4
Tu̱'un yátá sɨkɨ́ cháa sáka trigo
1 Te yu'u mar ni̱ kejá'á tuku‑ya̱ ní stá'a̱n‑ya̱ tú'un. Te ni̱ ka̱ndutútú kuá'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ núu̱‑yá. Te ja̱ yúán ní kɨ̱vɨ‑ya̱ ní jungo̱o‑ya̱ iní ɨɨn barco nuu̱ mar. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ ka̱kendo̱o‑i káxiu̱kú‑i nuu̱ ñú'un.
2 Te ni̱ stá'a̱n‑ya̱ kuá'a̱ tú'un yátá núu̱‑í. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑i:
3 Kuni so̱'o te kuni̱‑ro̱: Ɨɨn cha̱a sáka trigo, ni̱ kenda‑de sáka‑dé.
4 Te ni̱ kuu ja̱ ní kenda‑de sáka‑dé, te ɨɨn nuni̱‑ún, ni̱ jungava yu'íchi. Te ni̱ chaa̱ tɨsaa̱. Te ni̱ ka̱kókó‑tɨ́.
5 Te ɨnga̱, ni̱ jungava nuu̱ ñú'un yúu̱, nuu̱ tú íó kua'a̱ ñú'un. Te ni̱ kana yachi̱‑ni, chi̱ tú íó kókon ñu'un.
6 Te nuu̱ ní kana ndika̱ndii, te ni̱ kasu̱n‑ni. Te ni̱ ichi̱, chi̱ tú yo'o ní íó.
7 Te ɨnga̱, ni̱ jungava ma̱'ñú ínu. Te ni̱ ja'nu iñu‑ún. Te ni̱ jasu̱ nuu̱. Te tú ní kúun nuni̱.
8 Te sava, ni̱ ka̱jungava nuu̱ ñú'un vá'a. Te ni̱ ka̱ja'nu. Te ni̱ nako̱ko. Te ni̱ kuun nuni̱. Ɨɨn ja̱ okó uxi̱, ɨnga̱ ja̱ uní xiko, te ɨnga̱ ja̱ ɨ́ɨn ciento, áchí‑ya̱.
9 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Cha̱a íó so̱'o kuni ná'ín, te ná kúni so̱'o‑de.
10 Te nuu̱ ní ndo̱o máá‑na̱‑ya̱, te cha̱a ká'i̱in yani nuu̱‑yá jíín ndɨ́'uxí uu̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱ sɨkɨ́ tú'un yátá‑ún.
11 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: A kuaju̱ku̱'un ini̱‑ro̱ tú'un yísa̱'í yá'a, ndasa koo ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Ko jíín já sɨ́ɨn sɨkɨ̱ ká'i̱in, chi̱ máni jíín tú'un yátá ká'a̱n‑ri̱ ta̱ká tu̱'un.
12 Náva̱'a va̱sa kánde̱'é, ná ndé'é ko ma̱ chú'un ini̱. Te va̱sa kájini so̱'o, ná kúni so̱'o ko ma̱ júku̱'un ini̱. Náva̱'a ma̱ ná jíó káva ini̱, te koo tu̱ká'nu ini̱ nuu̱ táká kua̱chi, áchí‑ya̱.
13 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ tú'un yátá yá'a náún. Ndasa juku̱'un ini̱‑ro̱ sáva‑ga̱ tu̱'un yátá núsáá.
14 Cha̱a sáka trigo kúu cha̱a sáka tú'un.
15 Te nuni̱ ní ka̱jungava yu'íchi kákuu cha̱a ni̱ saka̱ tú'un ini̱‑de. Ko nú ni̱ ka̱jini so̱'o‑de, te cháa̱‑ni Satanás te jánchaa̱‑ni tu̱'un ni̱ saka̱ iní añú‑de‑ún kua'a̱n‑ni jíín.
16 Te nuni̱ ní saka̱ núu̱ ñú'un yúu̱, kákuu cha̱a kájini so̱'o tu̱'un, te kúsɨɨ̱ iní‑de jíín.
17 Ko túu nuu̱ káka yo'o iní‑de. Te yaku̱‑ni kɨvɨ̱ kánda. Te nú ni̱ ndonda tu̱ndó'o sɨkɨ̱‑dé, xí nú ni̱ sándɨva̱'a‑i jíín‑de sɨkɨ̱ tú'un‑ún, te kánayu̱'ú‑ni‑de.
18 Te nuni̱ ní saka̱ má'ñú íñu kákuu cha̱a kájini so̱'o tu̱'un.
19 Ko kákutéñu‑de jíín ndátíñu‑de. Te kákuni̱‑de kukúká‑de, te káxndá'ú‑de máá‑de jíín. Te kákutóó iní‑de sɨkɨ̱ sáva‑ga̱ ndatíñu. Ndɨ'ɨ ya̱'á sátéñu‑de te jasú nuu̱ tú'un‑ún, te tú kúun nuni̱.
20 Te nuni̱ ní saka̱ núu̱ ñú'un vá'a kákuu cha̱a kájini so̱'o tu̱'un. Te kájatá'ú‑de te kája̱'a‑de nuni̱. Ɨɨn‑de oko̱ uxi̱, ɨnga̱‑de uni̱ xiko, te ɨnga̱‑de ɨɨn ciento, áchí‑ya̱.
Tu̱'un yitɨ
21 Te suni ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Á júkuiñi̱ yitɨ já kúndii̱ sa̱'í chi̱i nu̱ndóó, xí chíi ji̱to. Á tú kundii̱ nuu̱ candelero.
22 Chi̱ tú íó ni ɨɨn tiñu yísa̱'í sáni, chi ta̱ká‑ni stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱. Ni tú íó ni ɨɨn tu̱'un yísa̱'í sáni, chi ta̱ká‑ni va̱i ndiji̱n sá'a‑ya̱.
23 Cha̱a íó so̱'o kuni ná'ín, te ná kúni so̱'o‑de, áchí‑ya̱.
24 Te suni ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ná kúni so̱'o va̱'a‑ró. Chi̱ jíín kú'a ja̱ káchikua̱'á‑ro̱, suni naku̱kua̱'á‑ro̱. Te ndaa‑ga̱ sɨkɨ̱ máá‑ró já kájini so̱'o‑ró.
25 Chi cha̱a ja̱ á ñáva̱'a, te kii‑ga̱ nuu̱‑dé. Te cha̱a ja̱ ná tú ñáva̱'a, va̱sa ja̱ á ñáva̱'a‑de‑ún te kuxio ki'i̱n, áchí‑ya̱.
Tu̱'un tata̱ ni̱ ja'nu
26 Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱: Ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu kúu nátu̱'un ɨɨn cha̱a ni̱ chi'i‑de tata̱ nuu̱ ñú'un.
27 Te kixí‑de ñúú te ndúko̱o‑de ndúú. Te tata̱‑ún a kána te já'nu. Te máá‑de, tú jiní‑de ndasa sá'a.
28 Chi̱ máá ñú'un kúu ja̱ já'a nuni̱. Xna'a̱n‑ga̱ vi̱u, te vásá kána yoko. Yúan‑na te nuni̱ ndóo chíi yoko‑ún.
29 Te nú ni̱ kuaan nuní‑ún, te skɨ́vɨ‑ni‑de jóso̱, chi̱ a ni̱ jaa̱ kɨvɨ̱ tá'nu̱, áchí‑ya̱.
Tu̱'un ndɨkɨn yuá mostaza
30 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Na̱ jíín ká'a̱n‑yo̱ já ndása kuní koo ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Xí na̱ tu̱'un yátá skétá'an‑yó jíín.
31 Kúu nátu̱'un ndɨkɨn yuá mostaza ja̱ nú ni̱ jicha̱ nuu̱ ñú'un, te yu̱án kúu ɨɨn tata̱ lúlí‑ga̱ vásá táká tata̱ íó nuu̱ ñú'un‑ún yá'a.
32 Ko nú a ni̱ jicha̱. Te kana, te já'nu xaa̱n‑gá vásá táká‑ga̱ yua̱. Te kúná'nu nda'a. Te tɨsaa̱ íó andɨ́vɨ́ va̱tu‑ni sá'a‑tɨ́ taká‑tɨ̱ chíi katɨ‑ún, áchí‑ya̱.
33 Te kua'a̱ tú'un yátá súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ, ndasa ni̱ ka̱kanda máá‑i kuni so̱'o‑i.
34 Te nú tú tu̱'un yátá te tú ká'a̱n‑ya̱ jíín‑i. Chi̱ máni máá‑ni nuu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá ni̱ kachi̱ ka̱jí‑yá ta̱ká tu̱'un.
Ja̱ ní jukuiñi̱ tachi̱ xáa̱n ní sá'a‑ya̱
35 Te ni̱ ini kɨvɨ̱‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ná kíja̱'a‑yó íchi lado‑ún, áchí‑ya̱.
36 Te ni̱ ka̱xndóo‑de ña̱yɨvɨ kuá'a̱‑ún. Te súan‑ni ni̱ ka̱jaka‑de‑ya̱ iní ɨɨn barco. Te suni kua'a̱n yaku̱‑ga̱ barco lúlí jíín‑yá.
37 Te ni̱ ndonda ɨɨn tachi̱ xáa̱n. Te suni ni̱ ndonda su'ma̱ mar, ni̱ kɨ̱vɨ ini̱ barco‑ún. Te barco‑ún kuní chítú ndúcha iní núú.
38 Te máá‑yá, kándee‑ya̱ ondé yata̱ barco‑ún, kixí‑ya̱ sɨkɨ́ ɨ́ɨn sa'ma yí'i xini̱. Te ni̱ ka̱xndúko̱o‑de‑ya̱. Te káka'a̱n‑de jíín‑yá: Maestro, á tú nákani ini̱‑ní ja̱ náa‑yo, áchí‑de.
39 Te ni̱ nduko̱o‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n xaa̱n‑yá nuu̱ tachí‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín mar‑ún: Ná'ín‑ni koo‑ró, jukuiñi̱, áchí‑ya̱. Te ni̱ jukuiñi̱ tachi̱‑ún, te ná'ín yúú íi̱‑ní ni̱ kuu.
40 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Naja̱ káyu̱'ú‑ro̱. Naja̱ tú kákandíja‑ró, áchí‑ya̱.
41 Te ni̱ kayu̱'ú xaa̱n‑dé. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Ndé cha̱a kúu cha̱a yá'a núsáá, ja̱ ondé tachi̱ jíín mar kájandatu̱ nuu̱‑dé, áchí‑de.