2
Ɛ Maalia boo Jisos
(Mat 1:18-25)
Ɛ̀ to nu kefew kekiɛ le, ɛ sa' buy lɛ bó etaŋ bonyii bocii bò nu yî bitum bi woŋ wvù Lum e. Yí to buy ɛ̂ Kaysa Augustus wvù to nu Nfon wvu baay wvu jó. Kentaŋ kin to nu ke fwe seke Kpwilinus to nu wee sa' wvu Lum saake keba ke woŋ e kè Silia. Nonɛn, ɛ bonyii bocii mum no tuu jim bontɛw bobole, lɛ bó esaŋ ɛdiee ɛbo ebvuu etaŋ bó.
+Ɛ Yosɛw tɛn nɛ Nasalɛt ntɛw mvu wvu Galilee le, ben gɛn Bɛtelɛ'ɛm ɛ̂ keba ke woŋ wvù Judea le jò bó to bokɛɛ Nfon Dawe. Wvú to gɛn jó njefo wvú to nu wee kfuu di Nfon Dawe le. Yosɛw to gɛne bô Maalia wvù wvú to leyte lɛ ɛ̀ nu ke enu kpwɛse, ɛ wvú nu bô fue. No bó to gɛnɛɛ buy jó, ɛ kefew kè wvú eboo ke to kocɛn. Ɛ wvú boo waa we bvucile ɛ ɛ̀ nu wan diemsɛn, kule ɛ̂ ndvu le, jike ɛ̂ kekoŋ ke nyám e, njefo bó to nu ɛ tan fô nce yew bonyii bo ghane le.
Ɛ nceendaa Tata see boo ɛ̂ boncɛy njée
Ɛ̀ to nu kefew kedvu le, ɛ boncɛy njée bomew nu mbew ntɛw wvudvu le, cɛyte njée yibo ɛntaŋ. Ɛ nceendaa Tata nɛ sɛsɛ buynɛn ɛ̂ bó ɛjise, ɛ n'yuu Nyo' ba fô bó to nu, ɛ bó kɛŋkɛ nfan baay. 10 Geenɛn, ɛ nceendaa Tata wvudvu gay ɛ̂ bó lɛ, “Fo ben efanè kɛ. Ben eyuw, me ntoo ɛ ɛ̀ nu bô saaka wvù jee fô ben e, ɛ wvú nu ke enya njoŋ wvu baay ɛ̂ bonyii bocii. 11  +Yî diuu di ɛbɛn e nu ɛ bó ɛ boo Mboyse ɛ̂ ntɛw Nfon Dawe le wvù ɛ̀ nu Klistu wvù Tata. 12 Fin nu ke enu nciise keeduŋcɛ wan wvudvu ɛ̂ ben. Ben nu ke egɛn eyɛn wvú le ɛ bó ɛ kule ɛ̂ ndvu le ɛ jike ɛ̂ kekoŋ ke nyám e.”
13 Kɛ nonɛn, ɛ bó nɛ sɛsɛ yɛn nceendaa Nyo' wɛ le bô ŋgoo bomew e nteen ɛ bó tumte moŋkum mo Nyo' le gayte lɛ,
14  +“Mbense enù fô Nyo' wvù nu fowe le
ɛ́ kembonɛn enu fokuse fɛn fô bonyii bò Nyo' yuuke njoŋ bô bó le.”
15 Seke bonceendaa bo Nyo' le ba to cin'yɛɛ bó le kase ben we, ɛ boncɛy njée bodvu jeme ɛ̂ bikuu bibole lɛ, “Beene egɛn keseen wvun Bɛtelɛ'ɛm, egɛn eyɛn fiɛɛ fin fì kooy le fì Nyo' nu ɛ ge beene ɛ kiɛɛ.”
16 Kaŋ mwaaŋ, ɛ bó mum nɛ yaŋsɛn gɛn, gɛn yɛn Yosɛw bô Maalia le noo wan e, ɛ wvú jiime ɛ̂ kekoŋ ke nyám e. 17 No bó yɛn nonɛn, mum kɛw no fɛle mwɛɛm mvunciim mvù nceendaa Nyo' be seŋe ɛ̂ bó ɛkumɛ wan wvudvu. 18 Ɛ dew yum bonyii bocii bò yuwɛɛ mwɛɛm mvù boncɛy njée ba jemyɛɛ ɛ̂ bó. 19  +Geenɛn, ɛ Maalia yuw fiew gɛɛ fô fitele le no kpwawci sekecii. 20 Ɛ boncɛy njée ba kase no tuu jim bensee Nyo' tumte moŋkum mew njefo bó to nu ɛ gɛn yɛn mwɛɛm mvunciim e kɛ lɛŋlɛŋ no nceendaa Nyo' to seŋɛɛ.
Ɛ bó gɛn nya wan wvù Jisos yew ncese le ɛ̂ Nyo'
21  +Ɛ wan wvudvu ke buy ɛdiuw nyaŋ, ɛ bó tfuse wvú yew, mum cu diee lɛ Jisos, ɛ diee din nu kɛ dí dì nceendaa Nyo' to seŋɛɛ ɛ̂ bwee ɛ wvú sɛ ke leem bô fue.
22  +Ɛ kefew ke to kocɛn kè bó ege ncese keekfum bikuu bibole no nci Muses to gomte. Ɛ bó mum jo wan ben dvú Jɛlusalɛm keenya ɛ̂ Nyo'. 23  +Fifin nu no bó to saŋɛɛ ɛ̂ Ŋwa' bonci bo Nyo' le lɛ,
“Ɛ́ wee boke waa bvucile ɛ ɛ̀ nu wan diemsɛn,
ɛ́ wvú nya ɛ ɛ̀ no nu wvu Nyo'.”
24 Bó to gɛn tɛn keege ncese wvun bô bibembɛ bifɛɛ, kɛnɛɛ bô boom bo nyiŋ e bofɛɛ bii no fí to nu ɛ̂ Ŋwa' bonci bo Nyo' le.
25 Ɛ̀ to nu kefew kedvu le, ɛ cee la mvu nu Jɛlusalɛm ɛ bó teŋe lɛ Semeon. Wvú to nu wee wvu teytey gee no Nyo' gomte, ɛ wvú to cɛyte wee wvù ke eto elɛɛse mvuntelem mvu bonyii bo Islael e. Keyoy ke Yuule to nu yî ye le, 26 ɛ kí to ge wase ɛ wvú kiɛɛ lɛ kɛ kpwe nu ke ejo wvú sɛ wvú ɛ yɛn Mboyse wvù wvu Tata wvù wvú to kawɛɛ le kɛ. 27 Ɛ Keyoy ke Yuule ke nɛ ge ɛ Semeon gɛn yew ncese le. Ɛ Yosɛw bô Maalia ke dioo to bô wan yew ncese le keege no nci gomte, 28 ɛ Semeon fi wan koycɛ mum kɛw no tumte moŋkum mo Nyo' le, gayte lɛ,
29 “Tata, no wo nu ɛ ge wase ŋkawma wo ɛ to ɛ kocɛn,
joo lɛ wee wo lemme yî nyɛkeey e.
30  +Ɛjisɛ ɛyɛm nu ɛ yɛn wase Mboyse
31 wvù wo ciinse le, ɛ bonyii bocii nu ke eyɛn wvú le.
32  +Wvú nu ke enu ken'yeese fô bonyii bò yaa nu kɛ bo Islael e,
wvu lɛ bó tɛn ekee wo,
ege ɛ́ bó ecake diee di bonyii buw bo Islael e we.”
33 Ɛ cee wan bô bwee wan yuw mwɛɛm mvù Semeon jemyi ɛ̂ wan wvun we, ɛ dew yum bó. 34  +Ɛ wvú mum laŋ kembonɛn yî bó le, gay ɛ̂ Maalia wvù bwee lɛ, “Nyo' nu ɛ caw wase waa wo wvun, ɛ nto we nu ke ege ɛ́ bonyii bo Islael nteen egbwekɛn, ɛ́ bomew enɛŋkɛn lo we. Wvú nu nciise fiɛɛ ɛ bonyii nu ke ejemyi mwɛɛm yî ye le. 35 Nonɛn, ɛ́ fifin emum eduŋci mwɛɛm mvù bonyii nyile ɛ̂ mvuntelem mvubole. Mwɛɛm mvun mvunciim nu ke ege ɛ́ fitele fiuw enu kɛ diɛwɛ bó bon bô finyo.”
36 Ɛ̀ to nu kɛ kefew kedvu le, ɛ kpwoon mvu nu ɛ bó teŋe lɛ Anna, ɛ ɛ̀ nu wee ntum Nyo'. Wvú to nu waa Fanuwɛl wvù wee kfuu di Ashɛl e. Kpwoon wvudvu to nu ɛ lun wase baay. Wvú to nu bô dweese kɛ bilum bisooshwiy mɛy, ɛ dweese mum kpwe. 37  +Ɛ wvú mum no nu kɛ wase fiew kpwɛɛ ŋkfu, shee yew ncese le bensee Nyo' ɛntaŋ bô ɛmvunsheeŋ, bamte mwɛɛm mvudien, bunlee. Bilum biew to nu wase mbaŋ nyaŋ ncow binɛw (84). 38  +Kɛ kefew kedvu kè bó to toɛ bô wan yew ncese le, ɛ kpwoon wvudvu to yɛn bó le, mum nya keyoone ɛ̂ Nyo', jeme ɛkumɛ wan wvun ɛ̂ bonyii bocii bò to cɛyte kefew kè Nyo' ke esum bonyii bo Jɛlusalɛm can ŋgɛw e.
39 Seke Yosɛw bô Maalia to mɛsɛɛ mwɛɛm mvunciim no nci Nyo' to gomte, mum kase tu jim ntɛw wvubo wvù Nasalɛt e ɛ̂ keba ke woŋ e kè Galilee le. 40 Ɛ wan mum no nu kuu kɛŋke mvuŋgay, ɛ wvú ɛ yiŋsɛn bô bvufee bvu baay, ɛ bonyii yɛne kembonɛn ke Nyo' le yî ye le.
Ɛ Jisos gɛn shɛɛ yew ncese Nyo' le
41  +Icee Jisos bô bwee to ké no bene Jɛlusalɛm bilum bicii fô Ŋkaw Daŋɛfey e. 42 Ɛ Jisos ke buy bilum yuufe ncow bifɛɛ, ɛ bó bvuu ben fô Ŋkaw wvudvu le kɛ no bó to ké no bene. 43 No bó to dieɛ wase Ŋkaw mɛse, dioo tuu jim, ɛ wan wvù Jisos shɛɛ ɛjim Jɛlusalɛm, geenɛn ɛ ice bô bwee faŋɛ yaa kiɛɛ kɛ. 44 Ɛ bó ke lɛn diuu dicile, kpwaake kɛ lɛ wvú nu ɛnte jo ŋgoo bonyii bò bô bó to lɛne le. Ɛ bó ke mum kɛw no gomte wvú ɛnte jo kfuu dibole bô nsán, 45 ke gom ŋkuuŋ, mum kase tu jim Jɛlusalɛm keegom wvú jó. 46 Ɛ ɛ̀ dioo nu ɛjim jo ɛdiuw ɛta no bó to kɛwɛɛ keegomte, ɛ bó yɛn wvú le ɛ ɛ̀ nu fô yew ncese le, ɛ wvú ɛ shii fó bô bonyii bo n'yɛɛyi le, yeke bon'yɛɛyi, biwci bombife. 47 Ɛ bonyii bocii bò to yeke no kɛŋke ŋghaw baay njefo wvú to kee mwɛɛm baay bvuu tfuuse bombife lɛŋ. 48 No bwee bô ice yɛnɛɛ wvú le, ɛ dew loocɛ yum bó. Ɛ bwee bɛn wvú gay lɛ, “Wan wo njiŋsene la bô bese nɛn? Taa eyɛn, bee ico nu ɛ gom wase wo ɛ no wɛwte lo.”
49  +Ɛ wvú tfuse lɛ, “Ben be gomte me nje la? Kɛ ben be kee lɛ me ŋkɛŋke keenu yew dvu Icɛm fɛn e?” 50 Geenɛn, ɛ bó faŋɛ yaa kiɛɛ fiɛɛ fì wvú jeme kɛ.
51  +Ɛ wvú mum nɛ ɛ bô bó no booke Nasalɛt. Ɛ wvú gɛn no yuuke bó le ntay. No mwɛɛm mvun to kooyi nɛn, ɛ bwee gɛɛ fô fitele fiew e no kpwawci sekecii. 52  +Ɛ Jisos mum no kuu, kɛŋke bvufee bvu baay, ɛ Nyo' kooŋke wvú, ɛ bonyii tɛn kooŋke wvú.
+ 2:4 Mat 2:1; Jon 7:42 + 2:11 Mat 20:30-32; Jon 4:42; Lem 5:31; 13:23; 2Bi 1:11 + 2:14 Yɛsa 57:19; Mat 10:13, 34; Mak 9:50; Luk 1:79; 10:5-6; 12:51; 19:38, 42; 24:36; Jon 4:27; Lem 10:36; Ɛfɛ 2:14, 17 + 2:19 2:51 + 2:21 1:31 + 2:22 Lɛw 12; Ktŋ 18:15-16 + 2:23 Ksm 13:2 + 2:30 Yɛsa 52:10 + 2:32 Yɛsa 42:6; 49:6; 46:13 + 2:34 Yɛsa 8:14; 1Bi 2:8 + 2:37 1Tim 5:5; Mat 6:16-17 + 2:38 Yɛsa 52:9 + 2:41 Ksm 12:1-27; 23:14-17 + 2:49 Jon 2:16 + 2:51 2:19 + 2:52 1Sam 2:26