13
Ɛ bó tum Banaban bô Saul
+Bonyii bomew to nu ɛ̂ kentaashɛ ke bonyii bo mbee le Antiok, ɛ ɛ̀ nu bò seŋe mwɛɛm mvù bó yuuke ɛ Nyo' jemyi, bvuu yɛɛyi bonyii. Bonyii bodvu to nu Banaban bô Semeon wvù bó to teŋe lɛ Wvù Yiile, noo Lushus wvu Sɛlin bô Saul noo Manɛɛn wvù bó to lɛyɛɛ wvú bô 'Ɛlod wvù wee sa'. +Ɛ ɛ̀ ke dioo nu ɛ bó bamte mwɛɛm mvudien bunlee Nyo', ɛ Keyoy ke Yuule nɛ gay ɛ̂ bó lɛ, “Ben ebaa Banaban bô Saul egɛɛ, ɛ́ bó elemtè lemme dì me nu ɛ ntee bó lɛ bó elemtè.” +Ɛ bó yuw nonɛn, bvuu no bamte kɛ mwɛɛm mvudien bunlee, ke nɛ gɛɛ can yî bó le, mum ciinse bó ɛ bó no gɛne.
Ɛ Banaban bô Saul gɛn Sayblus
+Ɛ Banaban bô Saul mum no gɛne no Keyoy ke Yuule to tumɛɛ bó. Ɛ bó nɛ bow ɛ̂ kelaante kè Sɛlusia le, ley ɛ̂ ŋguw wvu ɛ̂ joo le, no leenci, gɛne woŋ wvù Sayblus e. +No bó lente, buy ɛ̂ kelaante kè Salamis e, mum no ghane fewci diɛw Nyo' yéw bunle Bojuu le, ɛ Jon Mak ghane bô bó, fici bó.
Ɛ bó ke lɛn woŋ wvu ɛ̂ joo ɛntelɛŋ wvudvu le, daŋsɛn gɛn buy naa ɛ̂ kelaante kè Bafos e. No bó gɛn buynɛn yî wee Juu mvu le jó, ɛ ɛ̀ nu wee nfim ɛ diee nu Bal Jisos, ɛ wvú to ké no mbiayte lɛ wen nu wee wvù seŋe mwɛɛm mvù wen yuuke ɛ Nyo' jemyi. Wvú to ké no shee bô Sɛgus Baulus wvù wee sa' wvu woŋ wvudvu le. Wee sa' wvudvu to kɛŋke bvufee baay. Ɛ wvú ke tee Banaban bô Saul njefo wvú to gomte keeyuw diɛw Nyo'. +Ɛ bó to, geenɛn ɛ Ɛlimas wvù wee nfim wɛ no diee diew nu ɛ̂ díɛw Glek e, mum no kicine bó, momte keege lɛ fo wee sa' wvudvu elese fitele yî Jisos e kɛ. Ɛ Keyoy ke Yuule yiŋsɛn yî Saul e, wvù diee diew dimew to nu lɛ Baul, ɛ wvú luŋ ɛjisɛ yî wee nfim wvudvu le, 10 gay ɛ̂ wvú lɛ, “Wo nu waa dɛwle, ɛ wo nu wee wvù bane fiɛɛ ficii fì nu lɛŋ. Kenlɛɛma bô mbiay nu ɛ cin fô fitele fiuw e. Kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ wo enu nɛn sɛ wo kumene kecɛɛy ke Nyo' le lɛ kí etuù mbiay e? 11  +Yekɛ eyuw, keseen nu ɛ kebo ke Nyo' le nu egbwe yî yo le ɛ́ wo efefe, ɛ́ fí ke ejo kefew ɛ́ wo sɛ ebvuu eyɛn kɛ naa diuu le.” Kaŋ mwaaŋ nonɛn, ɛ fiɛɛ fimew shii kɛ diɛwɛ kembɛw e, baŋ ɛjisɛ Ɛlima. Ɛ wvú mum nɛ no ghaale lo mondvuum, gomte wee wvù ecɛŋseè wvú. 12 Ɛ wee sa' wɛ yɛn nonɛn, mum lese fitele yî Jisos e, no wvú to kɛŋke ŋghaw yî mwɛɛm mvù bó to yɛɛyi ɛkumɛ Tata Jisos e.
Ɛ Baul bô Banaban gɛn Antiok wvu Bisidia le
13  +Ɛ Baul bô ŋgoo ye ley ɛ̂ ŋguw e Bafos, lente joo yi baay buy ɛ̂ kelaante kè Bɛlga le woŋ wvù Bamfilia le. No bó buy jó, ɛ Jon Mak cinɛ bó le, tu jim Jɛlusalɛm. 14  +Ɛ bó nɛ jó, fey gɛn ɛ̂ kelaante kè Antiok wvu Bisidia le. Ɛ ɛ̀ ke no nu diuu di mbam e, ɛ bó gɛn ley shii yew bunle le. 15  +Ɛ bonyii ke nɛ taŋ ɛ̂ Ŋwa' bonci bo Muses e noo ɛ̂ wvu bonyii bo ntum Nyo' le mɛse, ɛ bocee ɛkolɛ yew bunle yidvu mum tum ntum fô bo Baul e lɛ, “Boom bo bwee wese le, ɛ́ ben kɛŋke fiɛɛ keetefe bonyii dvú, ɛ́ ben jeme.”
16 Ɛ Baul mum nɛ we, ci bonyii bô kebo mum kɛw no jemyi lɛ, “Bonyii bo Islael noo bonyii bò yaa nu kɛ Bojuu bò wvumte tɛn Nyo', ben eyekɛ eyuw. 17  +Nyo' bonyii bo Islael to nu ɛ caw bo'icee cee bosɛse, ge ɛ kfuu dibole no kuuke seke bó to nu botolo woŋ wvù Ijiw e. Ɛ wvú ke mum bvuse bó jó bô mvuŋgay mwew, 18  +kuu shém bô bó, no taale kɛ fô bó le ŋkpwaante yî bilum e mbaanyɛ. 19  +Ɛ wvú ke ge ɛ bó shike bitum bisooshwiy woŋ wvù Kanaan e, mum nya woŋ wvudvu ɛ ɛ̀ no nu wvubo. 20  +Mwɛɛm mvun mvunciim to nu ɛ jo diɛwɛ bilum gee nɛ kecow mbaanshen e (450). No wvú nyaɛ woŋ wvudvu ɛ̂ bó, mum gɛɛ bonyii bò esaakè bó. Ɛ bó saw gɛn buy yî kefew kè wee ntum we wvù Samwɛl to saake le. 21  +Kɛ yî kefew kekiɛ le ɛ bó ke nɛ lɛkɛ keekɛŋke ɛ ɛ̀ nu nfon, ɛ Nyo' mum nya Saul, waa Kish wvu ɛ̂ kfuu di Bɛnjamen e. Ɛ wvú saw bvunfon yî bilum e mbaanyɛ. 22  +Ɛ Nyo' ke shwaw wvú, gɛɛ Dawe Nfon wvubole. Nyo' to nu ɛ jeme ɛkumɛ Dawe wvun lɛ,
‘Me nu ɛ n'yɛn ɛ Dawe wvù waa Jɛɛse nu fitele fiem.
Wvú nu ke egee fiɛɛ ficii fì me ŋgomte.’
23  +Ɛ̀ to nu ɛ̂ kfuu di Nfon Dawe wvun e dì Nyo' to bvusɛɛ Mboyse, nya ɛ̂ bonyii bo Islael no wvú to kawɛɛ. Ɛ Mboyse wvun nu Jisos. 24  +Ɛ́ Jisos wvun sɛ keeke ekɛw lemme diew nu ɛ Jon to fewci wase ɛ̂ bonyii bocii bo Islael lɛ bó ekumɛn mvuntelem mvubole ɛ́ wen elese bó ɛ̂ joo. 25  +Ɛ Jon ke no nu wase keemɛɛse lemme diew, ke nɛ bife ɛ̂ bonyii lɛ, ‘Ben kpwaake lɛ me nu yɛɛ? Kɛ me n'yaa nu wee wvù ben cɛyte kɛ. Wee wvudvu too ɛjim jo me, ɛ me mbaa encim eŋkocɛn keeŋgvuwcɛ mbaayɛ bolaba bew kɛ.’ ”
26 Ɛ Baul gɛn fwe jeme lɛ, “Boom bo bwɛɛm e bò ɛ̀ nu kfuu di Abla'am e noo ben bonyii bocii bò yaa nu kɛ Bojuu bò wvumte tɛn Nyo', Nyo' to ciinse ntum wvun wvù ɛ̀ nulo ɛ́ bonyii eboy yî dvú le ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ beene. 27  +Geenɛn, ɛ bonyii bo Jɛlusalɛm bô bonyii bobole bò saake woŋ, faŋɛ yaa jo Jisos diɛwɛ Mboyse le kɛ. Ɛ bó bvuu faŋɛ yaa kiɛɛ kenyi ke mwɛɛm mvù bonyii bo ntum Nyo' le to saŋɛɛ ɛkumɛ wvú kɛ. Ɛ ɛ̀ nu kɛ mvú mvù bó to shee taaŋke ɛdiuw ɛ mbam e ɛcii. Ɛ bó ke dioo gay lɛ bó eyu wvú nonɛn, ɛ fifin mum ge ɛ fí to kocɛn no bonyii bo ntum Nyo' le to jemyɛɛ. 28  +Naa no bó to baa cim yɛn jay wvù ɛ̀ nulo ɛ́ bó eyu wvú yî dvú le kɛ, ɛ bó gɛn kɛ fwe gay ɛ̂ Baylɛt lɛ bó eyu wvú. 29  +Ɛ bó ke ge fiɛɛ ficii no Ŋwa' Nyo' to jemyɛɛ ɛkumɛ Jisos, ɛ bó shike wvú yî kentam e gɛn lese wvú ɛ̂ jem. 30  +Geenɛn, ɛ Nyo' kase bvuse wvú yî kpwe le. 31  +Ɛ wvú ghan yî ɛdiuw e nteen duŋcɛ ɛkolɛ kew ɛ̂ bonyii bò bô bó to nɛn'yɛɛ Galilee gɛn Jɛlusalɛm. Ɛ̀ nu bó bò fewci ɛkumɛ wvú keseen ɛ̂ bonyii bo Islael.
32  +Nonɛn, bese ɛ no nu tɛn fɛn keseen keefewcɛ saaka wvù jee wvudvu ɛ̂ ben. Saaka wvudvu nu lɛ, fiɛɛ fì Nyo' to kawɛɛ bo'icee cee bonyii bo Islael dvú, 33 nu ɛ wvú ɛ ge wase fí ɛ to ɛ kocɛn keseen kefew kesɛɛbeene le, beene bò nu boom bobole. Fifin kocine no Nyo' to bvusɛɛ Jisos yî kpwe le. Bó to nu ɛ saŋ wase ɛkumɛ fiɛɛ fin ɛ̂ Ŋwa' Mbense le biba bifɛɛ, ɛ Nyo' jemyi lɛ,
‘Wo nu Waa wɛm,
ɛ me nu wase Ico ɛbɛn.’
34  +Ɛkumɛ mbvuse wvù Nyo' to bvusɛɛ Jisos yî kpwe le lɛ fo wvú efo kɛ, Nyo' to nu ɛ jeme ɛ̂ yin je le lɛ,
‘Me nu ŋke enya ɛ̂ ben kembonɛn kè ɛ̀ nu kem,
kè me nto ŋkawɛɛ Dawe dvú, nlew.’
35  +Fí nu ɛ bó ɛ bvuu ɛ saŋ bvudvuu bvumew e ɛ̂ Ŋwa' Mbense le ɛ Dawe gayte lɛ,
‘Kɛ wo nu ke ecinɛ Waa wo lemme wvù Yuule le,
ɛ́ wvú efo ɛ̂ jem kɛ.’
36  +Fi ɛkumɛ Dawe nu ɛ wvú to lem lemme diew dì Nyo' to nyaɛ ɛ̂ wvú yî kefew kew e, ke kpwe ɛ bó dwey wvú mbew bo ice le, ɛ wvú fo. 37 Geenɛn, ɛ wee wvun wvù Nyo' to bvusɛɛ yî kpwe le to baa fo ɛ̂ jem kɛ.
38  +Nonɛn, boom bo bwɛɛm e, ben emum ekeè ntay lɛ saaka wvun wvù bó fewci lɛ Nyo' lɛɛshi bibefɛ bi bonyii le nu ɛ wvú lɛɛshi nje Jisos wvun. 39  +Wee wvù nu ɛ lese fitele fiew yî Jisos e, nu ɛ wvú ɛ boy wase yî bibefɛ biew e bicii, ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì ɛ̀ nulo nci Muses saa ege kɛ. 40 Nonɛn, ben eyɛnè fo fiɛɛ fì bó saŋɛɛ ɛ̂ Ŋwa' bonyii bo ntum Nyo' le ke ekoo ben. Bó jemyi jó lɛ,
41  +‘Ben eyekɛ eyuw ben bò wɛysee Nyo'.
Diuw nu ke eyum ben, ɛ́ ben ekpwekɛn.
Me nu ŋke emom fiɛɛ yî kefew kenɛn e,
ɛ ɛ̀ nu fì wee be jeme lo ɛ̂ ben, ben saa ebee kɛ.’ ”
42 Ɛ Baul bô Banaban ke dioo ebuyte yew bunle yidvu le, ɛ bonyii bodvu no lɛke lɛ bó ke ebvuu eto kɛ bvu mbam wvù too le ejeme mwɛɛm mvun. 43  +Ɛ bonyii ke dioo buy yew bunle le, ɛ bonyii nteen bò to nu Bojuu bô bonyii bò to baŋkɛɛ lo tu bo mbee Bojuu le, no bii Baul bô Banaban e. Ɛ bó no jemyi teete bonyii bodvu lɛ bó eyuukè kɛ ɛ ɛ̀ nu Nyo' le wvù nu ɛ buw bó bô nfi we.
44  +Ɛ ɛ̀ ke no nu bvu mbam wvù biɛ wvuwɛ le, ɛ kelaante no gomte keebuy lo kecii keeto eyuw diɛw Nyo'. 45 Ɛ Bojuu yɛn no kebombom ke bonyii le tase nonɛn, mum no bene kendoŋ, kicine fiɛɛ fì Baul jemyi, nan'yi wvú. 46  +Ɛ Baul bô Banaban no jemyi lo yaa fane kɛ, gayte lɛ, “Fí nu lɛŋ lɛ bese bee keeyaw efewcɛ diɛw Nyo' ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ ben Bojuu. No ben nu ɛ ŋwase lo, ɛ jo bikuu binɛn lɛ ben baa kocɛn keeke ekɛŋkɛ nshii wvù mɛy lo, tu bese nu ebaŋke fisɛse efewci ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ bonyii bò yaa nu kɛ Bojuu. 47  +Ɛ̀ nu no Nyo' nu ɛ gay ɛ̂ bese, no wvú to jemyɛɛ lɛ,
‘Me nu ɛ ntome wo lɛ wo enu ken'yeese ke bonyii bò yaa nu kɛ Bojuu le,
ɛ́ wo ege ɛ́ bonyii bo ɛbuw ɛ woŋ e ɛcii ke eboy.’ ”
48  +Ɛ bonyii bò yaa nu kɛ Bojuu yuw nonɛn, mum no yuuke njoŋ, bɛnsee diɛw yì yi Tata. Ɛ bonyii nteen bee saaka wvudvu le, ɛ ɛ̀ nu bò Nyo' to nu ɛ baa wase lɛ bó nu ke ekɛŋkɛ nshii wvù mɛy lo.
49  +Ɛ diɛw yì yi Tata mum lɛn woŋ wvudvu le tfuu. 50 Geenɛn, ɛ Bojuu mum nɛ bɛyse bocee ntɛw bô bokɛ' bo bonyii bo baay baay e, ɛ bokɛnɛ ban nu bò to ké no too yew bunle le, ɛ bó no bane Baul bô Banaban, mum kuŋ bó lɛ bó enɛ jó. 51  +Ɛ bó dioo nɛn'yi nonɛn, kucɛ kebvu ke yî bikaa bibole lɛ ɛ̀ nu nciise fiɛɛ fì bó mom, mum gɛn ɛ̂ kelaante kè Ikonium e. 52 Ɛ ŋgoo bonyii bo mbee le shɛɛ no nu fibole yuuke njoŋ baay, ɛ Keyoy ke Yuule ɛ yiŋsɛn yî bó le.
+ 13:1 11:27 + 13:2 9:15; 10:19; 22:19; Gal 1:15-16 + 13:3 6:6 + 13:4 10:19; 15:39 + 13:5 17:2 + 13:8 2Tim 3:8 + 13:11 9:8; 22:11 + 13:13 13:5; 15:38 + 13:14 17:2 + 13:15 15:21 + 13:17 Ksm 1:7; Dito 5:15 + 13:18 Ksm 16:35; Ktŋ 14:33-34; Dito 29:5 + 13:19 Dito 7:1; Yosh 14:1 + 13:20 Biku 2:16; 1Sam 3:20 + 13:21 1Sam 8:5, 19; 10:21; 11:15 + 13:22 1Sam 16:12; 13:14 + 13:23 Yɛsa 11:1; Lum 1:3; Mwm 5:5 + 13:24 Luk 3:3 + 13:25 Luk 3:15-16 + 13:27 3:17 + 13:28 Luk 23:4, 14-15, 21-23 + 13:29 Luk 23:50-56 + 13:30 3:15 + 13:31 1:3, 8 + 13:32 Mben 2:7; Lum 1:3-4 + 13:34 Yɛsa 55:3 + 13:35 Mben 16:10 + 13:36 2:29 + 13:38 10:43; 15:10 + 13:39 Lum 4:25; 6:7; 10:4 + 13:41 Abk 1:5 + 13:43 11:23 + 13:44 17:2 + 13:46 3:26; 18:6 + 13:47 Yɛsa 42:6; 49:6 + 13:48 11:18 + 13:49 2:41 + 13:51 18:6; Luk 9:5