑ún. Te ni̱ ka̱tájí‑de cha̱a kája'a̱n‑de.
4 Te máá‑de, kua'a̱n‑de ni̱ sá'a Espíritu Santo, ni̱ kuun‑de kája'a̱n‑de ñuu̱ Seleucia. Te yúan ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de barco te kua'a̱n‑de onde̱ isla Chipre.
5 Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Salamina. Te ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un Dios ini̱ ve̱'e sinagoga cha̱a judío. Te jíka Juan jíín‑de, játíñu nuu̱‑dé.
Ja̱ ní ndukuáá cháa ña̱vá'a
6 Te ni̱ kaja̱'a‑de ini̱ nɨ́ɨ́ isla‑ún. Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Pafos. Te yúan ni̱ kajini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a ña̱vá'a nání Barjesús. Cha̱a judío kúu‑de, te jáni‑de tu̱'un tú'ún.
7 Te cha̱a‑ún, ni̱ sátiñu‑de nuu̱ gobernador Sergio Paulo. Te gobernador, cha̱a ndíchí kúu‑de. Te ni̱ kana‑de xini̱ Bernabé jíín Saulo, ja̱ kúni ná'ín‑de tu̱'un Dios kuní‑de.
8 Ko Elimas, cha̱a ña̱vá'a‑ún (chi̱ súan kuní ka'a̱n sɨ́'vɨ́‑de), jasú‑de nuu̱ Saulo jíín núu̱ Bernabé, chi̱ ndúkú ndéé‑de sáká núu‑de náva̱'a ma̱ kándíja gobernador.
9 Yúan‑na te Saulo, ja̱ súni nání‑de Pablo, ni̱ kútú‑de Espíritu Santo. Te ni̱ nde̱'é‑de nuu̱ cháa‑ún.
10 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Cha̱a sá'a tiñu chá'án xndá'ú ñá'án kúu‑ró. Se̱'e kui'na̱ já jíto u'u̱ ta̱ká tiñu ndaa̱ kúu‑ró. Naja̱ máni sáyo'o̱‑ro̱ íchi ndóó máá Jíto'o̱‑yo̱.
11 Te máá Jíto'o̱‑yo̱, xndó'o‑ya̱ róó vina. Te kukuáá‑ro̱, ma̱ kuní‑ga̱‑ro̱ ndíka̱ndii yakú kɨvɨ̱. Achí Pablo. Te ni̱ kuñaa‑ní nuu̱‑dé. Te kíndá'á kí'in íú‑de jíku‑de, ndúkú‑de ndéja̱ tɨ́ɨn nda'a‑dé skáka‑de.
12 Yúan‑na te gobernador, ni̱ jini̱‑de ja̱ súan ni̱ kuu, te ni̱ kandíja‑de. Te náa‑ná ini̱‑de jíni so̱'o‑de tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱.
Ja̱ ní ka̱jani Pablo tu̱'un ini̱ ñuu̱ Antioquía
13 Yúan‑na te Pablo jíín tá'an‑de‑ún, ni̱ kenda koyo‑de ñuu̱ Pafos. Te jíín barco ni̱ ja̱koyo‑de ndañúu̱ Perge ñuu̱ Panfilia. Te yúan ni̱ kusɨ́ɨn Juan kua̱no'on‑dé ñuu̱ Jerusalén.
14 Te máá‑de, ni̱ kaja̱'a‑de ñuu̱ Perge kája'a̱n‑de. Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Antioquía ndañúu̱ Pisidia. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ve̱'e sinagoga ɨɨn kɨvɨ̱ ndéta̱tú. Te ni̱ ka̱jungo̱o‑de.
15 Te nuu̱ ní kuu ni̱ ka'u tutu̱ ley jíín tutú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, yúan‑na te cha̱a kákuñá'nu ini̱ ve̱'e sinagoga, ni̱ ka̱kana‑de xini̱ cháa‑ún: Ñáni̱ jíná'an‑ní, nú káñava̱'a‑ní yaku̱ tu̱'un kani‑ní nuu̱ táká ña̱yɨvɨ yá'a, te ka'a̱n ndéé‑ní jíín‑i, áchí‑de.
16 Yúan‑na te ni̱ ndukuiñi̱ Pablo, ni̱ sá'a‑de seña jíín ndá'a‑dé ja̱ ná kúná'ín ñáyɨvɨ‑ún, te ni̱ ka'a̱n‑de: Róó cha̱a ñuu̱ Israel, róó cha̱a káchiñú'ún Dios, kuni ná'ín jíná'an‑ró.
17 Máá Dios ña̱yɨvɨ Israel, ni̱ ka̱ji‑ya̱ táa̱‑yo̱ jíná'an‑de. Te nini káxiu̱kú tatú‑de ini̱ ñuu̱ Egipto ni̱ ka̱kuu jíñú'ún‑ga̱‑de ni̱ sá'a‑ya̱. Yúan‑na te jíín fuerza máá‑yá ni̱ kiñi'in‑ya̱‑í ini̱ ñuu̱‑ún kája'a̱n‑i.
18 Yúan‑na te ni̱ ndi̱to‑ya̱‑í onde̱ nuu̱ ñú'un té'é nátu̱'un uu̱ xiko kuia̱.
19 Te ni̱ xnáa‑yá usia̱ nación ini̱ ñuu̱ Canaán. Te ni̱ saka‑yá ñu'un ñúu̱‑ún nuu̱‑í.
20 Te ni̱ kuu‑ga̱ kɨvɨ̱ nátu̱'un kuu̱n ciento uu̱ xiko uxi̱ kuia̱. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ cháa ni̱ ka̱kuu juez nuu̱‑í onde̱ kɨvɨ̱ ní kenda Samuel cha̱a ni̱ jani tu̱'un‑ya̱.
21 Yúan‑na te ni̱ kajika̱n‑i ɨɨn rey. Te Dios, ni̱ ja̱'a‑ya̱ Saúl nuu̱‑í ni̱ tá'ú‑de tiñu uu̱ xiko kuia̱. Te Saúl, tata̱ Benjamín, se̱'e Cis ni̱ kuu‑de.
22 Te ni̱ kuxio Saúl. Te ni̱ nakani‑ya̱ David ni̱ kuu‑de rey nuu̱‑í. Te ni̱ ka'a̱n ndaa̱‑ya̱ tú'un‑de: A ni̱ jini̱‑ri̱ David se̱'e Isaí ja̱ ɨ́ɨn cha̱a jándatu̱ va̱'a nuu̱‑rí kúu‑de. Te skíkuu‑de ta̱ká tiñu játa'a̱n ini̱‑ri̱, áchí‑ya̱.
23 Te Dios, chi̱i tata̱ yá'a ni̱ jani‑ya̱ Jesús ja̱ náma‑ya̱ ñáyɨvɨ Israel nátu̱'un ni̱ keyu'u‑yá.
24 Te ná té chá'a̱n‑ga̱ kii‑ya̱ te ni̱ jani Juan tu̱'un jánducha jíín tú'un nakani ini̱ nuu̱ táká ña̱yɨvɨ Israel.
25 Te nuu̱ á yani xndɨ́'ɨ Juan tiñu sá'a‑de, te ni̱ ka'a̱n‑de: Ndé cha̱a kúu‑ri̱ kájani ini̱‑ro̱. Nasu̱ I'a̱‑ún kúu‑ri̱, ko kuni so̱'o va̱'a‑ró: Ichi yatá‑rí va̱i ɨɨn I'a̱ ja̱ tú kúñá'nu‑ri̱ ndájí‑rí ñii yí'i ndija̱n‑yá. Achí‑de.
26 Ñáni̱ jíná'an‑ró, ta̱ká róó tata̱ Abraham jíín róó ja̱ kájandatu̱ nuu̱ Dios, nuu̱ máá‑ró ní tájí‑yá tu̱'un yá'a va̱i ja̱ náma‑ya̱ róó.
27 Chi ta̱ká ña̱yɨvɨ ñúu̱ Jerusalén jíín táká cha̱a kákuñá'nu nuu̱‑í, tú ní kánakuni̱‑i nuu̱‑yá. Te ni̱ ka̱ndonda‑i sɨkɨ̱‑yá. Te súan ni̱ ka̱skíkuu‑i tu̱'un ni̱ kaka'a̱n cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, va̱sa a ni̱ ka̱jini ná'ín‑i tu̱'un‑ún ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ndéta̱tú.
28 Va̱sa tú ní káni'i̱n‑í ni ɨɨn kua̱chi sɨkɨ̱‑yá ja̱ kúu̱‑ya̱, ko ni̱ kaka'a̱n ni̱'in‑i jíín Pilato ja̱ ná kúu̱‑ya̱.
29 Te nuu̱ ní skíkuu ta̱ká tu̱'un yóso sɨkɨ́‑yá nuu̱ tutú, te ni̱ ka̱xnúu‑i‑ya̱ jiká cruz. Te ni̱ ka̱chindee‑i‑ya̱ iní ɨɨn ve'e añú.
30 Ko ni̱ nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi ni̱ sá'a Dios.
31 Te kua'a̱ kɨvɨ́ ní ndenda ndiji̱n‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ ní ka̱kaa kája'a̱n jíín‑yá onde̱ ñuu̱ Galilea te onde̱ ñuu̱ Jerusalén. Te ña̱yɨvɨ‑ún kákuu ja̱ kájani ndaa̱ tu̱'un‑ya̱ núu̱ sáva‑ga̱‑i.
32 Te ruu̱, kájani‑ri̱ tu̱'un va̱'a yá'a nuu̱‑ro̱ já súan ni̱ keyu'u‑yá nuu̱ táa̱‑yo̱.
33 Te tu̱'un‑ún ni̱ skíkuu Dios jíín máá‑yó ja̱ kákuu‑yó sé'e‑de. Chi ni̱ naschakú‑ya̱ Jesús. Chi súan ká'a̱n Salmo uu̱: Se̱'e‑ri̱ kúu‑ró, te ruu̱ kúu Táa̱‑ro̱ vína, áchí.
34 Te ni̱ naschakú‑ya̱ Jesús ma̱'ñú ndɨ́yi náva̱'a ma̱ té'yu̱ kutɨ‑yá, te ni̱ ka'a̱n Dios: Skíkuu ná'ín‑rí jíín táká tu̱'un va̱'a ni̱ keyu'u‑rí nuu̱ David, áchí.
35 Ja̱ yúán súni súan ká'a̱n ɨnga̱ tutu̱: Té'yu̱ Se̱'e ii̱‑ní, chi ma̱ kuá'a‑ní tu̱'un, áchí.
36 Chi̱ David, ni̱ jatíñu‑de nuu̱ Dios, ni̱ sá'a‑de ja̱ kuní máá‑yá. Te ni̱ jínu kuia̱‑de, te ni̱ ji'i̱‑de. Te ni̱ yu̱ji‑de ma̱'ñú táa̱‑de. Te ni̱ te'yu̱ ndija‑de.
37 Ko I'a̱ ni̱ naschakú Dios, tú ní té'yu̱ kutɨ‑yá.
38 Ñáni̱ jíná'an‑ró, ná kástu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱, já I'a̱ yá'a ni̱ kastu̱'ún‑yá nuu̱‑ro̱ já sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱‑ya̱ núu̱ táká kua̱chi‑ró.
39 Chi̱ nú ndé cha̱a kándíja‑de nuu̱ I'a̱ yá'a, te nda'va̱‑ya̱ táká kua̱chi‑de ja̱ tú ní kúu nda'va̱ máá‑de jíín ley Moisés.
40 Koto va̱'a‑ró máá‑ró jíná'an‑ró, náva̱'a ma̱ kíi sɨkɨ̱‑ro̱ táká tu̱'un yóso núu̱ tutú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios, súan:
41 Ta̱ká róó ña̱yɨvɨ kásákátá, ná ndé'é vá'a‑ró, te ná kée nuu̱‑ro̱ ndé'é‑ró, te kuu̱‑ro̱. Chi ma̱'ñú máá‑ró sá'a‑ri̱ ɨɨn tiñu ja̱ má kándíja kutɨ‑ro va̱sa ná káni sava‑ga̱ ña̱yɨvɨ tú'un‑ún nuu̱‑ro̱. Achí.
42 Te ni̱ ndenda koyo‑de ini̱ ve̱'e sinagoga cha̱a judío. Te ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑i jíín‑de ja̱ ɨngá kɨvɨ̱ ndéta̱tú kani tuku‑de tu̱'un yá'a nuu̱‑í.
43 Te ni̱ jicha̱ ña̱yɨvɨ‑ún kája'a̱n‑i. Te ña̱yɨvɨ judío jíín ñáyɨvɨ ní na̱ki'in sé'é judío ja̱ káchiñú'ún‑i nuu̱ Dios, tɨnɨ̱‑i ni̱ kandiki̱n‑i Pablo jíín Bernabé kája'a̱n‑i jíín‑de. Te ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de jíín‑i káka'a̱n‑de jíín‑i ja̱ ná kúndii̱ ni̱'in‑i jíín tú'un luu Dios.
44 Te kɨvɨ̱ ndéta̱tú ɨnga̱ semana, nátu̱'un ndivii ñáyɨvɨ ñúu̱‑ún, ni̱ ka̱kutútú‑i ja̱ kúni ná'ín‑i tu̱'un Dios.
45 Ko cha̱a judío, ni̱ kajini̱‑de nuu̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún, te ni̱ ka̱kukuásún iní‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑de sɨkɨ̱ tú'un ni̱ ka'a̱n Pablo, te ni̱ kaka'a̱n ndɨva̱'a‑de. Achí‑de ja̱ tú íó ndaa̱ tu̱'un‑ún.
46 Yúan‑na te Pablo jíín Bernabé ni̱ kaka'a̱n ni̱'in‑de: Kánúú já xná'a̱n‑ga̱ nuu̱ máá‑ró káni‑ri̱ tu̱'un Dios. Ko a ni̱ ka̱sájá'a̱ ini̱‑ro̱ núu̱, te kua̱chi máá‑ró kúu ja̱ má ní'i̱n‑ro̱ tú'un kuchaku̱‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni. Vina te chaxio‑ri̱ máá‑rí kika̱stu̱'ún‑rí nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación.
47 Chi ni̱ tá'ú máá Jíto'o̱‑yo̱ tíñu nuu̱‑rí jíná'an‑ri̱ súan: Ni̱ jani‑ri̱ róó ja̱ stúu̱n‑ro̱ núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, te kani‑ró tú'un nuu̱ ñáyɨvɨ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ ja̱ náma‑ri̱‑i jíná'an‑i, áchí‑ya̱.
48 Te ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación‑ún, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un yá'a. Te ni̱ ka̱kusɨɨ̱ xáa̱n iní‑i. Te ni̱ ka̱nakana jaa‑i tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ní teta'a̱n Dios ja̱ ná kúchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni, ni̱ ka̱kandíja‑i.
49 Te tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱, ni̱ jicha̱ nu̱u kua'a̱n nɨ́ɨ́ táká ndañúu̱ yúan.
50 Te ini̱ ñuu̱‑ún káxiu̱kú ñá'an ndáa̱ ja̱ kájandatu̱‑ña núu̱ Dios. Ko cha̱a judío, ni̱ ka̱ská'a̱n‑de‑ña jíín cháa kákuñá'nu jia̱n. Te ni̱ ka̱chindiki̱n‑ña Pablo jíín Bernabé, te ni̱ ka̱skúnu‑ña‑dé kája'a̱n‑de.
51 Te máá‑de, ni̱ ka̱skóyo‑de tɨkacha̱ ñú'un iní ja'a̱‑dé sɨkɨ̱ máá‑i. Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Iconio.
52 Te cha̱a káskuá'a‑ún, ni̱ ka̱kútú‑de Espíritu Santo. Te kákusɨɨ̱ xáa̱n iní‑de.