17
Odoy acmalwa̱tɨ tu̱m iñt́ɨ̱wɨ
(Mt. 18:6-7, 21-22; Mr. 9:42)
Jesɨc Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ:
—Ju̱t́quej it́ jém malopɨc cosa iga micmalwatpa. Pero agui uuguyt́im jém pɨ̱xiñ jém ictáŋcawatpaap it́ɨ̱wɨtam. Tsa̱m jáyaŋ castigo ichiiba Dios jém icmalwatpáppɨc jém Dios ipɨxiñt́am. Más wɨ̱ iga cutsénayt́a̱iñ iɨscɨyucmɨ tu̱m molino icha y acpatsɨyt́a̱iñ lamar jém malopɨc pɨ̱xiñ iga jiccaiñ que iga icmalwatpa tu̱m jém yaguiñpɨc icupɨcne Dios. Jesɨc cuidado iga immalwatpa.
’Siiga táŋcaɨ́y tu̱m iñt́ɨ̱wɨ, aŋjɨyja̱cɨ iga ichaguiñ jém it́áŋca. Siiga icacpa ijɨ̱xi, wadaayɨ perdón. Siiga iñt́ɨ̱wɨ mimalwadáypa siete veces tu̱m ja̱ma, pero siete veces miñpa miñɨ́máy iga: “Awadaayɨ perdón, aŋcucacum anjɨ̱xi”, jesɨc wadaayɨ perdón siete veces.
Taŋcupɨguiñ iga Dios wɨa̱p iwat juuts tajɨycámayñe
Jesɨc jém doce apóstolyaj miñ iñɨ́mayyaj jém Jesús:
—MánO̱mi, ayo̱xpáttaamɨ iga más aŋcupɨctámiñ iga Dios wɨa̱p iwat juuts ajɨycámayñe.
Jesɨc tánO̱mi iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ:
—Siiga uxaŋ iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p iwat juuts mijɨycámayñe, jesɨc ocmɨ más iŋcupɨcpa. Jex juuts tu̱m mostaza ipac. D́a jutsaŋ jém pac, pero ocmɨ naypa, mɨja̱p. Nu̱ma meega iŋcupɨcpa uxaŋ, jesɨc wɨa̱p iññɨ́máy jém sicómoro cuy: “Nawixquímta̱jɨ, nɨ̱gɨ miña̱yi lamar.” Jesɨc jém cuy mimatoŋpa. Iwatpa juuts iññɨ́máypa.
Jém esclavo iwatpa juuts ipɨɨmɨ́ypa io̱mi
’Siiga iniit́ mich tu̱m esclavo oy ijɨ̱t nas o oy iwat cuenta jém imborrego, jesɨc cuando se̱tum iñt́ɨccɨɨm, d́a iññɨ́máypa jém íñesclavo iga mi̱ñɨ miwiiqui. Pero mich impɨɨmɨ́ypa jém íñesclavo. Iññɨ́máypa iga: “Awadaayɨ jém aŋwíccuy. Accaamɨ jém indelantal. Nami̱ñɨ jém wíccuy, tu̱nɨ mesayucmɨ. Wiñt́i acwiicɨ ɨch, acnɨɨcɨ, jesɨc ocmɨ miwícpa y miñɨ́cpat́im mex mich.” D́at́im iŋcujíppa jém íñesclavo porque no más iwat juuts ipɨɨmɨ́y io̱mi. 10 Jesa̱pt́im mimicht́am cuando yaj iŋwat juuts mipɨɨmɨyñe Dios, jesɨc más wɨ̱ iga iññɨ́máypa Dios yɨɨmpɨc: “Aɨch mich ánesclavo. D́a wɨ̱ iga mich aŋcujíppa porque no más aŋwat juuts mich ampɨɨmɨyñe.”
Jesús icpɨs diez jém pɨ̱xiñ jém iniit́wɨɨp jém lepra
11 Jesɨc iganam nɨcpa Jesús Jerusalén, naspa jém naxyucmɨ Samaria y Galilea. 12 Núc tu̱m xut́u tɨgaŋjoj aŋna̱ca. Iganam tɨgɨy, ipát diez pɨ̱xiñ cupúgayñeyaj iña̱ca. Juumɨ tsɨ́yyaj iga odoy i̱ icmachiñ jém caacuy. 13 Jesɨc pɨ̱mi aŋwejyajpa jém mɨmneyajwɨɨp, nɨmyajpa:
—MiJesús, mamMaestro, ayaachaŋja̱mtaamɨ.
14 Jesɨc Jesús iámmats, iñɨ́máy:
—Nɨ̱gɨ wiñquejaayɨ jém pa̱nijyaj.
Jesɨc mojum nɨquiyaj. Iganam nɨcyajpa, jeet́i rato wɨ̱tsɨ́yum jém iña̱ca, cuáyñeum. 15 Jesɨc tu̱m de jeeyaj cuando iix iga pɨsneum, se̱t e̱ybɨc ju̱t́ it́ Jesús. Pɨ̱mi jɨypa, agui icujíppa Dios. 16 Jesɨc jém pɨ̱xiñ co̱ste̱ññeactɨŋ jém Jesús ipuycɨɨm. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: “Iyucuɨpdios iga anacpɨs.” Jém pɨ̱xiñ Samariapɨc. 17 Jesɨc nɨmpa Jesús:
—¿Que d́a midieztam mipɨsta? ¿Ju̱t́ it́ jém nueve? 18 ¿Se̱t no más yɨ́p Samariapɨc pɨ̱xiñ iga icujíppa Dios? Yɨ́p tuŋgac pɨ̱xiñ, d́a je de Israel.
19 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ:
—Tsucu̱mɨ, nɨcsɨm. Mich iŋcupɨcum iga Dios wɨa̱p micpɨs jeeyucmɨ micuáyñeum.
Juchɨs núcpa jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ
(Mt. 24:23-28, 36-41)
20 Jém fariseoyaj icwácyaj jém Jesús: Iñɨ́mayyaj:
—¿Jup ja̱ma tsucumpa Dios iga iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ?
Jesɨc Jesús iñɨ́máy:
—Cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ d́a t́i íñixt́ámpa ni d́a t́i quejpa. 21 D́a i̱ miñɨ́máypa iga yɨɨm iŋjacpa Dios o jeexɨc iŋjacpa Dios porque sɨɨp núcneum iga iŋjacpa Dios jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m.
22 Ocmɨ Jesús iŋmadáy icuyujcɨɨwiñ:
—Ɨch amiñ sɨŋyucmɨ iga aŋwatpa jém Dios iyo̱xacuy. Núcpa jém tiempo iga micht́am tsa̱m íñixt́amtooba jém ja̱ma iga amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. Pero d́a íñixt́ámpa. 23 Núcpa jém mɨgoyyajpaap, miñɨ́máypa iga yɨɨm it́ o jeexɨc it́. Odoy cupɨ̱cɨ. Odoy nɨ̱gɨ aamɨ. 24 Jex juuts quénpa jém majɨywiñ, quejpa ju̱t́iŋquej. Jesa̱bam aɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, cuando amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ, it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp wɨa̱p aixyaj. 25 Pero wiñt́i tsa̱m pɨ̱mi ayaachwatta̱p. Jém pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp sɨɨp, tsa̱m ajóyixyajpa; d́a awɨ̱ixyajpa. 26 Juutst́im jém tiempo cuando it́ id́ɨc jém Noé, jesa̱pt́im jém tiempo cuando amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. 27 Cuando it́ id́ɨc jém Noé, wícyajpat́im, ucyajpat́im. Aŋcoomɨyyajpat́im, ichiiyajpat́im iyo̱mma̱nɨctam iga aŋcoomɨyyajpa hasta que tɨgɨy jém Noé ibarcojo̱m. Jesɨc quím jém nɨ, cumoŋ icutero yɨ́p naxyucmɨ. Actogoyyajta̱ it́u̱mpɨy. 28 Jesanet́im jém tiempo cuando it́ id́ɨc jém Lot. Jém pɨxiñt́am wícyajpa y ucyajpat́im, juyjúyoyyajpat́im y máymáyoyyajpat́im, ñipyajpat́im y tɨga̱yajpat́im. 29 Pero cuando put jém Lot de jém attebet de Sodoma, actɨŋ sɨŋyucmɨ juctɨ y azufre juuts chijóypa tuj. Actogoyyajta̱ it́u̱mpɨy jém Sodomapɨc pɨxiñt́am. 30 Jesanet́im aɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ cuando e̱ybɨc awiñquejpa yɨ́p naxyucmɨ, d́a i̱ ijo̱doŋ jucha̱ amiñpa.
31 ’Jesɨc cuando núcum jém ja̱ma, siiga químne algunos jém tɨgaŋco̱bac, jesɨc odoy qued́iñ iga it́oppa itraste jém it́wɨɨp it́ɨcjo̱m. Jém nɨcnewɨɨp ica̱mjo̱m odoy se̱d́iñ iga miñpa ipɨc itraste. 32 Jɨ̱staamɨ t́i iñasca jém Lot iwɨcho̱mo. 33 Jém pɨ̱xiñ jém tsa̱mpɨc it́oypa ivida yɨ́p naxyucmɨ tienes que togoypa jém ivida. Pero jém d́apɨc ijɨ̱spa ivida yɨ́p naxyucmɨ, je d́a togoypa ivida.
34 ’Mannɨ́máypa iga jeet́im tsuu, wɨste̱n wagamoŋyajpa tseesmɨ. Tu̱m nanɨcta̱p, tu̱m tsacta̱p. 35 Wagawayyajpa wɨste̱n yo̱mo. Tu̱m nanɨcta̱p, tu̱m tsacta̱p. 36 Wagayo̱xayajpa wɨste̱n pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m. Tu̱m nanɨcta̱p, tu̱m tsacta̱p.
37 Mu imatoŋyaj icuyujcɨɨwiñ icwácyaj jém Jesús. Iñɨ́mayyaj:
—¿MánO̱mi, ju̱t́ iñascayajpa je̱mpɨc?
Jesɨc Jesús iñɨ́máypa:
—Tsa̱m wɨ̱quejpa ju̱t́ caane tu̱m ani̱mat, jemum aŋtuuma̱neyaj jém nuupuyaj. Jesa̱pt́im cuando núcpa jém ja̱ma, it́u̱mpɨy pɨxiñt́am wɨa̱p iixyaj.