19
Yesu Mʋa Sakeo
Yesu dɛ́ka tsʋn Yeriko wúlutɔ. Lampóo ahɔ́pʋ ɔhandɛ ɔkʋá ɔbʋ kɔ́ba bʋ wúlu amʋtɔ, bʋtɛtɩ́ mʋ Sakeo. Oyin ánfɩ dékléá ɔbɔ́pʋ ansíbi wun Yesu, támɛ ɔma ɩswɩ́, ahá ɛ́ bɔdʋbɩ. Mʋ́ sʋ ɔlɛsrɩ́ yɔ́dʋ pɔntɔ-oyí kʋá Yesu ɔbɔ́tsʋn mʋ́ asɩ, mɛ́nɩ obówun mʋ. Brɛ́á Yesu lówie oyí ámʋ asɩ á, olotsu ansɩ́ fʋ́á, wun Sakeo, ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Sakeo, wa ɔsa kplɩ ba. Ndɛ, fʋ́ wóyí nɔ́swɩɩ́ nɩ́.”
Sakeo lɔ́wa ɔsa kplɩ́, pʋ́ ansigyí kpá mʋ ya wóyítɔ́. Ahá ánɩ́ bowun mʋ́ fɛ́ɛ́ bowuntí bɛɛ, “Oyin ánfɩ layɔ́swɩɩ́ lakpan ɔbwɛpʋ́ wóyítɔ́.”
Sakeo lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ wóyítɔ́ ɩnʋ, bláa anɩ Wíe Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, kɩ, néye mɩ́ atɔ́tɔ́ anyɔ, pʋ́ ɩfʋn kíé ahiánfɔ. Nɩ́ nasísi ɔkʋ ɛ́ á, nɛ́lahá mʋ mʋ́ aku ana.”
Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ Bulu lahɔ wóyí ánfɩ nkpa, tsúfɛ́ Abraham mʋ na ɔ́nɩ ánfɩ ɛ́ gyí. 10 Ahá ánɩ́ bafwɩ́ odunkákpá mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛba, anhɔ amʋ́ nkpa.”
Asúmpʋ́ Kɔ́ba Ha
(Mateo 25:14-30)
11 Ahá ámʋ bʋdɛ asʋ́n ámʋ́ʋ́ Yesu dɛ́blɩ́ ámʋ nu. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yesu latá Yerusalem wie tá. Mʋ́ sʋ ɔlɛha amʋ́ yébi pʋ́tswíí amʋ́, tsúfɛ́ bʋdesusúu bɛɛ Bulu iwíegyí béfi asɩ ɩnʋnʋ. 12 Ɔlɛha yébi amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɩwɩ onyapʋ́ ɔkʋ lɔ́bwɛ agywɩɩn ɔbɛ́ɛ, mótu ɔkpa yɔ́ amʋ́ owíe dɛhɛn wá, ɔyaɩ mʋ owíe, oyinki begyi iwíe mʋ ɔmátɔ́. 13 Asa ɔbɔ́yɔ á, ɔlɛtɩ mʋ asúmpʋ́ idú, oleye pɔ́ɔnʋ kʋlɛkʋlɛ há amʋ́ fɛ́ɛ́. Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ bʋpʋ́yɔ agyʋ́má yɔ́fʋn ɛkɛá mɛ́ba. 14 Támɛ mʋ wúlutɔ ahá bolu mʋ, wá abí buo mʋ bɛɛ, bʋmedékléá ɔbwɛ́ɛ amʋ́ owíe.
15 “Támɛ mʋ́ óó á, owíe dɛhɛn amʋ lɛ́yaɩ́ mʋ iwíe amʋ, ɔlɛsankí ba wóyí. Olenya wíé pɛ́ ɔlɛha bɛtɩ mʋ asúmpʋ́ amʋ, ɔkɩ tɔ́á banyá dɩ́nká kɔ́ba amʋsʋ. 16 Ogyankpapʋ lɛ́ba bɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, nanyá pɔ́ɔnʋ dú tsɩ́a fʋ́ klɛ́ amʋtɔ.’ 17 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa osúmpʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Fabwɛ́ atɔ́. Osúmpʋ́ wankláán fʋ́gyi. Ɩ́nɩá fawá ɔnɔkwalɩ ɩtɔ́ túkúrííbi ánfɩ ɩwɩ sʋ á, nɔ́pʋ awúlu idú wá fʋ́ ɩbɩtɔ, fɛ́kɩ mʋ́sʋ́.’ 18 Onyɔɔsɩ lɛ́ba bɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, nanyá pɔ́ɔnʋ anu tsɩ́a fʋ́ klɛ́ amʋtɔ.’ 19 Owíe amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Fʋ́ ɛ́ fɛ́kɩ awúlu anusʋ.’
20 “Ɔbambá ɛ́ lɛ́ba bɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, fʋ́ sika ámʋ nɩ. Nɛda mʋ́ wá dúkubi ɔnɔ́ yáɩ́. 21 Nyin fʋ. Ndɛ fʋ́ ifú nya, tsúfɛ́ fʋ́ asʋ́n bʋ ɔnlɩn. Fʋtotsú atɔ́ ɔtɩ́nɛ́á fʋmɔpʋ tɔtɔ yáɩ́, fʋ́tɔkpɔ́tɩ́ atɔ́ ɛ́ ɔtɩ́nɛ́á fʋmodu tɔtɔ.’ 22 Mʋ wie amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Osúmpʋ́ laláhɛ. Fʋ́ ɔnɔ́tɔ́ asʋ́n nɔ́pʋgyi fʋ asʋ́n. Yɛ́ɛ fʋyin ánɩ́ mɩ́ asʋ́n ɩhɩ́ɛ́ bʋ ɔnlɩn, ntotsú atɔ́ ɔtɩ́nɛ́á mmɔpʋ tɔtɔ tswɩ, kpɔ́tɩ́ atɔ́ ɔtɩ́nɛ́á mmodu tɔtɔ a? 23 Mʋ́ ntogyi sʋ́ fʋmɔpʋ mɩ́ kɔ́ba amʋ yɔ́tswɩ sika ɔyaɩ́kpá. Fɛ́kɩ nɩ́ neyínkí ba a, nɔ́yɔhɔ mʋ́a mʋ́sʋ́ abí?’
24 “Ɩnʋ owíe amʋ lɛ́bláa ahá ánɩ́ bʋbʋ ɩnʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩswɩɩ osúmpʋ́ anfɩ kɔ́ba amʋ ha ɔmʋamʋ́ʋ́ olenya idú ámʋ.’ 25 Támɛ ahá ámʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, ‘Nanáin, ɔbʋ pɔ́ɔnʋ dú dodo o!’ 26 Owíe amʋ lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, ɔhá ánɩ́ odekléá obónu mɩ́ atosunáhɛ́ amʋ asɩ á, Bulu ɔbɔ́pʋ ɩkʋ tsɩ́a mʋ́tɔ́ há mʋ. Támɛ ɔhá ánɩ́ omedékléá obónu mɩ́ atosunáhɛ́ amʋ asɩ á, Bulu ɔbɔ́swɩɩ́ mʋ kpalobí ámʋ́ʋ́ alabɩ́ ámʋ kʋ́ráá. 27 Séi á, mlɩkpa ahá ámʋ́ʋ́ bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mɩ́sʋ́ bɛɛ mmágyi iwíe amʋ ba, amlɩbɔmɔmɔ́ɔ amʋ́ mɩ́ ansɩ́tɔ́ nfɩ!’ ”
Bɔhɔ Yesu Fɛ́ Owíe Yerusalem
(Mateo 21:1-11; Marko 11:1-11; Yohane 12:12-19)
28 Yesu lɛ́ha amʋ́ yébi anfɩ tá á, ɔlɔtsʋn gyankpá pʋ́ ɔyɔ́ Yerusalem. 29 Ɔlɛta Betfage mʋ́a Betania awúluá ɩdɩn Nfɔ-nyíbʋ* ámʋsʋ wie tá á, ɔlɔwa mʋ akasɩ́pʋ́ abanyɔ́ gyankpá, 30 bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyɔ wúlu anfɩ́ ɩda mlɩ ansɩ́tɔ́ ánfɩsʋ. Nɩ́ mlowíé wúlu ɔnɔ́ á, mlówun afrímú kanáhɛ ɔkʋ da ɔfɛ́tɔ́, ɔhaa mɔ́kʋ́tsíá mʋsʋ kɩ. Mlɩsankɩ mʋ ba mɩ. 31 Nɩ́ ɔkʋ ɔfɩ́tɛ́ mlɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mʋ sankɩ́?’ á, mlɩbla mʋ mlɩaa, ‘Anɩ Wíe dɛ́ mʋ hián.’ ”
32 Akasɩ́pʋ́ abanyɔ́ ámʋ bɔyówun afrímú kánáhɛ ámʋ fɛ́ alɩá Yesu lɛ́bláa amʋ́. 33 Brɛ́á bʋdɛ mʋ sankɩ́ á, mʋ awíe bɛfɩtɛ́ amʋ́ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mʋ sankɩ́?”
34 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Anɩ Wíe dɛ́ mʋ hián.” 35 Besi bɛkpa afrímú kánáhɛ amʋ ba Yesu, bɛyaɩ́ amʋ́ atati dɩ́nká mʋsʋ, tsú Yesu bian mʋsʋ. 36 Brɛ́á Yesu tsie mʋsʋ ɔyɔ́ á, ahá ámʋ bɛkpa amʋ́ atati yáɩ́ tswɩ ɔkpatɔ, ɔlɛnatɩ́ mʋ́sʋ́ tsʋn.
37 Brɛ́á Yesu lɔ́wa Nfɔ-nyíbʋ ámʋ kplɩ́ ɔyɔ́ Yerusalem wúlutɔ bɩ a, mʋ abúopʋ amʋ fɛ́ɛ́ bɔtswɩ opé kánfʋ́ Bulu kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́, ofúla amʋ́ʋ́ ɔlɔbwɛ, bowun amʋ fɛ́ɛ́ sʋ. 38 Bɛɛ, “Bulu oyúla owíe anfɩ ɔbá mʋ dátɔ́ ánfɩ! Iwilwii bʋ ɔsʋ́sʋ́. Numnyam ɩbwɛ́ɛ Bulu klɛ́ ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́ ɩnʋ.”
39 Farisifɔ akʋ bʋbʋ ɔdɔm amʋtɔ. Ɩnʋ bɛbláa Yesu bɛɛ, “Osunápʋ́, ka fʋ́ abúopʋ anfɩ itin!”
40 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, nɩ́ ahá ánfɩ bɛhɩ́ɛ́ kpá ɔnɔ́ bun kʋ́ráá á, abwi ánfɩ bɔ́kplʋn kanfʋ́ Bulu.”
Yesu Lósú Yerusalem Sʋ
41 Brɛ́á Yesu lɛ́ta Yerusalem wie tá, olowun wúlu amʋ sɩ́sɩ́ á, olosu ha mʋ́. 42 Ɔbɛ́ɛ, “Yerusalemfɔ, tɛkɩ ilehián ánɩ́ mlɛ́bɩ tɔ́á ɩtɔpʋ́ iwilwii ba ndɛ, támɛ mlɩmɛ́tálɩ́ bɩ́ mʋ́. 43 Brɛ́ kʋ ɩbá, mlɩ alupʋ́ bɛ́kafía mlɩ abuntíi, pwɛ́ okpó wá mlɩ, sá mlɩ tin ɔkpagyíɔkpasʋ. 44 Bɛ́hɩ wúlu anfɩ pʋ́ mʋ́tɔ́ atsiápʋ́. Bʋméesi ibwi kʋlɛ dɩ́nká mʋ́ básʋ́, tsúfɛ́ mlɩmɛ́bɩ brɛ́á Bulu lɛ́ba mlɩ nkpa ɔhɔ́kpa!”
Ibíá Agyípʋ́ Gyáa Lɛ Bulu Ɔtswɛ́kpa Wunsɩnɛ́sʋ́
(Mateo 21:12-17; Marko 11:15-19; Yohane 2:13-22)
45 Brɛ́á Yesu lówie Yerusalem a, ɔlɔyɔ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́. Olenya wíé ɩnʋ alɩ, ɔlɔwa ibíá agyípʋ́ gyáa bɩ. 46 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Bɛ́tɩ mɩ́ ɔtswɛ́kpa bɛɛ, mpáɩ ɔbɔkpá.’ Támɛ mlɩlapʋ́ ɩnʋ mlí awikplu ɔŋaínkpá.”
47 Oletsiá súná atɔ́ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ ekekegyíɛkɛ. Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bodunká ɔkpa ánɩ́ bɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ mɔ́ mʋ. 48 Támɛ bʋmenya, tsúfɛ́ ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bʋbuo mʋ asʋn blɩ́hɛ́.
* 19:29 Nfɔ-nyíbʋ igyi obubwí kʋá ɩbʋ mantáa Yerusalem, bʋtɛtɩ́ mʋ́ Olifbʋ.