24
Tuni̱ nuu̱ kúyani nchaa̱ Jesús
1 Te ni̱ kenda Jesús ini̱ ve̱'e ii̱ kua'a̱n‑ya̱. Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá‑ún, ni̱ ja̱koyo‑de nuu̱‑yá ja̱ stá'a̱n‑de ta̱ká ve'e ja̱ ncháá tá'an jíín vé'e ii̱‑ún nuu̱‑yá.
2 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Á kánde̱'é‑ró núu̱ vé'e yá'a. Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ má kútá'an‑ga̱ ni ɨɨn yuu̱. Chi̱ ɨɨn kɨvɨ̱ te ndɨ'ɨ stúncháa̱‑i. Achí‑ya̱ jíín‑de.
3 Te ni̱ jungo̱o‑ya̱ ondé yuku Olivos. Te ni̱ ja̱koyo cha̱a káskuá'a‑ún nuu̱‑yá. Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún sɨ́ɨn‑de‑ya̱: Kastu̱'ún‑ní nuu̱‑ná. Ndé kɨvɨ̱ kóo ta̱ká tu̱ndó'o yá'a. Te na̱ún tuni̱ koo nuu̱ kúyani nchaa̱‑ní jíín kɨvɨ́ jínu ñu̱yɨ́vɨ, áchí‑de.
4 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Koto‑ró máá‑ró jíná'an‑ró, náva̱'a tú xndá'ú ni ɨɨn‑de róó.
5 Chi̱ kikoyo kua'a̱ cháa ki'in núu sɨ́'vɨ́‑rí. Te ka'a̱n‑de: Máá‑rí kúu Cristo, achi̱‑de, te xndá'ú‑de kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ.
6 Te kuni tu̱'un‑ró káka'a̱n ja̱ íó guerra, jíín já kóo guerra. Ko ma̱ yú'ú‑ro̱, chi̱ nɨ́nɨ kóo súan. Ko té ji̱nu‑ga̱ kɨvɨ̱.
7 Chi̱ ndonda nación sɨkɨ̱ nación, te ñuu̱ sɨkɨ̱ ñúu̱. Te koo kue'e̱ xaa̱n jíín tamá. Te yá'a yúan ta̱an.
8 Te ta̱ká yu̱án kákuu tu̱ndó'o kéjá'á núú.
Tu̱'un ndasa ndo'o ña̱yɨvɨ kákandíja
9 Yúan‑na te nastúu‑de róó jíná'an‑ró, ja̱ kóto‑ró túndó'o. Te ka'ni‑dé róó. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, koto u'u̱‑i róó ja̱ sɨkɨ́ rúu̱.
10 Yúan‑na te nayu̱'ú kua'a̱‑í, te nastúu tá'an‑i, te koto u'u̱ tá'an‑i.
11 Te jukuiñi̱ kua'a̱ cháa kani tu̱'un tú'ún. Te xndá'ú‑de kua'a̱ ñáyɨvɨ.
12 Te ndea̱ tiñu ñáá, te yu̱án kuá'a̱‑í ma̱ kóo mani̱‑gá‑i.
13 Ko cha̱a kúndii̱ ni̱'in onde̱ kɨvɨ̱ jínu, cha̱a‑ún ka̱ku.
14 Te tu̱'un va̱'a yá'a cuenta ñuu̱ nuu̱ tá'ú‑yá tiñu, kuicha̱ ini̱ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ náva̱'a kuni̱ ndaa̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ, yúan‑na te ji̱nu.
15 Núsáá te nú ni̱ kajini̱‑ro̱ já káchá'án te ni̱ tucha̱ ta̱ká ndatíñu ini̱ lugar ii̱ nátu̱'un ni̱ ka'a̱n Daniel, cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, (cha̱a ká'u, ná júku̱'un ini̱‑de),
16 Yúan‑na te ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñuu̱ Judea, kunu‑i ki̱ngoyo‑i onde̱ yuku.
17 Te cha̱a kándee xini̱ vé'e, ma̱ núu‑de kiñi'in‑de ndatíñu ini̱ ve̱'e‑de.
18 Te cha̱a kándee onde̱ rancho, ma̱ náxíó káva yátá‑de naki'in‑de tɨka̱chí‑de.
19 Ko kɨvɨ̱‑ún naka̱ ndá'ú kuu ña'an káñu̱'un se̱'e, jíín ñá'an káskáxin.
20 Núsáá, te kaka̱n ta'u̱‑ro̱ náva̱'a tú kunu‑ró víko víjin ni kɨvɨ̱ ndéta̱tú ki'i̱n‑ro̱.
21 Chi̱ kɨvɨ̱‑ún koo tu̱ndó'o xaa̱n, ja̱ ná té koo‑ga̱ onde̱ kɨvɨ̱ ní jungo̱o ñu̱yɨ́vɨ, te onde̱ vina, te ni ma̱ kóo‑ga̱.
22 Te nú tú ní ndúkútɨ́ kɨvɨ̱‑ún núú, te ni ɨɨn ña̱yɨvɨ má káku kutɨ‑í núú. Ko ja̱ sɨkɨ́ ñáyɨvɨ ní naka̱ji‑ya̱‑ún, yu̱án ndúkútɨ́ kɨvɨ̱‑ún sá'a‑ya̱.
Tuni̱ máá kɨvɨ́ sándɨ̱'ɨ́‑na̱
23 Núsáá te nú ndé cha̱a ká'a̱n jíín‑ró: Yá'a nde̱'é‑ró kánchaa̱ Cristo, xí yúan nde̱'é‑ró kánchaa̱‑ya̱, ma̱ kándíja‑ró já ká'a̱n‑de.
24 Chi̱ kenda Cristo xndá'ú jíín cháa kani tu̱'un tú'ún. Te sá'a‑de tuni̱ jíín tíñu ñá'nu, náva̱'a xndá'ú‑de onde̱ ña̱yɨvɨ ní naka̱ji‑ya̱ nú ná kúu sá'a‑de.
25 Vina a ni̱ kastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ ondé jíín kɨvɨ́.
26 Núsáá te nú ka'a̱n ña̱yɨvɨ jíín‑ró: Yúan nde̱'é‑ró, onde̱ nuu̱ ñú'un té'é kánchaa̱‑ya̱, achi̱‑i, te ma̱ kénda‑ró. Xí: Jia̱n ndé'é‑ró, ichi iní ve̱'e kánchaa̱‑ya̱, achi̱‑i, te ma̱ kándíja‑ró jíná'an‑ró.
27 Chi̱ nátu̱'un ndíi ncháa̱ ja̱ nándeyu̱ ichi núu̱ kána ndika̱ndii te jáa̱ onde̱ ichi núu̱ kée ndika̱ndii, suni súan kii máá Sé'e cha̱a.
28 Chi̱ nú ndénu̱ kútúu ndɨ́yi, yúan taka̱ tijii̱.
29 Yúan‑na te nú ni̱ ndɨ'ɨ ta̱ká tu̱ndó'o kɨvɨ̱‑ún, te kutúún‑ni ndika̱ndii, te tuká nandii yóo̱. Te jungoyo tiñu̱ú xíní ichi ándɨ́vɨ́. Te ta̱ká fuerza andɨ́vɨ́ ndɨ́'ɨ ka'ya.
30 Yúan‑na te ichi ándɨ́vɨ́ kénda tuni̱ máá Sé'e cha̱a. Te nde'e̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Te kuni̱‑i nuu̱ máá Sé'e cha̱a kii‑ya̱ jíín vikó íó andɨ́vɨ́, jíín kuá'a̱ fuerza ja̱ ndúñá'nu‑ya̱.
31 Te tájí‑yá ndajá'a̱‑yá ki̱ngoyo. Te nde'e̱ jaa clarín. Te nastútú‑yá ña̱yɨvɨ ní naka̱ji‑ya̱ ndɨ́kúu̱n lado ñu̱yɨ́vɨ, onde̱ ɨɨn lado andɨ́vɨ́ te onde̱ ɨnga̱ lado.
32 Vina te skuá'a‑ró ndasa sá'a mérkexe̱. Nú a ni̱ nduyúcha núma, te ni̱ na̱jaa nda'a, te a kájini̱‑ro̱ já á ni̱ kuyani viko sáú.
33 Suni súan róó, nú a ni̱ kajini̱‑ro̱ táká tiñu yá'a, te kuni̱‑ro̱ já á yani jaa̱ kɨvɨ̱‑ún.
34 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ má náa ñáyɨvɨ yá'a, onde̱ ná skíkuu ta̱ká tiñu yá'a.
35 Andɨ́vɨ́ jíín ñúyɨ́vɨ chi̱ naa, ko tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ chi ma̱ náa.
36 Ko kɨvɨ̱ kóo‑ún, jíín hora, tú ni ɨɨn cha̱a jiní, ni ndajá'a̱ ká'i̱o andɨ́vɨ́, tú ni ɨɨn na̱ún jiní, ni máá Sé'e‑ya̱. Chi̱ máá ɨ́ɨn‑ni máá Táa̱‑ri̱ jiní‑ya̱.
37 Chi̱ nátu̱'un ni̱ i̱o kɨvɨ̱ ní kii Noé, suni súan koo kɨvɨ̱ kíi máá Sé'e cha̱a.
38 Chi̱ kɨvɨ̱‑ún ja̱ ná té chá'a̱n‑ga̱ kuun sau̱ xáa̱n, káyee‑í, káji'i‑i, káta̱nda'a cháa, te káta̱nda'a ñá'an. Te ni̱ jaa̱ kɨvɨ̱ já ní kɨ̱vɨ Noé ini̱ barco ká'nu.
39 Te tú ní kájini̱ kutɨ‑í onde̱ ni̱ chaa̱ sau̱ xáa̱n, te ni̱ xnáa ndɨ́'ɨ‑cha̱‑í. Te suni súan kii máá Sé'e cha̱a.
40 Kɨvɨ̱‑ún te kuiñi uu̱ cha̱a onde̱ rancho. Te ɨɨn‑de naki'in‑ya̱, te ɨnga̱‑de ndo̱o.
41 Te uu̱ ñasɨ́'ɨ́ ndiko‑ña ɨ́ɨn‑ni yo̱só. Te ɨɨn‑ña náki'in‑ya̱, te ɨnga̱‑ña ndóo.
Sɨkɨ̱ já kúndito‑yó
42 Núsáá te kundito‑ró, chi̱ tú kájini̱‑ro̱ na̱ kɨvɨ̱ ncháa̱ Jito'o̱‑ro̱.
43 Ko ná júku̱'un ini̱‑ro̱ tú'un yá'a. Táa̱ ini̱ ve̱'e, nú ní jiní‑de na̱ hora kuu ja̱ kíi ñakui̱'ná, te kundito‑de núú. Te ma̱ kuá'a‑de tu̱'un ja̱ sákuí'ná vé'e‑de núú.
44 Núsáá te suni koo tu̱'a máá‑ró chi̱ máá kɨvɨ́ já tú na̱ún kájani ini̱‑ro̱, te nchaa̱‑ni máá Sé'e cha̱a.
45 Ndéja̱ kúu ɨɨn mozo ndíchí já játíñu va̱'a. Chi̱ máá jíto'o̱, kani‑de mozo‑ún ná kóto‑i se̱'e‑de, náva̱'a skée‑í su̱chí‑ún hora ja̱ íó va̱'a.
46 Xáán ndatu̱ kuu mozo‑ún. Te nú ni̱ nchaa̱ jito'o̱‑i, te nani'i̱n‑dé mozo‑ún sá'a‑i súan.
47 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ káni‑de mozo‑ún ja̱ kóto‑i ta̱ká ndatíñu‑de.
48 Ko nú mozo káñáá kúu‑i te jáni ini̱‑i: Kúkuéé‑ga̱ te nchaa̱ jito'o̱‑ri̱, achi̱‑i.
49 Te nú kejá'á‑i stují‑í tá'a̱n mozo‑i. Te kee‑í ko'o‑i jíín cháa kánaji̱ni.
50 Yúan‑na te nchaa̱ jito'o̱ mozo‑ún kɨvɨ̱ já tú ndátu‑i jíín hora ja̱ tú jiní‑i.
51 Te xɨtɨ sáva‑de‑i. Te skétá'an‑de‑i jíín cháa uu̱ xini̱ jíná'an. Te yúan kundee‑i nde'e̱‑i te nakaji‑í ñii yú'u‑í.