5
Ɨɨⁿ tée yɨ̀hɨ ñaha espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha
(Mt. 8:28-34; Lc. 8:26-39)
Te ní sáá Jèsús ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ndàa ɨngá xio yuhu làgúná yucu cue tée ñuú Gàdará. Te òré ní quene‑gá xɨtɨ́ bàrcú te ɨɨⁿ tée yɨ̀hɨ ñaha espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha ní quee‑dé núú yɨ́ndǔxi ndɨ́yɨ cuáháⁿ‑dé núú‑gǎ. Te mee‑ni nǔú yɨ́ndǔxi ndɨ́yɨ‑áⁿ quídé vèhe‑dé, te cuěi dàcutu ñaha‑güedé cadèná xii‑dé dico ñá túú tnàhí ndàcu‑güedé núú‑dě. Te ío tɨtnɨ́ xito ní dácútú‑güedě cadèná sáhá‑dě ndɨhɨ ndaha‑dé dico ní dándává‑ni‑dě, te ní xóo dacàchi‑gá‑dé nchaa cadèná‑áⁿ, te ñá túú tnàhí ni ndàcu‑güedé núú‑dě. Te cuěi nduu cuěi niú ní xóo cana saa‑dé, te váha‑ni núu xɨtɨ́ yucu ndècu‑dé àdi núú yɨ́ndǔxi ndɨ́yɨ dico càna saa nahi‑ni‑dé, te ío ní xóo dànícuèhé‑dé méé‑dě ndɨhɨ yúú. Te òré ní xiní‑dé Jèsús te xìnu‑dé ní sáháⁿ núú‑gǎ, te ní ngüɨ́ñɨ́ xɨ́tɨ́‑dě, te espíritú yɨ́hɨ́ ñàha xii‑dé‑áⁿ nǐ quide‑xi níhi ní cáháⁿ‑dé, te xǎhaⁿ‑dě xii‑gá:
—¿Ná cuèndá véxi yòhó Jèsús Déhe Dútú Ndiǒxí sàdɨ́‑n ìchi‑í? Te càháⁿ ndàhú‑í núú Ndiǒxí yuhu nǔú‑n sǎ vǎ dándòho ñaha‑n xii‑í —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
Te ducaⁿ nǐ cáháⁿ‑dé cuèndá sá Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha yɨ̀hɨ ñaha xii‑dé‑áⁿ sǎ quéé ñàha‑xi xii‑dé.
Te Jèsús ní xícáⁿ tnúhú‑gǎ núú‑dě, te xǎhaⁿ‑gǎ:
—¿Nása nàni‑n‑i? —cachí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
Te ní xáhaⁿ‑dě:
—Vài Sandadú, duha nàni‑í chi ío cuéhé‑ndɨ̌ —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
10 Te cue espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha‑áⁿ nǐ cáháⁿ ndàhú‑xi núú Jèsús sá vǎ téndàha ñaha‑gá xii‑xi quɨ́hɨ́ⁿ‑xi ɨngá xichi. 11 Te dɨu‑ni yatni yucu núú ndécú Jèsús‑áⁿ yɨ́hɨ́ vài cuchí xǐxexi‑güedɨ. 12 Te nchaa cue espíritú‑áⁿ nǐ cáháⁿ ndàhú‑xi núú‑gǎ, te xǎhaⁿ‑xi xìi‑gá:
—Càháⁿ ndàhú‑ndɨ́ núú‑n sǎ dáñá‑n quɨ̌hu‑ndɨ́ yɨquɨ cùñú nchaa cùchí‑ǎⁿ —càchí‑xi xǎhaⁿ‑xi xìi‑gá.
13 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ sá cúú quɨ̌hu‑xi yɨquɨ cùñú‑güedɨ, te xǐnu dàtná úú mǐl‑güedɨ yɨ̀hɨ yucu‑áⁿ. Te nchaa espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha yɨ̀hɨ ñaha xii tée‑áⁿ nǐ quee ñaha‑xi xìi‑dé, te cuánguɨhu‑xi yɨquɨ cùñú nchaa cùchí‑áⁿ, te nchaa‑güedɨ ní xinu‑güedɨ duha ní quée‑güedɨ ndàa núú dèhvá yuhu làgúná‑áⁿ, te ní ngaunihnu‑güedɨ xɨtɨ́ ndute te ní ndɨhɨ‑güedɨ ní cáhá.
14 Te òré ní xiní cue tée xìto cuchí‑áⁿ nàcuáa ní cuu te ní xinu‑güedé, te ní sáháⁿ‑güedé ní cani‑güedé cuèndú núú cuè ñáyiu ndècu xɨtɨ́ ñuú, ndɨhɨ núú cuè ñáyiu ndècu xɨtɨ́ yucu. Te nchaa ñáyiu ní níhí tnǔhu ní xicá‑yu cuáháⁿ ndéhě‑yu nàcuáa ní cuu. 15 Te òré ní quexìó‑yu núú ndécú Jèsús te ní xiní‑yu tée ní xɨ́hɨ ñaha cuè espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha‑áⁿ núcǒo‑dé núú sàhá Jèsús, te nìhnu‑ná‑dé dóó‑dě te nùcóo‑ná‑dé dàtná ɨɨⁿ ñáyiu váha, te ní yùhú‑yu òré ní xiní ñáhǎ‑yu xii‑dé. 16 Te nchaa ñáyiu ní xiní nàcuáa ní cuu ní ndúha tée yɨ̀hɨ ñaha cue espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha‑áⁿ ní cùu ní caní‑yu cuèndú núú nchàa ñáyiu ní quexìo‑áⁿ nàcuáa ní cuu ní ndúha tée‑áⁿ ndɨhɨ nàcuáa ní cuu cuèndá nchaa cùchí‑áⁿ. 17 Te sá dúcáⁿ ni nǐhí ñǎyiu‑áⁿ tnǔhu nàcuáa ní cuu núu nchaá‑yu ní ngüíta‑yu càháⁿ ndàhú‑yu núú Jèsús sá ná quèe‑gá yucu ñuú‑yu núhú‑gá.
18 Te ní xica‑gá cuáháⁿ‑gá núú ndécú bàrcú, te òré ndée‑gá bàrcú‑áⁿ nǔhú‑gá ní ngüíta tée ní xɨ́hɨ ñaha cuè espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha‑áⁿ càháⁿ ndàhú‑dé núú‑gǎ nǔu vá cúndèe iní‑gá quɨ́hɨ́ⁿ ndɨhɨ ñaha‑gǎ xii‑dé. 19 Dico ñá túú ní sǎha‑gá tnúhu quɨ́hɨ́ⁿ ndɨhɨ ñaha‑gǎ xii‑dé, te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé:
—Cuanùhú vehe‑n, te cani‑n cuèndú núú cuè ñáyiu sá Yǎ Ndiǒxí ní cundàhú iní ñáhá‑gǎ xii‑n, te ío càhnu cuu nchaa sá vǎha ní quide‑gá sá cúú‑xí‑n —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
20 Te tée‑áⁿ nǐ xica‑dé cuánuhú‑dé, te ní sáháⁿ‑dé ndɨ ùxí ñuú nání Dècápolís, te ní cani‑dé cuèndú núú nchàa ñáyiu sá ǐo càhnu cuu nchaa sá vǎha ní quide ñaha Jèsús xii‑dé, te nchaá‑yu ío ní cuñúhu‑yu.
Cuèndá déhe yoco té Jàirú ndɨhɨ cuèndá ɨɨⁿ ñadɨ̀hɨ́ ní tnándeé dóó Jèsús
(Mt. 9:18-26; Lc. 8:40-56)
21 Te Jèsús cuándee‑gá bàrcú, te ní natehndé‑gá ndàa ɨngá xio yuhu làgúná, te ío vài ñáyiu ní tacá núú nǐ quexìo‑gá‑áⁿ, te xíáⁿ ndécú‑gǎ 22 ní quexìo ɨɨⁿ tée tàxi tnuní veñúhu núú‑gǎ, te tée‑áⁿ nání‑dě Jàirú, te ní ngüɨ́ñɨ́ xɨ́tɨ́‑dě núú‑gǎ. 23 Te ní ngüíta‑dé càháⁿ ndàhú‑dé núú‑gǎ, te xǎhaⁿ‑dě xii‑gá:
—Ío càhú tnàhá déhe yoco‑ǐ cùhú‑xi, te ndècu‑ná‑xi sá cùú‑xi, te véxi‑í càháⁿ ndàhú‑í núú‑n nǔu vá cúndèe iní‑n quɨ̌hɨ́ⁿ‑ó vèhe‑í tendaha‑n‑xi cuèndá ndúha‑xi, te cundecu‑xi —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
24 Te Jèsús ní xica‑gá cuáháⁿ‑gá ndɨhɨ tée‑áⁿ, te ío vài ñáyiu nchìcúⁿ ñáhá xìi‑gá cuáháⁿ, te dàdehnde ñaha‑ná‑yu xii‑gá ni cùu. 25 Te tnuú nchaa ñáyiu‑áⁿ ñútnàhá ɨɨⁿ ñaha cùhú, te ñaha‑áⁿ sa ní cuu úxúú cuíá sǎ cùhú‑aⁿ ngòyo ñaha nɨ́ñɨ́ xii‑aⁿ. 26 Te ío ta ndòho‑aⁿ véxi, te ío cuéhé ñǎtátná nǐ cuu ta quìde tátna ñaha xìi‑aⁿ, te sa ní ndɨhɨ nchaa sá ndécú ndɨ̀hɨ‑aⁿ ní nadico‑aⁿ cuèndá ní níhí‑aⁿ díhúⁿ nǐ queheⁿ nchaa ñáyiu ní quide tátna ñaha xìi‑aⁿ dico ni ɨ̀ɨ́ⁿ‑yu ñá túú ní ndàcú‑yu ndúha‑aⁿ, chi da uuⁿ‑gá tá cùu cahú‑aⁿ cuáháⁿ. 27 Te òré ní níhí‑aⁿ tnúhu cuèndá Jèsús, te ní xica‑aⁿ cuáháⁿ‑aⁿ núú ndécú‑gǎ. Te òré ní quexìo‑aⁿ núú ndécú‑gǎ te ní sáháⁿ ndehe yatni‑aⁿ ndàa sátá‑gǎ ní tnándeé‑aⁿ dóó‑gǎ. 28 Te ducaⁿ nǐ quide‑aⁿ chi ní sani iní‑aⁿ sá nǔu ndacu‑aⁿ tnándeé‑aⁿ cuědìcó luha yuhu dǒó Jèsús te ndúha‑aⁿ ní sani iní‑aⁿ. 29 Te òré ducaⁿ nǐ quide‑aⁿ te ñá túú‑gǎ ní ngòyo ñaha‑gá nɨ́ñɨ́ xii‑aⁿ, te òré‑áⁿ nǐ cutnùní iní‑aⁿ sá nǐ ndúha‑aⁿ cuéhé tnàhá‑aⁿ. 30 Te Jèsús ní cutnùní iní‑gá sá ɨ̀ɨⁿ ñáyiu ní ndúha sá cuèndá‑gá, núu ní nchócótó‑gǎ ndàa sátá‑gǎ te ní xícáⁿ tnúhú‑gǎ núú nchàa ñáyiu nchìcúⁿ ñáhá xìi‑gá, te xǎhaⁿ‑gǎ xií‑yu:
—¿Ndědacàa‑ndo ní tnándeé ñáhá xìi‑í? —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
31 Te cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní xáhaⁿ‑güedě xii‑gá:
—Mèstrú, ndèhe‑n sá váí ñǎyiu nchìcúⁿ ñáhá xìi‑n, te texio texio dàdehnde ñahá‑yu xii‑n te xìcáⁿ tnúhú‑gǎ‑n yòo ní tnándeé ñáhá xìi‑n —cachí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
32 Te Jèsús ní xíndéhé vǎha‑gá xio xio dɨ̀ñɨ‑gá nǔu ndědacàa ñáyiu ní tnándeé ñáhá xìi‑gá. 33 Te sá dúcáⁿ nǐ cutnùní iní ñadɨ̀hɨ́‑áⁿ nàcuáa ní cuu, núu yùhú yùhú‑aⁿ ní sáháⁿ‑aⁿ ní ngüɨ́ñɨ́ xɨ́tɨ́‑áⁿ nǔú Jèsús, te ní xáhaⁿ ndǎá‑aⁿ xii‑gá nàcuáa ndùu cuendá‑aⁿ. 34 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑aⁿ:
—Yòhó ñaha cùhú ní cùu, ní sándáá iní ñáhá‑n xìi‑í, núu ní ndúha‑n, te vitna cuanùhú te vá ndɨ̀hú‑gá iní‑n, chi vá dúcáⁿ‑gǎ ndoho‑n —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑aⁿ.
35 Te càháⁿ dúcáⁿ‑ní Jèsús ní sáá cue tée xìnu cuechi vehe té Jàirú tée tàxi tnuní veñúhu‑áⁿ, te xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé:
—Sa ní xíhí déhe‑n, vá chíchìuⁿ‑gá‑n Mèstrú —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé.
36 Dico Jèsús ñá túú ní quìde cuendá‑gá nàcuáa ndùu tnúhu ní cáháⁿ cue tée‑áⁿ, te ní xáhaⁿ‑gǎ xii tée tàxi tnuní veñúhu‑áⁿ:
—Ñá túú nǎ cani iní‑n, quɨndáá iní ñáhá‑ní‑n xìi‑í —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
37 Te Jèsús vá yǒo‑gá ní cuìní‑gá canchicúⁿ ñáhá xìi‑gá quɨ́hɨ́ⁿ, chi té Pèlú‑ni, ndɨhɨ té Jàcobó‑ni, ndɨhɨ ñaní‑ni‑dé té Juàá cuáháⁿ ndɨhɨ ñaha‑gǎ xii‑güedé. 38 Te òré ní quexìo‑gá ndɨhɨ‑güedé vehe tée tàxi tnuní veñúhu‑áⁿ, te ní xiní‑gá sá ǐo vài ñáyiu xǐndecu, te súúní dùsaⁿ quidé‑yu te níhi xǐcáháⁿ‑yu te xǐndáhí‑yu. 39 Te òré cuánguɨhu‑gá xɨtɨ́ vehe, te ní xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu:
—¿Ná cuèndá ndéé dúcáⁿ ǐo dusaⁿ quìde‑ndo, te ndàhyú‑ndó? Te xíchí‑a ñá túú ní xǐhí‑xi chi dìcó xìdí‑xi —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
40 Te ní sácú ndeé ñáhǎ‑yu xii‑gá sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ‑gá, chi sá cúú‑xí mèé‑yu chi ní xíhí ndisa xíchí‑ǎⁿ. Te òré‑áⁿ nǐ queñuhu‑gá nchaá‑yu quehé, te cuánguɨhu‑gá núú cándòdo yɨquɨ cuñú xíchí nǐ xíhí‑áⁿ. Te ndèca‑gá tǎtá xǐchí nǐ xíhí‑áⁿ ndɨhɨ nǎná‑xi cuánguɨhu, te tnàhá cue tée úní ndɨhɨ‑gá‑áⁿ cuǎnguɨhu ndɨhɨ‑gá. 41 Te ní tnɨɨ‑gá ndaha xíchí nǐ xíhí‑áⁿ, te ní xáhaⁿ‑gǎ:
—Tàlíta, cúmí —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ.
Te tnúhu‑áⁿ quéé‑xí: Yòhó xíchí cuéchí yúhú càchí‑í sá ndácǒo‑n, duha quèe‑xi tnúhu‑áⁿ.
42 Te òré‑ni‑áⁿ nǐ ndoto xíchí cuéchí‑ǎⁿ nǐ ndacóo‑xi ní nacaca cuu‑xi, te ndècu‑xi úxúú cuíá‑xi. Te ío ní cuñúhu nchaa ñáyiu sá dúcáⁿ nǐ dándótó ñàha Jesús xii‑xi. 43 Te Jèsús ní cáháⁿ víhí‑gǎ dóho tǎtá‑xi ndɨhɨ nǎná‑xi sá vǎ yǒo ɨɨⁿ cúñàhá‑yu sá nǐ dándótó ñàha‑gá xii‑xi. Te sátá dúcáⁿ te ní xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu sá cuǎñàhá‑yu xii‑xi sá cáxí‑xí.