21
Ɛ Baul gɛn Jɛlusalɛm
Ɛ bee bo Baul gay bó le, mum nɛ fó lente ɛ̂ ŋguw e teytey, fɛse Kos. Ɛ bvú buy yuu, ɛ bese gɛn Lodɛs, ke nɛ fó, gɛn Batala. No bese buy jó, yɛn wvumvu ŋguw wvu ɛ̂ joo wvù to gɛne Fonishia le, mum ley jó no gɛne. Ɛ bese ke yɛn Sayblus e, cinɛ ɛbo ɛŋkoŋko, mum fey gɛn buy Taya, woŋ wvù Silia le fô ŋguw to nu keebvuse mwɛɛm. +Ɛ bese gom bonyii bo mbee le, ɛ bee bó ce ɛdiuw ɛsooshwiy. Ɛ Keyoy ke Yuule ge ɛ bó tefe Baul lɛ fo wvú emom egɛn Jɛlusalɛm kɛ. +Ɛ bee bó ke ce, ɛ diuu ke to kocɛn dì bese enɛ, ɛ bese mum jo je. Ɛ bó bocii bô bokɛ' bobole noo boom, ciinse bese buysɛn kelaante kedvu gɛn buy diuw joo yi baay e, ɛ bee bó tum ɛnvuw fokuse, bunle mum gaynɛn. Ɛ bese ley ɛ̂ ŋguw e, ɛ bó no tuu jim fô yew e.
Ɛ bese mum nɛ Taya, jo je, gɛn buy Tolɛmay. Ɛ bee bo boom bo bwee wese le bo mbee le gaynɛn, ce diuu dimwaaŋ. +Ɛ bvú buy yuu, ɛ bese nɛ, gɛn fɛse Kaysalia, gɛn yew dvu Filew wvù to ghane fewci diɛw Nyo', ɛ bee bó ce. Filew wvun to nu wee mwaaŋ ŋgoo bonyii bo bosooshwiy bò bó to baayɛɛ ba le. +Wvú to kɛŋke boom bokɛnɛ bonɛw, ɛ bó baa kee wase bolemsɛ kɛ, ɛ bó to ké no seŋe ɛ̂ bonyii mwɛɛm mvù bó yuuke ɛ Nyo' jemyi. 10  +Ɛ bese no nu jó yî ɛdiuw e nteen, ɛ wee mvu wvù to ké no seŋe mwɛɛm mvù wvú yuuke ɛ Nyo' jemyi ke nɛ Judea bow to jó ɛ diee nu Agabus. 11  +Ɛ wvú ke to yɛn bese le, jo kecaw ke Baul e, kay bikaa biew bi wvú wvù Agabus e noo can ye dvú, mum tefe lɛ, “Keyoy ke Yuule gayte lɛ ɛ̀ nɛɛ no Bojuu bo Jɛlusalɛm nu ke ekay wee wvù kɛŋke kecaw kin nɛn, enya wvú can bonyii bò yaa nu kɛ Bojuu le.” 12 Ɛ bese yuw nonɛn, ɛ bee bo bonyii bocii bò to nu fó no lɛke Baul lɛ fo wvú egɛn Jɛlusalɛm kɛ. 13  +Ɛ wvú tfuse lɛ, “Ben gee ɛ ɛ̀ nu la fin nɛn? Ben kee kɛ lɛ ben beele nɛn shiike fitele fiem e? Me nu ɛ nseyse ɛ ɛ̀ yaa nu kɛ keenley ncaw Jɛlusalɛm maaŋ kɛ. Me nu ɛ nseyse tɛn naa keeŋkpwe lo jó nje diee di Tata Jisos e.” 14  +No je to baa nu dvú keege ɛ́ wvú ekumɛn ŋkpwawcɛ we, ɛ bese mum lu, gay kɛ wase lɛ, “Fí enù kɛ no Tata gomte.”
15 Ɛ ɛdiuw fey, ɛ bese baancɛ mwɛɛm mvusɛse, mum no bene Jɛlusalɛm. 16 Ɛ bonyii bo mbee le bomew bo Kaysalia ben bee bó, ke jo bese ɛ bee bó gɛn yew dvu Mɛnason dvù bese to nu keeke ecee. Ɛ Mɛnason wvun to nu wee wvu Sayblus, ɛ ɛ̀ to nu wee mvu ɛnte jo bonyii bò to yawɛɛ lese fitele yî Jisos e.
Ɛ Baul laa ghane ɛ̂ Jɛm bô bocee kentaashɛ ke bonyii bo mbee le
17 No bese to fɛsɛɛ Jɛlusalɛm, ɛ bonyii bo mbee le bo jó fiisɛn bese ntay. 18  +Ɛ ɛkfuŋ buy yuu, ɛ bee bo Baul laa ghane ɛ̂ Jɛm e, ɛ bocee kentaashɛ to nu tɛn fó bocii. 19  +Ɛ Baul gay bó le, mum nyɛy fiɛɛ ficii ɛ̂ bó fì Nyo' to geɛ fô bonyii bò yaa nu kɛ Bojuu le fele yî lemme dì wvú to lemte le. 20 Ɛ bó yuw nonɛn, mum kɛw no tumte moŋkum mo Nyo' le. Geenɛn, ke nɛ gay ɛ̂ Baul lɛ, “Waa bwee wese, taa eyɛn no Bojuu nu ɛ bó ɛ lese wase fitele yî Jisos e bontfuke le bontfuke le. Geenɛn, bó nu nonɛn bɛɛ kɛ leeme yî bonci bo Muses e tɛmyi, 21  +ɛ bó ɛ see wase ɛ̂ bó ɛkumɛ wo lɛ wo ghane yɛɛyi Bojuu bò cee bitum bimew e lɛ bó ecinɛ bonci bo Muses e, jemyi lɛ fo bó etfuusè boom yew kɛ, bô lɛ fo bó ebiì nce woŋ e kɛ. 22 No fí nu ɛ bó nu ke ekiɛɛ kɛ lɛ wo nu ɛ to, ɛ̀ nulo ɛ́ beene ege nɛɛ keseen? 23  +Bese nu esee fiɛɛ fì wo nu ege. Bese kɛŋke bonyii fɛn bonɛw ɛ bó ɛ ge ŋkawma fô Nyo' le. 24 Joo bó, ɛ́ ben ɛ bó egɛn ekfum bikuu binɛn, ɛ́ wo elaw fiɛɛ ficii fì bó kɛŋke keelaw wvu lɛ bó egɛn emvu bikuu bibole. Ɛ́ wo ge nonɛn, ɛ́ bonyii bocii emum ekiɛɛ lɛ wo gɛɛle tɛn bonci bo Muses e, ɛ mwɛɛm mvunciim mvù bó jemyi ɛkumɛ wo yaa nu kecɛɛy kɛ. 25  +Fi ɛkumɛ bonyii bo mbee le bò yaa nu kɛ Bojuu nu ɛ bese to jo ntaŋ saŋ ŋwa' ciinse fô bó le lɛ fo bó edieè mwɛɛm mvudien mvù bó nu ɛ ge bintaŋe dvú fô bonyo' le kɛ. Fo bó edieè ɛlɛmɛ ke nyam e kɛ. Fo bó edieè nyam yì nu sɛ bó sɛle lo ɛlɛmɛ ɛ buy kɛ. Fo bó ekɛŋkè fiɛɛ keege bô kenjaŋ kɛ.” 26  +Nonɛn, ɛ Baul mum jo bonyii bodvu, ɛ ɛkfuŋ ke buy yuu ɛ bô bó gɛn kfum bikuu bibole. Ɛ Baul mum gɛn yew ncese le, see diuu dì ɛdiuw ɛ ŋkfum nu ke edioo ɛ ka, ɛ́ bó emum ege ncese fô bó le wee mwaaŋ mwaaŋ.
Ɛ bó gheŋ Baul fô yew ncese le
27 Ɛ ɛdiuw yodvu ke dioo ekaa, ɛ yó to nu ɛsooshwiy, ɛ Bojuu bomew bò to nɛn'yɛɛ Ɛsia yɛn Baul e fô yew ncese le, mum bɛyse kebombom ke bonyii le, koo wvú, 28  +no sane ɛtalɛ gayte lɛ, “Bonyii bo Islael, ben efi bese. Ɛ̀ nu wee wvun wvù ghane yɛɛyi mwɛɛm mvù befe ɛ̂ bonyii mondvuum monciim ɛkumɛ woŋ wesebeene bô bonci bo Muses e noo ɛkumɛ yew ncese yin. Wvú nu ɛ mɛse ɛ jo bonyii bò yaa nu kɛ Bojuu, ɛ to bô bó yew ncese le fɛn, ɛ befe bô bvudvuu bvù yuule bvun.” 29  +Bó to jemyi nonɛn, njefo bó to nu ɛ yɛn ɛ Baul ghane ɛlaante bô Toofimus wvù wee wvu Ɛfɛsus. Ɛ bó mum no kpwaake lɛ Baul nu ɛ ley bô wvú fô yew ncese le. 30 Ɛ ɛtalɛ kedvu ge ɛ̂ kelaante kecii shiw, ɛ bonyii no lewte too fó. Ɛ bó gheŋ Baul, gufe buy bô wvú yew ncese le, kaŋ mwaaŋ, ɛ bó mum faayɛ dew fwese. 31 Ɛ bó mum no gomte keeyu Baul, ɛ saaka ley bitem bi cee ɛkolɛ bikuu bi bonyii bo nci le bo Lum e lɛ Jɛlusalɛm jocii bvuuŋke lo. 32 Ɛ wvú mum nɛ lo kaŋ mwaaŋ, jo bonyii bo nci le bô bikuu bimew bi ŋgóo bonyii bo nci le, ɛ bô bó lewtɛ bow fó. Ɛ bonyii dioo yɛn nci le, ɛ cee ɛkolɛ bikuu bi nci le nu fó, ɛ bó mum lu keesuuŋke Baul. 33 Ɛ cee ɛkolɛ nci wvudvu mum to koo Baul, gay ɛ bó kay wvú bô boncaw bofɛɛ. Ɛ wvú bife ɛ̂ bó lɛ, “Wvun nu yɛɛ? Wvú jay ɛ ɛ̀ nu la?” 34 Ɛ fó nɛ no yole lo, ɛ ban wamte fin, ɛ boba wamte fifi. Ɛ wvú faŋɛ yaa eloocɛ eyuw laa ɛ̀ sɛ be kooy la lɛ. Ɛ wvú mum nɛ gay lɛ bó ejo Baul eben bô wvú fô la di bonyii bo nci le. 35 Ɛ bonyii bo nci le mum jo wvú, ke dioo bene fô je nu ɛ bó ɛ sɛwyɛ lo, mum nɛ wa tuu lo Baul no kebombom to ffuuke kɛ ɛ̂ wvú ɛjim. 36  +Ɛ kí to bii nonɛn wamte, gayte lɛ, “Bó elɛse lo wvú.”
Ɛ Baul taŋe diuw
37 Ɛ bó ke dioo leyte wase bô Baul fô la di bonyii bo nci le, ɛ wvú lɛkɛ ɛ̂ cee ɛkolɛ bikuu bi nci le lɛ, “Ɛ̀ nulo ɛ́ me enjeme fiɛɛ ɛ̂ wo?” Ɛ wvú yuw nonɛn, bife ɛ̂ Baul lɛ, “Fí nu lɛ wo kee díɛw Glek e? 38  +Ɛ̀ baa nu wo wee wvu Ijiw wɛ wvù to kɛwɛɛ mvunlaa bô bikuu bi woŋ e kefew kemew e, gufe ŋgoo bonyii bontfuke bonɛw (4,000) bò to yuwyi bonyii, ɛ bô bó gɛn no nu ŋkpwaante le?” 39 Ɛ Baul tfuse lɛ, “Me nu wee Juu, ɛ bó to boke me Taasus woŋ wvù Silishia le, ɛ kɛ Taasus nu kelaante ke ncɛw kɛ. Kee wo, nya kɛ me bô je ɛ́ me enjeme ɛ̂ bonyii ban.” 40 Ɛ cee ɛkolɛ bikuu bi bonyii bo nci le wvudvu mum nya je lɛ wvú ejeme. Ɛ Baul mum leem fô bó to sɛwyɛɛ fɛ, ci bonyii bô kebo. Ɛ bó lu bô diuw, ɛ wvú gay ɛ̂ bó ɛ díɛw Ibulu le lɛ,
+ 21:4 10:19; 21:11 + 21:5 20:36 + 21:8 6:5; 8:5, 40 + 21:9 2:17 + 21:10 11:28 + 21:11 20:23; 21:33; Lum 15:31 + 21:13 20:24 + 21:14 Luk 22:42 + 21:18 15:13; Gal 1:19 + 21:19 11:18 + 21:21 16:3; Gal 3:25, 28; 5:2 + 21:23 Ktŋ 6:13-21 + 21:25 15:29 + 21:26 1Kol 9:19-23 + 21:28 6:13; 24:6 + 21:29 20:4 + 21:36 22:22; Luk 23:18; Jon 19:15 + 21:38 5:36