19
Ɛ Baul gɛn Ɛfɛsus
Ɛ̀ to nu seke Abolos to nu Kolɛn, ɛ Baul ke jo je yi ɛnte ɛnte ɛ̂ biba bì wvú to lɛne jó le, fɛse Ɛfɛsus. No wvú fɛse jó, yɛn ŋgoo bonyii bo mbee le bomew e, +bife ɛ̂ bó lɛ, “Keyoy ke Yuule to nu ɛ to yî yene le seke ben to lesɛɛ fitele yî Jisos e?” Ɛ bó tfuse lɛ, “Bese ke baa yuw wase lɛ fiɛɛ fimew nu Keyoy ke Yuule kɛ.” +Ɛ Baul bife lɛ, “Ɛ́ ɛ̀ fɛn nu nonɛn, tu bó to lese ben ɛ̂ joo nje la?” Ɛ bó tfuse lɛ, “Bó to lese bese ɛ̂ joo bii no Jon to fewci.” Ɛ Baul mum gay ɛ̂ bó lɛ, “Jon to leese bonyii ɛ̂ joo, keeduŋcɛ lɛ bó nu ɛ kumɛn mvuntelem mvubole, ɛ wvú to gayte lɛ bó ebee ɛ ɛ̀ nu wee wvù too ɛ̂ wen ɛjim e, ɛ wee wvù wvú to gayte nu Jisos.” Ɛ bonyii bodvu yuw no Baul gay nonɛn, ɛ bó mum lese bó ɛ̂ joo ɛ ɛ̀ nu wase ɛ̂ diee di Tata Jisos e. +Ɛ Baul gɛɛ can yî bó le, ɛ Keyoy ke Yuule mum to yî bó le. Ɛ bó mum nɛ no jemyi díɛw yì bó yaa kee kɛ, bvuu seŋe ɛ̂ bonyii mwɛɛm mvù bó yuuke ɛ Nyo' jemyi. Bonyii bodvu to nu wee diɛwɛ yuufe ncow bofɛɛ le.
+Ɛ Baul mum no nu kɛ Ɛfɛsus, gɛne yew bunle le yî kee le tɛ, jemyi ɛ̂ bonyii dvú yaa fane kɛ. Ɛ bô bó no beeke mbew, ɛ wvú momte keege lɛ bó ebee fiɛɛ fì wvú jemyi ɛkumɛ bvunfon bvu Nyo' le. +Ɛ bonyii bomew tɛme bikuu faŋ keebee, mum no jemyi díɛw yì befe ɛ̂ bonyii ɛjise ɛkumɛ Je Tata. Ɛ Baul mum cinɛ bó le, jo ŋgoo bonyii bo mbee le, ɛ bô bó gɛn wase ɛ ɛ̀ nu yew n'yɛɛyi yi Taylanus e, no jemyi ɛ̂ bó dvú ɛdiuw ɛcii. 10  +Ɛ Baul ge nonɛn yî bilum e bifɛɛ. Nonɛn, ɛ Bojuu noo Boglek bocii bo woŋ wvù Ɛsia jodvu le yuw diɛw Tata.
Ɛ boom bo Sikɛfa le no beŋene Baul
11  +Ɛ Baul no nu, ɛ Nyo' gee, ɛ wvú gee biŋghaw bi mwɛɛm e ɛ ɛ̀ nu lo bi diuw wvù yumɛɛn e. 12 Bó to ké joo kɛ naa fiɛɛ fiew fi ye le diɛwɛ fincake fi ndvu le, kɛnɛɛ ndvu ye lemme, egɛn ekum wee kencɛm e dvú, ɛ wvú mum bonɛn lo, ɛ́ ɛ̀ nu wvù kɛŋke keyoy kè befe yî ye le, ɛ kí buy.
13  +Ɛ Bojuu bomew bò to ké no ghane bvuuse biyoy bì befe yî bonyii le, ke mum nɛ no momte keeteŋe diee di Tata Jisos e sɛ bvuuse biyoy bidvu. Ɛ́ wee ké nɛ mum gay ɛ̂ keyoy kè befe lɛ, “Me mbvuuse wo ɛ̂ diee di Jisos wvù Baul fewci le.” 14 Bonyii bò to momte fiɛɛ fidvu to nu bosooshwiy, ɛ ɛ̀ to nu boom bo Sikɛfa wvù ɛkolɛ ke bocee ncese Bojuu le. 15  +Ɛ keyoy kè befe ke bife ɛ̂ bó lɛ, “Me ŋkee Jisos, ŋkee tɛn Baul, ben nu finɛn baa?” 16 Ɛ wee wvù keyoy kè befe kedvu to nu yî ye le mum fɛnte lo yî bonyii bodvu le, gowsɛ bó kuse, ɛ bó fɛɛ lo buy yew dvu wee wvudvu nu wase binyi bincimte bô bilɛmte ye le.
17  +Ɛ Bojuu bô Boglek bocii bò to cee Ɛfɛsus yuw ɛkumɛ fiɛɛ fidvu, no fane. Ɛ bonyii mum no wvumte diee di Tata Jisos e fesene lo. 18 Ɛ bonyii nteen bò to nu wase bonyii bo mbee le no too seŋe bvuu bwaashi mwɛɛm mvu ɛjiwɛ le mvù bó to gee. 19 Ɛ bomew nteen bò to gee nfim, baancɛ boŋwa' bobole bo nfim e, to dvú, ton ɛ̂ bonyii ɛjise. Ɛ bó taŋ kpwaw boŋwa' bodvu bocii, ɛ wvú buy ɛjisɛ bigew bontfuke mbaanshen (50,000). * 20  +Nonɛn, ɛ mwɛɛm mvun ge ɛ diɛw Tata no leyte ɛ̂ mvuntelem mvu bonyii le bô mvungay, saaŋkene gɛne lo fwe fwe.
Ɛ bonyii kɛw mvunlaa Ɛfɛsus
21  +Ɛ ɛ̀ ke no nu ɛjim jodvu, ɛ Baul yɛn lɛ wen nu egɛn Jɛlusalɛm, ɛ wen nu dioo gɛne, efey je biba bì Masedonia bô Akɛya le. Ɛ wvú bvuu no gayte lɛ, “Me nu ŋke endioo ɛ ŋgɛn ɛ mbuy Jɛlusalɛm, eŋkɛŋke keeŋgɛn tɛn embuy Lum.” 22 Ɛ wvú mum yaw tum bonyii bofɛɛ, Timatio bô Ɛlastus bò to fici wvú, ɛ bó gɛn fwe Masedonia. Ɛ wvú shɛɛ bvuu ce Ɛsia caan.
23  +Ɛ ɛ̀ no nu kɛ kefew kedvu le, ɛ mvunlaa nɛ kɛw Ɛfɛsus ɛkumɛ Je Tata ɛ ɛ̀ yaa nu mvu wɛɛ kɛ. 24  +Cee ɛlamɛ mvu to nu jó, ɛ diee nu Dɛmitiyus, ɛ wvú to ké no tfuyte mwɛɛm mvù fieesene yew ncese nyo' wvù bó teŋe lɛ Atɛmis. Lemme didvu din to ké no too bô bigew fô bonyii bò tone ɛlamɛ le ɛ ɛ̀ yaa nu bi wɛɛ kɛ. 25 Ɛ Dɛmitiyus mum kum bonyii bò to tone ɛlamɛ bocii noo bonyii bò to lemte kfuu didiɛ lemme, ɛ bó tase. Ɛ wvú gay ɛ̂ bó lɛ, “Boom bo bwɛɛm e, ben kee lo lɛ lemme din nu ɛ beene ŋole bigew yî dvú le. 26  +Ben ɛ no yɛne bvuu yuuke fiɛɛ fì fimbwɛ fì Baul fin gee. Wvú ghane gayte lɛ kɛ bonyo' bò bó kene lo bô can yaa nu bonyo' kɛ. Wvú nu ɛ ge wase nonɛn, ɛ baŋke bvufee bvu bonyii le nteen Ɛfɛsus jan, ɛ no baŋse wase tɛn bvu bonyii bo Ɛsia le bocii ɛ bó beŋe wvú le. 27 Me n'yɛne lɛ lemme disɛɛbeene din nu ekɛŋkɛ diee dì befe. Ɛ kɛ ɛ̀ mɛy nonɛn kɛ, yew ncese nyo' wvu baay wvù kpwoon wvù Atɛmis nu ke etu fiɛɛ fi ɛcici. Ɛ́ fí kooy lo nonɛn, tu bó ɛ shoose wase nyo' wvu baay wvun wvù nu ɛ bó wvumte Ɛsia jocii, ɛ ɛkolɛ ke nshɛ le kecii wvumte tɛn.”
28 No bonyii bodvu yuw nonɛn, ɛ mvuntelem bɛnte lo bó. Ɛ bó mum kɛw no wamte, gayte lɛ, “Atɛmis wvu Ɛfɛsus nu nyo' wvu baay.” 29  +Ɛ kelaante kedvu kecii mum bvuŋ. Ɛ kebombom ke bonyii le kè to tasɛɛ mum ley yî Gayus bô Alistakus e, ɛ ɛ̀ to nu bonyii bo Masedonia bò to lɛne bô bo Baul, gufe gɛn bô bó yew nshii noo bondvum e. 30 Ɛ Baul no gomte keeley gɛn fwe dvu kebombom kedvu, ɛ bonyii bo mbee le tun. 31 Ɛ bonyii bomew bo baay baay bo jó bò kɛŋke woŋ bò to nu nsáa ye, bvuu ciinse ntum fô wvú le lɛkɛ lɛ fo wvú emom lo etome ɛkalɛ dvú kɛ. 32 Ɛ kebombom kè to tasɛɛ kedvu mum nɛ bvuŋ no wamte kɛ lo ncɛw ncɛw. Ɛ bomew wamte fin fiɛɛ, ɛ bomew wamte fifi. Kɛ bonyii nteen to cim kee fiɛɛ fì bó to tasɛɛ fó nje fí kɛ. 33 Ɛ Bojuu mum jo Ɛlɛksanda fese fwe dvu kebombom ke bonyii le, ɛ bonyii bomew yɛn mum no kpwaake lɛ wvú kee fiɛɛ fó. Ɛ wvú mum no cici bonyii bô kebo keetaŋe diuw we. 34 Ɛ bonyii bodvu ke dioo kiɛɛ lɛ Ɛlɛksanda nu wee Juu, ɛ bó bvuu mɛse no wamte lo gɛne fwe yî wee le mwaaŋ, gayte lɛ, “Atɛmis wvu Ɛfɛsus nu nyo' wvu baay.” Ɛ bó ke wam nonɛn, gɛn buy bontam bo kefew e bofɛɛ.
35 Ɛ wee nsaŋ wvu ɛlaante jodvu ke nɛ ci bó, ɛ bó lu bô diuw. Ɛ wvú bife ɛ̂ bó lɛ, “Bonyii bo Ɛfɛsus, wee nu dvú wvù maa lɛ kɛ ɛ̀ kɛŋke beene bo Ɛfɛsus jan yew ncese nyo' wvù Atɛmis noo tɛ di nyo' le dì to gbweɛ fowe le? 36 No wee nu sɛ wvú nu dvú wvù nulo ekicɛn fifin, tu ben bee keelaame, saa eyuŋsene nɛn kɛ. 37 Ben ɛ to bô bonyii ban fɛn sɛ bó nu ɛ coŋ fiɛɛ yéw bonyo' le, kɛnɛɛ ɛ jeme díɛw yì befe ɛkumɛ nyo' wesebeene wvù kpwoon wvun ŋkuuŋ. 38 Ɛ́ Dɛmitiyus bô bonyii bew fɛn kɛŋke nsaw bô wee, tu ɛdiuw ɛ nsaw nu dvú yò ɛ̀ nulo ɛ́ bó egɛn eyɛn bonyii bò saake bonsaw e, ɛ́ bô bó esaw. 39 Ɛ́ fiɛɛ fimew fɛn bvuu nu dvú fele fin fì ben gomte, tu bó nu ke etaa ɛnte jodvu fô nshii bocee ntɛw e. 40 Me njemyi nɛn, njefo me n'yɛne lɛ fiɛɛ fi ɛbɛn fin nu elese beene diuw e lɛ beene nu ɛ kɛw mvunlaa. Ɛ fí kooy nonɛn, beene saa ekɛŋke fiɛɛ fi lɛŋ fì bó etfuse kɛ.” 41 No wvú jeme nonɛn, mum gay ɛ kebombom kedvu tawse.
+ 19:2 2:38; 8:16 + 19:3 8:18-25; Luk 3:3-4, 16-17 + 19:6 2:4 + 19:8 17:2; 28:23 + 19:9 9:2 + 19:10 20:18 + 19:11 2:22 + 19:13 3:6; Luk 9:49-50 + 19:15 16:17 + 19:17 5:11 * 19:19 Bigew bin to nu ɛ jise dimwaaŋ nu nlawma wee lemme yî diuu le. + 19:20 2:41 + 19:21 23:11; Lum 1:10, 13 + 19:23 9:2; 2Kol 1:8 + 19:24 16:16 19:24 Atɛmis to nu nyo' ŋgu fô Boglek e. + 19:26 17:29 + 19:29 20:4; 27:2; Kolo 4:10