1 Te máá ley, chi̱ máni ɨɨn kuanda'u̱ kúu sɨkɨ̱ táká ndatíñu va̱'a ja̱ cháa̱ kuee̱‑ga̱. Ko nasu̱ forma ndija máá ndátíñu‑ún kúu. Te ja̱ sɨkɨ́ kɨ́tɨ kája'ni‑í‑ún, núu‑ni núu‑ni kásoko̱‑í ndɨta'a̱n kuia̱. Te ni ma̱ kúu kutɨ síyíja ña̱yɨvɨ kuní ja̱koyo nuu̱‑yá. 2 Te nú kúu sá'a núú, te naja̱ tú ní júkuiñi̱‑i ja̱ kásoko̱‑í‑tɨ̱ núsáá. Chi ña̱yɨvɨ káchiñú'ún‑ún, nú a ni̱ kendo̱o ndoo ii̱‑í ɨɨn jínu‑ni sá'a yu̱án núú, te ma̱ kakán‑ga̱ añú‑i kua̱chi sɨkɨ̱‑í núú. 3 Ko sɨkɨ̱ já kásoko̱‑í‑tɨ̱‑ún, te a jiní‑yo̱ já kánuku̱'un ini̱‑i kua̱chi‑i ndɨta'a̱n kuia̱. 4 Chi̱ nɨñi̱ xndɨkɨ̱, jíín nɨñí ndíxí'ú, ma̱ kúu kutɨ kuánchaa̱ kua̱chi. 5 Ja̱ yúán kɨvɨ́ ní kii Cristo ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Dios: Ja̱ kája'ni‑í‑tɨ̱ jíín já kásoko̱‑í ndatíñu nuu̱‑ní, tú játa'a̱n ini̱‑ní, ko ni̱ sátu̱'a‑ní ɨɨn yikɨ kúñu máá‑ná. 6 Ja̱ kája'mu‑i‑tɨ̱ kásoko̱‑í‑tɨ̱ núu̱‑ní sɨkɨ̱ já kúxio kua̱chi‑i, tú ní kúsɨɨ̱ iní‑ní jíín, áchí‑ya̱. 7 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ná: Súan yóso tú'un‑ná nuu̱ tutú: Ai̱ Táta̱ Dios, yá'a kándii̱‑ná náva̱'a skíkuu‑ná ja̱ játa'a̱n ini̱ máá‑ní, áchí‑ya̱. 8 Súan ká'a̱n tu̱'un va̱i ichi yatá: Ja̱ kája'ni‑í‑tɨ̱ jíín já kásoko̱‑í ndatíñu nuu̱‑ní, jíín já kája'mu‑i‑tɨ̱ kásoko̱‑í‑tɨ̱ núu̱‑ní sɨkɨ̱ já kúxio kua̱chi‑i, tú játa'a̱n ini̱‑ní, ni tú kúsɨɨ̱ iní‑ní jíín, áchí‑ya̱. Ndatíñu‑ún kásoko̱‑í nátu̱'un ká'a̱n ley. 9 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ai̱ Táta̱ Dios, yá'a kándii̱‑ná náva̱'a sá'a‑ná tiñu játa'a̱n ini̱ máá‑ní, áchí‑ya̱. Ja̱ súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱, te ni̱ janchaa̱‑ya̱ tú'un ɨɨn náva̱'a nakani‑ya̱ tú'un uu̱‑ún. 10 Te jíín tú'un ni̱ jata'a̱n ini̱ máá Dios, te ni̱ ka̱ndundoo‑yó ní sá'a‑ya̱ sɨkɨ́ já ní soko̱ Jesucristo yikɨ kúñu‑ya̱, ko ɨɨn máá tú'ún‑ni jínu ni̱ sá'a‑ya̱ súan ja̱ nɨ́ɨ́ káni. 11 Núsáá te ta̱ká sutu̱, va̱sá kája'a̱n‑de ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ kájatíñu‑de, te kua'a̱ jínu kásoko̱‑dé suni suni‑ni modo ja̱ kája'ni‑dé‑tɨ̱, ko yu̱án ma̱ kúu kutɨ kuánchaa̱ kua̱chi‑i. 12 Ko Cristo, ɨɨn máá tú'ún‑ni jínu ni̱ soko̱‑yá máá‑yá ja̱ sɨkɨ́ kuáchi‑yó ondé nɨ́ɨ́ káni, yúan‑na te ni̱ nungo̱o‑ya̱ íchi ndává'a Dios, 13 ndátu‑ya̱ tiempo onde̱ ná kúxiu̱kú ñáyɨvɨ kájito u'u̱ tá'an jíín‑yá, kuu‑i teyu̱ kuxndíi ja'a̱‑yá. 14 Chi̱ jíín ɨ́ɨn máá tú'ún‑ni jínu ja̱ ní soko̱‑yá máá‑yá, te nɨ́ɨ́ káni ní ka̱yija ña̱yɨvɨ ndóo ni̱ sá'a‑ya̱. 15 Te máá Espíritu Santo kúu‑ya̱ testigo nuu̱‑yo̱ sɨkɨ́ tú'un yúan, chi̱ xna'a̱n‑ga̱ ká'a̱n‑ya̱: 16 Ya̱'á kúu máá contrato nasá'a‑ri̱ jíín‑i jíná'an‑i, onde̱ ná ndɨ́'ɨ ta̱ká kɨvɨ̱ yá'a. Te chu'un‑ri̱ ley‑ri̱ ini̱ añú‑i. Te suni chísó‑rí tu̱'un‑ri̱‑ún ini̱ xini̱‑í jíná'an‑i, áchí máá Tatá Dios. 17 Yúan‑na te ká'a̱n‑ga̱‑ya̱: Ma̱ núku̱'un kutɨ‑gá ini̱‑ri̱ kua̱chi ni̱ ka̱sá'a‑i jíín tíñu chá'án ní ka̱sá'a‑i, áchí‑ya̱. 18 Núsáá te nú a ni̱ sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱‑ya̱ sɨkɨ́ táká‑ún, tuká na̱ún íó ja̱ sokó‑gá sɨkɨ̱ kuáchi.

19 Ja̱ yúán, ñáni̱, a chúndéé iní‑yo̱ kɨ́vɨ‑yó iní cuarto ii̱ ándɨ́vɨ́ sá'a nɨñi̱ máá Jesucristo. 20 Chi ni̱ juña‑ya̱ ɨ́ɨn ichi jáá chakú, náva̱'a kɨ̱vɨ‑yó íchi yatá máá sá'ma ndíta kaa, te yu̱án kuní ka'a̱n ja̱ máá yíkɨ kúñu‑ya̱ kúu. 21 Te káñava̱'a‑yó ɨ́ɨn sutu̱ ñá'nu xaa̱n ndíto ve'e Dios. 22 Núsáá te ná kándita‑yó núu̱‑yá, jíín añú‑yo̱ já íó ndaa̱ ja̱ sɨkɨ́ tú'un kákandíja va̱'a‑yó, jíín añú ja̱ ní ndundoo sɨkɨ̱ táká tiñu jáni ñáá ini̱, chi ni̱ joso̱ yúyú‑yá nɨñi̱‑yá sɨkɨ̱, jíín yíkɨ kúñu‑yó já ní nakacha‑yó jíín ndúcha ndóo. 23 Ná kuíñi ni̱'in‑yó jíín tú'un ni̱ kaka'a̱n‑yo̱ kákandíja‑yó te káñukuu ini̱‑yo̱. Te ma̱ káka yátá‑yó núsáá, chi̱ skíkuu va̱'a I'a̱ ni̱ keyu'u tú'un‑ún. 24 Ná ndé'é vá'a‑yó ndasa skandá‑yo̱ tá'an‑yó, ja̱ ná kúndá'ú‑ga̱ ini̱‑i tá'an‑i, jíín já ná sá'a‑i ta̱ká tiñu va̱'a. 25 Ná nátaka̱ ná'ín‑yó, ma̱ sía̱‑yo̱ nátu̱'un kásá'a sava‑i, chi̱ sua ná ká'a̱n ndéé‑yó jíín tá'an‑yó. Ko ná kuítú‑gá ini̱‑ro̱ sá'a‑ró, chi̱ kájini̱‑ro̱ já kuáku̱yani máá kɨvɨ́‑ún. 26 Chi̱ nú kusɨɨ̱ iní‑yo̱ sá'a‑yó kuáchi ja̱ súan a ni̱ jatá'ú‑yó tú'un ndaa̱, tuká kéndo̱o kutɨ já kúu kuu̱‑ga̱ ja̱ sɨkɨ́ kuáchi‑ún. 27 Chi̱ sua ɨɨn nuu̱ yú'ú xaa̱n‑yo̱ já ndónda‑ya̱ sɨkɨ́‑yo̱ íó, jíín ɨ́ɨn nuu̱ kánda yáá ñú'u̱n íó, náva̱'a kókó ñáyɨvɨ kájito u'u̱ tá'an jíín‑yá. 28 Ña̱yɨvɨ ní ské'ichi̱ ley Moisés, jí'i̱ ná'ín‑i, tú na̱ún tu̱'un kúndá'ú ini̱ íó, te nú ni̱ kaka'a̱n ndaa̱ uu̱ xí uní testigo. 29 Tava‑ro cuenta núsáá, chi̱ naga̱ ni̱ kuu ja̱ má ndó'o xaa̱n‑gá ña̱yɨvɨ kuañú ja'a̱ sɨkɨ́ Sé'e Dios jíín já jáni ini̱‑i ja̱ káchá'án nɨñí contrato, va̱sa jíín nɨñí‑ún ni̱ ndundoo‑i, jíín já sákátá‑i nuu̱ máá Espíritu ndíso tu̱'un luu. 30 A kájini̱‑yo̱ núu̱ I'a̱ ni̱ ka'a̱n: Nani'i̱n tá'an máá‑rí jíín‑i, máá‑rí kua̱'a ya̱'u‑i, áchí máá Tatá Dios. Te ɨnga̱ jínu ká'a̱n: Máá Tatá Dios koto nchaa̱‑ya̱ ndasa káa ña̱yɨvɨ máá‑yá, áchí. 31 Ɨɨn tiñu yú'ú xaa̱n‑yo̱ sá'a, kúu ja̱ júngava ɨɨn ña̱yɨvɨ iní nda'a Dios, I'a̱ chakú. 32 Ko ná núku̱'un ini̱‑ro̱ sɨkɨ́ táká kɨvɨ̱ ní kendo̱o ichi yatá, chi ni̱ nastúu̱n‑ya̱ iní ja̱ jiní tuní‑ro̱. Yúan‑na te na̱saa ja̱ sɨ́ɨn sɨ́ɨn tu̱ndó'o ni̱ xndónda‑i sɨkɨ̱‑ro̱. 33 Chi̱ ɨɨn modo ni̱ kaka'a̱n ndiji̱n‑i sɨkɨ̱‑ro̱, te ni̱ ka̱xndó'o ndiji̱n‑i róó. Te ɨnga̱ modo suni ni̱ ka̱nduu‑ró tá'an ña̱yɨvɨ ní ka̱ndo'o súan. 34 Chi̱ suni ni̱ kundá'ú xaa̱n iní‑ro̱ já kándee veka̱a. Te ni̱ ka̱kusɨɨ̱‑ní ini̱‑ro̱, va̱sa ni̱ ka̱sákuí'ná ñúkúún‑i ndatíñu‑ró, chi̱ a kájini̱‑ro̱ já ondé andɨ́vɨ́ káñava̱'a‑ró ɨ́ɨn ta'u̱ vá'a xaa̱n‑gá, te koo nɨ́ɨ́ káni. 35 Ma̱ sía̱‑ro̱ modo ja̱ káchundéé iní‑ro̱, chi̱ kua'a̱ xáa̱n tá'u̱ ndíso tu̱'un‑ún. 36 Chi̱ kánúú kóo paciencia ini̱‑ro̱, náva̱'a ni'i̱n‑ro̱ já ní keyu'u‑yá, onde̱ nú ni̱ sá'a‑ró tíñu játa'a̱n ini̱ Dios. 37 Chi̱ ɨɨn núnúu‑na̱ te chaa̱ máá I'a̱ kii, te ma̱ kúkuéé‑ya̱, áchí. 38 Ko máá ñáyɨvɨ ndáa̱‑ri̱, chi̱ sɨkɨ̱ já kákandíja‑i te kuchaku̱‑i. Ko nú ni̱ jika yátá‑i, ma̱ kúsɨɨ̱ iní añú‑ri̱ sá'a‑i, áchí‑ya̱. 39 Ko yóó, nasu̱ tá'an ña̱yɨvɨ kásá'a súan kákuu‑yó já káka yátá‑yó te xnáa‑yo máá‑yó, chi̱ sua kákuu‑yó tá'an ña̱yɨvɨ káka̱ku jíín tú'un kákandíja va̱'a‑i.