7
Ɛ Tɛfan taŋe diuw fwe dvu bonyii bò saake woŋ
Ɛ ɛkolɛ ke bocee ncese le bife ɛ̂ Tɛfan lɛ, “Mwɛɛm mvù bó jemyi mvun nu kecɛɛy e?” +Ɛ Tɛfan tfuse lɛ, “Bo'icɛm bô boom bo bwɛɛm e, ben eyekɛ eyuw. Nyo' bvukukɛ to nu ɛ buynɛn fô icee wesebeene wvù Abla'am e ɛ wvú bɛɛ cee Misobotɛmia, ɛ wvú sɛ ke nɛ gɛn no cee 'Alan, +gay ɛ̂ wvú lɛ,
‘Cinɛ kfuu diuw e, ebuy woŋ wene le,
egɛn woŋ wvù me nu ŋke enduŋcɛ ɛ̂ wo le.’
+Nonɛn, ɛ wvú mum nɛ Kaldia jodvu, gɛn no cee 'Alan. Ɛ ice ke dioo kpwe, ɛ Nyo' ge ɛ wvú nɛ to jan jò beene cee keseen. +Ɛ wvú no nu jan ɛ Nyo' faŋɛ yaa ecim enya wvú kɛ naa bô kpweŋ kɛ, geenɛn, kaw lɛ wen nu ke enya woŋ wvun ɛ́ enu we bô ɛŋgokɛ kew. Ɛ Nyo' to kaake nonɛn ɛ Abla'am baa cim kɛŋke wase wan kɛ. +Ɛ Nyo' bvuu gay ɛ̂ wvú lɛ,
‘Ɛŋgokɛ kuw nu ke enu botolo woŋ mvu le,
ke elemte bvunfaw jó,
ɛ bó nvuwse bó yî bilum e gee nɛ (400).
Ɛ me nu ŋke enlaŋ ŋgɛw yî woŋ wvudvu le,
ɛ́ ɛŋgokɛ kuw ke ebuy jó eto ebunlee me jan.’
+Ɛ Nyo' bvuu die kelew bô Abla'am, ɛ nciise kelew kedvu nu lɛ Abla'am nu ke etfuuse boom bew yew. Ɛ Abla'am ke boo Aysik, ɛ ɛ̀ ke dioo nu ɛdiuw nyaŋ ɛ wvú tfuse wvú yew. Ɛ Aysik ke boo Yakow tfuse tɛn wvú yew. Ɛ Yakow ke tfuse tɛn boom bew bo yuufe ncow bofɛɛ yew bò ɛ̀ nu bo'icee cee bosɛɛbeene fô kfuu disɛɛbeene to sanɛɛ.
+Ɛ bo'icee cee bosɛɛbeene bodvu ke nɛ no bene kendoŋ bô Yosɛw wvù waa bwee bó mum gese wvú, ɛ wvú gɛn no nu nfwa woŋ wvù Ijiw e. Geenɛn, ɛ Nyo' no taale kɛ fô wvú le, 10  +fii wvú yî boŋgɛw bew e bocii. Ɛ Nyo' bvuu nya wvú bô bvufee, ɛ Fɛlo, Nfon wvu Ijiw no kooŋke wvú, mum gɛɛ wvú ɛ wvú no nu wee we kebay bvuu nu wee wvù taale fô kfuu diew e.
11  +Ɛ jeŋ ke nɛ koo Ijiw jocii noo Kanaan, ɛ bonyii yɛn ŋgɛw baay. Ɛ bo'icee cee bosɛɛbeene faŋɛ yaa kɛŋke fiɛɛ fidien kɛ. 12 Ɛ Yakow ke yuw lɛ mwɛɛm mvudien nu Ijiw, mum tum boom bew bò ɛ̀ nu bo'icee cee bosɛɛbeene ɛ bó gɛn jó yî kaŋ wvu fwe le. 13  +Ɛ bó ke dioo kase gɛn jó yî bokaŋ bo bofɛɛ le, ɛ Yosɛw mum ge ɛ boom bo bwee le kiɛɛ wvú. Ɛ wvú mum duŋcɛ tɛn bó ɛ̂ Fɛlo. 14  +Ɛ Yosɛw mum ciinse ntum fô Yakow wvù ice le, lɛ wvú bô kfuu dicii eto Ijiw. Kfuu di Yakow e to nu sekedvu wee mbaŋsooshwiy ncow botin (75). 15 Ɛ Yakow yuw nonɛn, mum jo kfuu diew dicii bow dvú Ijiw. Ɛ wvú bô bo'icee cee bosɛɛbeene ke kpwekɛn jó bocii. 16  +Ɛ bó ke tuu ɛgvun ɛbo kase to dvú jan, to dwey Shɛkɛm ɛ̂ jem yì Abla'am to guyɛɛ ɛ̂ boom bo Amol e.
17  +Ɛ kefew ke dioo kocine kè Nyo' to nu keeke ege fiɛɛ fì wvú to kawɛɛ Abla'am dvú, ɛ bonyii bosɛɛbeene duule wase Ijiw baay. 18 Ɛ bonyii bo jó ke ghaa nfon mvu ɛ wvú yaa kee Yosɛw kɛ. 19  +Ɛ Nfon wvudvu mum no wɛɛntene, sɛne bonyii bosɛɛbeene, kane lɛ bo'icee cee bosɛɛbeene elaaŋke mvunlɛy mvu boom e ɛkfuŋ ɛ bó kpwekene. 20  +Ɛ̀ nu kefew kekin e kè bó to bokɛɛ Muses, ɛ ɛ̀ to nu wan ɛ wvú jee baay fô Nyo' le. Ɛ bó kɛŋkɛ wvú yew kee tɛ, 21 mum jo gɛn gɛɛ ɛkfuŋ. Ɛ waa Nfon Fɛlo wvù kpwoon ke gɛn boŋyɛ wvú, lɛy diɛwɛ waa we le. 22 Ɛ bó mum yɛɛyi Muses bô bvufee bvu bonyii bo Ijiw e bvucii, ɛ wvú no nu wee wvù kee njeme bô keege fiɛɛ ntay.
23  +Ɛ wvú ke dioo nu kɛ diɛwɛ bilum mbaanyɛ le, ke nɛ kpwawcɛ lɛ wen nu egɛn eyɛn no boom bo bwee wen e bò ɛ̀ nu bonyii bo Islael nu. 24 Ɛ wvú dioo gɛne, yɛn ɛ wee wvu Ijiw nvuwse wee wvu Islael mvu. Ɛ wvú ley fó lɛ wen etfuse ɛnvukɛ, mum yu lo wee wvu Ijiw wvudvu. 25 Wvú to kpwaake lɛ boom bo bwee wen e nu ekiɛɛ lɛ ɛ̀ tum Nyo' wen lɛ wen eto ebvuse bó yî ŋgɛw e. Geenɛn, ɛ bó faŋɛ yaa kiɛɛ kɛ. 26 Ɛ bvú ke buy yuu, ɛ Muses bvuu no gɛne, buynɛn yî bonyii bo Islael e bofɛɛ ɛ bó nɛ ɛ no diuu. Ɛ wvú ley fó keegawsɛn bvudiuw bvudvu, bife ɛ̂ bó lɛ, ‘Boom bo bwɛɛm e, ben nu wee bô waa bwee, ɛ̀ ge la ben ɛ sɛ no diuu ɛbenɛben?’ 27 Ɛ wee wvù to nvuwse waa bwee kaa domse lo Muses, bife ɛ̂ wvú lɛ, ‘Ɛ̀ gɛke yɛɛ wo lɛ wo esaakè bese, sumtene bonsaw bosɛse? 28 Wo fɛn bvuu gomte keeyu me no wo se yuɛ wee wvu Ijiw wɛ foguu le?’ 29  +Ɛ Muses yuw nonɛn, mum fan nɛ woŋ wvù Ijiw e, fɛɛ gɛn no nu woŋ wvù Midian e, ke boo boom bolemsɛ bofɛɛ jó.
30  +Ɛ ɛ̀ ke no nu ɛjim jo bilum mbaanyɛ, ɛ nceendaa Nyo' buynɛn fô Muses e ɛ̂ ŋguy e, ɛ wvú bɛɛnci yî kete le ŋkpwaante mbew kum wvù Sinay e. 31 Ɛ Muses yɛn ɛ fí ghaw wvú, ɛ wvú bencɛ nceencee keetaa ntay. No wvú benci, yuw ɛ Tata Nyo' jeme ɛ̂ wvú lɛ,
32 ‘Ɛ̀ nu me wvù Nyo' bo'icee cee wene,
Nyo' Abla'am bô wvu Aysik noo wvu Yakow.’
Ɛ Muses yuw nonɛn, no ciiŋke bô nfan, faŋɛ yaa ebvuu emom lo etaa kɛ. 33 Ɛ Tata Nyo' bvuu jeme ɛ̂ wvú lɛ,
‘Baayɛ bolaba buw, njefo fɛn fò wo leeme fó nu bvudvuu bvù yuule.
34 Me nu ɛ nloocɛ wase ɛ n'yɛn no bó nvuwse bonyii bem Ijiw,
ɛ mbvuu ɛ n'yuw no bó cone,
ɛ mum ɛ nshii ɛ nto keembvuse bó yî ŋgɛw wvudvu le.
Yekɛ eyuw, me nu entum wo Ijiw keseen.’
35  +Muses wvun nu wvù bó to yawɛɛ wase tun, bife ɛ̂ wvú lɛ, ‘Ɛ̀ gɛke yɛɛ wo lɛ wo esaakè bese, sumtene bonsaw bosɛse?’ Ɛ̀ nu wvú wvù Nyo' to tumɛɛ lɛ wvú egɛn enu wee sa' wvubo, ebvuse bó yî ŋgɛw e. Ɛ Nyo' to tum ɛ ɛ̀ nu nceendaa we ɛ wvú to yî kete kè to bɛɛnci kiɛ le tefe ntum wvudvu ɛ̂ wvú. 36  +Ɛ Muses mum gɛn Ijiw, ge mwɛɛm mvu diuw wvù yumɛɛn e bô biŋghaw bi mwɛɛm e, bvuse bó jó. Ɛ wvú ge mvumew fô Joo yi Baay yì Yɛɛle le, bvuu ge mvumew ŋkpwaante jò bó to lɛnɛɛ yî bilum e mbaanyɛ. 37  +Ɛ ɛ̀ nu Muses wvudvu wvù to gayɛɛ ɛ̂ bonyii bo Islael lɛ,
‘Nyo' nu ke ebvuse wee we ntum mvu ɛ̂ boom bo bwee wene le ɛnte,
eciinse fô ben e kɛ no wvú to bvusɛɛ me.’
38  +Ɛ ɛ̀ bvuu nu kɛ wvú wvù Muses wvù nceendaa Nyo' to jemyɛɛ ɛ̂ wvú yî kum wvù Sinay e, kefew kè kentaashɛ ke bonyii bo Islael e to nu ŋkpwaante bô bo'icee cee bosɛɛbeene, ɛ Nyo' nya díɛw yì nyaa nshii lɛ wvú efese ɛ̂ beene. 39  +Geenɛn, ɛ bo'icee cee bosɛɛbeene kaa faŋ keeyuw Muses e, baŋke jim ɛ̂ wvú le, mum no kooŋke lɛ bowen bee ekase etu jim Ijiw. 40  +Ɛ bó mum gay ɛ̂ Ɛlon lɛ, ‘Bomɛ bonyo' ɛ̂ bese bò nu esaa fwe dvusɛɛbeene, njefo bese baa bvuu kiɛɛ fiɛɛ fì kooyi bô Muses wɛ wvù bvusɛɛ beene woŋ wvù Ijiw e kɛ.’ 41 Ɛ bó mum kene fimooso ɛ fí fieesene waa na', sɛɛyɛ nyám ge ncese dvú ɛ̂ fí, mum no laŋlaŋe yî fiɛɛ le ɛ ɛ̀ kene bó bô can yibo. 42  +No bó ge nonɛn, ɛ Nyo' mum baŋke jim ɛ̂ bó le, ɛ bó mum no bunlee wase ɛ ɛ̀ nu diuu bô kpwee noo jón. Ɛ ɛ̀ nu no bó to saŋɛɛ ɛ̂ Ŋwa' bonyii bo ntum Nyo' le ɛ Nyo' jemyi lɛ,
‘Bonyii bo Islael, ben to sɛɛle nyám ŋkpwaante yî bilum e mbaanyɛ,
ceese ɛ ɛ̀ nu me dvú le?
43 Ben to ghane tuule cun ɛ ɛ̀ nu yì nyo' wvù bó teŋe lɛ Molok,
bvuu tuule jon ɛ bó ɛ kene lɛ ɛ̀ nu yì nyo' wvù diee nu Lefan,
ɛ ɛ̀ nu mvumooso mvù ben to keencɛɛ keebunlee mvú.
Nje fifin, me nu ŋke ebvuse ben ɛ́ ben ebuy egɛn efey lo Babilon.’
44  +Bo'icee cee bosɛɛbeene to lɛne ŋkpwaante kɛŋke cun yì duŋci lɛ Nyo' nu bô bó, ɛ ɛ̀ to fɛ Muses cun yidvu, bii kɛ lɛŋlɛŋ no yì Nyo' to duŋcɛɛ ɛ̂ wvú to nu. 45  +Ɛ boom bo bo'icee cee bosɛɛbeene le ke fi, ke tuu to dvú jan kefew kè bô bo Yoshua to lole nshɛ ɛ̂ bitum bì to nu jan e, ɛ ɛ̀ to gɛne Nyo' fwe kuuŋke bitum bidvu. Ɛ cun yidvu no nu jan to buy kefew kè Nfon Dawe to saake woŋ wvun e. 46  +Ɛ Nyo' no kooŋke wvú ntay, ɛ wvú mum lɛkɛ lɛ Nyo' ebee ɛ́ wen ebom yew enya ɛ́ wvú wvù Nyo' Yakow eceè dvú. 47  +Ɛ ɛ̀ ke kaa ghan Saamun bom yew Nyo' yidvu. 48  +Geenɛn, ɛ Tata Nyo' wvù nu Ɛkolɛ ke Mwɛɛm Mvunciim e yaa ké no cee yéw yì ɛ̀ bom bonyii le kɛ. Ɛ̀ nu kɛ lɛŋlɛŋ no wee ntum Nyo' mvu to saŋɛɛ wase ɛ Nyo' gayte lɛ,
49  +‘Fowe nu kawla wɛm,
ɛ nshɛ yin nu kedvuushɛɛ ke bikaa biem e.
Yew yì ɛ̀ nulo ɛ́ wee ebom lɛ ɛ̀ nu yɛm nulo enu nɛɛ?
Nuu lɛ bvudvuu nu dvú bvù ɛ̀ nulo ɛ́ me enshii fó lɛ?
50 Kɛ ɛ̀ fɛ me mwɛɛm mvun mvunciim e?’ ”
51  +Ɛ Tɛfan mum nɛ gay lɛ, “Ben tɛmyi bikuu baay, ɛ mvuntelem mvunɛn bô bitem nu naa lo ntffuse. Ben ɛ bo'icee cee bonɛn nu kɛ lɛŋlɛŋ. Ben tune sekecii keeyuuke Keyoy ke Yuule le. 52  +Wee ntum Nyo' mvu nu dvú wvù bo'icee cee bonɛn to baa ebone bikaa ɛ̂ wvú ɛjim e? Bó to nu ɛ yuwyɛ bonyii bo ntum Nyo' le bò to jemyɛɛ wase lɛ Wee Lemme Nyo' wvu Teytey nu ke eto. Ɛ wvú ke to, ɛ ben gese wvú bvuu yu wvú. 53  +Ɛ ɛ̀ bvuu nu kɛ ben bò Nyo' to tumɛɛ bonceendaa bew ɛ bó nya bonci bew ɛ̂ ben, ɛ ben tun keebii bó le.”
Ɛ bó tumyɛ Tɛfan bô ɛta
54  +No bonyii bò to saake woŋ yuw fiɛɛ fì Tɛfan jeme, ɛ mvuntelem bɛnte lo bó, ɛ bó no ŋgeci bigew. 55  +Ɛ Keyoy ke Yuule yiŋsɛn yî Tɛfan e, ɛ wvú no taale fiew ɛ ɛ̀ nu we, nɛ yɛn n'yuu wvù ɛ̀ nu wvu Nyo' le, bvuu yɛn Jisos e ɛ wvú leeme ɛ̂ ɛbo ke ɛcɛɛy ke Nyo' le. 56  +Ɛ Tɛfan nɛ gay lɛ, “Ben etaa eyɛn, me nu ɛ n'yɛn ɛ fowe ɛ yene, ɛ wee wvù diee nu Waawee leeme ɛ̂ ɛbo ke ɛcɛɛy ke Nyo' le.” 57 Ɛ bó yuw fifiɛ, mum jinɛ bintuŋtuŋ bô can, no wamte foweɛwe, mum sɛn bocii ley yî Tɛfan e, 58  +gufe wvú buy dvú ɛlaante, gɛn no tumte bô ɛta. Ɛ bonyii bò benɛɛ jim nsaw baayɛ bikum bibole, nya ɛ̂ cuwee mvu ɛ bó teŋe lɛ Saul, sɛ no tumte. 59  +No bó to tumte Tɛfan bô ɛta nonɛn, ɛ wvú bunle lɛ, “Tata Jisos, fiisɛn keyoy kem.” 60  +Ɛ wvú mum nɛ tum ɛnvuw fokuse, fuŋ foweɛwe lɛ, “Tata, fo wo etaa ɛ̂ fiɛɛ fì befe fin fì bonyii ban gee le kɛ.” No wvú gay nonɛn, mum kpwe.
+ 7:2 22:1 + 7:3 Keŋ 12:1; Ibu 11:8-10 + 7:4 Keŋ 11:31; 12:4 + 7:5 Keŋ 12:7 + 7:6 Keŋ 15:13-14 + 7:8 Keŋ 17:9-14; 21:2-4; 25:26; 29:31–30:24; 35:16-18 + 7:9 Keŋ 37:11, 28; 39:2, 21 + 7:10 Keŋ 41:37-44 + 7:11 Keŋ 41:54; 42:1-2, 5 + 7:13 Keŋ 45:1, 3, 16 + 7:14 Keŋ 45:9-10, 18; 46:6-7, 27 + 7:16 Keŋ 23:3-16; 49:29-30; 50:13; Yosh 24:32; Ibu 11:9, 13 + 7:17 Ksm 1:7-8 + 7:19 Ksm 1:10–11:22 + 7:20 Ksm 2:2-10; Ibu 11:23 + 7:23 Ksm 2:11-15; Ibu 11:24-27 + 7:29 Ksm 2:15, 21-22; 18:3-4 + 7:30 Ksm 3:1-10 + 7:35 Ksm 2:14; 3:2 + 7:36 Ksm 7:3; 14:21-29; 16:1–17:16; Ktŋ 14:33; 20:1-11 + 7:37 3:22-23 + 7:38 Ksm 19:1–20:17; Lem 7:53; Gal 3:19 + 7:39 Ktŋ 14:3 + 7:40 Ksm 32:1-8 + 7:42 Amo 5:25-27; Lɛw 18:11 + 7:44 Ksm 25:9, 40 + 7:45 Yosh 3:14-17; 18:1; 2Sam 6 + 7:46 Mben 132:1-5 + 7:47 2Sam 7:5-7; 1Bfn 6:1-38 + 7:48 17:24-25 + 7:49 Yɛsa 66:1-2 + 7:51 Ksm 32:9; 33:5; Yɛli 4:4; Lum 2:28-29; Yɛsa 63:10; Ɛsek 2:3-5 + 7:52 Luk 11:47-48 + 7:53 7:38; Ibu 2:2 + 7:54 Mben 37:12; 112:10 + 7:55 Mat 26:64; Lem 2:33 + 7:56 10:11; Luk 3:21; Jon 1:51 + 7:58 22:20 + 7:59 Mben 31:5; Luk 23:46 + 7:60 Luk 23:34