3
Pitako uni ka khí piyimi qu riní meté taró
Asa naru kano Pita koya Jon koya hariri tewero naruko ŋuno, suwoya 3 kilok Ya Surumímo* oriyó. Ori kumimbo uni ka khí piyimi qu re koroworo ŋuno uyareŋgurí. Uni ŋuko, nimímbo khí piyimi ŋunde pisiyaró. Naru rokóŋoro topé-topémbo Ya Surumí makoyómo owí muko Kekere Qu ŋuno rotoyi kunditiní unipare Ya Surumímo oyiqo, wondo koro nekeyara. Asa uni ŋundo Pita koya Jon koya yiyoní Anutu koro Ya Surumímo ŋuno owero tiri, o koro kira taró. Pita koya Jon koya kondé qenero Pitako ŋande miraró, “Ke toŋete nore niyo.” Yiní o siyowero quro yero iŋoro ene toŋetaró.
Asa Pitako ŋande yaró, “No wondo silwape ma gol moré kini. Quko oka moré, ŋu re kunowe teteno. Yesu Kristo, Nasaret yendé moŋgo uni ŋuro owímo ke kimiroteno, otoqo kaŋe uyare.” Yero kandí kondésina towo hoko wosaró. Wosoní waka ta potó soso kondériní otoqaró. Otoqoro sore-sore tero irisa ŋuya Ya Surumímo khete-khete oro sore-sore tero Anutu owí hokoyaró. Unipare soso qeni otoqo kaŋero khete-khetero Anutu owí hokoyoní qenero 10 ŋande iŋaŋgurí, uni ŋundo Ya Surumí makoyómo owí muko Kekere Qu ŋuno kunditero wondo koro nekeyara ŋuno qu. Ŋunde qene iŋoro o tunoqaró ŋuro iŋo-iŋoye enesó-enesó taró.
Pitako Ya Surumímo ŋuno mande yesowaró
11 Asa uni ŋundo Pita koya Jon koya yondoworo pisi yiriní unipare soso newondeye yukuwoní kheŋgeŋoro mahero Ya Surumímboro yokone ŋu owí muko Solomon koro Yokoneyómo ŋuno mahe kopaŋgurí. 12 Kopoyi Pitako yiyoro ŋande osese yereró, “Ye Israel uni, ye do karo iŋondata parámi teyoteŋgo? Do karo toŋetero nore niyoteŋgo? Yembeka ŋande iŋoyoteŋgo, nore irisa wimbunarimbope ma otetenari meté ŋundo uni ŋa riní meté tete, peka? Kini horé! 13 Abraham, Aisak, Yakop koro Anutuye, usisambananimboro Anutuye, ŋundo kho uniyó Yesu owí hokaró. Yendo kho uni ŋu rero uni saŋgirí kandeyemo rotaŋgurí. Pailatko rotowero ŋuro ye iŋaró, quko yendo sunará simó ŋu huwóŋaŋgurí. 14 Yendo uni roneneŋowí ŋu, uni meté horé ŋu huwóŋoro yuroní khumowero uni ka rewero quro Pailat kirayaŋgurí. 15 Yendo uni ka nore soso yoto-yoto yunaró ŋu uri khumaró, quko Anutuko uni tapu koŋgo okokowoní otoqaró. Nore irisako ene otoqaró ŋuro iŋoro mande yesowoyotero. 16 Uni ŋa ye qene iŋoyoteŋgo, ŋundo Yesu owímo iŋondutu tiní owé ŋundo wimbu inaró. Ko Yesuko iŋondutu inaró ŋundo uni ŋa riní yeŋo toŋeyemo meté tete.
17 “Asa, uni topo, no iŋoteno, yeya uni kembé-kembéye ŋuya kape-kape tero otete piyimi ŋu taŋgurí. 18 Komo Anutuko ye-ye uni§ soso maŋgoyemo ŋande yesowaró, ko eneŋo Kristoyó** quhurí korowoweya. Asa ko yendo otete taŋgurí, ŋuko mande ŋu riní hamó tunoqaró. 19 Ŋunde ŋuro ye quhuríyemboro newonde surumí teya quhurí ŋu se rotika Anutuko quhuríye sowoní. 20 Ŋunde tiqo, Uni Parámimbo wimbu keta yunoro Kristo komo rokóŋaró ŋu, Yesu naŋge, asáŋoní yeno mahiní. 21 Itakako samboko yotoro Anutuko o soso keta towoweya naruyó ŋu sopoyote. Anutuko komo suki ye-ye uni meté horé ŋuro maŋgoyemo ŋunde yaró. 22 Mosesko ŋuro ŋande yaró, ‘Uni Parámi ŋu, Anutuyembo ye-ye uni ka neneŋo qembe ye keweroye moŋgo riní otoqoweya. Mande soso yeyoweya ŋu iŋo howeyuri qembe. 23 Ko dani kato eneŋo mandí kama iŋo howeyoweya qu, Anutuko eneŋo unipareyó keweroye moŋgo howiní piyo teweya.’ ††
24 “Ko ye-ye uni soso, asa Samuel koŋgo yate-yate, ŋundo naru ŋaro mande yesowaŋgurí. 25 Anutuko usisambayemboya mande kondé rero Abraham ŋande miraró, ‘Keŋo soweke moŋgo unipare soso nokono ŋano qu puriŋo rewaŋgo.’ ‡‡ Asa yeko ye-ye unindoya uni mande kondé raŋgurí ŋuya ŋuro sowe qu. 26 Anutuko sunará simóŋo rokóŋoro yeno koretero asáŋoní ye puriŋo yunowero maheró. Ŋunde yunoro yoriní newondeye rohoréŋoní oteteye piyimi horé ŋu rotowaŋgo.”
* 3:1 Ya Surumí” ŋuko Anutu koro ya qu, ŋunoko Juda unipareto Anutu koya huruwowero quro hu-hariri teyaŋgurí. 3:6 “Yesu Kristo” - komo suki ye-ye unindo Anutuko uni ka rokóŋoní mahero wiri yerete uni parámi horé tunoqeweya qu karo yaŋgurí. Juda unipareto uni maheweya ŋu, “Kristo,” ma, “Mesaiya,” ye nekaŋgurí. Asa Yesu mahiní eneŋo unipareyó, “Kristo Yesu,” ma, “Yesu Kristo,” naŋge ye nekaŋgurí. 3:11 Ya Surumí” ŋuko Anutu koro ya qu, ŋunoko Juda unipareto Anutu koya huruwowero quro hu-hariri teyaŋgurí. § 3:18 ye-ye uni” ŋuko Anutuko mandí yunoní unipare yunaŋgurí. ** 3:18 Kristo” ŋuko Anutuko rokóŋoní mahero wiri yerete uni parámi horé tunoqaró ŋu. †† 3:23 Hutuŋo Mande 18:15, 18-19 ‡‡ 3:25 Murí Tero 22:18