20
Pɨs jém Jesús
(Mt. 28:1-10; Mr. 16:1-8; Lc. 24:1-12)
Jesɨc cuando nasneum jém jejcuyja̱ma, jém tuŋgagam ja̱ma, icuqueja̱ma, jém Malía Magdalena nɨc tsuuyt́im jém tsaajoscɨɨm. Piichɨnam. Mu iñúc, iix iga jopputneta̱wum jém tsa jém jos iŋnúccuy. Jesɨc póyaŋtsucum jém Malía, nɨc iám jém Peto y jém tuŋgac icuyujcɨɨwiñ, jém tsa̱mpɨc it́oypa Jesús. Jém Malía iñɨ́máy jém wɨste̱n icuyujcɨɨwiñ:
—Topneta̱wum jém tánO̱mi imɨjta̱y jém tsaajosjo̱m, nanɨcneta̱wum. D́a anjo̱doŋ ju̱t́ tsacta̱.
Jesɨc moj nɨqui jém Peto con jém tuŋgac jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Nɨcyajpa jém tsaajoscɨɨm. Poyi̱mɨ nɨcyaj icuɨstɨc, pero jém tuŋgac icuyujcɨɨwiñ más jicscɨy nɨc que jém Peto. Aŋjagóy miñúc jém tsaajoscɨɨm. Jém mojnewɨɨp nuuqui ámcúm jém tsaajosjo̱m. Iix iga it́ no más jém wɨbɨc puctu̱cu, jém Jesús iŋmónóycuy, pero d́a tɨgɨy jém tsaajosjo̱m. Ocmɨm núc jém Peto, tuuñiaŋcɨɨm miñ. Tɨgɨy jém tsaajosjo̱m. Iixt́im iga jemum it́ no más jém iŋmónóycuy. Iixt́im iga it́ jém ico̱bacaŋmónóycuy, pacsneta̱wum, tsacneta̱wum tu̱m áŋe̱ymɨ. Jesɨc tɨgɨy mex jém tuŋgac icuyujcɨɨwiñ, jém mojnewɨɨp nuuqui jém tsaajoscɨɨm. Iix iga d́a i̱ jém Jesús imɨjta̱y, jesɨc icupɨc iga pɨsneum. Porque d́anam icutɨɨyɨyñeyaj jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱ iga tienes que pɨspa jém Jesús de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. 10 Jesɨc jém wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ se̱tyaj e̱ybɨc it́ɨccɨɨm.
Iwiñquejáy Jesús jém Malía Magdalena
(Mr. 16:9-11)
11 Pero tsɨ́y jém Malía jém tsaajosaŋna̱ca. Wejpa jém yo̱mo. Iganam wejpa ámcúmpa jém tsaajosjo̱m. 12 Iix wɨste̱n jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ. Agui po̱po ipuctu̱cu. Jemum co̱ñyaj ju̱t́ it́ id́ɨc jém Jesús imɨjta̱y. Tu̱m co̱ñ ju̱t́ it́ id́ɨc ico̱bac, tu̱m co̱ñ ju̱t́ it́ id́ɨc ipuy. 13 Jesɨc jeeyaj icwácyajpa jém Malía. Nɨ́mayt́a̱p:
—Miyo̱mo, ¿t́iiga miwejpa?
Jesɨc nɨmpa jém Malía:
—Awejpa porque nanɨcneta̱wum jém ánO̱mi imɨjta̱y y d́a anjo̱doŋ ju̱t́ tsagayñeta̱.
14 Cuando yaj jɨ̱yi jém Malía, ámse̱t it́uuñiaŋcɨɨm. Iix iga jemum te̱ñ jém Jesús. Pero d́a icutɨɨyɨ́ypa iga nu̱ma jeam jém Jesús. 15 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Malía:
—Miyo̱mo, ¿t́iiga miwejpa? ¿I̱ immétspa?
Jém Malía d́a iixpɨcpa iga jeam jém Jesús, iŋja̱mpa iga je jém pɨ̱xiñ jém iwatpáppɨc cuenta jém huerto. Jeeyucmɨ Malía iñɨ́máy:
—Mimich, siiga ininɨcne jém ánO̱mi imɨjta̱y, aŋmadaayɨ ju̱t́ iñchacne, jesɨc nɨcpa ampɨc.
16 Jesɨc nɨmpa Jesús:
—¡MiMalía!
Jesɨc ámse̱t jém Malía. Ijɨ́yáy jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱ jém hebreopɨc aŋmat́i̱mɨ:
—¡Raboni!
Tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba: MamMaestro.
17 Jesɨc Jesús iñɨ́máypa jém Malía:
—Odoy atsɨ̱cɨ porque d́anam aquímne ju̱t́ it́ anJa̱tuŋ Dios. Sɨɨp nɨ̱gɨ aŋmadaayɨ jém tantɨ̱wɨtam, jém aŋcuyujcɨɨwiñ, iga aquímgacpa ju̱t́ it́ jém anJa̱tuŋ y iñJa̱tuŋt́im mimicht́am, hasta ju̱t́ it́ ɨch anDios y iñDiost́im mimicht́am.
18 Jesɨc jém Malía Magdalena nɨc iŋmadáy jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Nɨmpa jém Malía:
—Ánixñeum jém tánO̱mi.
Iŋmadáyt́im jeeyaj t́i iñɨ́máy jém Jesús.
Iwiñquejáyt́im Jesús jém icuyujcɨɨwiñ
(Mt. 28:16-20; Mr. 16:14-18; Lc. 24:36-49)
19 Jesɨc jém wiñt́ipɨc ja̱ma de jém semana, aŋtuuma̱neyaj tsuucɨɨm jém Jesús icuyujcɨɨwiñ tu̱m tɨcjo̱m. Wɨ̱aŋpajneta̱ jém tɨc porque tsa̱m icɨ̱ŋyajpa jém judíos. Jesɨc jeet́i rato iixyaj iga jém Jesús iwaganait́yajum icuyujcɨɨwiñ. Pero d́a i̱ iix ju̱t́ tɨgɨy. Nɨmpa jém Jesús:
—¡Xutsóyt́am!
20 Mu iñɨ́máy Jesús, jesɨc iŋquejáy jém icɨ y ipócpacaŋna̱ca ju̱t́ coowa̱ne. Jesɨc icuyujcɨɨwiñ cuando iixyaj jém tánO̱mi, tsa̱m pɨ̱mi maymayyaj. 21 Jesɨc e̱ybɨct́im iñɨ́máy Jesús:
—¡Xutsóyt́am! Juuts jém anJa̱tuŋ Dios acutsat yɨ́p naxyucmɨ iga aŋwatpa jém Dios iyo̱xacuy, je̱mpɨct́im maŋcutsattámpa mimicht́am iga iŋwattámiñ jém Dios iyo̱xacuy.
22 Jesɨc cuando yaj iŋmadáy je̱mpɨc jém Jesús, ixujpa jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy:
—Pɨctsoŋtaamɨ jém Dios iA̱nama. 23 Siiga mimicht́am iñyo̱xpátpa jém pɨxiñt́am iga jeeyaj iŋmadáypa Dios it́áŋca, jesɨc wadayt́a̱p perdón jém it́áŋca. D́am i̱ ichiiba castigo. Pero siiga d́a iñyo̱xpátpa jém pɨxiñt́am iga iŋmadáypa Dios it́áŋca, jesɨc d́a i̱ iwadáypa perdón jém it́áŋca.
Jém Tomax iix iga nu̱ma pɨsneum jém Jesús
24 Pero jém Tomax tu̱m de jém docepɨc icuyujcɨɨwiñ, jém iñɨ̱yit́im Me̱chi, d́a i̱ con los de más cuando núc jém Jesús ju̱t́ it́ icuyujcɨɨwiñ. 25 Jesɨc jém tuŋgac icuyujcɨɨwiñ iŋmadayyaj jém Tomax t́i iixñeyaj:
—Ánixñetámum jém tánO̱mi.
Pero jém Tomax iñɨ́máy jeeyaj:
—Siiga d́a ánixáypa icɨ ju̱t́ jetne con jém clavos y aŋcodáypa aŋwaycɨ ju̱t́ coowa̱ne y siiga d́a aŋcucompa aŋcɨ ju̱t́ tseŋayñeta̱ jém ipócpacaŋna̱ca, jesɨc d́a aŋcupɨcpa.
26 Jesɨc tuŋgagam ocho día e̱ybɨct́im aŋtuuma̱yaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ tu̱m tɨccɨɨm. Jesɨc i̱t́um mex jém Tomax. Iwɨ̱aŋpajneyajt́im jém tɨc. Jesɨc e̱ybɨct́im miñ Jesús, iwaganait́yaj jém icuyujcɨɨwiñ. D́a i̱ iix ju̱t́ tɨgɨy jém Jesús. Iñɨ́máy jeeyaj:
—¡Xutsóyt́am!
27 Jesɨc iñɨ́máy jém Tomax:
—Mi̱ñɨ aámaayɨ jém aŋcɨ. Co̱tɨ iŋwaycɨ ju̱t́ coowa̱ne. Cuco̱mɨ iŋcɨ ju̱t́ coowa̱ne jém ampócpacaŋna̱ca. Tsa̱cɨ iga d́a iŋcupɨcpa. Cupɨ̱cɨ iga apɨsneum.
28 Jesɨc jém Tomax iñɨ́máy jém Jesús:
—¡MánO̱mi, manDios!
29 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Tomax:
—Mich iŋcupɨcpa iga apɨsneum porque ánixñe. Pero tsa̱m wɨ̱it́pa jém d́apɨc ánixñeyaj, pero icupɨcyajpa iga apɨsneum.
Nɨmpa jém Xiwan t́iiga ijay yɨ́p libro
30 Jém Jesús tsa̱m jáyaŋ wɨ̱tampɨc milagro iwat cuando iwaganait́ icuyujcɨɨwiñ. Pero d́a anjaycámne it́u̱mpɨy jém milagro yɨ́p librojo̱m. 31 Pero yɨɨmpɨc anjaycámneum iga iŋcupɨctámiñ iga Jesús je jém Cristo jém Dios iMa̱nɨc. Siiga iŋcupɨctámpa, jesɨc impɨctsoŋtámpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa jém tánO̱mi Cristo iñɨyi̱mɨ.