12
Ja̱ ní ji'i María ja'a̱ Jesús jíín perfume
1 Te iñu̱ kɨvɨ̱ já té kejá'á‑ga̱ viko Pascua, te ni̱ chaa̱ Jesús ñuu̱ Betania nuu̱ kánchaa̱ Lázaro cha̱a ni̱ ji'i̱ te ni̱ nachaku̱‑de ja̱ ní kuu‑de ndɨ̱yi núú.
2 Te ni̱ kaja̱'a‑de ndeyu ní kuxíni‑ya̱ yúan. Te Marta ni̱ jani‑ña kó'o̱. Te Lázaro kúu ɨɨn cha̱a yée stáa̱ jíín‑yá.
3 Yúan‑na te ni̱ ki'in María ɨɨn libra perfume ita̱ nardo ja̱ ncháá ya'u. Te ni̱ ji'i‑ñá ja'a̱ Jesús, te ni̱ nasi'ichí‑ña já'a̱‑yá jíín íxi‑ñá. Te nɨ́ɨ́ iní ve̱'e‑ún, ni̱ jicha̱ xiko̱ perfume.
4 Te ɨɨn cha̱a skuá'a jíín‑yá, nání‑de Judas Iscariote, se̱'e Simón, te kuu‑de cha̱a nastúu‑de‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de:
5 Naja̱ tú ní kúya̱'u perfume yá'a ja̱ uní ciento peso, te kua̱'a‑yó núu̱ ñáyɨvɨ ndá'ú núú. Achí‑de.
6 Súan ni̱ ka'a̱n‑de, nasu̱ já kúndá'ú ini̱‑de ña̱yɨvɨ ndá'ú, chi̱ sua cha̱a kuí'ná ní kuu‑de. Te ni̱ kuu‑de tesorero, te jánchaa̱‑de ja̱ kájaki̱n‑i‑ún.
7 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Sía̱‑ña, chi̱ sɨkɨ̱ kɨvɨ́ yúji‑ri̱ kúu ja̱ chíva̱'a‑ña yá'á.
8 Chi̱ nene̱ káxiu̱kú ñáyɨvɨ ndá'ú jíín‑ró, ko ruu̱, na̱ tú nene̱ kánchaa̱‑ri̱ jíín‑ró. Achí‑ya̱.
9 Yúan‑na te kua'a̱ ñáyɨvɨ judío, ni̱ kajini tu̱'un‑i ja̱ kánchaa̱‑ya̱ yúan. Te ni̱ cha̱koyo‑i. Ko nasu̱ máá ɨ́ɨn Jesús va̱i nde̱'é‑i, chi̱ suni nde̱'é‑i nuu̱ Lázaro kákuni̱‑i. Chi̱ a ni̱ ji'i̱‑de te ni̱ nachaku̱‑de.
10 Ko sutu̱ ñá'nu, ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de ja̱ súni ka'ni‑dé Lázaro.
11 Chi̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ judío, ni̱ kenda‑i kája'a̱n‑i, te kákandíja‑i nuu̱ Jesús ja̱ sɨkɨ́ Lázaro.
Ja̱ ní kɨ́vɨ Jesús ñuu̱ Jerusalén
12 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n, ni̱ cha̱koyo kua'a̱ ñáyɨvɨ víko‑ún. Te ni̱ ka̱jini tu̱'un‑i ja̱ vái Jesús ñuu̱ Jerusalén.
13 Te ni̱ ka̱ki'in‑i numa yukú ñuu̱. Te ni̱ kenda koyo‑i kua̱ta'a̱n‑i‑ya̱. Te ni̱ ka̱kana jaa‑i: Xáán va̱'a I'a̱ kúu‑ya̱. Ná nákana jaa‑yó‑yá chi̱ ndíso‑ya̱ tíñu máá Tatá Dios. Máá Rey ña̱yɨvɨ Israel kúu‑ya̱. Achí‑i.
14 Te ni̱ ni'i̱n Jesús ɨɨn burro jáá. Te ni̱ jungo̱o‑ya̱ sɨkɨ́‑tɨ́ nátu̱'un ká'a̱n tutu̱:
15 Se̱sɨ́'ɨ́ ñuu̱ Sion, ma̱ yú'ú‑ro̱. Yá'a nde̱'é‑ró vái Rey máá‑ró, yóso‑yá ɨɨn burro jáá, áchí.
16 Onde̱ xnáñúú te tú ní kájuku̱'un ini̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá jíín tíñu yá'a. Ko onde̱ ná ni̱ nduñá'nu Jesús, yúan‑na te vásá ní kanu̱ku̱'un ini̱‑de tu̱'un yóso sɨkɨ́ máá‑yá, jíín já ní kásá'a‑de tiñu yá'a jíín‑yá.
17 Te ña̱yɨvɨ ká'i̱in jíín‑yá, ni̱ kaka'a̱n ndaa̱‑i ndasa ni̱ kana‑ya̱ xiní Lázaro yuvé'e añú, te ndasa ni̱ nachaku̱‑de ja̱ á ni̱ ji'i̱‑de.
18 Ja̱ yúán ní kenda koyo kua'a̱‑gá‑i, ni̱ ka̱jata'a̱n‑ya̱. Chi̱ ni̱ ka̱jini tu̱'un‑i ja̱ ní sá'a‑ya̱ tuní yá'a.
19 Ko cha̱a fariseo ni̱ kaka'a̱n máá‑de: Vina te a kájini̱‑yo̱ já má kúu kasu̱ kutɨ‑ro. Yúan nde̱'é‑ró, ja̱ ndívii ñáyɨvɨ kája'a̱n‑i yata̱‑dé.
Ña̱yɨvɨ ñúu̱ Grecia ndúkú‑i Jesús
20 Te suni yaku̱ ña̱yɨvɨ ñúu̱ Grecia ni̱ ka̱kaa‑i kua̱chiñú'ún‑i kɨvɨ̱ víko‑ún.
21 Ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ ja̱koyo‑i nuu̱ Felipe cha̱a ñuu̱ Betsaida ndañúu̱ Galilea. Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑i jíín‑de: Táta̱, nde̱'é‑ná nuu̱ Jesús kákuni̱‑ná, áchí‑i.
22 Te ni̱ ja'a̱n Felipe, ni̱ kastu̱'ún‑de nuu̱ Andrés. Yúan‑na te Andrés jíín Felipe ndendúú ni̱ kaka̱stu̱'ún‑de nuu̱ Jesús.
23 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: A ni̱ jaa̱ hora ja̱ ndúñá'nu máá Sé'e cha̱a.
24 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ɨ́ɨn nuni̱ trigo nú tú jungava nuu̱ ñú'un te kuu̱, te máá ɨ́ɨn‑ni kendo̱o. Ko nú kuu̱, te kua'a̱ xáa̱n nuní nándea̱.
25 Nú ndé cha̱a kúndá'ú ini̱‑de máá‑de, te naa‑dé. Ko nú ndé cha̱a tú chíñú'ún‑de máá‑de ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, te kuchaku̱‑de nɨ́ɨ́ káni.
26 Nú ndé ɨɨn cha̱a kuní kuatíñu nuu̱‑rí, ná kúndiki̱n‑de ruu̱. Te nuu̱ kúnchaa̱‑ri̱ yúan kunchaa̱ cha̱a játíñu nuu̱‑rí‑ún. Te nú ndé ɨɨn‑de játíñu‑de nuu̱‑rí, te koo ja̱ jíñú'ún Táa̱‑ri̱ nuu̱‑dé.
27 Te vina ndúkuí'a̱ ini̱‑ri̱. Te á ka'a̱n‑ri̱: Táa̱, nama‑ní náá nuu̱ túndó'o hora yá'a, achi̱‑ri̱ xí túu. Ma̱ kúu, chi ja̱ sɨkɨ́ hora yá'a kúu ja̱ vái‑ri̱.
28 Táa̱, ná nákana jaa‑i níí sá'a‑ní, áchí‑ya̱ jíín Dios. Yúan‑na te ichi ándɨ́vɨ́ ní kenda ɨɨn tu̱'un: A ni̱ ka̱nakana jaa‑i ruu̱ ni̱ sá'a‑ri̱. Te nakana jaa‑i ruu̱ ɨnga̱ jínu sá'a‑ri̱, áchí.
29 Te ña̱yɨvɨ ká'i̱in yúan, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i te ni̱ kaka'a̱n‑i ja̱ tája kúu. Te sava‑ga̱‑i, ni̱ kaka'a̱n‑i: Ni̱ ka'a̱n ɨɨn ndajá'a̱ Dios jíín‑de, áchí‑i.
30 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Tú va̱i tu̱'un yá'a ja̱ sɨkɨ́ rúu̱, chi̱ sua ja̱ máá‑ró jíná'an‑ró.
31 Vina kúu ja̱ ndúni̱'in kua̱chi sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ yá'a. Vina kúu ja̱ kénda ja̱ kúñá'nu ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a ki'i̱n.
32 Te ruu̱, nú a ni̱ ndi̱ta kaa‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ te kana‑ri̱ xini̱ ndívii ñáyɨvɨ kíkoyo‑i nuu̱‑rí, áchí‑ya̱.
33 Tu̱'un yá'a ni̱ ka'a̱n‑ya̱ já stá'a̱n‑ya̱ ndasa kuu̱‑ya̱.
34 Te ni̱ kaka'a̱n ña̱yɨvɨ‑ún jíín‑yá: Kájini̱‑ná ja̱ kéndo̱o Cristo nɨ́ɨ́ káni, áchí tutu̱ ley. Te naja̱ ká'a̱n‑ní ja̱ jínu ñú'ún kuíta kaa máá Sé'e cha̱a núsáá. Te ndéja̱ kúu máá Sé'e cha̱a‑ún. Achí‑i.
35 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Yaku̱‑na̱ kɨvɨ̱ kúnchaa̱ máá luz jíín‑ró jíná'an‑ró. Kaka nini íó ndiji̱n náva̱'a tú kuñaa núu̱‑ro̱. Chi cha̱a jíka ñu̱ñáa, na̱ tú jiní‑de ndénu̱ kí'i̱n‑de.
Ja̱ tú kákandíja cha̱a judío
36 Kandíja nuu̱ máá luz nini kánchaa̱‑ya̱ jíín‑ró, náva̱'a ná ndúu‑ró sé'e luz, áchí‑ya̱ jíín‑i. Súan ni̱ ka'a̱n Jesús. Te ni̱ kee‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱. Te ni̱ sa̱'í‑ni‑ya̱ núu̱‑í jíná'an‑i.
37 Ko va̱sa ni̱ sá'a‑ya̱ kuá'a̱ tuní nuu̱‑í, ko tú ní kákandíja‑i‑ya̱.
38 Náva̱'a skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n Isaías cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios ja̱ ní ka'a̱n‑de onde̱ sáá: Táta̱, ndéja̱ ní kandíja tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑yo̱. Te ndéja̱ ní jini̱ nuu̱ fuerza máá Jíto'o̱‑yo̱, áchí.
39 Ja̱ yúán tú ní kúu kandíja‑i jíná'an‑i, chi ni̱ ka'a̱n tuku Isaías:
40 Ni̱ sákuáá‑ya̱ ndúchi‑í, te ni̱ kundava iní añú‑i ni̱ sá'a‑ya̱, náva̱'a ma̱ kuní‑i jíín ndúchi‑í, ni ma̱ júku̱'un ini̱ añú‑i, ni ma̱ nájíó káva ini̱‑i, ja̱ sá'a‑ri̱ tana̱‑í, áchí.
41 Tu̱'un yá'a ni̱ ka'a̱n Isaías, chi ni̱ jini̱‑de ndasa kúñá'nu luu‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de tu̱'un‑ya̱.
42 Ko va̱sa súan ni̱ i̱o, te kua'a̱ cháa tá'ú tíñu, ni̱ ka̱kandíja‑de nuu̱‑yá. Ko ja̱ káyu̱'ú‑de fariseo te tú ní kákastu̱'ún‑de. Chi̱ nú súan, te skúnu‑ún‑de kenda‑de ini̱ ve̱'e sinagoga, jáni ini̱‑de.
43 Chi̱ kúsɨɨ̱‑gá ini̱‑de ja̱ ndúñá'nu‑de sá'a ña̱yɨvɨ vásá já ndúñá'nu‑de sá'a Dios.
44 Te ni̱ ka'a̱n jaa Jesús: Ña̱yɨvɨ kándíja ruu̱, nasu̱ máá ɨ́ɨn ruu̱ kándíja‑i, chi̱ nuu̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱ kándíja‑i.
45 Te ña̱yɨvɨ ndé'é núu̱‑rí, suni ndé'é‑i nuu̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱.
46 Va̱i‑ri̱ ja̱ kúu‑ri̱ ɨɨn luz ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, náva̱'a nú ta̱ká ña̱yɨvɨ kándíja‑i ruu̱, ma̱ kúnchaa̱‑i ñu̱ñáa.
47 Nú ɨɨn ña̱yɨvɨ jíni so̱'o‑i tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, te tú skíkuu‑i, tú naku̱xndíi‑ri̱ sɨkɨ̱‑í, chi̱ tú va̱i‑ri̱ ja̱ náku̱xndíi‑ri̱ sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ, chi̱ sua ja̱ náma‑ri̱ ñu̱yɨ́vɨ.
48 Te ña̱yɨvɨ ské'ichi̱ ruu̱, te tú játú'ún‑i tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, íó ja̱ náku̱xndíi sɨkɨ̱‑í. Tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ kúu ja̱ náku̱xndíi sɨkɨ̱‑í onde̱ kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ.
49 Chi̱ tú ká'a̱n‑ri̱ ja̱ máá‑rí, chi̱ Táa̱‑ri̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱, máá‑yá ni̱ tá'ú‑yá tiñu nuu̱‑rí. Ndasa kachi̱‑ri̱ te ndasa ka'a̱n‑ri̱.
50 Te a jiní‑ri̱ ja̱ tíñu tá'ú‑yá kúu ja̱ kúchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni sá'a. Núsáá te tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, máni tu̱'un ni̱ ka'a̱n Táa̱‑ri̱ jíín‑rí kúu, áchí‑ya̱.