12
Apafɔ Laláhɛ Akʋ
(Mateo 21:33-46; Luka 20:9-19)
Yesu lɔ́wa amʋ́ asʋ́n bláa ayébitɔ bɩ. Ɔbɛ́ɛ, “Oyin ɔkʋ lɔ́dɔ wáɩn ndɔ. Olegyi ɩban bómlí mʋ́. Olokwi wáɩn amʋ onyimɛ́kpá, ɔlɔpwɛ obu fʋ́áhɛ́ kʋ há ndɔ ámʋ agyópʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ ndɔ ámʋ wá apafɔ ɩbɩtɔ, olotu ɔkpa. Brɛ́á wáɩn-abí ámʋ kpɔtɩ́bɩ lɔfʋn a, ɔlɔwa mʋ osúmpʋ́ apafɔ ámʋ wá ɔbɛ́ɛ, ɔyɔ́hɔ mʋ ogyíkpá ba mʋ. Támɛ apafɔ ámʋ bɛkɩtá mʋ, dá mʋ, gya mʋ sɩ́sɩ́ ɩbɩkpan. Ndɔ mʋ wie amʋ lɛ́trá wa mʋ osúmpʋ́ nyɔɔsɩ amʋ́ wá. Apafɔ ámʋ bɛda mʋ ɛ́, pílan mʋ nwuntɔ, sʋ́pa mʋ. Ɔlɛtrá lawá ɔbambá. Mʋ mʋ́ á, bɔmɔ mʋ. Alɩ kɛ́n bɔbwɛ atráhɛ ɛ́ nɩ́. Bɛda akʋ, mɔ́ akʋ ɛ́. Ilesi mʋ onutó mʋ bi ɔkʋlɛ pɛ́á ɔtamatsúlá mʋsʋ. Ɔkɩ ɔbɛ́ɛ, bóbu mʋ mʋ́. Mʋ́ sʋ ɔlɔwa mʋ ɛ́. Támɛ apafɔ ámʋ bɛblɩ́ bɛɛ, ‘Ɔ́nɩ obégyi mʋ sɩ atɔ́ nɩ́. Mlɩha amɔ mʋ, mɛ́nɩ ndɔ ámʋ ibémlí anɩ klɛ́.’ Mʋ́ sʋ bɛkɩtá mʋ, mɔ́ mʋ́, tswɩ mʋ dálɩ ndɔ ámʋtɔ.
“Ɛkɛá ndɔ mʋ wie amʋ ɔbá á, ntɔ mlɩlahogyi mlɩaa ɔbɔ́bwɛ apafɔ ánfɩ? Ɔbɛ́ha bɔmɔ amʋ́. Ɔbɛ́lapʋ́ ndɔ ámʋ wá apafɔ bámbá ɩbɩtɔ. 10 Ntɛ́ɛ mlɩmɔ́kʋ́kla Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ kɩ? Bɔwanlɩ́n bɛɛ,
‘Ibwi ámʋ́ʋ́ obu ayípʋ bekiná ámʋ
lébemlí okonkísʋ́bwi nɩ́.
11 Bulu lɔ́bwɛ mʋ́ alɩ.
Ɩbʋ wánwan.’ ”
12 Ɩnʋ Yudafɔ ámʋ bekleá bɛ́kɩtá Yesu, tsúfɛ́ bɛbɩ ánɩ́ amʋ́ sʋ alahá yébi ánfɩ, támɛ bʋdɛ ɔdɔm amʋ ifú nya. Mʋ́ sʋ bɛnatɩ́ sí mʋ.
Lampóoka
(Mateo 22:15-22; Luka 20:20-26)
13 Ɔma a, bɔwa Farisifɔ pʋ́ Owíe Herode ahá bɛɛ, bʋyɛ́tɛtɛ́ɛ Yesu ɔnɔ́tɔ́ asʋ́n nu, abʋnya mʋ akɩtálɛ́. 14 Brɛ́á bɛba mʋ wá á, bɛbláa mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, anɩyin ánɩ́ ɔnɔkwalɩpʋ fʋgyi. Fʋtamahá ɔhaa ɔtsɛ fʋ́ agywɩɩn, tsúfɛ́ fʋtamakɩ ɔhaa ansɩ́tɔ́. Mboún Bulu asʋ́n ámʋ́ʋ́ igyi ɔnɔkwalɩ amʋ fʋdesuná. Mʋ́ sʋ anɩdɛ́ fʋ́ fɩtɛ́ anu. Anɩ mbla lɛha ɔkpa ánɩ́ akáa lampóo ha Roma owíe dɛhɛn Kaesare, ntɛ́ɛ anɩmáka?”
15 Yesu lɛ́bɩ ánɩ́ bʋkɩ ansɩ́. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Apinabwɛbí abwɛpʋ́, ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mɩ́ sɔ́ɔ kɩ? Mlɩtsu kɔ́ba amʋ ɩkʋ ba mɩ ankɩ.”
16 Bɔpʋba mʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma nwun pʋ́ mʋ ɩdá dɩ́n mʋ́sʋ́?”
Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Kaesare.”
17 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mlɩpʋ tɔ́á igyi Kaesare klɛ́ ha Kaesare, amlɩpʋ mʋ́á igyi Bulu klɛ́ ɛ́ ha Bulu.”
Mʋ ɩwɩ lɔ́wa amʋ́ ifú.
Kʋsʋ́ Tsú Afúlitɔ Ɩwɩ Asʋn Fɩtɛ́hɛ́
(Mateo 22:23-33; Luka 20:27-40)
18 Ɔpasua kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Sadukifɔ akʋ bɛba Yesu wá. Bʋgyi ɔpasua kʋá bʋtɛblɩ́ bɛɛ, kʋsʋ́ tsú afúlitɔ ma ɩnʋ. Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, 19 “Osunápʋ́, Mose lɔ́wanlɩ́n tswɩ anɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Nɩ́ ɔkʋ mʋa mʋ ka bʋmɔkwɩɩ́ asa olowu sí mʋ ka ámʋ a, mʋ pio otsú mʋ ka ámʋ tsia, fɛ́kɩ ɔkwɩɩ ha owupʋ́ ámʋ.’ 20 Oyin ɔkʋlɛ abí abasíénɔ́ akʋ betsiá. Amʋ́tɔ́ ogyankpapʋ létsiá ɔká, támɛ ɔmɔkwɩɩ́ asa olowu. 21 Mʋ gyama lótsu ɔsʋrapʋka amʋ tsía, támɛ mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. Ɔsaasɩ lótsu ɔtsɩ ámʋ tsía. Mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. 22 Alɩɩ yɔ́tʋ osienɔ́sɩ́ amʋ. Amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɔ́kwɩɩ́ asa olowu. Ɔma-ɔma a, ɔsʋrapʋ amʋ ɛ́ lóbowu. 23 Afúli ɔkʋsʋ́kɛ́ a, amʋ́tɔ́ ɔmɔmʋ ɔbɔ́bwɛ mʋ kulu? Tsúfɛ́ amʋ́ abasíénɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́ betsiá mʋ.”
24 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí mlɩ ológyi. Mlɩméyín Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ntɛ́ɛ Bulu túmi. 25 Tsúfɛ́ nɩ́ afúli bɔkʋ́sʋ́ á, bɔ́bwɛ fɛ́ Bulu-abɔpʋ. Bʋméetsiá aká mʋ́a akúlu. 26 Támɛ afúlikʋsʋ́ ɩwɩ mʋ́ á, yɛ́ɛ mlɩlakla Mose ɔwʋlʋ́, nú asʋ́n ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́bláa mʋ dimbísʋ́ brɛ́á olowun oyíbi kʋ dɛ ogyá tsií, támɛ ɩmɛdɛ́hɔ́ɔ amʋ? Ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́gyí mlɩ anáin Abraham mʋa Isak pʋ́ Yakob Bulu ámʋ nɩ.’ ” 27 Ɩnʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí awupʋ́ Bulu ógyi, akɩankpapʋ Bulu ógyi. Mlɩ mʋ́ mlɩlafwɩ́ fɛ́ɛ́.”
Bulu Mbla Ámʋtɔ Mʋ́á Ɩdʋn
(Mateo 22:34-40; Luka 10:25-28)
28 Mose mbla asunápʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ lɔ́bɔtʋ amʋ́ ɩnʋ, olonu asʋ́n ánɩ́ bʋdɛbɩtɩ́. Olowun ánɩ́ Yesu lalɛ́ Sadukifɔ ámʋ asʋ́n ɔnɔ́ wankláán. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Bulu mbla ámʋtɔ mɔmʋ dʋ́n?”
29 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu mbla ámʋtɔ mʋ́á ɩdʋn nɩ. ‘Israelfɔ, mlɩnu. Bulu ɔkʋlɛ pɛ́ anɩ Wíe Bulu gyí. 30 Mʋ́ sʋ pʋ fʋ́ klʋn, fʋ́ ɔkláa, fʋ́ agywɩɩn pʋ́ fʋ́ ɔwʋnlɩ́n fɛ́ɛ́ dwɛ fʋ́ Wíe Bulu.’ 31 Mʋ́ nyɔɔsɩ ɛ́ gyí, ‘Dwɛ fʋ́ bá fɛ́ fʋ́ ɩwɩ.’ Mbla kʋkʋ ɩtráa ma ɩnʋá ɩdʋn ɩ́nɩ.”
32 Mbla osunápʋ́ amʋ lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, fablɩ́ ɔnɔkwalɩ. Anɩ Wíe Bulu nkʋlɛ pɛ́ bʋ ɩnʋ, ɔkʋkʋ trá ɔma ɩnʋ. 33 Apʋ́ʋ anɩ klʋn, anɩ agywɩɩn pʋ́ anɩ ɔwʋnlɩ́n fɛ́ɛ́ dwɛ́ mʋ, adwɛ anɩ aba fɛ́ anɩ ɩwɩ. Ɩdʋn mbwɩ tɔ́hɛ́ pʋ́ afɔdɩɛ kugyíkʋ.”
34 Yesu lówun ánɩ́ alabɩ́ lɛ́ asʋ́n ámʋ ɔnɔ́ wankláán, ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋma ɩfɔ́ Bulu iwíegyí ámʋtɔ.”
Mʋ́ ɔma a, ɔhaa mɛ́trá wa klʋn fɩtɛ́ mʋ asʋansʋ.
Ma Gyí Kristo Amʋ?
(Mateo 22:41-46; Luka 20:41-44)
35 Brɛ́á Yesu dɛ́ atɔ́ suná Bulu ɔtswɛ́kpa nwunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ á, ɔlɛfɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ sʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ bɛtalɩ́ blɩ́ bɛɛ, Owíe Dawid mʋ na gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́da mʋ ofúli amʋ)? 36 Tsúfɛ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́ha Owíe Dawid onutó lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ,
‘Anɩ Wíe Bulu lɛ́bláa mɩ́ Wíe ɔbɛ́ɛ,
“Tsia mɩ́ gyɔpɩsʋ nfɩ
yɔ́fʋn brɛ́á nɛ́ha fɛ́tsatsáa fʋ́ alupʋ́sʋ́.” ’
37 Owíe Dawid onutó lɛ́tɩ mʋ ɔbɛ́ɛ mʋ wie. Nkálɩ sʋ ɔtráa ogyi mʋ na?”
Asʋ́n ánfɩ lɔ́wa ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ ámʋ́ʋ́ befia bomlí mʋ amʋ ɔdwɛ, bɔpʋ ansigyí nú mʋ asʋ́n.
Mose Mbla Asunápʋ́ Tsiátɔ́
(Mateo 23:1-36; Luka 20:45-47)
38 Yesu lɛ́blɩ́ mʋ atosunáhɛ́ amʋtɔ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ wankláán Mose mbla asunápʋ́sʋ. Bʋtekle ligá wa nátɩ́ kí, bʋtekle bɛɛ, ahá bʋbún ha amʋ́ itsiá dɩnsʋ. 39 Otsiákpá yilé bʋtekle tsiá Yudafɔ ofíakpa pʋ́ nkɛ ogyíkpá. 40 Bʋtesísi asʋrapʋ, swɩ́ɩ́ amʋ́ amʋ́ wóyí. Bʋtepina bɔ mpáɩ tɩ́ntɩ́ɩ́ntɩ́n ahátɔ pʋ́bun amʋ́ lalahɛsʋ. Bulu ɔbɛ́bɩtɩ́ amʋ́ ɩsʋ kínkíínkín!”
Ɔsʋrapʋ Ɔkʋ Tswɩtswɩ
(Luka 21:1-4)
41 Yesu létsiá mantáa tswɩtswɩ dáka Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ, ɔdɛ ahá kɩ́ɩ bʋdɛpʋ amʋ́ tswɩtswɩ bɔwa mʋ́tɔ́. Ahá ánɩ́ amʋ́ ɩbɩtɔ bʋ odwin bʋdɛpʋ kɔ́ba akpɔnkpɔntɩ bɔwa. 42 Ɩnʋ ɔsʋrapʋ ɔkʋá ɔma tɔtɔ ɛ́ lɔ́pʋ mʋ kɔ́ba-ana bɔwa dáka ámʋtɔ. 43 Mʋ́ʋ́ ɔlɛtɩ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ba mʋ wá, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa, tswɩtswɩá ɔsʋrapʋ anfɩ́ ɔma tɔtɔ lawá á, ɩdʋn ɔhagyíɔha klɛ́. 44 Tsúfɛ́ atráhɛ amʋ fɛ́ɛ́ á, amʋ́ kɔ́ba tsɔtsɔɔtsɔtɔ balɛ́ kpalobí tsú bɔwa. Támɛ ɩ́nɩá ɔsʋrapʋ anfɩ mʋ́ má tɔtɔ sʋ tɔ́á ɔbʋ fɛ́ɛ́ alapʋ́ bɔwa á.”